Nehmotný majetek z hlediska daně z příjmů

Podnikatel prodal společnosti s ručením omezeným, kde je jediným společníkem, seznam dodavatelů a odběratelů za 70 000 Kč. Otázkou je, zda se na straně společnosti jedná o výdaj na pořízení nehmotného majetku.

Výdaje spojené s pořízením sítě dodavatelů a odběratelů nelze považovat za nehmotný majetek.

Podnikatel se prezentuje na internetu prostřednictvím svých webových stránek a stránek svých produktů, které si nechal zpracovat na zakázku. Internetové stránky umožňují i on-line objednávku zboží a jsou průběžně doplňovány, aktualizovány a upravovány. Otázkou je, zda jsou výdaje spojené s tvorbou potřebného softwaru vyšší než 60 000 Kč uznatelné jako výdaje provozní nebo zda jde o nehmotný majetek.

Výdaje spojené s vytvořením webových stránek jsou na straně poplatníka výdaji na pořízení nehmotného majetku. Poplatník, který vede účetnictví, postupuje podle § 32a zákona o daních z příjmů, poplatník, který vede daňovou evidenci, uplatní příslušné výdaje do výdajů daňových při jejich zaplacení.

Podnikatel uhradil výdaje spojené s certifikací ISO ve výši 200 000 Kč. Otázkou je, zda se jedná o výdaje daňové a jak budou tyto výdaje odpisovány.

Certifikace systému jakosti norem dle ČSN EN ISO 9000 je proces směřující ke zkvalitnění systému řízení jakosti a získání certifikátu, tj. osvědčení, že určitý systém kvality a jakosti odpovídá podmínkám a splňuje kritéria stanovená příslušnou normou ISO. Samotný proces certifikace zahrnuje řadu činností, které je třeba z hlediska daně z příjmů posuzovat podle jejich skutečného obsahu. Je tedy třeba oddělit náklady na dosažení samotné certifi­kace a náklady na pořízení nehmotného (případně hmotného) majetku, potřebného pro její dosažení.

Náklady vynaložené na samotnou certifikaci spočívají ve vlastním popisu obsahu činnosti poplatníka, jehož výsledkem je udělení certifikátu, jsou posuzovány jako běžný provozní výdaj. Daňovým výdajem jsou i výdaje na potřebný audit a na vlastní vydání osvědčení. U poplatníků vedoucích účetnictví je třeba příslušné výdaje časově rozlišit po dobu platnosti vydaného osvědčení.

Výdaje vynaložené na zakoupení výrobně technických postupů technologii, obchodních informací, organizačních postupů atd. budou posuzovány jako výdaje na pořízení nehmotného majetku, a to při splnění podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů.

Obdobně budou posuzovány výdaje vynaložené na pořízení strojního vybavení, popřípadě na další investiční akce vyvolané procesem certifikace. Bude se jednat o hmotný majetek, případně o technické zhodnocení stávajícího majetku, za předpokladu, že budou splněny podmínky § 26 odst. 2, resp. § 33 zákona o daních z příjmů.

Výdaje na následné opakované ověřování, zda poplatník plní podmínky, za kterých mu byl certifikát vydán (audit), jsou provozním výdajem.

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci zaplatil 70 000 Kč za software na vedení daňové evidence, mzdové agendy a finanční účtárny. Otázkou je, jak tuto částku uplatnit do výdajů.

Podle § 24 odst. 2 písm. zn) zákona o daních z příjmů jsou výdaje spojené s pořízením nehmotného majetku na straně poplatníků, kteří nevedou účetnictví výdajem daňovým při zaplacení. Částku 70 000 Kč zaeviduje poplatník v daňové evidenci do výdajů daňových při jejím zaplacení.

Podnikatel vedoucí účetnictví si ve vlastní režii zhotovil pro ochranu svých výrobků ochrannou známku, kterou si nechal v tuzemsku i zahraničí zaregistrovat. Poplatky za registraci jsou poměrné značné. Otázkou je, jak uplatnit výdaje spojené s tvorbou ochranné známky a s její registrací do daňových výdajů.

