Problematika EET u obcí a jimi založených právnických osob

Subjekty povinnými evidovat tržby jsou poplatníci daně z příjmů fyzických osob a poplatníci daně z příjmů právnických osob. Obce a jimi zřízené příspěvkové organizace nejsou založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Přesto však mohou jako svou vedlejší činnost provozovat podnikatelskou činnost. Za podnikatele totiž není považována pouze osoba, která disponuje příslušným veřejnoprávním oprávněním (např. živnostenským oprávněním), nýbrž s ohledem na § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), každý, . Žádný zákon nezakazuje, aby obce nemohly vykonávat podnikatelskou činnost. Hlavním cílem obce však nemůže být dosažení zisku (jak tomu je naopak u „soukromých“ podnikatelů, např. obchodních korporací), ale uspokojování potřeb občanů. U příspěvkových organizací příslušný právní předpis výkon vedlejší činnosti umožňuje, resp. dává zřizovateli možnost ji organizaci povolit.²⁾

Abychom mohli hovořit o tržbě, která je předmětem EET, musí tato tržba splnit formální a materiální znaky, a to oba současně.

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje dle § 5 ZoET platba poplatníkovi, která je uskutečněna

Žádný limit pro hotovostní platbu zde není stanoven, evidují se tedy všechny takto provedené platby bez ohledu na jejich výši.

Materiální znak evidované tržby je stanoven v § 6 ZoET. Evidovanou tržbou je platba, která splňuje formální náležitosti pro evidovanou tržbu a která zakládá rozhodný příjem, přičemž rozhodným příjmem u poplatníka daně z příjmů právnických osob je příjem z činnosti, která je podnikáním, s výjimkou příjmu, který

O evidovanou tržbu tedy půjde v případě, že platba je příjmem z podnikání právnické osoby.

ZoET obsahuje řadu výjimek, tedy přehled tržeb, které jsou vyloučeny z režimu EET. Dle § 12 odst. 1 písm. b) a c) ZoET nejsou evidovanou tržbou tržby územního samosprávného celku a příspěvkové organizace. Zákonodárce tedy z evidence tržeb vyjímá některé typy veřejnoprávních korporací. Důvody, proč zákonodárce přistoupil k těmto výjimkám, uvádí v důvodové zprávě k vládnímu návrhu ZoET:

Lze tedy konstatovat, že veškeré tržby, i splňující formální a materiální znaky pro evidovanou tržbu, u obcí a příspěvkových organizací jsou z evidence tržeb vyloučeny. Je třeba zdůraznit, že musí jít o tržbu tohoto subjektu, nikoliv o tržbu z činností, ke které obec pověřila jinou právnickou osobu, např. obchodní společnost.

Dle § 35a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“), může obec pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky obce, pokud zákon nestanoví jinak. Dle § 23 odst. 1 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, může územní samosprávný celek ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Dle odst. 2 se územní samosprávný celek může spolu s jinými osobami stát účastníkem (společníkem) na činnostech jiných osob, zejména obchodních společností nebo obecně prospěšných společností, na jejichž činnosti se podílí svým majetkem včetně peněžních prostředků.

Bývá časté a praktické, že obec založí obchodní korporaci a svěří jí výkon určité činnosti. pak vykonává tuto činnost jako své podnikání. Může se například jednat o provoz vodovodů, svoz komunálního odpadu, správu domovního fondu, správu a údržbu komunikací, veřejné zeleně a veřejných prostranství, správu sportovních zařízení, oblast sociální péče, kultury nebo zajištění veřejné dopravy. Nejčastěji půjde o právní formy společností s ručením omezeným a akciových společností. Tyto typy právnických osob se zapisují do obchodního rejstříku. Dle § 421 odst. 1 věta první NOZ se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Z toho vyplývá, že obchodní výše uvedené jsou podnikateli vždy (co do všech činností a aktivit, které realizují), a tedy příjmy z jejich činnosti přijímané v hotovosti způsoby stanovenými ZoET budou podléhat režimu evidence tržeb vždy. Pro účely evidence tržeb se za tržby obce nepovažují tržby obchodních společností, které byly sice založeny územním samosprávným celkem, avšak vystupují nezávisle na tomto územním samosprávném celku.³⁾

Obec však může založit či se stát členem nebo společníkem i jiné právnické osoby, než je obchodní . Může jí být některá z právnických osob soukromého práva - spolek, ústav, nadace nebo nadační fond. V minulosti mohly být založeny obecně prospěšné společnosti, přičemž tyto nadále existují a fungují, pouze nemohou být zakládány nové. Tyto subjekty nejsou založeny za účelem podnikání (jejich hlavní činnost je „nezisková“),⁴⁾ nicméně mohou vykonávat vedlejší výdělečnou činnost, přičemž co do této činnosti se stávají podnikateli. Tržby přijaté v hlavní činnosti nejsou předmětem EET nikdy, tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků⁵⁾ taktéž nejsou předmětem EET. V případě, že tato právnická osoba bude vykonávat podnikatelskou činnost v takovém rozsahu, že již nepůjde o drobnou podnikatelskou činnost, budou tržby přijaté v souvislosti s touto činností podléhat režimu EET.

Dle § 49 zákona o obcích mají obce právo být členy dobrovolného svazku obcí (dále jen „svazek obcí“) za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Dle čl. 99 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, jsou obce základními územními samosprávnými celky a kraje vyššími územními samosprávnými celky. Svazky obcí tedy nejsou územními samosprávnými celky, a proto nebudou podléhat výjimce uvedené v § 12 odst. 1 písm. b) ZoET. Regulovány jsou veřejnoprávními předpisy (zejména zákonem o obcích a zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), jde tedy o veřejnoprávní subjekty.

