Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2016

Vydáno: 35 minut čtení

Povinnost předložení přiznání k dani z příjmů za uplynulé zdaňovací období – kterým je nejčastěji kalendářní rok – mají až na malé výjimky všechny právnické osoby. S blížícím se termínem pro podání daňového přiznání si v následujícím příspěvku projdeme novinky v zákoně o daních z příjmů a v daňovém řádu účinné od roku 2016, které se týkají daně z příjmů právnických osob. Podrobně si probereme všechny skutečnosti, které nelze opomenout při sestavování daňového přiznání za rok 2016. Vše završíme praktickým příkladem a následným vyplněním daňového přiznání.

Přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2016
Ing.
Martin
Děrgel
 
Novinky týkající se daně z příjmů právnických osob za rok 2016
Předmětem našeho zájmu sice bude aktuální a nejčastější typ přiznání k dani z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“) za zdaňovací období odpovídající kalendářnímu roku 2016. Ovšem uváděná procesní a hmotněprávní daňová pravidla platí obecně až na malé výjimky pro všechny typy daňových přiznání k DPPO.
Daně z příjmů jsou součástí veřejného práva, které je typické značnou regulací. Zákonodárci totiž dobře vědí, že nelze příliš spoléhat na to, že poplatníci budou ochotně přiznávat veškeré příjmy, nenadsazovat výdaje, nepodvádět a hrdě platit co nejvyšší daň. Placení daně z příjmů totiž přirozeně netěší žádného poplatníka, neboť mu reálně bere peníze z „kapsy“. Vysoký základ daně neboli daňový zisk není
a priori
žádnou výhrou, na rozdíl od vysokého účetního zisku, který vypadá dobře v účetních výkazech a z něhož se vyplácejí podíly na zisku.
Je proto nasnadě, že rozhodující roli mají příslušné právní předpisy stanovující daňová pravidla, kterým jsou v daném případě hmotněprávní zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), a procesní zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).
S ohledem na velmi časté změny (novelizace) těchto zákonů je nutno upřesnit, že pro účely daňového přiznání k DPPO za rok 2016 je určující znění
účinné k 31. 12. 2016
, což komplikují přechodná ustanovení. Pro připomenutí si stručně shrneme
novinky v ZDP a , které jsou účinné od roku 2016 a týkají se DPPO.
Začneme , který poznamenala jediná novela –
zákon č. 298/2016 Sb.
, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů:
-
Účinnost
19. 9. 2016
(částečně až 1. 1. 2017), zasáhl do 66 zákonů, postihlo 6 změnových bodů.
-
Důvodem novely byl zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „zákon č. 297/2016 Sb.“), který si vynutilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen „nařízení eIDAS“). Cílem bylo
vypuštění pojmů elektronický podpis/značka/časové razítko
bez náhrady, z důvodu právní subsidiarity.
-
Prakticky to znamená další byrokratické znepřehlednění situace, protože v § 71 odst. 1 DŘ se už nedozvíme, že daňové podání lze platně učinit datovou zprávou podepsanou „uznávaným elektronickým podpisem“, ale jen obecné konstatování, že musí jít o
„způsob, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“
. Nově je
de facto
totéž nutno složitě vypátrat v nařízení eIDAS – „Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.“, a „kvalifikovaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis“. A návazně ze zmíněného zákona č. 297/2016 Sb. lze vyčíst, že: „K podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, … kterým se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu …“.
-
Pro mnohé daňové subjekty bude také matoucí, že novela zdánlivě vypustila z § 71 odst. 1 DŘ možnost učinit elektronické daňové podání datovou zprávou – odeslanou prostřednictvím datové schránky. Podle Důvodové zprávy šlo o to, aby daňový předpis uváděl pouze přípustné formy elektronických podání, ale již nikoli způsoby (kanály), jakým jej lze realizovat. Samozřejmě proto i
nadále platí, že daňové podání lze platně učinit datovou zprávou odeslanou prostřednictvím datové schránky.
Jen se to již nedozvíme přehledně z procesního (obdobně ani ze zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů), ale složitěji z § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 300/2008 Sb.):
„Úkon učiněný … prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže …“.
Zákon o daních z příjmů s účinností v roce 2016 ovlivnilo 10 novel, naštěstí je ale změn týkajících se DPPO minimum:
1.
Zákon č. 221/2015 Sb.,
kterým se mění
zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (mění 4 zákony s účinností
1. 1. 2016
, přičemž ZDP se týká jen 7 změnových bodů):
-
Dominantní byla
účetní novela
přinášející formulační i věcné změny, které se u účetních jednotek – tj. u všech právnických osob – promítla nepřímo i do základu daně z příjmů. Na daně z příjmů měla vliv
rovněž novelizace zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“),
která zavedla nový typ „fotovoltaické“ zákonné rezervy.
-
Změny daní z příjmů se týkaly nejvíce právě nové
zákonné rezervy na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů.
Daně dále reagují na účetní změnu mikro účetních jednotek, které již neoceňují reálnou hodnotou, a to s cílem, aby u nich byl zachován dosavadní daňový režim uznatelnosti nabývací ceny cenných papírů. Jelikož účetně od 1. 1. 2016 již nově zaevidované zřizovací výdaje – coby výlohy spojené se vznikem nové účetní jednotky – nejsou dlouhodobým nehmotným majetkem, nebyl důvod, aby zůstaly nehmotným majetkem pro účely daní z příjmů, pročež byly vypuštěny rovněž z § 32a ZDP.
2.
