Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, 2. část

Daňový (tj. kdo je daňovým rezidentem či nerezidentem ČR) je stanoven v § 2 zákona o daních z příjmů.

Daňovým rezidentem ČR je podle § 2 odst. 2 zákona o daních z příjmů fyzická osoba, která splňuje alespoň jednu ze dvou podmínek, tj. má na území ČR bydliště, anebo se zde obvykle zdržuje.

Osobou obvykle se zdržující na území ČR se rozumí osoba pobývající zde alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika časových obdobích. Pro určení rezidentství z hlediska délky pobytu se do počtu dní započítává každá i započatá část dne pobytu, tj. i den příjezdu nebo odjezdu a každý den strávený v ČR, včetně sobot, nedělí, státních a jiných svátků, prázdnin a dovolených.

Daňový nerezident ČR je v zákoně o daních z příjmů vymezen negativně -jako osoba, která nemá na území ČR bydliště a ani se na území ČR obvykle nezdržuje (tj. v kalendářním roce se zde zdržuje méně než 183 dnů) a zároveň má příjmy ze zdrojů na území ČR. V případě daňového nerezidenta musí být splněny obě podmínky současně. Poplatníci, kteří se na území ČR zdržují pouze za účelem studia nebo léčení, jsou daňovými nerezidenty a mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v ČR, i v případě, že se na území ČR obvykle zdržují.

Za daňového nerezidenta ČR se považuje ale i osoba, která splňuje jednu ze dvou podmínek daňového rezidentství v ČR stanovenou v zákoně o daních z příjmů (např. dobu pobytu), jestliže podle kritérií mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je považována za daňového rezidenta druhého státu, nikoliv ČR.

Ano, pokud podepíšete „prohlášení k dani“ na příslušné zdaňovací období můžete tuto slevu ve výši 24 840 Kč ročně (tj. měsíčně 2 070 Kč) uplatnit přímo u zaměstnavatele.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, ale i slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) zákona o daních z příjmů (např. na manželku) či nezdanitelné části základu daně můžete uplatnit pouze v rámci daňového přiznání. Za zdaňovací období 2016 můžete uplatnit uvedené daňové úlevy prostřednictvím daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za předpokladu, že jste příslušníkem členského státu EU nebo EHP (zároveň u daňového zvýhodnění musí být splněna podmínka společně hospodařící domácnosti na území EU nebo EHP). Tyto daňové výhody náleží daňovému nerezidentovi ČR jen za podmínky, že z jeho celosvětových příjmů bude nejméně 90 % pocházet ze zdrojů na území České republiky, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (za předpokladu, že poplatník nezahrne příjmy zdaněné srážkou dle zvláštní sazby daně do daňového přiznání).

I když má tento poplatník „bydliště“ (stálý byt s úmyslem se zde zdržovat) v obou státech, pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující určení státu, ve kterém má středisko životních zájmů. Jelikož pracuje u nás, vzniká dojem, že užší hospodářské vztahy má k naší republice. Pokud však v ČR pobývá pouze z důvodu zaměstnání a vrací se za rodinou, která zůstala na Slovensku, je považován podle mezinárodní daňové smlouvy uzavřené mezi oběma státy za rezidenta SR.

Poplatník má sice bydliště (stálý byt s úmyslem se v něm trvale zdržovat) v obou státech, pro stanovení jeho daňové rezidence bude rozhodující, že středisko životních zájmů se přesunulo do ČR - zaměstnanec se stane daňovým rezidentem ČR (s povinností platit daně v ČR ze svých celosvětových příjmů). Pro potřeby zaměstnavatele (plátce daně) v případě pochybností je vhodné, aby poplatník předložil přímý důkaz (že má daňový v ČR), tj. potvrzení o daňovém domicilu vystavené v ČR místně příslušným správcem daně (podle místa, kde má v ČR stálý byt).

V případě, že úhrnná výše příjmů z dohody o provedení práce nepřesáhla v kalendářním měsíci zdaňovacího období 2016 částku 10 000 Kč hrubého a zaměstnanec (student) u zaměstnavatele na zdaňovací období nepodepsal „prohlášení k dani“ podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7, příp. odst. 8 zákona o daních z příjmů, zdaňují se tyto příjmy jednorázově, a to zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Tím je daňová povinnost vyrovnána.

