Vydáno: 24. 1. 2017
Prošlo odborným dohledem
Daň z nemovitých věcí v roce 2017 Dr. Jindřich Klestil Opět se blíží termín pro podání daňového přiznání k dani z nemovitých věcí. Na rozdíl od předchozích let, kdy byl zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDNV“), téměř každoročně novelizován, nedochází v této oblasti na zdaňovací období roku 2017 k legislativním změnám oproti roku 2016. Namísto obvyklého seznámení se s novelou zákona se proto budeme podrobněji věnovat povinnostem poplatníků daně z nemovitých věcí, souvisejícím s podáním daňového přiznání a placením daně, které jsou častým předmětem dotazů nebo chybování. Lhůta pro podání řádného nebo dílčího daňového přiznání na zdaňovací období roku 2017 je do 31. ledna 2017. Správce daně ji podle § 36 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce, tj. do 30. dubna 2017. Této možnosti využijí zpravidla daňové subjekty s velkým počtem nemovitých věcí a častými změnami právních vztahů k nim, u nichž je zpracování daňových přiznání technicky i časově náročné. Vznik povinnosti podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání Daň z nemovitých věcí (do roku 2013 „daň z nemovitostí“) se vyměřuje na zdaňovací období, jímž je kalendářní rok, a to podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Nepřihlíží se přitom ke změnám rozhodným pro stanovení daně, k nimž došlo v průběhu zdaňovacího období, to znamená, že se tyto změny zohlední až v daňovém přiznání na zdaňovací období následující po roce, v němž změny nastaly. Daň za zdaňovací období přiznává a platí vždy za celé zdaňovací obdobní ten, kdo je poplatníkem daně k 1. lednu zdaňovacího období, tj. příslušného kalendářního roku. Případné finanční vyrovnání za uhrazenou daň z nemovitých věcí mezi původním a novým vlastníkem nemovité věci, došlo-li ke změně vlastníka v průběhu roku, spadá do občanskoprávní oblasti a nelze je zohlednit v daňovém řízení. Daňové přiznání se nepodává, pokud jej poplatník podal na některé z předcházejících zdaňovacích období a oproti poslední známé dani nedošlo ke změnám skutečností rozhodných pro stanovení daně, nebo došlo-li pouze ke změnám uvedeným v § 13a odst. 2 ZDNV, k nimž patří: - změny sazeb daně, - stanovení nebo změna koeficientů daně podle § 6 odst. 4, § 11 odst. 3 a 4 ZDNV, nebo místního koeficientu podle § 12 ZDNV, - zánik osvobození od daně, pokud tak obec stanoví obecně závaznou vyhláškou podle § 4 odst. 1 písm. v) ZDNV nebo uplynutím zákonem stanovené lhůty, nebo uplynutím lhůty stanovené obecně závaznou vyhláškou obce, přičemž předmět daně není ani částečně od daně osvobozen z jiných důvodů, - změna místní příslušnosti. V uvedených případech se jedná o změny, které jsou správci daně známy, a proto může stanovit daň z moci úřední, aniž by poplatník musel znovu podat daňové přiznání. Správce daně tedy stanoví daň ve výši poslední známé daně, případně upravené o uvedené změny. Je nutno zdůraznit, že to platí pouze v případě, že nedošlo zároveň k jiným, zde neuvedeným změnám s dopadem na stanovení daně. V ostatních případech, kdy došlo oproti předchozímu zdaňovacímu období ke změnám rozhodným pro stanovení daně, vzniká poplatníkovi povinnost podat daňové přiznání (úplné) anebo dílčí daňové přiznání a tyto změny v něm zohlednit. Patří sem jak změny, k nimž došlo u již dříve přiznaných nemovitých věcí (změna druhu nebo výměry pozemku, změna výměry zastavěné plochy stavby nebo podlahové plochy jednotky, změna počtu nadzemních podlaží apod.), tak i změny právních vztahů k nemovitým věcem, tj. zejména jejich nabytí nebo pozbytí. Jestliže daňový subjekt v obvodu místní působnosti téhož správce daně již žádné nemovité věci ke zdanění nemá, a přestal proto být poplatníkem daně z nemovitých věcí (například jestliže prodal všechny nemovité věci ležící na území jednoho kraje nebo na území hlavního města Prahy), nepodává daňové přiznání ani dílčí daňové přiznání, ale je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do 31. ledna následujícího roku. Forma tohoto oznámení není zákonem stanovena, jedná se zpravidla o písemné sdělení. Není-li tato oznamovací povinnost včas splněna, může v některých případech dojít ke