Novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2017

Vydáno: 5 minut čtení

Dnem 1. 1. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 462/2016 Sb. , kterým se mění zákon o účetnictví (sněmovní tisk č. 812). Nejzásadnější změnou je v podstatě doplnění § 32f až § 32i do osmé části zákona o účetnictví , týkajících se uvádění nefinančních informací. V zásadě jde o transpozici směrnice 2014/95/EU do účetnictví. Nefinanční výkaznictví je veřejnosti fakticky poskytováno již nyní, i když na dobrovolné bázi. Některými účetními jednotkami je toto zveřejnění považováno za otázku prestiže a příležitosti k vylepšení pozice na trhu. Nově však bude zveřejňování nefinančních informací koordinováno právě zákonem o účetnictví .

Novela zákona o účetnictví od 1. 1. 2017
Ing.
Helena
Machová
je daňovou poradkyní
Povinnost uvádět nefinanční informace podle směrnice se ale nebude týkat všech účetních jednotek. Nefinanční informace budou muset uvádět jen velké účetní jednotky, které jsou obchodními společnostmi a jsou zároveň subjektem veřejného zájmu, a které současně překročí kritérium 500 zaměstnanců v průběhu účetního období. Dále se tato povinnost vztahuje i na konsolidující účetní jednotky velkých skupin účetních jednotek, které jsou subjekty veřejného zájmu a překračují průměrný počet 500 zaměstnanců v průběhu účetního období (§ 32f).
V § 32g se pak pro výše zmíněné účetní jednotky stanovuje rozsah a způsob zveřejnění nefinančních informací a zároveň stanoví, které účetní jednotky (byť do množiny účetních jednotek, které tuto povinnost mají, spadají) tyto informace uvádět nemusí (jsou od této povinnosti osvobozeny).
Účetní jednotky musí vždy uvádět nefinanční informace týkající se otázek: životního prostředí, sociálních a zaměstnaneckých, respektování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství. Tyto informace budou uvedeny včetně popisu obchodního modelu účetní jednotky, popisu opatření vztahujících se ke sledovaným otázkám, popisu výsledků těchto opatření, hlavních rizik souvisejících s těmito otázkami a klíčové ukazatele výkonnosti, které se k dané podnikatelské činnosti vztahují.
Nefinanční informace uvede účetní jednotka ve výroční zprávě nebo v konsolidované výroční zprávě. Pro uvedení těchto informací může účetní jednotka vycházet z vnitrostátních, unijních nebo mezinárodních metodik (např. Systém pro environmentální řízení podniků a audit - EMAS, iniciativa OSN „UN Global Compakt“, obecné zásady v oblasti podnikání a lidských práv, které provádějí rámec OSN „Chránit, dodržovat a napravovat“ atd.
Cílem je prezentovat nejen pozitivní souvislosti činnosti obchodní společnosti, ale též identifikovat nepříznivé dopady existující i potenciální, předcházet jim a zmírňovat je, a to v relevantních a přiměřených případech na dodavatelské a subdodavatelské řetězce.
Povinnost zveřejnit nefinanční informace nemusí konsolidovaná účetní jednotka plnit, pokud jsou tyto uvedeny v konsolidované výroční zprávě nebo samostatné zprávě konsolidující účetní jednotky.
V § 32h je uveden postup v případě, kdy se účetní jednotka rozhodne nefinanční informace uvést v samostatné zprávě (nejsou tedy součástí výroční zprávy nebo konsolidované výroční zprávy). Tato samostatná zpráva pak musí být zveřejněna spolu s výroční zprávou (nebo konsolidovanou výroční zprávou) nebo zpřístupněna veřejnosti v přiměřené lhůtě, která nesmí překročit 6 měsíců od rozvahového dne. Na internetových stránkách účetní jednotky uvádějící nefinanční informace a ve výroční zprávě (nebo konsolidované výroční zprávě) je uveden odkaz na její zveřejnění způsobem, který umožňuje dálkový přístup.
Zákon tedy vyžaduje, aby bylo možné jednoduchým způsobem na stránkách dané účetní jednotky tuto informaci nalézt. Obecně je přípustné, aby na hlavní internetové stránce byla například záložka „O společnosti“, kde by po kliknutí na tento odkaz bylo možné požadované údaje nalézt.
Poslední nové ustanovení (§ 32i) stanoví postup auditora při ověřování nefinančních informací.
Auditor
pouze ověří, zda účetní jednotka uvádějící nefinanční informace vypracovala nefinanční informace a uvedla je ve výroční zprávě, v konsolidované výroční zprávě nebo zda vypracovala samostatnou zprávu. Pravdivost jednotlivých uváděných údajů
auditor
neověřuje.
Nyní k některým dalším změnám: Dochází ke změně znění § 3 odst. 3 (účetní období při přeměně účetní jednotky). Toto účetní období:
a)
začíná pro zanikající účetní jednotku rozhodným dnem stanoveným postupem podle zvláštního právního předpisu (nejčastěji občanský zákoník) a končí posledním dnem účetního období, ve kterém nastaly právní účinky přeměny,
b)
končí pro zanikající účetní jednotku dnem předcházejícím rozhodnému dni stanoveného postupem podle zvláštního právního předpisu.
Na řadě míst [§ 3 odst. 4 písm. e), § 3 odst. 6 písm. b), § 4 odst. 8 písm. v) a v § 17 odst. 6] dochází k vypuštění nadbytečných slov vzhledem k tomu, že přejímající společník v případě převodu jmění na společníka je zároveň nástupnickou účetní jednotkou.
Do § 17 je doplněn odst. 9, který řeší situace, kdy jiná účetní jednotka než obchodní
korporace
může být předmětem přeměn podle jiných právních předpisů (např. občanský zákoník, zákon o investičních společnostech a investičních fondech, zákon o doplňkovém penzijním spoření).
Do § 19 odst. 8 je doplněna možnost členění aktiv na stálá a oběžná. Toto upřesnění umožní sjednotit členění aktiv v rozvaze účetní jednotky v návaznosti na předpisy EU.
Do § 21a odst. 1 bylo z hlediska zvýšení právní jistoty právních subjektů doplněno slovo „veřejného“. Je tak evidentní, že ustanovení § 21a odst. 1 (zveřejňování účetní závěrky) se netýká účetních jednotek zapsaných do jiných než veřejných rejstříků (např. církve), ale pouze účetních jednotek, které se zapisují do veřejného rejstříku podle zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.
Do § 21a odst. 8 je doplněna nová povinnost uvádění nefinančních informací podle části osmé (viz výše).
Do § 28 odst. 4 (odpisování nájemcem) se za slovo nájemce doplňuje „nebo pachtýř“ s ohledem na smlouvu o pachtu obchodního závodu.