Spuštění 2. fáze elektronické evidence tržeb

Maloobchod a velkoobchod je pro účely elektronické evidence tržeb (dále jen „EET“) definován prostřednictvím ekonomické klasifikace činností – CZ-NACE (dále jen „klasifikace NACE“). Druhá etapa EET obsahuje maloobchod a velkoobchod (tj. nákup a prodej zboží bez dalšího zpracování) jakéhokoliv druhu zboží a poskytování služeb souvisejících s prodejem zboží s výjimkou oprav a údržby motorových vozidel a motocyklů. Jmenovitě od 1. 3. 2017 jsou podnikatelé povinni evidovat tržby z následujících činností klasifikace NACE:

Naopak prodej zboží vlastní výroby klasifikaci maloobchodu a velkoobchodu. Z této činnosti bude povinné evidovat tržby až v dalších fázích EET, které budou spuštěny 1. 3. 2018 nebo 1. 6. 2018.

V případě, že společnost uskutečňuje výše definované činnosti pouze jako vedlejší činnost a zároveň naplní podmínky stanovené finanční správou pro tzv. minoritní činnosti (tržby inkasované v hotovosti nepřesahují 175 000 Kč ročně nebo celkový podíl tržeb z minoritní činnosti nepřekročí 49 % všech evidovaných tržeb provozovny), nemusí tyto tržby evidovat. Tuto povinnost budou mít poplatníci až v momentě zavedení evidence tržeb z hlavní činnosti nebo od nového kalendářního roku, pokud v předcházejícím kalendářním roce překročí některou z výše uvedených podmínek.

Pro posouzení, zda je společnost povinna evidovat tržby z vedlejší činnosti či nikoliv, se použijí údaje za předchozí kalendářní rok. Nově vzniklému podnikateli, který nemá k dispozici údaje za předchozí kalendářní rok, je umožněno provést takzvaný kvalifikovaný odhad.

Posouzení takzvané minoritní činnosti je vázané na údaje vykázané v předchozím kalendářním roce. Pokud například podnikatel překročí kritéria z vedlejší činnosti v kalendářním roce 2017, pak bude povinen evidovat „hotovostní“ tržby z vedlejší činnosti od 1. 1. 2018, nikoliv až od zavedení povinnosti EET hlavní ekonomické činnosti. Důležité je také upozornit, že tato kritéria se vyhodnocují za každou provozovnu zvlášť.

Z doposud zveřejněných informací a stanovisek Generálního finančního ředitelství vyplývá povinnost evidovat „hotovostní“ tržby z podnikání všem poplatníkům daně z příjmů právnických osob s výjimkou veřejně prospěšných poplatníků. Veřejně prospěšní poplatníci jsou povinni evidovat tržby z vedlejší podnikatelské činnosti v případě, kdy tržby v hotovosti z vedlejší podnikatelské činnosti překročí 175 000 Kč a zároveň překročí 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za předchozí kalendářní rok. V případě naplnění pouze jednoho z kritérií není veřejně prospěšný poplatník povinen evidovat tržby z vedlejší podnikatelské činnosti. Obdobně jako v případě posuzování minoritní činnosti se splnění kritérií poměřuje na základě údajů z předchozího kalendářního roku. V případě překročení kritérií v průběhu sledovaného roku je veřejně prospěšný poplatník povinen evidovat tržby z vedlejší podnikatelské činnosti od prvního dne následujícího roku.

Povinnost elektronické evidence tržeb u podnikatelů, fyzických osob, je prozatím stanovena u všech příjmů z podnikání. Jednotlivé pozměňovací návrhy na vyloučení živnostníků s paušální daní, výjimka pro farmářské trhy a pro všechny živnostníky s ročním obratem do 414 000 Kč přijaty nebyly.

V rámci spuštění druhé vlny elektronické evidence tržeb se spustí mimo jiné i evidence online plateb, tedy plateb, které jsou realizovány prostřednictvím internetových platebních bran (karet) bez osobní účasti zákazníka. Tato změna se nejvíce týká tzv. e-shopů, které na návrh ministra financí měly být vyloučeny z elektronické evidence tržeb. Avšak tento návrh byl zamítnut a Generální finanční ředitelství připravilo stanovisko k určení okamžiku uskutečnění evidované tržby u platebních operací realizovaných prostřednictvím internetu, které uveřejnilo dne 3. 2. 2017.

Dle § 18 zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoET“), je podnikatel povinen nejpozději při uskutečňování evidované tržby zaslat datovou zprávu obsahující údaje o této tržbě.

²⁾

V praxi však tato podmínka nebývá naplněna ani při platbě kartou v kamenném obchodě při osobním styku zákazníka a prodejce, neboť ve standardním režimu je účtenka vystavena až po obdržení (potvrzení) o tom, že platba byla realizována. Tento postup je však dle Generálního finančního ředitelství v pořádku, neboť za splnění evidenční povinnosti lze považovat i zaslání údajů o evidované tržbě a vystavení účtenky tomu, od koho evidovaná tržba plyne, v okamžiku ukončení celé transakce.

Vzhledem k technickým obtížím v případě elektronické evidence online plateb, tedy bez osobní účasti zákazníka, Generální finanční ředitelství připravilo stanovisko, v rámci kterého je poplatník povinen zaslat správci daně údaje o evidované tržbě a vystavit účtenku nejpozději v okamžiku, kdy se dozví, že došlo k odeslání platby z účtu zákazníka. V případě, že tomuto okamžiku předchází expedice zboží (popřípadě poskytnutí služby, ta ale není předmětem 2. fáze EET) zákazníkovi, je poplatník povinen zaslat datovou zprávu a vystavit účtenku k okamžiku expedice zboží (či poskytnutí služby).