Zákon č. 375/2015 Sb.,
kterým se
mění některé zákony v souvislosti
s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s
úpravou pojištění vkladů
(s účinností od
1. 1. 2016
mění 21 zákonů, 3 změny zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, až od 1. 6. 2016; ZDP se týkají 2 změnové body):
-
Jde o doprovodný změnový zákon k předpisu, který by měl omezit riziko finančních krizí. Změna ZDP se týká
nových fondů Garančního systému finančního trhu
– nahradí Fond pojištění vkladů – které sice nemají právní osobnost, ale mají
status
samostatného poplatníka daně z příjmů právnických osob
. Obdobně jako podílové fondy a fondy penzijní společnosti. Přičemž se tomuto systému včetně fondů, které obhospodařuje, dostává plného osvobození od daně, jak měl také Fond pojištění vkladů.
3.
Zákon č. 377/2015 Sb.,
kterým se
mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření
(až na výjimky s účinností od
1. 1. 2016
mění 28 zákonů; změnových bodů týkajících se ZDP je 13, z nichž 1. 1. 2016 nabyly účinnosti 4, zbývajících
9 je účinných až od 1. 1. 2017):
-
Důvodem novely je ukončení II. penzijního pilíře – důchodové spoření – jehož krátká éra započala v roce 2013
. Změny ZDP od roku 2016 se netýkají DPPO
: Osvobozeny jsou penze z III. pilíře vyplácené nejméně po dobu 10 let, přičemž doposud bylo podmínkou osvobození jejich pobírání na doživotí, resp. bez časového omezení. Osvobozena je i jednorázová výplata peněz ze zrušeného důchodového spoření.
4.
Zákon č. 47/2016 Sb.,
kterým se
mění
zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování
(branný zákon)
, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (s účinností od
1. 7. 2016
mění 16 zákonů, ZDP se týká 1 bod):
-
Malá
změna ZDP
se
netýká DPPO
, řeší osvobození plnění poskytovaných ozbrojenými silami žákům škol (kromě vojáků v činné službě), a vojákům v záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby.
5.
Zákon č. 105/2016 Sb.,
kterým se
mění zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní,
… (s účinností od
6. 4. 2016
mění 3 zákony, ZDP se týkají 4 body):
-
Upravuje stávající systém automatických oznámení finančních institucí o účtech zahraničních fyzických osob. Byl zrušen § 38fa ZDP o
právní úpravě daňových povinností platebního zprostředkovatele.
Současně ale došlo k
přesunutí
této informační povinnosti finančních institucí o vyplacených úrocích do
věcně bližšího zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů,
ve znění pozdějších předpisů. Dále přibyly d
va nové požadavky mzdových listů týkajících se daňových nerezidentů:
den ukončení zaměstnání v České republice a odděleně se uvádějí údaje o odměně člena orgánu a z ní srážené tzv. srážkové daně.
6.
Zákon č. 113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
(převážně s účinností od
1. 12. 2016
mění 3 zákony, ZDP se týkají 4 body):
-
Od prosince započala první vlna diskutované elektronická evidence tržeb podle zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, a to u poskytovatelů ubytovacích a stravovacích služeb. Novela ZDP přináší novou slevu na dani z příjmů fyzických osob za první zaevidování tržby ve výši až 5 000 Kč. Aby podnikatelé nezapomínali vystavovat účtenky o zaevidování tržby,
může ministerstvo uspořádat tzv. účtenkovou loterii o ceny.
S čímž se počítá v druhé polovině roku. Přičemž tato novela
osvobozuje výhry (ceny) z účtenkové loterie od daní z příjmů, a to u výherců z řad jak osob fyzických, tak i právnických.
7.
Zákon č. 125/2016 Sb.,
kterým se
mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
, ve znění pozdějších předpisů (s účinností od
1. 5. 2016
mění jen ZDP, a to 10 body):
-
Drobná novela, která těší hlavně rodiče s více dětmi, jimž zvyšuje daňové zvýhodnění na druhé a další dítě. Právnických osob se týká
změna způsobu zdanění z obecného základu daně na tzv. srážkovou daň ohledně příjmů z podílů na zisku plynoucích osobám, které nejsou členy (společníky) dotyčné obchodní
korporace
.
Další body novely mají jen okrajový význam nebo jde pouze o zpřesnění formulace. Což je příklad zdanitelných bezúplatných příjmů, které mohou být daňově uplatněny jen jednou: buď jako účetní náklady (například při prodeji darem nabytého zboží), nebo skrze daňové odpisy, anebo formou přímého snížení základu daně (například bezúplatné přijetí malířských, poradenských a jiných služeb, nebo fiktivní úrok z bezúplatné zápůjčky).
8.
Zákon č. 148/2016 Sb.,
kterým se
mění zákon
č. 256/2004 Sb.,
o podnikání na kapitálovém trhu
, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
(s účinností od
1. 6. 2016
mění 5 zákonů, ZDP se týkají 2 body):
-
Účelem je implementace nových evropských předpisů pro zvýšení atraktivity fondového podnikání i kapitálového trhu a zlepšení ochrany spotřebitele.
Dvě drobné změny § 17b ZDP se týkají definice tzv. základního investičního fondu,
který je zvýhodněn sníženou sazbou DPPO jen 5 %.
Ruší se již daňově neopodstatněné rozlišování mezi otevřeným a uzavřeným podílovým fondem.
Důvodem je, že u podílových fondů nelze podvodně aplikovat „dividendovou směrnici“ Rady 2011/96/EU.
9.
Nález Ústavního soudu č. 271/2016 Sb.
(s účinností od
29. 8. 2016
zrušuje jedno ustanovení ZDP):
-
Soud ukončil daňovou diskriminaci pracujících důchodců a zrušil § 4 odst. 3 ZDP,
netýká se DPPO.
10.