Za zdaňovací období 2016 lze však zahrnout příjmy a z nich sraženou daň z dohod o provedení práce do daňového přiznání jak u daňových rezidentů ČR, tak i u daňových nerezidentů, za předpokladu, že poplatník je daňovým rezidentem členského státu EU či EHP.

Pro účely zahrnutí těchto příjmů do daňového přiznání za zdaňovací období 2016 byl vydán tiskopis MFin 5460/A - Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě dohod o provedení práce podle § 6 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně (vzor č. 3). Pro studenta je však výhodnější podepsat u zaměstnavatele „prohlášení k dani“ a uplatnit slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů (na poplatníka a na studenta) přímo u zaměstnavatele.

Dále uvádíme, že podle § 38k odst. 7 zákona o daních z příjmů plátce daně dodatečně přihlédne k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro uznání slev na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů a daňového zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě „prohlášení k dani“ podle odst. 4 a 5 (poznámka: podle § 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů může poplatník podepsat „prohlášení k dani“ na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce daně).

V těchto případech plátce daně neprovádí změny (opravy) na dani ve Vyúčtováních DPZ a DPS (tak, jak bylo sraženo původně, bylo sraženo správně - plátce daně srážel v souladu se zákonem o daních z příjmů). To znamená, že v této souvislosti nevzniká plátci daně přeplatek na dani srážkové a nedoplatek na zálohové dani.

Pouze částka, k níž se váže dodatečný podpis prohlášení k dani podle § 38k zákona o daních z příjmů, se uvede do sl. 6 Vyúčtování DPS (do měsíce, v němž bylo sraženo) a použije se pro účely výpočtu daně (včetně příslušných příjmů) v rámci ročního zúčtování záloh.

To znamená, že přeplatky jsou plátcem daně poplatníkovi vraceny z jiných účtů (o vrácené částky si plátce daně snižuje odvody záloh, popř. požádá správce daně o vrácení vyplaceného přeplatku na dani), než kam byly odvedeny. Jde o obdobu, kdy plátce daně například sráží poplatníkovi zálohy na daň ze závislé činnosti a poplatník následně vypořádává svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání, tzn., taktéž jsou vraceny přeplatky na dani z jiných účtů, než kam byly odvedeny sražené zálohy na daň.

Z dotazu je zřejmé, že máte na mysli podepsání nikoliv „daňového přiznání“, ale Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti („prohlášení k dani“). Je to tiskopis, na kterém zaměstnanec potvrzuje pro konkrétního zaměstnavatele, že u něho chce uplatnit slevy na dani (prohlášení podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů).

Toto prohlášení k dani je skutečně možné na stejné období kalendářního roku podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele (§ 38k odst. 6 zákona o daních z příjmů). Pokud jste prohlášení k dani na měsíce červen a červenec podepsala pro jednoho zaměstnavatele, můžete v srpnu podepsat prohlášení k dani pro dalšího zaměstnavatele, za předpokladu, že pro předcházejícího zaměstnavatele již nevykonáváte žádnou činnost.

Upozorňujeme však zároveň na skutečnost, že v pokynu D-22 je uvedeno: „Změní-li poplatník v průběhu kalendářního měsíce tzv. hlavního zaměstnavatele (jestliže pobírá mzdu v tomto měsíci od více plátců daně, ale postupně za sebou), může pro účely výpočtu zálohy na daň podepsat prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona o daních z příjmů na další část kalendářního měsíce též u nového plátce, a to v zákonné lhůtě do 30 dnů po nástupu do zaměstnání. Oba plátci daně mu pak za tento kalendářní měsíc vypočtou zálohu měsíční sazbou daně podle § 38h odst. 2 zákona o daních z příjmů, ale měsíční slevu na dani podle § 35ba zákona a měsíční daňové zvýhodnění může poskytnout poplatníkovi pouze jeden z nich (§ 38k odst. 3 zákona o daních z příjmů); činí tak zpravidla ten, od kterého poplatník odchází“.