Z výše uvedeného vyplývá, že navzdory všem očekáváním pravděpodobně jediným způsobem, kdy e-shopy nebudou povinni evidovat tržby, jsou tzv. dobírky. Avšak i tato informace prozatím není závazně potvrzena ze strany Generálního finančního ředitelství. Proto je nutné si uvědomit, že i v případě dobírek se může výklad Generálního finančního ředitelství změnit, obdobně jako tomu bylo v případě evidence online plateb či evidence tržeb ze stánkového prodeje občerstvení.

V žádném zákonném opatření ani jiném právním předpisu není stanoveno, že evidence tržeb v případě dobírky, která je následně externím dopravcem (kurýrní službou) přeposlána z bankovního účtu na účet podnikatele, nepodléhá ZoET, a tudíž není evidence takových tržeb povinná. Tato skutečnost vyplývá nepřímo z vyjádření odborníků a činitelů finanční správy a ministerstva financí.

Například Ing. Alena Schillerová, náměstkyně ministra financí pro daně a cla, ve své prezentaci ze dne 4. 11. 2016 v Ostravě k elektronické evidenci tržeb uvádí, že dobírky se neevidují, pokud doručovatel zasílá prodejci tržbu na bankovní účet. Obdobně se vyjádřila i Asociace malých a středních podniků České republiky (ČR), která zveřejnila, že v případě dobírek si vymohla výjimku, a není tedy nutné evidovat dobírky. Shodně se vyjádřili i Mgr. Simona Hornochová, bývalá náměstkyně ministra financí ČR, a Ing. Martin Šabo, pracující na Ministerstvu financí ČR, v rámci svých prezentací a školení na téma elektronické evidence tržeb.

Další komplikací o určení evidované tržby je absence definice dobírky v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v zákoně č. 29/2000 Sb., o poštovních službách, ve znění pozdějších předpisů či ZoET a Metodickém pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb ze dne 31. 8. 2016.

Pojem dobírka využívá však ve vztahu k přepravním službám například Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (dále jen „CMR“), která však pojem nedefinuje. Nicméně, k jeho definici pro potřeby přepravních služeb ve smyslu Úmluvy CMR je možné využít judikatury. Například dle rozhodnutí OgGH Wien ze dne 5. 5. 1983 se dobírkou ve smyslu čl. 21 CMR rozumí jen obnos, který má dopravce vyinkasovat pro odesílatele.

Stejnou funkci plní i takzvaná dobírka inkasovaná například Českou poštou při doručování zásilek s jediným rozdílem, že tato je poskytována na základě takzvané poštovní smlouvy, nikoliv na základě smlouvy o přepravě. Této situaci odpovídá platba prostřednictvím poštovní poukázky, u které se dle Metodického pokynu k aplikaci zákona o evidenci tržeb sleduje okamžik uskutečnění tržby až při platbě České pošty podnikateli. Pokud je tato platba uskutečněna prostřednictvím převodu z bankovního účtu na účet, pak celá tato transakce nepodléhá EET.

Podstatou takzvané dobírky je vyinkasování obnosu pro odesílatele (podnikatele). Dopravce vystupuje pouze jako prostředník, který provádí přepravu (a dodání) zboží cílovému zákazníkovi a následně svým jménem vystavuje příjmový doklad k inkasu tržby. Pokud následně tuto tržbu vloží dopravce na bankovní účet a převede na bankovní účet podnikatele, nejedná se o „hotovostní“ příjem podnikatele, ale ani dopravce. V tomto konkrétním případě dopravce nevystupuje jako přímý zástupce podnikatele, neboť nejedná jménem a na účet podnikatele, ale ani jako nepřímý zástupce, neboť nejedná svým jménem na účet podnikatele. Z tohoto důvodu by inkaso dobírky nemělo podléhat EET (obdobně jako v případě České pošty). Pro potvrzení této skutečnosti bylo zažádáno o závazné posouzení o určení evidované tržby, nicméně do doby uzávěrky časopisu nebylo rozhodnutí finanční správy poskytnuto.

Shodné závěry poskytují i zaměstnanci infolinky k elektronické evidenci tržeb, kteří tvrdí, že v případě dobírky realizované prostřednictvím například kurýrní společnosti, kdy společnost vystupuje pouze jako prostředník, nikoli jako přímý nebo nepřímý zástupce prodejce, a zároveň dochází k úhradě prostřednictvím převodu z bankovního účtu na účet, nevzniká povinnost elektronicky evidovat tržby. Avšak odkaz na příslušné ustanovení zákona nebo metodického pokynu stále chybí.

Na druhou stranu v případě, že dobírka je realizovaná zaměstnanci podnikatele, podléhá tato transakce EET. V tomto případě se jedná o „hotovostní“ příjem podnikatele, který je nejpozději k okamžiku přijetí úplaty podnikatel povinen elektronicky evidovat.

Ačkoliv je EET v platnosti již od 1. 12. 2016, ani po několika měsících nedochází ke zklidnění situace, naopak vývoj vládních návrhů i stanoviska Generálního finančního ředitelství vnáší mezi podnikatele další nejistoty, které kritizují i představitelé Komory daňových poradců. Věříme, že do posledních dvou fází EET dojde ke zklidnění situace nebo do EET zasáhne další vývoj voleb na podzim roku 2017.