Zákon č. 321/2016 Sb.,
kterým
se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku
(s účinností od
1. 12. 2016
mění 2 zákony, ZDP se týká 1 bod vkládající ale 8 ustanovení § 38a až 38ze):
-
Nový a efektivnější daňový nástroj
k prokazování původu příjmů, sloužících poplatníkovi k nárůstu jmění, spotřeby a jiných vydání, které odhadem o více než 5 mil. Kč převyšují správci daně jeho známé příjmy.
Při neprokázání „dodatečných“ příjmů hrozí kromě jejich dodanění vysoké penále.
 
Kdy podat daňové přiznání
Přiznání k DPPO za rok 2016 je nutno podat nejpozději
v pondělí 3. 4. 2017
. Notorické opozdilce můžeme potěšit tím, že jim žádná sankce nehrozí, když přiznání podají do následujícího pondělí 10. 4. 2017. Pozdější podání ale již bude „odměněno
“ pokutou za opožděné tvrzení daně
ve výši 0,05 % daně, resp. 0,01 % ztráty za každý další den prodlení (nejvýše 5 % daně/ztráty), přesáhne-li sankce 200 Kč. Když bude prodlení do 30 dnů, pak bude výše pokuty jen poloviční, nebude-li přiznání podáno vůbec, tak bude pokuta nejméně 500 Kč.
Pokud poplatníkovi zpracovává a
podává daňové přiznání poradce
(tj. daňový poradce nebo advokát), prodlužuje se lhůta pro podání do pondělí 3. 7. 2017, jestliže je příslušná plná moc uplatněna u správce daně do 3. 4. 2017. Stejná prodloužená lhůta platí také pro poplatníky, kteří mají zákonem uloženou povinnost ověření účetní závěrky auditorem; naproti tomu pouhý dobrovolný audit nestačí. O tato prodloužení se nežádá.
Kromě toho může poplatník i jeho zástupce
požádat správce daně o prodloužení lhůty pro přiznání za rok 2016
, čemuž ale nemusí být vyhověno a žádost podléhá správnímu poplatku 300 Kč. Toto správcovské prodloužení lhůty pro řádné daňové přiznání může činit až 3 měsíce. Výjimkou je případ, kdy předmět daně tvoří rovněž příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, tehdy může být lhůta prodloužena až do 1. listopadu 2017.
 
Jak uhradit daň
Daň z příjmů právnických osob je splatná ve výše uvedených lhůtách pro podání daňového přiznání, přičemž je zde tolerováno zpoždění až 4 pracovní dny, pak už ale následuje
sankční úrok z prodlení
14,05 %
p. a.
Pokud poplatník nemá dostatek peněz,
může požádat správce daně o posečkání úhrady daně
nebo o povolení její úhrady na splátky, což obnáší správní poplatek 400 Kč. Výhodou je
nižší úrok z posečkané částky
7,05 %
p. a.
a nehrozí daňová
exekuce
dlužné částky. Za den bezhotovostní platby se považuje až den připsání peněz na účet finančního úřadu!
Od roku 2015 je možno žádat o individuální prominutí až 100 % úroků z prodlení i úroku z posečkání daně, které je třeba odůvodnit a uhradit správní poplatek 1 000 Kč (ledaže žádaná částka nepřesáhne 3 000 Kč).
Možné způsoby úhrady daně
(včetně záloh na daň, popřípadě splátek daně):
-
bezhotovostním převodem
z účtu plátce na příslušný účet správce daně,
-
v hotovosti
přes poskytovatele platebních služeb či poštovním poukazem na účet správce daně,
-
v hotovosti úřední osobě
(na pokladně finančního úřadu, a to až do výše 500 000 Kč za jeden den),
-
přeplatkem na jiné dani
(v praxi se nabízí zejména využití nadměrného odpočtu DPH).
Při každé platbě daně
musí být jednoznačně identifikovány tři skutečnosti:
-
jaký daňový subjekt (nebo za jaký daňový subjekt) daň platí,
-
kterému finančnímu úřadu se platí (místně příslušnému podle sídla tuzemského poplatníka),
-
na úhradu jaké daně platba směřuje.
Ad 1)
Jednoznačnou identifikaci daňového subjektu zajišťuje variabilní symbol.
Má-li přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), uvede kmenovou část, tj. čísla za národním symbolem „CZ“, což je u osob právnických identifikační číslo (IČ). Specifický symbol platby a Zpráva pro příjemce se využívají pouze u DPH.
Ad 2)
Každý finanční úřad má vlastní číslo bankovního účtu,
resp. jeho
matrikovou část.
Máme 14 finančních úřadů dle krajského uspořádání a Specializovaný finanční úřad v Praze (hlavně pro banky, pojišťovny a firmy s obratem přes 2 mld. Kč). Všechny účty úřadů jsou vedeny u České národní banky, jejímž bankovním kódem je 0710.
Ad 3)
Pro každou daň je stanoveno jednotné předčíslí
(v rozsahu dvou až pěti číslic), které platí pro všechny finanční úřady v ČR. Přičemž
pro daň z příjmů právnických osob
je stanoveno předčíslí
7704
.
Název finančního úřadu
Bankovní spojení pro úhradu DPPO
Finanční úřad pro hlavní město Prahu
7704-77628031/0710
Finanční úřad pro Středočeský kraj
7704-77628111/0710
Finanční úřad pro Jihočeský kraj
7704-77627231/0710
Finanční úřad pro Plzeňský kraj
7704-77627311/0710
Finanční úřad pro Karlovarský kraj
7704-77629341/0710
Finanční úřad pro Ústecký kraj
7704-77621411/0710
Finanční úřad pro Liberecký kraj
7704-77628461/0710
Finanční úřad pro Královéhradecký kraj
7704-77626511/0710
Finanční úřad pro Pardubický kraj
7704-77622561/0710
Finanční úřad pro Kraj Vysočina
7704-67626681/0710
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj
7704-77628621/0710
Finanční úřad pro Olomoucký kraj
7704-47623811/0710
Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj
7704-77621761/0710
Finanční úřad pro Zlínský kraj
7704-47620661/0710
Specializovaný finanční úřad
7704-77620021/0710
Povinný je
i konstantní symbol:
1148 – bezhotovostní bankovní převod, 1149 – úhrada v hotovosti.