Pokud byla ochranná známka vytvořena podnikatelem ve vlastní režii pro ochranu vlastních výrobků, tedy pro vlastní použití, jsou jak výdaje spojené s vlastní tvorbou ochranné známky, tak i výdaje spojené s její registrací výdajem provozním. V daném případě se nejedná o nehmotný majetek.

Podnikatel vedoucí účetnictví má sjednáno právo užívání nehmotného majetku na 55 měsíců. Otázkou je, jak uplatní výdaje spojené s právem užívání do výdajů daňových.

Pokud má podnikatel sjednáno právo užívání nehmotného majetku ve smlouvě na 55 měsíců, odpisují se příslušné výdaje po tuto sjednanou dobu.

Podnikatel vedoucí účetnictví si v letošním roce koupil 5 licencí na software po 14 000 Kč. Otázkou je, zda musí uvedený nehmotný majetek odpisovat.

Z hlediska daně z příjmů je rozhodující, zda se jedná o multilicenci, tj. pořízení jednoho softwaru s tím, že bude využíván na pěti počítačích, anebo zda se jedná o pět samostatných softwarů. Bude-li se jednat o multilicenci, je třeba výdaje spojené s jejím pořízením odpisovat podle § 32a zákona (pořizovací cena převýšila zákonný limit 60 000 Kč).

Jedná-li se o 5 samostatných softwarů, lze uplatnit výdaje spojené s jejich pořízením do výdajů daňových přímo, tj. jako výdaje provozní, pokud účetní jednotka nebude o tomto majetku účtovat jako o dlouhodobém nehmotném majetku. V případě, že by účetní jednotka o tomto majetku účtovala jako o dlouhodobém nehmotném majetku, poté by tento dlouhodobý nehmotný majetek účetně odpisovala s tím, že daňovým výdajem by byl účetní odpis v souladu s § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů.

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci si v únoru letošního roku pořídil za 62 000 Kč software. Otázkou je, jak uplatní pořizovací cenu do daňových výdajů.

Výdaje spojené s pořízením softwaru ve výši 62 000 Kč uplatní podnikatel vedoucí daňovou evidenci do daňových výdajů při zaplacení.

Dva podnikatelé, fyzické osoby, založili společnost s ručením omezeným. Jeden vložil stroje, které měl v obchodním majetku, druhý nehmotný majetek, kterým jsou jeho dlouholeté obchodní zkušenosti a poznatky, tedy know how. Otázkou je, jak se bude postupovat při vkladu tohoto majetku.

U toho z poplatníků, který vkládá do společnosti s ručením omezeným stroje z obchodního majetku, se nabývací cena jeho podílu na společnosti s ručením omezeným v souladu s § 24 odst. 7 písm. b) bod 1 zákona o daních z příjmů určí jako hodnota vkladu, kterou se rozumí zůstatková cena strojů stanovená podle § 29 odst. 2 zákona. Společnost s ručením omezeným bude podle § 30 odst. 10 písm. b) zákona pokračovat v odpisování strojů ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník, a to při zachování způsobu odpisování započatém původním vlastníkem.

U druhého z poplatníků je situace složitější. Vkládané obchodní poznatky a zkušenosti byly před vkladem součástí obchodního majetku, jedná se o poznatky a zkušenosti nabyté v souvislosti s podnikáním. Tento nehmotný majetek se ocení vlastními náklady, neboť patrně byl pořízen ve vlastní režii [§ 24 odst. 7 písm. b) bod 1 zákona o daních z příjmů]. Společnost s ručením omezeným by u tohoto nehmotného majetku nabytého vkladem mohla pokračovat v odpisování za podmínky, že vkladatelem mohly být odpisy u tohoto nehmotného majetku uplatňovány (§ 32a odst. 4). Ty by však mohly být uplatňovány jen v případě, kdy by vkladatel byl účetní jednotkou a nehmotný majetek by vytvořil za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování tak, jak je uvedeno v § 32a odst. 1 písm. a) bod 2 zákona. Nebyla-li tato podmínka splněna, nebylo možné odpisy nehmotného majetku uplatnit, a tudíž společnost s ručením omezeným nemůže v odpisech pokračovat. Pokud vkladatel nebyl účetní jednotkou a vedl daňovou evidenci, pak je výsledek stejný, tj. společnost s ručením omezeným nemůže v odpisech pokračovat, protože poplatník s daňovou evidencí nehmotný majetek neodpisuje.

