Fyzické osoby, kterým vznikne za rok 2016 povinnost podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, tak musí učinit nejpozději v pondělí 3. dubna 2017, resp. zpracovává-li jim přiznání na základě plné moci daňový poradce v pondělí 3. července 2017. Ke stejnému datu je daň splatná.
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016
Ing.
Helena
Machová
je daňovou poradkyní
Daňové přiznání je nutno podat nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Jde-li o poplatníka, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce, podává se přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To platí jen tehdy, je-li příslušná moc uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty. Jinými slovy, fyzické osoby, jejichž obdobím je vždy kalendářní rok, musí podat přiznání k dani z příjmů za zdaňovací období 2016 do 3. dubna 2017, resp. do 3. července 2017. Ve stejný den je daň i splatná.
Podá-li poplatník daňové přiznání později (přičemž toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů), vzniká mu povinnost uhradit pokutu, a to ve výši 0,05 % stanovené daně za každý nesledující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně. Když poplatník neuhradí daň v den její splatnosti (tedy ve lhůtě stanovené pro podání daňového přiznání), vzniká mu (a to počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně) povinnost uhradit úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za 5 let prodlení.
Pozn.:
Repo sazba ČNB od 2. 11. 2012 činí 0,05 % a bankovní rada ji od té doby neměnila.
Opravy případných chyb
Když poplatník zjistí, že jeho daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy to zjistil, dodatečné daňové přiznání, a ve stejné lhůtě rozdílnou částku zaplatit. V dodatečném daňovém přiznání poplatník uvede rozdíl proti poslední známé dani a den jeho zjištění. Poplatník je povinen podat toto přiznání, i když zjistí, že daňová ztráta má být nižší než poslední známá daňová ztráta.
Příklad:
Poplatník podal přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016 dne 14. března 2017. V dubnu 2017 zjistí, že při stanovení daňové povinnosti nesprávně uplatnil daňové odpisy, a to ve dvojnásobné výši (základ daně i daňová povinnost tak byly nižší). Do konce května 2017 musí podat dodatečné daňové přiznání, ve kterém vyčíslí rozdíl (doplatek) a dlužnou částku zaplatí. Správce daně mu následně vyčíslí a předepíše úrok z prodlení.
Poplatník je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání, když zjistí, že jeho daň má být nižší než poslední známá daň, a to do konce měsíce následujícího po měsíci tohoto zjištění. Za stejných podmínek je poplatník oprávněn podat dodatečné daňové přiznání též při zjištění, že jeho daňová ztráta má být vyšší než poslední známá.
Zjistí-li poplatník jakýkoliv omyl (bez ohledu na to, zda vedl ke snížení nebo ke zvýšení daňové povinnosti) sice po podání přiznání, avšak ještě před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, může nahradit již podané přiznání opravným daňovým přiznáním. V řízení se dále k předchozímu daňovému přiznání nepřihlíží a poplatník nebude vystaven žádné sankci.
Kdy musí zaměstnanec podat daňové přiznání
Zákon o daních z příjmů v § 38g odst. 2 vymezuje případy, kdy zaměstnanec nemusí podat daňové přiznání negativně. Podle tohoto ustanovení není povinen přiznání podat poplatník, který má příjmy ze zaměstnání pouze od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů. Podmínkou je, že poplatník (zaměstnanec) podepsal u všech těchto zaměstnavatelů na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani a kromě příjmů osvobozených od daně anebo příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
Příklady:
1.
Zaměstnanec pracoval po celý rok 2016 pouze u jednoho zaměstnavatele a podepsal u něho prohlášení. Jiné příjmy neměl. Daňové přiznání podat nemusí.
2.
Zaměstnanec pracoval v roce 2016 u tří zaměstnavatelů postupně, přičemž u všech podepsal prohlášení. Jiné příjmy neměl. Daňové přiznání podat nemusí.
3.
Zaměstnanec - starobní důchodce - pracoval v roce 2016 u jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení. Kromě příjmů ze zaměstnání měl starobní důchod, jehož roční výše činila 98 000 Kč. Daňové přiznání podat nemusí, starobní důchod ve výši 98 000 Kč je příjmem od daně osvobozeným.