 
Jak podat daňové přiznání
Daňové přiznání k DPPO patří mezi tzv. formulářová podání, která musejí všechny obchodní
korporace
podávat již výhradně elektronicky formou datové zprávy, přičemž na výběr mají pouze ze tří možných způsobů:
1.
datovou zprávou –
podepsanou uznávaným
alias
zaručeným elektronickým podpisem
,
2.
datovou zprávou – odeslanou
prostřednictvím datové schránky
,
3.
datovou zprávou – s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
Vyplývá to z § 72 odst. 4 DŘ:
-
„Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce
zpřístupněnu datovou schránku
nebo zákonem uloženou
povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem
, je povinen podání podle odstavce 1 (pozn. autora: včetně přiznání k DPPO) učinit pouze datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1“
(pozn. autora: výše uvedené 3 možnosti s přihlédnutím k novele ).
K tomu dodejme, že dle § 5 zákona č. 300/2008 Sb.
je všem právnickým osobám zapsaným do obchodního rejstříku
automaticky ze zákona zdarma
zřízena datová schránka
. Přičemž tato je zpřístupněna prvním přihlášením oprávněné osoby do zřízené datové schránky, nejpozději však patnáctým dnem po dni doručení přístupových údajů těmto osobám.
Vadným podáním je nejen přiznání v listinné formě, ale také tzv. kombinované, kdy je nejprve podáno jako datová zpráva bez zaručeného podpisu a do 5 dnů potvrzeno písemně, do protokolu nebo způsoby ad 1 až 3. Při pouze této chybě je sice podání právně účinné, ale následuje paušální pokuta ve výši 2 000 Kč.
Pokud poplatník nemá vlastní programové vybavení umožňující sestavit přiznání k DPPO, pak lze doporučit jako uživatelsky přívětivé řešení Daňový portál finanční správy – www.daneelektronicky.cz. Nabízí „Průvodce krok po kroku“, automatické dílčí výpočty, údaje průběžně prověřuje a upozorňuje na možné chyby.
 
Jaký zvolit tiskopis přiznání
Podle § 72 DŘ je možno řádné – stejně tak i opravné, dodatečné, případně opravné dodatečné –
daňové přiznání platně podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí ČR
nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem, resp. datovou zprávou
ve formátu a struktuře stanovené pokynem GFŘ-D-24
ze dne 18. 12. 2015, který lze najít na webu Finanční správy. Z něj se dozvíme, že se jedná o formát XML a strukturu odpovídající příslušnému XSD schématu. Pro nás běžné smrtelníky je praktičtější sdělení, že k vytvoření souboru v předepsaném formátu a struktuře pro platné elektronické podání správci daně lze využít aplikaci Daňového portálu Generálního finančního ředitelství na webu www.daneelektronicky.cz.
Tiskopis přiznání k
DPPO
má označení 25 5404 MFin 5404 (8 stran) a pro každý kalendářní rok je vydáván nový vzor.
Pro zdaňovací období kalendářního roku 2017 se jedná o vzor č. 27
, který platí obecně pro jakákoli zdaňovací období započatá kdykoli v roce 2016 a rovněž pro části zdaňovacích období započatých v roce 2017, za které lhůta pro podání daňového přiznání uplyne do 31. 12. 2017. Podpůrným tiskopisem, který je ale k vyplnění přiznání nutný, jsou pokyny k vyplnění 25 5404/1 MFin 5404/1 – vzor č. 27 (16 stran).
Připomeňme, že na rozdíl od fyzických osob, jejichž zdaňovacím obdobím daně z příjmů je kalendářní rok, je paleta možných zdaňovacích období DPPO pestřejší, například účetní hospodářské roky (viz § 21a ZDP).
Tiskopis daňového přiznání k DPPO
je rozčleněn do pěti oddílů:
-
Záhlaví – jakému finančnímu úřadu, resp. jakému z jeho územních pracovišť, je podání určeno, kdo jej činí a z jakého titulu (početné rozlišovací kódy upřesňují Pokyny k vyplnění přiznání, obvykle jde o kódy 1A).
-
I. oddíl – údaje o poplatníkovi.
-
II. oddíl – proces od účetního výsledku hospodaření k DPPO:
nejprve je na řádcích 10 až 170 účetní výsledek hospodaření převeden na základ daně z příjmů (například na řádku 40 se zvyšuje o nedaňově účetní náklady, na řádku 110 snižuje o účetní výnosy osvobozené od daně, rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy se řeší samostatně podle jeho povahy na řádku 50 nebo řádku 150),
další řádky 200 až 360 II. oddílu slouží k úpravám základu daně, výpočtu daně a uplatnění slev na dani, případně k zápočtu zahraniční daně zaplacené z příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí (například na řádku 230 se základ daně snižuje o daňové ztráty z minulých nejvýše 5 let, na řádku 260 se základ daně snižuje o poskytnuté „dary“, na řádku 290 se vypočítává daň z obecného základu daně sazbou 19 %, na řádcích 331 až 335 se počítá daň z tzv. samostatného základu daně z vybraných kapitálových příjmů ze zahraničí).
-
III. oddíl – (neobsazeno).
-
IV. oddíl – dodatečné daňové přiznání.
-
V. oddíl – placení daně
(vyčíslení přeplatku/nedoplatku ve vazbě na zaplacené zálohy a zajištění daně), na rozdíl od přiznání k dani z příjmů fyzických osob je třeba o vrácení přeplatku na DPPO samostatné žádat.
