Osoba samostatně výdělečně činná a zúčtování roku 2016 ve zdravotním
pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Během roku 2016 platily osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) ve zdravotním pojištění
pravidelně každý měsíc zálohy na pojistné, pokud to bylo jejich povinností. V následujícím textu je
formou příkladů rozebrán postup OSVČ při doúčtování pojistného za rozhodné období tohoto roku. V
této souvislosti není rozhodující, zda OSVČ podnikala po celý rok 2016, nebo jen po jeho část,
protože se vždy posuzují příjmy a výdaje v rámci celého kalendářního roku. U jednotlivých příkladů
je s ohledem na charakter řešené situace uvedeno:
-
zda je OSVČ povinna uhradit doplatek pojistného a v jaké výši (ze zákona do 8 dnů ode
dne, kdy podá, resp. měla v roce 2017 podat, Přehled za rok 2016),
-
v jaké výši má platit novou zálohu, poprvé splatnou od měsíce, ve kterém je Přehled
podán, a to za podmínky, že je OSVČ i v roce 2017.
Nejprve si přiblížíme podmínky platné v situacích, kdy je samostatná výdělečná činnost
(SVČ) vykonávána pouze po část kalendářního roku, a dále v případě vykázané ztráty.
Samostatná výdělečná činnost vykonávaná po část kalendářního roku 2016
a)
SVČ jako hlavní zdroj příjmů
Pojistné alespoň z minimálního měsíčního vyměřovacího základu 13 503 Kč musí být zaplaceno
za každý (i necelý) kalendářní měsíc podnikání, což může vyřešit měsíční platba zálohy nejméně v
částce 1 823 Kč. Pro rok 2016 nejsou ve zdravotním pojištění účinná ustanovení o maximálním
vyměřovacím základu, proto se pojistné odvádí 13,5% sazbou z 50 % dosažených příjmů po odpočtu
výdajů bez omezení horní hranicí.
b)
SVČ při souběhu se zaměstnáním jako vedlejší zdroj příjmů
U podnikání jako vedlejšího zdroje příjmů platí, že:
-
není povinností OSVČ platit zálohy,
-
při odvodu pojistného nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ
a
-
doplatek (při kladném výsledku podnikatelské činnosti) se hradí do 8 dnů po podání
Přehledu.
OSVČ je za rok 2016 ve ztrátě
a)
SVČ jako hlavní zdroj příjmů
Pokud OSVČ vykáže za rok 2016 ztrátu, musí odvést zdravotní pojišťovně minimální částku
(zálohu 1 823 Kč) za každý kalendářní měsíc podnikání. Kdyby byly placeny vyšší zálohy než
minimální, vznikl by za rok 2016 přeplatek na pojistném, který bude řešen při podání Přehledu v roce
2017.
b)
SVČ jako vedlejší zdroj příjmů
Těmto osobám nevzniká povinnost platit pojistné, nicméně i za této situace se předkládá
zdravotní pojišťovně Přehled za rok 2016.
c)
Osoba, za kterou platí pojistné současně stát
Jestliže tato OSVČ platila v roce 2016 zálohy, pak dochází ke vzniku přeplatku, který si
OSVČ vyřeší třeba podáním žádosti o jeho vrácení a součástí tohoto úkonu je i předložení Přehledu.
Alternativně lze přeplatku použít i na úhradu (části) záloh na pojistné na rok 2017, pokud SVČ
nadále trvá.
Příklad 1
Osoba samostatně výdělečně činná vykázala za rok 2016 příjmy ve výši 630 810 Kč a současně
uplatnila paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů, tedy 252 324 Kč. Po celý rok platila pravidelně
minimální zálohy 1 823 Kč.
Celková výše pojistného na zdravotní pojištění za rok 2016 se vypočte
následovně:
P = 0,135 × 0,5 × (příjmy - výdaje), tedy
P = 0,135 × 0,5 × (630 810 - 252 324) = 25 548 Kč,
kde P = výše pojistného za rok 2016, 0,135 = sazba pojistného, 0,5 = 50 % příjmů po
odpočtu výdajů.
Na zálohách zaplaceno celkem 21 876 Kč (1 823 × 12).
Doplatek činí 3 672 Kč (25 548 - 21 876).
Nová výše zálohy v roce 2017 se vypočte následovně: Z = 25 548 / 12 = 2 129 Kč,
kde 12 = počet měsíců výkonu SVČ v roce 2016.