stanovení daně na zdaňovací období i v případě, že příslušná osoba již k 1. lednu není poplatníkem daně. V takovém případě je nutno se ve věci obrátit na místně příslušného správce daně, který daň vyměřil. Druhy daňových přiznání Pro všechny druhy přiznání k dani z nemovitých věcí slouží jednotný tiskopis č. MFin 25 5450 vzor č. 16 – Přiznání k dani z nemovitých věcí, v jehož záhlaví na řádku č. 105 poplatník křížkem vyznačí, jaké daňové přiznání podává. Lze takto podat: - řádné (úplné) daňové přiznání, v němž poplatník daně uvede všechny nemovité věci, u nichž je poplatníkem daně v obvodu místní působnosti téhož finančního úřadu (tj. v jednom kraji nebo v hlavním městě Praze); pro toto daňové přiznání byl stanoven formát a struktura datové zprávy, a lze je proto podat jak v listinné podobě, tak i ve formě datové zprávy vytvořené v elektronickém formuláři EPO na Daňovém portálu nebo s využitím aplikací třetích stran, a zaslat na společné technické zařízení Finanční správy České republiky (ČR) buď přímo z aplikace EPO, nebo prostřednictvím datové schránky, anebo podat na médiu (CD) s podepsaným e-tiskopisem, - dílčí daňové přiznání, které je rovnocenné přiznání řádnému, avšak uvedou se v něm pouze nemovité věci, u nichž došlo ke změnám skutečností rozhodných pro stanovení daně (například nabytí nebo pozbytí nemovité věci, změny výměry nebo druhu pozemku, změny parametrů staveb nebo jejich využití apod.); dílčí daňové přiznání lze podat pouze v listinné podobě, neboť ve formě datové zprávy je nelze technicky zpracovat, a není tak pro ně stanoven formát a struktura datové zprávy, proto i subjekt, který má zřízenou datovou schránku a je povinen svá podání vůči finanční správě činit elektronicky (pokud je pro ně stanoven formát a struktura daňové zprávy) za předpokladu, že zvolí možnost podat dílčí daňové přiznání, učiní tak v listinné podobě, - dodatečné daňové přiznání (úplné), ve kterém poplatník uvede všechny nemovité věci, u nichž je poplatníkem daně u téhož finančního úřadu, tj. nikoli pouze ty, u nichž má být doměřena daň; obdobně jako u řádného daňového přiznání byl i pro toto dodatečné daňové přiznání stanoven formát a struktura datové zprávy, a lze je proto podat jak v listinné podobě, tak i ve formě datové zprávy vytvořené v elektronickém formuláři EPO na Daňovém portálu nebo s využitím aplikací třetích stran, a zaslat na společné technické zařízení Finanční správy ČR buď přímo z aplikace EPO, anebo prostřednictvím datové schránky, či podat na médiu (CD) s podepsaným e-tiskopisem, - zkrácené dodatečné daňové přiznání, v němž se uvedou pouze nemovité věci, u nichž má být daň doměřena; stejně jako u dílčího daňového přiznání, i pro zkrácené dodatečné přiznání není stanoven formát a struktura datové zprávy, a lze je proto podat pouze v listinné podobě, - opravné daňové přiznání, které lze podat poté, kdy již bylo podáno některé z výše uvedených daňových přiznání, poplatník v něm následně zjistil chyby a dosud neuplynula zákonná lhůta pro jeho podání; poplatník v tomto případě na tiskopisu vyznačí některý z výše uvedených druhů daňových přiznání a zároveň je označí jako opravné. Jak podat daňové přiznání Jak již bylo uvedeno, lze podat daňové přiznání buď v listinné podobě, anebo elektronicky jako datovou zprávu, jestliže je pro zvolený druh daňového přiznání stanoven formát a struktura datové zprávy. Datovou zprávu je možno vytvořit v aplikaci EPO na Daňovém portálu, nebo v aplikacích třetích stran. Odeslat správci daně ji lze buď přímo z aplikace EPO, nebo prostřednictvím datové schránky, má-li ji poplatník zřízenou, anebo ji lze doručit správci daně na CD spolu s podepsaným e-tiskopisem, vytvořeným a vytištěným v aplikaci EPO. Výhodou aplikace EPO je, že se v průběhu vyplňování elektronického formuláře automaticky doplňují potřebné hodnoty povinných údajů, jako jsou koeficienty, ceny zemědělských pozemků, sazby daně apod., přičemž program sám daň vypočte a zkontroluje. Toho však může využít i poplatník podávající daňové přiznání v listinné podobě, neboť aplikace EPO umožňuje také vygenerovat soubor s vyplněným tiskopisem ve formátu PDF (nabídka „úplný opis k tisku“), který lze