Tiskopis uzavírá prohlášení poplatníka (zmocněnce) o pravdivosti a úplnosti údajů a
jeho podepsání
.
Výpočet daně nebývá náročný, pracnější je příprava podkladů, z nichž většinu chce vidět správce daně a tvoří proto
povinné přílohy
(viz § 72 odst. 2 DŘ). Jde především o
účetní závěrku
, resp. opis vybraných údajů.
Nezbytná je rovněž
Příloha č. 1 II. oddílu
(4 strany), která je přímo součástí tiskopisu přiznání k DPPO. Sestává z tabulek A až K, které podrobněji rozebírají některé údaje podstatné pro výpočet daně:
-
Tabulka A: Rozdělení nedaňových výdajů (nákladů) uvedených na řádku 40 ad výše podle účtových skupin,
-
Tabulka B: Odpisy hmotného a nehmotného majetku,
-
Tabulka C: Daňově účinný odpis pohledávek a zákonné opravné položky,
-
Tabulka D: Neobsazeno,
-
Tabulka E: Odpočet daňové ztráty,
-
Tabulka F: Odpočet na podporu výzkumu a vývoje a odpočet na podporu odborného vzdělávání,
-
Tabulka G: Celková hodnota poskytnutých bezúplatných plnění
alias
darů (daňové limity § 20 odst. 8 ZDP),
-
Tabulka H: Rozčlenění celkového nároku na slevy na dani,
Samostatná příloha
k řádku 5 tabulky H (uplatní se u investičních pobídek, tiskopis č. 25 5404/C),
-
Tabulka I: Zápočet daně zaplacené v zahraničí,
Samostatná příloha
k tabulce I (při zápočtu zahraniční daně z více států, tiskopis č. 25 5404/D),
-
Tabulka J: Rozdělení některých položek v případě komanditní společnosti,
-
Tabulka K: Vybrané ukazatele hospodaření,
Roční úhrn čistého obratu,
Průměrný přepočtený počet zaměstnanců (zaokrouhlený na celé číslo).
Bude-li vyplněn některý z řádků přiznání označených – 8) – je dále nutné ve smyslu dílčích pokynů pro jejich vyplnění rozvést na
zvláštní příloze
věcnou náplň částky vykázané na daném řádku a její propočet.
Ke zjištění podrobností
o transakcích se spojenými osobami
slouží od roku 2014 samostatná příloha č. 25 5404/E – vzor č. 3. Povinná je pro poplatníka splňujícího alespoň jedno z kritérií: aktiva přes 40 mil. Kč, čistý
obrat nad 80 mil. Kč, nebo přes 50 zaměstnanců
, a to za předpokladu, že uskutečnil transakci se
zahraniční spojenou osobou, nebo vykazuje daňovou ztrátu
, nebo je příjemcem investiční pobídky formou slevy na dani.
 
Příklad - Vyplnění přiznání k DPPO za rok 2016
Stavební firma Fachmani, s. r. o., vykázala za účetní období kalendářního roku 2016 účetní výsledek hospodaření (dále jen „VH“) před zdaněním rovný
1 mil. Kč.
Pro účely výpočtu DPPO a sestavení daňového přiznání je třeba doplnit dalších 15 skutečností; odkazy v hranatých závorkách směřují do tiskopisu přiznání k DPPO:
1.
Náklady na reprezentaci (účet 513) sestávají z 15 000 Kč za uspořádání firemního vánočního večírku a 20 000 Kč za propagační předměty (reklamní a propagační předměty s logem obchodní
korporace
Fachmani, s. r. o., jejichž jednotková cena je do 400 Kč bez DPH, a byly rozdány jejím obchodním partnerům):
-
15 000 Kč zvýší VH
, jde o nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP [řádek 40 a tabulka A].
-
Naopak částka 20 000 Kč podle téhož ustanovení ve VH zůstává, je plně daňově účinným nákladem.
2.
Mzdové náklady (účet 521) za prosinec 2016 činily 1 mil. Kč, z nichž pojistné srážené zaměstnancům (MD 331/D 336) ve výši 110 000 Kč a srážená daň ze závislé činnosti (MD 331/D 342) 50 000 Kč byly odvedeny se zpožděním až 11. 2. 2017. Obdobně i za prosinec 2015 byly pojistné srážené zaměstnancům z mezd ve výši 80 000 Kč a srážené zálohy na daň 40 000 Kč odvedeny se zpožděním až 10. 2. 2016:
-
Pojistné za prosinec 2015 srážené z mezd ve výši
80 000 Kč
, ale odvedené opožděně až 10. 2. 2016:
zvýšilo VH za rok 2015 podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 ZDP [řádek 30], a
sníží VH za rok 2016 podle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 2 ZDP [řádek 111].
Pojistné za prosinec 2016 srážené z mezd ve výši 110 000 Kč, ale odvedené opožděně až 11. 2. 2017:
zvýší VH za rok 2016 podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 ZDP [řádek 30], a
sníží VH za rok 2017 podle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 2 ZDP [řádek 111].
-
Za pozdní odvod záloh na daň hrozí úrok z prodlení, ale samy o sobě nejsou daňovým nákladem firmy, jsou totiž obecně nákladem již v rámci zúčtovaných mezd. Opožděné odvedení záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnanců nepředstavuje položku zvyšující VH, resp. základ daně z příjmů firmy.
3.