Vzhledem k tomu, že se na tuto OSVČ vztahuje povinnost placení měsíčních záloh alespoň v
minimální povinné výši, bude platit v roce 2017 (do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu
měsíci podání Přehledu, tedy již od ledna 2017) nové měsíční minimální zálohy v částce 1 906
Kč.
Nová výše zálohy, placená od měsíce, ve kterém bude v roce 2017 podán Přehled, činí 2 129
Kč.
Příklad 2
Pojištěnec měl za období měsíců ledna až srpna 2016 souběh zaměstnání se SVČ, kdy za něj v
zaměstnání zaměstnavatel odváděl pojistné z vyměřovacího základu převyšujícího minimální mzdu. To
znamená, že SVČ byla v tomto období považována za vedlejší zdroj příjmů a zálohy na pojistné placeny
nebyly. Ke dni 31. 8. 2016 tato osoba ukončila zaměstnání a SVČ se stala – následně i pro rok 2017 –
jediným zdrojem jejích příjmů.
Vzhledem ke skutečnosti, že se SVČ stala jediným zdrojem příjmů pojištěnce, vztahovala se
na něj – podle výsledků za rok 2015 – povinnost platit od září 2016 měsíční zálohy na pojistné
alespoň v minimální částce 1 823 Kč, posledním dnem splatnosti zálohy za měsíc září byl 10. říjen
2016. Při výpočtu výše pojistného za rok 2016 uvede pojištěnec na Přehledu celkem 12 měsíců výkonu
SVČ, z nich však pouze 4 měsíce budou obdobím, kdy platil pro OSVČ minimální vyměřovací základ.
Proto musí být za rozhodné období kalendářního roku 2016 zaplaceno pojistné alespoň v minimální výši
za tyto 4 měsíce, což dle situace případně vyřeší 4 zálohy v částce 1 823 Kč. V souvislosti s
platnou právní úpravou bude následně uplatněn tento postup:
-
pokud vyjde vyměřovací základ za rok 2016 vyšší než poměrné minimum 54 012 Kč (4 × 13
503), provede se doplatek pojistného,
-
bude-li vyměřovací základ nižší než 54 012 Kč, je zaplacenými zálohami zabezpečen za
rok 2016 odvod pojistného jako OSVČ v souladu se zákonem,
-
při výpočtu nové zálohy na rok 2017 se bude přihlížet ke 12 měsícům výkonu SVČ v roce
2016, v každém případě však činí výše zálohy od ledna 2017 částku 1 906 Kč.
Příklad 3
Podnikatel měl v roce 2016 jako živnostník příjmy podle
§ 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o daních z příjmů“), a současně měl příjmy z nájmu podle
§ 9 zákona o daních z příjmů. Ke dni 23. 9.
2016 odešel do starobního důchodu a k tomuto datu také ukončil svoji podnikatelskou činnost. Nadále
měl pouze příjmy z nájmu nebytových prostor.
Na tuto osobu se vztahuje povinnost platit zálohy na pojistné za měsíce leden až září
2016, příjmy z nájmu (do konce roku 2013 příjmy z pronájmu) dle
§ 9 zákona o daních z příjmů nepodléhají
povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.
Jestliže tento podnikatel ukončil ke dni 23. 9. 2016 SVČ, přičemž měl nadále pouze příjmy
z nájmu, nevztahovala se na něho od října 2016 povinnost platit ve zdravotním pojištění zálohy na
pojistné a zařazením do „státní kategorie“ měl tento pojištěnec současně vyřešen svůj pojistný
vztah. Pojistné za rok 2016 bude odvedeno v souladu se zákonem, kdy za měsíce leden až září 2016
musí být zaplaceno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, což je částka 121 527 Kč (9
× 13 503).
Příklad 4
Poživatelka starobního důchodu (přiznán v roce 2014) začala podnikat dne 22. 1. 2016 s
příjmy 127 590 Kč a výdaji 85 542 Kč za celý rok 2016.