4.
Zaměstnanec pracoval v roce 2016 pouze u jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení. Po celý rok pronajímal rekreační chalupu, přičemž příjmy z pronájmu činily 85 000 Kč. Daňové přiznání podat musí.
5.
Zaměstnanec měl v roce 2016 dva zaměstnavatele souběžně. U jednoho z nich podepsal prohlášení. Daňové přiznání podat musí.
Daňové přiznání musí podat též fyzická osoba - nerezident, která hodlá uplatnit slevu na dani z titulu manželky (manžela), jejíž (jehož) příjmy nepřevýší zákonem stanovený limit, částečné nebo plné invalidity či vlastnictví průkazu ZTP/P. K těmto slevám zaměstnavatel v případě zaměstnanců - nerezidentů nemůže přihlédnout ani při měsíčním stanovení záloh na daň, ani v rámci ročního zúčtování.
Daňové přiznání musí podat též zaměstnanec, který zohledňuje dar poskytnutý do zahraničí.
Poprvé za rok 2013 musí podat daňové přiznání též zaměstnanec, u něhož se zvýší daň o solidární zvýšení daně (viz dále). Daňové přiznání ale zaměstnanec nemusí podat tehdy, pokud mu byla sražena solidární daň pouze v některém měsíci, přičemž za celý rok rozhodného příjmu pro solidární daň nedosáhl.
Solidární zvýšení daně
S účinností od 1. 1. 2013 bylo do ZDP doplněno ustanovení § 16a solidární zvýšení daně. Solidární zvýšení daně činí 7 % z kladného rozdílu mezi:
a)
součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti - zaměstnání) a dílčího základu daně podle § 7 (příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
b)
48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (průměrná mzda pro rok 2016 činí 27 006 Kč, její 48násobek je 1 296 288 Kč).
Jiné příjmy (příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy) na solidární zvýšení daně vliv nemají. Jinými slovy, nepřevýší-li dílčí základ daně ze zaměstnání a z podnikání částku 1 296 288 Kč za rok, veškeré příjmy se zdaní pouze sazbou 15 %, a to bez ohledu na to, zda a v jaké výší má poplatník další zdanitelní příjmy. Rozhodující tedy je součet dílčího základu daně ze zaměstnání (superhrubá mzda) a dílčího základu daně z podnikání (rozdíl mezi příjmy a výdaji).
Příklad:
Fyzická osoba má v roce 2016 průměrnou měsíční mzdu ve výši 80 000 Kč. Kromě toho prodala nemovitost za 900 000 Kč. Poplatník solidární daň platit nebude, neboť započitatelné příjmy (ze závislé činnosti) zákonem stanovený limit nepřevyšují.
Na výše citované ustanovení ZDP (§ 16a) navazuje § 38ha solidární zvýšení daně u zálohy. Solidární zvýšení daně se tudíž uplatní nejen v rámci daňového přiznání (kdy je znám součet dvou sledovaných základů daně), ale zaměstnavatelé jej musí zohlednit již v rámci stanovení měsíční zálohy na daň.
Podle § 38ha odst. 2 platí, že solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi:
a)
příjmy zahrnutými do základu daně pro výpočet zálohy,
b)
4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (pro rok 2016 se jedná o měsíční částku 108 024 Kč).
Podle § 38ha odst. 3 pak musí částku odpovídající výše uvedenému rozdílu obsahovat i mzdový list.
Upozorňujeme: Změny v zákoně o daních z příjmů od 1. 1. 2017
V DHK č. 24/2016 na straně 2 naleznete stručný popis změn, ke kterým dochází od 1. 1. 2017 proti roku 2016 v oblasti zdaňování příjmů fyzických a právnických osob, tj. změn souvisejících se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jde o změny schválené především v souvislosti s ukončením důchodového spoření, přijetím zákona o hazardních hrách a se zvýšením minimální mzdy. Další velké množství změn je obsaženo v návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní, který je však stále v legislativním procesu a účinnosti nabude pravděpodobně až v průběhu roku 2017 (sněmovní tisk č. 873). Více v posledním čísle DHK roku 2016.