Povinné pojistné hrazené zaměstnavatelem nad rámec hrubých mezd (účet 524) za prosinec 2016 ve výši 340 000 Kč bylo také odvedeno se zpožděním až 11. 2. 2017, a stejnou chybu firma udělala i před rokem u pojistného nad rámec hrubých mezd za prosinec 2015 ve výši 300 000 Kč, které uhradila až 10. 2. 2016:
-
Pojistné za prosinec 2015 nad rámec mezd ve výši
300 000 Kč
, ale odvedené opožděně až 10. 2. 2016:
zvýšilo VH za rok 2015 podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP [řádek 40], a
sníží VH za rok 2016 podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 2 ZDP [řádek 160].
-
Pojistné za prosinec 2016 nad rámec mezd ve výši 340 000 Kč, ale odvedené opožděně až 11. 2. 2017:
zvýší VH za rok 2016 podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP [řádek 40], a
sníží VH za rok 2017 podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 2 ZDP [řádek 160].
4.
Náklady na soukromé životní pojištění jednatele byly ve výši dohodnuté ve smlouvě 20 000 Kč (účet 527). Náklady na dovolenou (rekreaci) zaměstnanců hrazenou zaměstnavatelem činily 60 000 Kč (účet 528):
-
Náklad 20 000 Kč není třeba v přiznání řešit, je daňově účinný podle § 24 odst. 2 písm. j) bodu 5 ZDP.
-
60 000 Kč za dovolené ale zvýší VH
[
řádek 40],
nejde o daňový náklad dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDP.
5.
U dvou automobilů hodlá s. r. o. uplatnit paušální výdaj na dopravu za celý rok 2016, tj. 2 x 12 měsíců x 5 000 Kč = 120 000 Kč. O této částce neúčtovala (ani nemohla). Naproti tomu zaúčtovala do nákladů pohonné hmoty u těchto vozidel ve výši 50 000 Kč (účet 501) a poplatky za parkování 2 000 Kč (účet 518):
-
Tyto paušální výdaje jsou čistě daňová položka, o níž se neúčtuje,
120 000 Kč sníží VH [řádek 162].
-
Nedaňové pohonné hmoty a parkovné
(52 000 Kč)
dle § 25 odst. 1 písm. x) ZDP
zvýší VH
[řádek 40].
6.
Společnost Fachmani, s. r. o., poskytla peněžité dary (účet 543) ve výši 11 000 Kč, z toho 10 000 Kč zoologické zahradě na ochranu zvířat a 1 000 Kč mateřské školce (kam chodí syn jednatele firmy) na dovybavení hračkami.
-
Celých
11 000 Kč zvýší VH
, jde o nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP [řádek 40].
-
Společnost s ručením omezeným může v souladu s podmínkami § 20 odst. 8 ZDP o dar na ochranu ohrožených zvířat
(10 000 Kč) snížit základ daně
[řádek 260]. Dar mateřské školce je nižší než 2 000 Kč, proto jej nelze uplatnit jako odpočet.
7.
Neznámý pachatel odcizil firemní automobil v účetní zůstatkové ceně (účet 549) 50 000 Kč, jehož daňová zůstatková cena ke dni odcizení byla 80 000 Kč. Společnost obdržela náhradu od pojišťovny (účet 648) jen 70 000 Kč. Při dalším vloupání známý pachatel – místní recidivista – odcizil finanční hotovost (škoda účtována na MD 569) 20 000 Kč, dosud nebyl odsouzen. Více štěstí měla společnost Fachmani, s. r. o., u obdobné loňské krádeže 15 000 Kč z pokladny – která v roce 2015 nebyla daňově účinná – neboť po odsouzení pachatelka uhradila celou odcizenou sumu 15 000 Kč, o čemž obchodní společnost účtovala v roce 2016 na D 668.
-
Přesah daňové zůstatkové ceny nad účetní
o 30 000 Kč
(odcizené auto)
sníží VH
, neboť jde o daňově plně účinnou škodu způsobenou neznámým pachatelem dle § 24 odst. 2 písm. c) a l) ZDP [ř. 160].
-
Odcizené peníze
(20 000 Kč)
bez náhrady
zvýší VH
v souladu s § 25 odst. 1 písm. n) ZDP [ř. 40].
-
Náhrada odcizených peněz 15 000 Kč není předmětem zdanění, protože souvisí s nedaňovými náklady roku 2015. O tento účetní výnos roku 2016 proto
sníží VH
dle § 23 odst. 4 písm. e) ZDP [ř. 140].
8.
Společnost s ručením omezeným v roce 2016 pokračovala předposledním 9. rokem v tvorbě zákonné rezervy na opravu administrativní budovy (účet 552) á 200 000 Kč. Plánovaný rozpočet opravy je 2 mil. Kč a počítá se s ní v roce 2018. Dále začala tvořit prvním rokem rezervu na výměnu oken skladiště ve výši 100 000 Kč, která je plánována také na rok 2018 za 200 000 Kč. Částky tvořených rezerv nebyly deponovány na zvláštní vázaný bankovní účet:
-
Tvorba „staré“ rezervy á 200 000 Kč je daňovým nákladem (§ 7 ZoR, neboť u rezerv započatých před 1. 1. 2009 není podmínkou deponování na vázaný účet, VH tak nemusí být v přiznání měněn [rezerva se uvede v příloze č. 1 II. oddílu, v tabulce C na ř. 25 a ř. 26].
-
Tvorba nové rezervy na výměnu oken ale není daňovým nákladem, neboť nebyla splněna podmínka deponování částky rezervy na vázaný bankovní účet, proto těchto
100 000 Kč zvýší VH
[ř. 40].
9.
Vlivem druhotné platební neschopnosti společnost Fachmani, s. r. o., uhradila některé závazky (dluhy) v roce 2016 až po splatnosti. Načež jí byl dodavateli předepsán sankční úrok z prodlení (účet 544) v úhrnné výši 50 000 Kč, z čehož věřitelům uhradila v roce 2016 pouze 30 000 Kč, zbývajících 20 000 Kč doplatila až v lednu 2017:
-
O neuhrazené smluvní sankce
20 000 Kč zvýší VH
roku 2016 podle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP [ř. 40].