Poživatel některého z důchodů, jakož i další vyjmenované osoby [viz ustanovení
§ 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“)], patří ve zdravotním pojištění mezi osoby, za
které je plátcem pojistného stát. Tyto OSVČ:
-
nemusejí při placení pojistného dodržet minimální vyměřovací základ,
-
při výpočtu výše pojistného vycházejí ze skutečně dosažených příjmů a
výdajů,
-
nejsou v prvním kalendářním roce své SVČ povinny platit zálohy na pojistné a pojistné
doplácejí jednorázově v zákonem stanovené lhůtě, tedy do 8 dnů po podání Přehledu,
-
v dalším roce zálohy na pojistné platí za předpokladu, že v předcházejícím roce
vykážou ve své podnikatelské činnosti kladný hospodářský výsledek,
-
nemusejí platit zálohy v minimální výši,
-
s účinností od 1. 8. 2004 již neexistuje u OSVČ, za které je plátcem pojistného stát,
nárok na odpočet od dosaženého příjmu.
Pojistné za rok 2016 = 0,135 × 0,5 × (127 590 - 85 542) = 2 839 Kč.
Doplatek pojistného za rok 2016 činí 2 839 Kč.
Nová výše zálohy v roce 2017 – od měsíce podání Přehledu: Z = 2 839 / 12 = 237
Kč.
Příklad 5
Osoba celodenně osobně a řádně pečuje o jedno dítě do sedmi let věku a po celý rok 2016
vykovávala SVČ a na základě výsledků této SVČ v roce 2015 platila od měsíce března 2016, ve kterém
podala Přehled, měsíční zálohy 885 Kč.
Podnikatelé jako osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let
věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku představují ve zdravotním pojištění specifickou
skupinu pojištěnců – plátců pojistného. Pokud takové osoby (a nemusí to být pouze matka dítěte)
splňují zákonné podmínky, uvedené v § 3a odst. 3 písm. a), včetně navazujícího
§ 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992
Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č.
592/1992 Sb.“), nevztahuje se na ně povinnost respektovat minimální vyměřovací základ v zaměstnání
ani v SVČ, nejsou tedy ani povinny platit minimální zálohy.
Poznámka: Za tyto osoby je stát plátcem pojistného pouze v případě, kdy nemají žádný
příjem ze zaměstnání nebo ze SVČ. Pokud tyto osoby takový příjem vykazují, stát za ně pojistné
neplatí. Zvýhodnění těchto osob z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění spočívá v
odvodu pojistného ze skutečné výše příjmů v zaměstnání a z 50 % příjmů po odpočtu výdajů v SVČ, tedy
bez nutnosti respektovat minimální vyměřovací základ.
Příklad 6
Osoba samostatně výdělečně činná začala vykonávat SVČ dne 22. 9. 2016. Platila minimální
zálohy 1 823 Kč a za rozhodné období roku 2016 vykázala příjmy 9 229 879 Kč a výdaje 3 913 316
Kč.
Protože v roce 2016 neplatí ve zdravotním pojištění maximální vyměřovací základ, činí
pojistné za tento rok 358 869 Kč [0,135 × 0,5 × (9 229 879 - 3 913 316)]. Doplatek představuje
částku 351 577 Kč (358 869 - 7 292) a měsíční záloha pak 89 718 Kč (358 869 / 4).
Maximum platilo ve zdravotním pojištění naposledy za rozhodné období kalendářního roku
2012 na úrovni 1 809 864 Kč, kdy z jedné dvanáctiny této částky vycházela při sazbě 13,5 % i
maximální záloha 20 361 Kč.
Poznámka: Vzhledem k vysoké částce zálohy může OSVČ v roce 2017 případně požádat zdravotní
pojišťovnu o její snížení při splnění podmínek uvedených v
§ 8 odst. 4 zákona č. 592/1992
Sb.
Příklad 7
Jak je to v roce 2016 s povinností platit pojistné z honorářů vyplacených za příspěvky do
novin a časopisů?
Vykazuje-li pojištěnec autorské honoráře jako nezdaňované příjmy, považuje se ve
zdravotním pojištění ve smyslu § 7 odst. 2
písm. a) zákona o daních z příjmů a § 5
písm. b) bodu 4 zákona č. 48/1997 Sb. za OSVČ. Avšak v případě příjmů zdaňovaných přímo u
zdroje je z daňového hlediska uplatněn postup podle
§ 36 odst. 2 písm. t) a
§ 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů, kdy
zvláštní sazba daně z příjmů autorů činí 15 % v případě, že výše honoráře nepřesáhne v kalendářním
měsíci roku 2016 částku 10 000 Kč. Ze zdaňovaných příjmů se pojistné platilo do konce roku 2008, s
účinností od 1. 1. 2009 již příjmy této povahy (tj. zdaňované přímo subjektem, který je vyplácí)
povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění nepodléhají.