vytisknout, podepsat a podat jako běžný tiskopis. Kde podat daňové přiznání Daňové přiznání se podává místně příslušnému správci daně, jímž je ten finanční úřad, v jehož obvodu působnosti se nachází předmětná nemovitá věc. Místně příslušnému správci daně se daň také platí, a to na jeho bankovní účet. Jestliže poplatník přiznává více nemovitých věcí, které se nacházejí v obvodech územní působnosti více finančních úřadů, podává daňové přiznání samostatně u každého z nich. Daňové přiznání se místně příslušnému správci daně podává na jeho spravující územní pracoviště, kde má poplatník uložen daňový spis. Konkrétní spravující územní pracoviště je uvedeno na alonži složenky pro placení daně z nemovitých věcí, která je každoročně hromadně rozesílána poplatníkům, a také v záhlaví písemností zasílaných poplatníkům správci daně. Zejména tehdy, podává-li poplatník daňové přiznání poprvé, může své spravující územní pracoviště zjistit podle údajů v informačním letáku č. MF-Inf17 – vzor 3, kde je pro usnadnění k dispozici i přehledné schéma. Konkrétní územní pracoviště finančních úřadů včetně kontaktních údajů lze vyhledat také na internetových stránkách Finanční správy ČR na adrese v nabídce „Orgány finanční správy“. Stanovení daně Podle § 13a odst. 1 ZDNV se daňové přiznání nepodává, pokud jej poplatník podal na některé z předchozích zdaňovacích období nebo daň byla stanovena na některé z předchozích zdaňovacích období z moci úřední a ve srovnání s tímto předchozím zdaňovacím obdobím nedošlo ke změně okolností rozhodných pro stanovení daně. V tomto případě se daň vyměří ve výši poslední známé daně a za den vyměření daně a současně za den doručení tohoto rozhodnutí poplatníkovi se považuje 31. leden zdaňovacího období; správce daně nemusí daňovému subjektu výsledek vyměření oznamovat platebním výměrem, platební výměr nemusí obsahovat odůvodnění, založí se do spisu a nelze se proti němu odvolat. Na žádost daňového subjektu mu správce daně zašle stejnopis platebního výměru, a to do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel. Nemá-li poplatník povinnost podat daňové přiznání, avšak výše daně se změnila, neboť došlo ke změnám uvedeným v § 13a odst. 2 ZDNV (například ke změně koeficientu), správce daně daň v nové výši stanoví rozhodnutím, jímž je hromadný předpisný seznam, zpřístupněný v době stanovené veřejnou vyhláškou k nahlédnutí na územních pracovištích finančních úřadů, anebo platební výměr zasílaný jednotlivým poplatníkům. Vzhledem k pochybnostem některých poplatníků, zda je i hromadný předpisný seznam, stejně jako platební výměr, plnohodnotným rozhodnutím, je třeba uvést, že v souladu s § 147 daňového řádu jsou obě rozhodnutí zcela rovnocenná a je plně v kompetenci správců daně, které z nich v konkrétní situaci zvolí. Hromadný předpisný seznam na daň z nemovitých věcí za obvod své územní působnosti, tj. za příslušný kraj nebo za hlavní město Prahu, vydává finanční úřad zejména pro fyzické osoby, které tam mají místo pobytu. Hromadné předpisné seznamy zpřístupní finanční úřady k nahlédnutí na svých územních pracovištích, zpravidla v průběhu měsíce května zdaňovacího období. Informace o době, kdy lze do hromadných předpisných seznamů nahlédnout, zveřejní jednotlivé finanční úřady veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí po dobu nejméně 30 dnů na své úřední desce a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Vyhlášky finančních úřadů o zpřístupnění hromadných předpisných seznamů se zveřejňují rovněž na úředních deskách obcí v příslušném kraji. Nahlédnutí do hromadného předpisného seznamu je v souladu s § 50 odst. 3 daňového řádu technicky uspořádáno tak, aby každý poplatník mohl nahlédnout pouze do údajů týkajících se jeho vlastní daně. Za den doručení hromadného předpisného seznamu se podle § 50 odst. 2 daňového řádu považuje třicátý den po jeho zpřístupnění, přičemž proti stanovení daně se mohou poplatníci, uvedení v hromadném předpisném seznamu, odvolat ve lhůtě do 30 dnů ode dne jeho doručení, a to i před jeho doručením, tedy za stejných podmínek jako v případě obdržení platebního výměru. Jak zaplatit daň Daň z nemovitých věcí se platí místně příslušnému správci