-
V roce 2017 doplacené sankce 20 000 Kč sníží VH dle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 3 ZDP [ř. 111].
10.
Z důvodu promlčení byla odepsána pohledávka 100 000 Kč (účet 546), dlužník ale není v úpadku. Byla k ní vytvořena „časová“ zákonná opravná položka (dále jen „OP“) ve výši 20 000 Kč a ostatní (nedaňová) OP ve výši 80 000 Kč. Oba typy opravných položek byly v roce 2016 rozpuštěny ve prospěch nákladů (na Dal účtů 558 a 559). Dále firma vytvořila 100% „insolvenční“ zákonnou OP k pohledávce ve výši 40 000 Kč, protože s dlužníkem bylo v létě 2016 zahájeno insolvenční řízení; pohledávka byla přihlášena včas a nebyla popřena.
-
Odpis promlčené pohledávky 100 000 Kč je daňovým nákladem podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP jen do výše zákonné OP 20 000 Kč. O zbývajících
80 000 Kč je nutno zvýšit VH
[ř. 40].
-
Zrušení zákonné (daňové) OP 20 000 Kč je daňově
relevantní
, na rozdíl od zrušení ostatní (nedaňové) OP
80 000
Kč. A proto se o tuto částku
sníží VH
podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 3 ZDP [ř. 112].
-
Tvorba nové „insolvenční“ zákonné OP ve výši 40 000 Kč je daňovým nákladem dle § 24 odst. 2 písm. i) ZDP a § 8 ZoR, úprava VH není nutná [OP se vykáže v příloze 1 II. oddílu, v tabulce C na ř. 3 a 4].
11.
Účetní odpisy (účet 551) dlouhodobého hmotného majetku (dále jen „HM“) činily 300 000 Kč a dalších 30 000 Kč tvořily účetní odpisy drobného HM (v jednotkové ceně do 40 000 Kč). Daňové odpisy HM činí jen 250 000 Kč:
-
Rozdíl mezi vyššími účetními a nižšími daňovými odpisy HM 50 000 Kč zvýší VH [ř. 50].
-
Daňové odpisy je nutno rozepsat dle odpisových skupin {v příloze č. 1 II. oddílu, v tabulce B ř. 1 až 11].
-
Účetní odpisy drobného HM (30 000 Kč) jsou zároveň podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP daňově účinné, zůstávají tak ve VH [je třeba je rozepsat v příloze č. 1 II. oddílu, v tabulce B řádku 12].
12.
Společnost Fachmani, s. r. o., v souladu s obchodními smlouvami uplatnila vůči svým odběratelům za pozdní úhrady vystavených faktur pohledávky z titulu smluvních úroků z prodlení v úhrnné výši 100 000 Kč (účet 644). Z čehož bylo dlužníky do konce roku 2016 uhrazeno jen 60 000 Kč, zbývajících 40 000 Kč až v roce 2017:
-
O nepřijaté smluvní sankce
40 000 Kč sníží VH
roku 2016 dle § 23 odst. 3 písm. b) bodu 1 [ř. 111].
-
V roce 2017 přijaté sankce 40 000 Kč zvýší VH podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 6 ZDP [ř. 30].
13.
Firma obdržela podíly na zisku
alias
dividendy (účet 668) od tuzemské společnosti ABC, a. s., ve výši 85 000 Kč. Jde o částku po sražení 15% srážkové daně dle § 36 odst. 2 písm. a) ZDP, hrubá částka tedy byla 100 000 Kč. Podíl ve společnosti ABC, a. s., sice činil 20 %, ale protože jej společnost Fachmani, s. r. o., koupila na jaře 2016 a prodala se ziskem ještě na podzim 2016, nebyly naplněny podmínky pro osvobození podílů na zisku z „dceřiné společnosti“ od daně.
-
O „srážkovou daní“ zdaněný příjem
85 000 Kč se sníží VH
dle § 23 odst. 4 písm. a) ZDP [ř. 120].
14.
Za rok 2014 vznikla daňová ztráta 600 000 Kč, z níž bylo formou odpočtu v roce 2015 využito 200 000 Kč. V roce 2016 byly prodány všechny podíly s. r. o. novému společníkovi, předmět její činnosti se ale nezměnil:
-
Sice došlo k podstatné změně ve složení společníků firmy, ale byla zachována její činnost, jsou proto splněny podmínky § 38na ZDP pro
odpočet zbylé daňové ztráty 400 000 Kč
[ř. 230 a tabulka E].
15.
Společnost Fachmani, s. r. o., zaměstnávala i dva pracovníky s „lehčím“ zdravotním postižením. Jejich přepočtený stav vypočtený postupem v souladu s § 35 odst. 2 ZDP činil v roce 2016 po zaokrouhlení 1,56.
-
Sleva na dani
podle § 35 odst. 1 písm. a) ZDP činí 1,56 x 18 000 Kč =
28 080
Kč [ř. 300 a tabulka H].
Nejprve si ukážeme metodiku výpočtu DPPO za rok 2016 firmy Fachmani, s. r. o., přehledně formou tabulky. Načež tyto údaje přepíšeme do tiskopisu daňového přiznání, jehož členění více méně odpovídá tabulce, výjimkou je rozdíl účetních a daňových odpisů, který se vykazuje jednou rozdílovou položkou na řádku 50. Pro přehlednost je návaznost na 15 výše uvedených daňových položek zajištěna odkazem v hranatých závorkách [ ].