Ano, tato změna ve způsobu zdanění nabyla účinnosti již od 1. 1. 2013, a to na základě novely zákona o daních z příjmů č. 500/2012 Sb. Přičemž pro poplatníky s příjmy ze závislé činnosti je zohledněna již při výpočtu zálohy na daň, a to na základě § 38ha (Solidární zvýšení daně u zálohy), kde je uvedeno:

(odst. 1): Při výpočtu podle § 38h odst. 2 se záloha zvýší o solidární zvýšení daně u zálohy...

(odst. 2): Solidární zvýšení daně u zálohy činí 7 % z kladného rozdílu mezi

Upozorňujeme, že po uplynutí roku 2016 (a dalších zdaňovacích období) jste povinen vypořádat svou daňovou povinnost prostřednictvím daňového přiznání pouze v případě, že vaše příjmy podléhají solidárnímu zvýšení daně (viz § 16a a § 38g odst. 4 zákona o daních z příjmů). Skutečnost, že vám bylo sraženo solidární zvýšení daně u zálohy, sama o sobě povinnost podávat daňové přiznání nezakládá.

Od roku 2012 byl do zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, začleněn nový institut (§ 44b) tzv. odstupného. Z dikce zákona o zaměstnanosti před rokem 2012 totiž plynulo, že při vzniku nároku na odstupné se posouvá výplata podpory v nezaměstnanosti o dobu, po kterou měl být bývalý zaměstnanec zabezpečen odstupným bez ohledu na to, zda bylo odstupné skutečně vyplaceno či nikoli. Tím se někteří uchazeči o zaměstnání bez vlastního zavinění dostávali do situace, kdy byli po dobu několika měsíců zcela bez finančních prostředků, protože neměli odstupné ani podporu v nezaměstnanosti. Kompenzaci odstupného vyplácí místně příslušná pobočka Úřadu práce České republiky.

za nevyplacené odstupné je plněním z uplatňování nástrojů státní politiky zaměstnanosti, které je vypláceno ze zdrojů pasivní politiky zaměstnanosti. odstupného je proto jako nástroj státní politiky zaměstnanosti příjmem, který je osvobozen od daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů.

Dne 20. prosince 2016 bylo zveřejněno na internetových stránkách Finanční správy ČR následující sdělení: „Podle § 38j odst. 2 písm. h) zákona o daních z příjmů mzdový list obsahuje údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňovém zvýhodnění. Pro účely mzdového listu za zdaňovací období 2016 jde o údaje o ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2015, které bylo provedeno v roce 2016, a to včetně výpočtu daně za období 2015. Zároveň však sdělujeme, že Finanční správa ČR nebude rozporovat případy, kdy na mzdovém listě za zdaňovací období 2016 bude uveden příp. výsledek ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období 2016 včetně výpočtu daně za toto období. Totéž platí i pro zdaňovací období 2015. Žádáme tedy tímto plátce daně a tvůrce mzdových programů, aby pro zdaňovací období 2017 již byla tato náležitost mzdového listu uvedena do souladu se zákonem o daních z příjmů a s tímto sdělením.“

Upozorňujeme: V DHK č. 5/2017 jsme se v první části „Aktuální dotazy a odpovědi k dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (1.)“ na straně 12 až 19 zabývali mimo jiné lhůtami pro podání vyúčtování za zdaňovací období 2016, vzory tiskopisů, slevami na daních za rok 2016 a 2017, daňovým zvýhodněním a příjmy, které se pro uplatnění slevy na dani nezahrnují do vlastního příjmu manžela či manželky (dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen), a příjmy, které se naopak pro uplatnění slevy na dani zahrnují do vlastního příjmu manžela či manželky (například veškeré příjmy od zaměstnavatele „v hrubém“, příjmy z podnikání, příjmy z nájmu atd., příjmy od daně osvobozené např. z prodeje nemovitosti, auta, cenných papírů, všechny druhy důchodů, nemocenská, náhrada mzdy při pracovní neschopnosti, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti, peněžitá pomoc v mateřství a odměny pěstouna). Rodičovský příspěvek je jednou z dávek státní sociální podpory (stejně tak i porodné, přídavek na dítě atd.), a proto se do vlastního příjmu manželky pro účely uplatnění slevy na manželku nezahrnuje. Naopak peněžitá pomoc v mateřství (mateřská) představuje dávku vyplácenou v rámci nemocenského pojištění, proto se zahrne do vlastního příjmu manželky pro účely uplatnění slevy na manželku.