daně, jímž je ten finanční úřad, v jehož obvodu působnosti se nachází předmětná nemovitá věc, a to na jeho bankovní účet. Daň z nemovitých věcí lze uhradit daňovou složenkou (Poštovní poukázka A – doklad V/DS), běžnou složenkou typu A, anebo bezhotovostně bankovním převodem (včetně e-bankingu). Od roku 2016 mají poplatníci daně z nemovitých věcí možnost platit daň z nemovitých věcí také prostřednictvím soustředěné inkasní platby obyvatelstva (SIPO), pokud mají tuto službu zřízenou. Pokud poplatník zvolí tuto možnost, oznámí to místně příslušnému finančnímu úřadu na tiskopisu č. MFin 25 5557 – Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO, a to nejpozději do 31. ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena. Platí-li daň z nemovitých věcí u více místně příslušných finančních úřadů, zasílá toto oznámení každému z nich samostatně. Podrobné informace k platbám daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO jsou uvedeny na rubu tiskopisu. Důležité údaje pro placení daně složenkou nebo bankovním převodem Pro řádnou identifikaci platby je vždy nutno uvést tyto údaje: - předčíslí bankovního účtu pro daň z nemovitých věcí: 7755, - číslo účtu místně příslušného finančního úřadu: je uvedeno na složence, zasílané finančním úřadem, nebo na internetových stránkách Finanční správy ČR na adrese v nabídce „Orgány finanční správy“, - kód banky (Česká národní banka) 0710, - konstantní symbol: -pro platbu daňovou složenkou (A - doklad V/DS): 0001,-pro platbu běžnou složenkou typu A: 1149,-pro bezhotovostní platbu převodem z účtu: 1148, - variabilní symbol: -rodné číslo poplatníka - fyzické osoby (bez lomítka). Fyzické osobě, která nemá rodné číslo, správce daně přidělí tzv. vlastní číslo poplatníka (VČP),-IČ poplatníka - právnické osoby. Hromadná distribuce složenek pro placení daně Složenky pro placení daně z nemovitých věcí jsou ve většině případů centrálně zpracovávány a rozesílány poplatníkům, kteří jsou fyzickými osobami nebo právnickými osobami, které nemají zřízenou datovou schránku: - Fyzickým osobám je zasílána daňová složenka, označená jako Poštovní poukázka A doklad V/DS, která nepodléhá poštovnímu poplatku. - Právnickým osobám, které nemají zřízenou datovou schránku, je zasílána standardní složenka typu A, která podléhá poštovnímu poplatku podle platného ceníku České pošty. - Právnickým osobám, které mají zřízenou datovou schránku, a nebyla jim výše daně sdělena platebním výměrem, je namísto složenky zasílána do datové schránky „informace o daňové povinnosti“. Pro platbu daně z nemovitých věcí je u každého z dotčených finančních úřadů poplatníkovi daně zasílána jedna složenka, pokud jeho daň u tohoto finančního úřadu činí nejvýše 5 000 Kč, nebo dvě složenky, pokud je tato daň vyšší než 5 000 Kč, a platí se tedy ve dvou splátkách. Daň vyšší než 5 000 Kč je možno zaplatit i najednou jedinou složenkou, a to v termínu první splátky daně. Jednotlivé složenky jsou opatřeny názvem a číslem účtu místně příslušného finančního úřadu, kterému je platba určena. Na horní oddělitelné části složenky (alonži), jsou uvedeny tyto údaje: - celková výše daně z nemovitých věcí na zdaňovací období (příslušný rok), - výše a termíny splatnosti splátek, - stav daňového účtu poplatníka, tj. případný přeplatek nebo nedoplatek na dani z nemovitých věcí, - spravující územní pracoviště finančního úřadu, kde má poplatník uložen daňový spis k dani z nemovitých věcí, a jehož prostřednictvím komunikuje s finančním úřadem. Aby placení daně probíhalo plynule, bez front na poštách a v pokladnách územních pracovišť finančních úřadů, jsou složenky poplatníkům rozesílány v pořadí nezávislém na místní působnosti finančních úřadů. Je proto třeba počítat s tím, že v jednotlivých lokalitách neobdrží všichni poplatníci složenky současně, ale budou postupně rozesílány tak, aby poslední z nich poplatníci obdrželi nejpozději do 25. května zdaňovacího období. Jestliže poplatník podá daňové přiznání po 31. lednu zdaňovacího období a v něm vypočtená daň se liší od částky daně uvedené na složence, uhradí daň ve výši vypočtené v daňovém přiznání, případně ve výši, kterou mu správce daně sdělí platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Pokud poplatník uhradil daň z nemovitých věcí na zdaňovací období již před obdržením složenky, použije složenku pro kontrolu částky daně a pokud uhradil částku nižší, rozdíl doplatí. V souvislosti se zasíláním složenek je nutno zdůraznit, že adresa P. O. BOXu, uvedená v levém horním rohu obálky se složenkami, je určena pouze pro vracení nedoručitelných složenek Českou poštou, nikoliv pro zasílání jiné korespondence finančním orgánům. Orgánem, který vyměřuje daň, je vždy místně příslušný finanční úřad. Veškeré dotazy, podněty, odvolání apod. proto zasílejte vždy na adresu územního pracoviště místně příslušného finančního úřadu, uvedeného na složence. Přestože je tato skutečnost na alonži složenky výslovně uvedena, každoročně je do P. O. BOXu zasíláno velké množství vrácených složenek zároveň s oznámením změny adresy a jinou korespondencí. Protože jsou vrácené složenky strojově zpracovávány, nelze technicky zajistit, aby jakákoli jiná korespondence z P. O. BOXu byla standardně předávána příslušným správcům daně. Veškerou daňovou korespondenci je proto vždy nutno zasílat přímo místně příslušným správcům daně, jejichž adresy a další kontaktní údaje je možno zjistit na internetových stránkách Finanční správy ČR v oddílu Orgány finanční správy. Zasílání údajů pro placení daně e-mailem Jedná se o novou službu, kterou je možno zřídit poprvé od zdaňovacího období roku 2017. Tato služba nahrazuje složenku pro placení daně a je určena výhradně pro poplatníky daně – fyzické osoby, které nemají zřízenou službu placení daně prostřednictvím SIPO, a pro právnické osoby, které nemají zřízenou datovou schránku. Není tedy určena pro poplatníky, kteří mají zřízenu službu placení daně prostřednictvím SIPO, a pro právnické osoby, které mají zřízenou datovou schránku, jimž se ale ani v současné době složenka nezasílá. Poplatník, přihlášený k zasílání údajů pro placení daně e-mailem, obdrží každoročně před splatností první splátky daně jednu e-mailovou zprávu na jím určenou e-mailovou adresu a v příloze zprávy obdrží kompletní informaci s údaji pro placení daně ve formátu pdf. Tato informace bude obsahovat údaje, jaké jsou nyní uvedeny na alonži složenky, tj. informace o výši stanovené daně, výši nedoplatku nebo přeplatku a další údaje pro placení daně včetně QR kódu, usnadňujícího platbu daně prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilních platebních aplikací. Poplatník přihlášený k této službě obdrží na svou e-mailovou adresu také vyrozumění o nedoplatku na dani, jestliže neuhradí daň v zákonem stanoveném termínu a na základě toho mu vznikne nedoplatek na dani. Poplatník může požádat o zasílání údajů pro placení daně pouze na jednu určenou e-mailovou adresu. Nelze tedy údaje jednoho poplatníka zasílat na více e-mailových adres, poplatník však může svou adresu změnit. Pro zřízení této služby či pro její změnu nebo ukončení, se použije tiskopis č. MFin 25 5559 vzor č. 1 – Žádost ve věci zasílání údajů pro placení daně z nemovitých věcí e-mailem. Žádost je nutno podat nejpozději do 15. března zdaňovacího období, od něhož má být tato služba poskytována. Bude-li žádost podána později, správce daně tuto službu poplatníkovi poskytne až od dalšího zdaňovacího období. Uvedený termín pro podání žádosti se nevztahuje na vyrozumění o nedoplatku, které může být zasláno již v průběhu zdaňovacího období. Kde získat daňové tiskopisy Všechny výše uvedené daňové tiskopisy jsou k dispozici v listinné podobě na všech územních pracovištích finančních úřadů nebo ke stažení ve formátu pdf na internetových stránkách Finanční správy ČR () v nabídce „Daňové tiskopisy“. Pro úplnost uvádíme přehled platných vzorů tiskopisů pro přiznání daně z nemovitých věcí na zdaňovací období roku 2017: Přiznání k dani z nemovitých věcí Mfin 5450  vzor č. 16 Pokyny k vyplnění přiznání k dani z nemovitých věcí Mfin 5450/1  vzor č. 20 Samostatný list k dani z pozemků Mfin 5532 vzor č. 6 Samostatný list k dani ze staveb a jednotek Mfin 5533 vzor č. 5 Příloha k listu k dani z pozemků Mfin 5534 vzor č. 4 Příloha k listu k dani ze staveb a jednotek Mfin 5535 vzor č. 4
Zdroj: Daně a právo v praxi, 1/2017.