Proces
Popis daňové položky (odkazy na paragrafy směřují do ZDP)
Účet
VH
Výsledek hospodaření před zdaněním (zadaný vstupní údaj)
Všechny
1 000 000
Zvýšení
VH
Nedaňové účetní náklady podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 2 celkem, z toho:
[1] Náklady na reprezentaci [§ 25 odst. 1 písm. t)]
[3] Pojistné zaměstnavatele za XII/15 hrazené po I/16 [§ 24 odst. 2 písm. f)]
[4] Náklady na rekreaci zaměstnanců [§ 25 odst. 1 písm. h)]
[5] Spotřeba PHM aut s paušálem na dopravu [§ 25 odst. 1 písm. x)]
[5] Poplatky za parkování aut s paušálem na dopravu [§ 25 odst. 1 písm. x)]
[6] Náklady na poskytnuté dary [§ 25 odst. 1 písm. t)]
[7] Odcizené peníze nenahrazené [§ 25 odst. 1 písm. n)]
[8] Tvorba ostatní, tj. daňově neúčinné, rezervy [§ 24 odst. 2 písm. i)]
[9] Neuhrazené účtované nákladové smluvní sankce [§ 24 odst. 2 písm. zi)]
[10] Část odpisu pohledávky nekrytá zákonnou OP [§ 24 odst. 2 písm. y)]
[11] Účetní odpisy hmotného majetku za rok 2016 [§ 25 odst. 1 písm. zg)]
513
524
528
501
518
543
569
554
544
546
551
998 000
15 000
340 000
60 000
50 000
2 000
11 000
20 000
100 000
20 000
80 000
300 000
Pojistné za zaměstnance sražené, ale neodvedené [§ 23 odst. 3 písm. a) bod 5]:
[2] Jde o pojistné za prosinec 2016, které nebylo zaplaceno do 31. 1. 2017.
336
110 000
Celkové zvýšení VH
pro účely výpočtu základu daně z příjmů
1 108 000
Snížení
VH
[2] Pojistné sražené z mezd za XII/2015 placené až II/2016 (§ 23 … bod 2)
[3] Pojistné za zaměstnavatele XII/2015 placené až II/2016 (§ 23 … bod 3)
[12] Nepřijaté výnosové smluvní sankce vzniklé v roce 2016 (§ 23 … bod 1)
336
336
644
80 000
300 000
40 000
Částky nezaúčtovaných daňových nákladů podle § 23 odst. 3 písm. c) bodu 2:
[5] Paušální výdaje na dopravu za 2 auta po celý rok [§ 24 odst. 2 písm. zt)]
[7] Přesah daňové ZC nad účetní odcizeného počítače [§ 24 odst. 2 písm. l)]
549
120 000
30 000
250 000
[10] Rozpuštění ostatní, tj. nedaňové, OP [§ 23 odst. 3 písm. c) bod 3)]
559
80 000
Účetní výnosy nezahrnované do základu daně z příjmů v souladu s § 23 odst. 4:
[7] Náhrada odcizených peněz – nedaňového nákladu ([§ 23 odst. 4 písm. e)]
[13] Přijaté podíly na zisku zdaněné srážkovou daní [§ 23 odst. 4 písm. a)]
668
666
15 000
85 000
Celkové snížení VH
pro účely výpočtu ZD
1 000 000
ZD
ZD
z příjmů za rok 2016 (1 000 000 + 1 108 000 – 1 000 000)
1 108 000
Snížení ZD
[14] Odpočet zbývající části daňové ztráty z roku 2014 dle § 34 odst. 1, § 38na
400 000
[6] Odpočet poskytnutých darů (do 10 % ze 708 000 Kč) podle § 20 odst. 8
543
10 000
Základ daně z příjmů po snížení (zaokrouhluje se na celé tis. dolů)
698 000
DPPO
Vypočtená daň
za rok 2016 činí 19 % ze sníženého ZD (§ 21 odst. 1)
132 620
[15] Sleva na dani za zaměstnance se zdravotním postižením podle § 35 odst. 1
28 080
Výsledná
daňová povinnost
obchodní společnosti Fachmani, s. r. o., za rok 2016
104 540
Vysvětlivky:
PHM – pohonné hmoty
ZC – zůstatková cena
ZD – základ daně
Jelikož daň za rok 2016 (104 540 Kč) přesáhla 30 000 Kč, ale nikoli 150 000 Kč, je poplatník dle § 38a odst. 1 a 3 ZDP povinen platit
„pololetní“ zálohy
na DPPO v následujícím
zálohovém období
. Toto zálohové období trvá od prvního dne po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za rok 2016 (tj. od 4. 4. 2017, případně od 4. 7. 2017) do posledního dne lhůty pro podání přiznání za hned další rok 2017 (tj. do 3. 4. 2018, nebo 2. 7. 2018). Tyto zálohy
činí 40 % daně za rok 2016
, tedy 0,4 x 104 540 Kč = 41 816 Kč a podle § 146 odst. 2 DŘ se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru =
41 900 Kč
. Splatnost těchto záloh je do 15. 6. 2017 a do 15. 12. 2017 (případně ještě do 15. 6. 2018, bude-li společnost Fachmani, s. r. o., podávat přiznání v pozdějším termínu).
Formulář přiznání k dani z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2016

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví
374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
21/1992 Sb., o bankách
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu
585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon)
300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů
221/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
375/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu a v souvislosti s úpravou systému pojištění vkladů
377/2015 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ukončení důchodového spoření
47/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
105/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti mezinárodní spolupráce při správě daní a zrušuje se zákon č. 330/2014 Sb., o výměně informací o finančních účtech se Spojenými státy americkými pro účely správy daní
Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb
113/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o evidenci tržeb
125/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
148/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
271/2016 Sb., ve věci návrhu na zrušení § 4 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce
298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů
321/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s prokazováním původu majetku