Zákon o obcích obsahuje demonstrativní výčet činností, které mohou být předmětem činnosti svazku obcí. Je tedy možné, aby předmětem činnosti byly i jiné aktivity než zde uvedené, vždy však musí jít o aktivity spadající do samostatné působnosti obce.⁶⁾ Může se jednat o svazky, jejichž primárním cílem není majetková a hospodářská činnost (oblast školství, vzdělávání, kultury, sociální péče, cestovního ruchu). Existují však i svazky obcí, kde je podstatná činnost, která je realizovaná za účelem dosažení maximálního zisku, tedy obdobně jako u standardních podnikatelských subjektů. Mezi nejčastější příklady patří např. svazky obcí vytvořené za účelem správy lesů, provozování vodovodů a kanalizací či nakládání s odpady. Zákon výslovně nezakazuje, aby svazky nemohly podnikat či vykonávat jinou výdělečnou činnost. Svazky obcí však nejsou považovány za právnické osoby založené za účelem podnikání. Proto se na ně bude vztahovat právní regulace veřejně prospěšných poplatníků. Bude-li tedy svazek obcí přijímat platby související s hlavní činností v hotovosti, nebudou tyto podléhat režimu EET. Bude-li svazek obcí vykonávat drobnou podnikatelskou činnost, nebudou příjmy z této činnosti podléhat režimu EET. Bude-li svazek obcí vykonávat podnikatelskou činnost nad tento rámec, budou příjmy plynoucí z této podnikatelské činnosti předmětem EET.

Ust. § 8 ZoET řeší situaci, ve které půjde o nepřímé zastoupení při přijímání tržeb: Může se jednat tzv. komisní prodej, tedy případy, kdy obec na základě smlouvy s třetí osobou přijímá tržby, které splňují formální a materiální znaky evidované tržby. V takovém případě se bude jednat o příjem z podnikatelské činnosti této třetí osoby a půjde o příjmy, které budou podléhat evidenci tržeb. ⁷⁾

Na několika konkrétních případech z praxe obcí, příspěvkových organizací a dalších právnických osob můžeme ukázat, kdy budou hotovostní příjmy (tržby) podléhat režimu EET, a kdy tomu tak nebude.

Pro úplnost je třeba dodat, že ač ZoET nabyl účinnosti 1. 9. 2016, resp. 1. 12. 2016, okamžik vzniku povinnosti evidovat tržby se odvíjí od zatřídění jednotlivých činností, ze kterých těmto subjektům tržby plynou, do příslušných kategorií. ZoET stanoví čtyři fáze pro vznik povinnosti evidovat tržby podle kategorií takto:

 I----------------------------I-----------------------------------------I I Účinnost (vznik povinnosti I                Kategorie                I I      evidovat tržby)       I                                         I I----------------------------I-----------------------------------------I I        1. 12. 2016         I Ubytovací služby                        I I                            I Stravovací služby                       I  I----------------------------I-----------------------------------------I I        1. 3. 2017          I Maloobchod a velkoobchod                I    I----------------------------I-----------------------------------------I I        1. 3. 2018          I Činnosti, které nejsou uvedeny v 1., 2. I I                            I nebo 4. fázi                            I I----------------------------I-----------------------------------------I I        1. 6. 2018          I Vybraná řemesla a výrobní činnosti      I   I----------------------------I-----------------------------------------I 

ZoET obsahuje systémovou výjimku z povinnosti evidovat tržby, a to pro územní samosprávné celky (obce, kraje) a pro příspěvkové organizace. Tyto subjekty nebudou evidovat tržby ani v případě, že budou vykonávat podnikatelskou činnost. Povinnost evidovat tržby však budou mít obchodní společnosti založené obcemi, neboť jsou standardními podnikatelskými subjekty, a žádná výjimka se na ně nevztahuje. Založí-li obec jinou právnickou osobu (např. svazek obcí, spolek, ústav) nebo bude-li jejím společníkem či členem, nebudou tržby přijaté v souvislosti s hlavní činnosti předmětem EET, neboť jde o poplatníka, který nebyl založen za účelem podnikání. Stejně tak nebudou režimu EET podléhat tržby přijaté v souvislosti s výkonem drobné podnikatelské činnosti. Pakliže výše uvedené nevýdělečné organizace budou vykonávat podnikatelskou činnost nad tento rámec, tržby takto přijaté budou režimu EET podléhat.

Několik málo týdnů po vzniku povinnosti evidovat tržby podnikatelů v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb médii rezonuje téma rušení hospod a restaurací, zejména v malých obcích, a to z důvodů finančních nákladů pro jejich provozovatele. Z úst čelných představitelů státu můžeme slyšet, že tyto hospody by měly začít provozovat obce, neboť se na ně povinnost evidovat tržby dle ZoET nevztahuje. Reálným důsledkem tedy může být situace, že hospody, restaurace či ubytovací zařízení na území obce bude provozovat samotná obec. Obec není subjektem, který by byl primárně povolán k podnikání, ale jeho hlavním posláním je uspokojování potřeb občanů. Je otázkou, zda tato činnost bude uspokojováním potřeb občanů (zajištění služeb pro občany a návštěvníky obce) či bude docházet k narušení trhu a podnikatelského prostředí...