Ustanovení § 17 zákona o obchodních korporacích stanoví, že ocenění nepeněžitého vkladu se uvede ve společenské smlouvě obchodní . Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby. Podle § 20 zákona o obchodních korporacích není-li z povahy věci možné faktické předání movité věci, je předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů, které zachycují předávanou věc, a dokumentace, která zachycuje povahu, obsah a jiné skutečnosti důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu. Dále § 143 zákona o obchodních korporacích stanoví, že nepeněžitý vklad ocení znalec vybraný ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu. Posudek znalce obsahuje alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité metody ocenění nebo metodu ocenění, částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje, a odůvodnění, jak znalec k tomu ocenění došel.

Podnikatel zaplatí ročně více jak 40 000 Kč za aktualizaci programového vybavení (v souladu s novými zákony). Otázkou je, jak tyto výdaje uplatní do daňových výdajů.

Podnikatel uplatní výdaje spojené s aktualizací programového vybavení jako provozní výdaje, neboť aktualizace programového vybavení provedená z titulu změny zákonů není technické zhodnocení předmětného nehmotného majetku.

Podnikatel vedoucí účetnictví si pořídil v lednu minulého roku software za 40 000 Kč, který zaúčtoval do nákladů, protože dlouhodobý nehmotný majetek tvoří až od limitu 50 000 Kč. V únoru letošního roku dokoupil technické zhodnocení za 92 000 Kč. Otázkou je, jak bude toto technické zhodnocení nehmotného majetku zaúčtované do nákladů odpisovat.

V daném případě bude technické zhodnocení jiným majetkem ve smyslu § 26 odst. 3 písm. a) zákona v návaznosti na § 32a odst. 7 zákona, který stanoví, že není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se pro nehmotný majetek obdobně ustanovení pro hmotný majetek. Podnikatel zahájí odpisování tohoto jiného majetku od března letošního roku. Daňovým výdajem bude 10/36 z částky 92 000 Kč, tj. po zaokrouhlení měsíční výše odpisu na koruny nahoru, tedy 25 560 Kč. V příštím roce bude daňovým výdajem odpis ve výši 12/36 z částky 92 000 Kč, tj. 30 672 Kč s tím, že v dalších letech se bude postupovat obdobně.

Podnikatel vedoucí účetnictví si pořídil v lednu loňského roku software za 40 000 Kč, který zaúčtoval jako dlouhodobý nehmotný majetek, a do nákladů v loňském roce uplatnil účetní odpis 2 000 Kč. V únoru letošního roku dokoupil technické zhodnocení za 100 000 Kč. Otázkou je, jak bude tento nehmotný majetek odpisovat.

Podnikatel zahájil účetní odpisování dlouhodobého nehmotného majetku s tím, že daňovým výdajem loňského roku byla částka 2 000 Kč v souladu s § 24 odst. 2 písm. v) zákona o daních z příjmů.

V letošním roce, kdy provedl technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku, bude postupovat podle § 32a odst. 6 zákona. Vstupní cenou bude částka 140 000 Kč (40 000 + 100 000) s tím, že od března letošního roku zahájí daňové odpisování. Daňovým výdajem letošního roku bude 10/36 z částky 140 000 Kč.

Daňovým výdajem následujících 2 let bude vždy 12/36 z částky 140 000 Kč.

Daňovým výdajem posledního roku bude zbývající část. V daném případě je nutno pamatovat, že do daňových výdajů může podnikatel uplatnit daňové odpisy pouze do výše 138 000 Kč, protože částku 2 000 Kč uplatnil již do daňových výdajů jako účetní odpis dlouhodobého nehmotného majetku.