Mezi základní povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění patří především řádné placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti za své zaměstnance. Jestliže zaměstnavatel tyto zákonem dané povinnosti neplní, může zcela reálně očekávat sankce ze strany zdravotních pojišťoven, které se při výkonu svých práv soustřeďují především na dlužníky, resp. na ty zaměstnavatele, kteří zákonné povinnosti porušují.
Zaměstnavatelé ve zdravotním pojištění v roce 2017
Ing.
Antonín
Daněk
Rozhodné období a splatnost pojistného
Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ za zaměstnance, je
kalendářní měsíc.
Zaměstnavatel odvádí 2/3 pojistného, které je povinen hradit za zaměstnance, a současně odvádí 1/3 pojistného, kterou je povinen hradit zaměstnanec, a to přímou srážkou z jeho mzdy. Tuto srážku je zaměstnavatel oprávněn provést i bez souhlasu zaměstnance.Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění
Osoba je ve zdravotním pojištění považována za zaměstnance tehdy, je-li jí zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Zaměstnání vzniká:
1.
u pracovní smlouvy při jakékoli výši zúčtovaného příjmu,
2.
u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč,
3.
u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.
Zásady:
U pracovní smlouvy a dohody o pracovní činnosti musí zaměstnavatel přihlédnout k tomu, zda je částkou vyměřovacího základu a odvedenou výší pojistného dodržen u zaměstnance minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část. Od 1. ledna 2017 řeší zaměstnavatel toto minimum i u dohody o provedení práce.
Pro vznik zaměstnání u dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce nerozhoduje, zda tato dohoda trvá po celý kalendářní měsíc nebo jen po jeho část, podstatná je dosažená výše příjmu v rámci rozhodného období kalendářního měsíce.
Upozorňuji, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.
Zaměstnání nevzniká:
–
je-li zaměstnanci zúčtován příjem dani nepodléhající nebo od daně osvobozený,
–
pokud se jedná o žáka nebo studenta, který má pouze příjmy ze závislé činnosti za práci z praktického výcviku,
–
tehdy, jsou-li odměňováni členové okrskové volební komise při volbách do Evropského parlamentu, Senátu a zastupitelstev územních samosprávných celků a členové okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise při volbách do Poslanecké sněmovny a při volbě prezidenta republiky,
–
u vyjmenovaných skupin osob jako zaměstnanců při příjmu nižším než 2 500 Kč (zaměstnanci pracující na dohodu o pracovní činnosti, dále členové družstev, kteří bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou tímto družstvem odměňováni a dobrovolní pracovníci pečovatelské služby).
Jestliže ve zdravotním pojištění nevzniká zaměstnání, neplní zaměstnavatelé vůči zdravotní pojišťovně zaměstnance žádné povinnosti. Současně však platí, že pokud není osoba z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, musí si sama řešit svůj pojistný vztah některou ze
zákonný
ch možností (jiné zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění, OSVČ, některá ze „státních“ kategorií, osoba bez zdanitelných příjmů, vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění).Oznamování důležitých skutečností
Při zahájení své činnosti sděluje zaměstnavatel každé zdravotní pojišťovně, jejíž pojištěnce bude zaměstnávat, důležité identifikační údaje, především obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo organizace a číslo bankovního účtu, pokud z něj bude provádět platby pojistného. Je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, doplňuje též jméno, příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. Pro tento účel vyplňuje zaměstnavatel formulář „Přihláška a evidenční list zaměstnavatele“ a současně přikládá doklad o právní formě podnikání (výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list aj).
V praxi jsem zaznamenal spoustu případů, kdy zaměstnavatelé opomněli oznámit v zákonné osmidenní lhůtě zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné, změnu těchto údajů. Tyto informace jsou důležité zejména z důvodu bezproblémové komunikace mezi zaměstnavatelem a zdravotní pojišťovnou a rovněž neoznámení příslušné změny je pod sankcí. Nezbytností je taktéž vedení průkazné evidence o zúčtovaném hrubém příjmu – vyměřovacím základu – zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny (rekapitulace výplatních listin, mzdové listy) a o uskutečněných platbách pojistného. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je zaměstnavatel – hromadný plátce – povinen výše uvedené skutečnosti doložit.
Měsíční podávání „přehledu“
Nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce je zaměstnavatel povinen předložit všem zdravotním pojišťovnám, jejichž pojištěnce zaměstnává, formulář „Přehled o platbě pojistné zaměstnavatele“. Tento formulář obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují. To znamená, že do celkového počtu zaměstnanců se zahrnují všechny osoby splňující v příslušném měsíci kritéria pro posouzení těchto osob jako zaměstnanců ve zdravotním pojištění. Pokud zaměstnavatel tuto svoji zákonnou povinnost (i přes výzvu zdravotní pojišťovny) nesplní, může mu příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného. V této souvislosti si musí zaměstnavatel uvědomit, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena jednak jeho povinnost předložit přehled, jednak možnost zdravotní pojišťovny uložit plátci – zaměstnavateli – pokutu. Na základě stanovené pravděpodobné výše pojistného je zaměstnavatel taktéž povinen platit penále.
Zjistí-li zaměstnavatel, že došlo ke změně v některém z výše uvedených údajů (tj. úhrn vyměřovacích základů, částka pojistného za všechny zaměstnance, počet zaměstnanců), pak podává zdravotní pojišťovně opravný přehled. Tento opravný přehled se dodatečně předkládá zdravotní pojišťovně i v situaci, kdy:
–
zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, která výší příjmu nezaložila účast na zdravotním pojištění, přičemž
–
po skončení takové dohody je dodatečně zúčtován příjem, který v součtu s výší příjmu v posledním kalendářním měsíci trvání dohody již účast na zdravotním pojištění založí.
V takovém případě dochází mj. ke změně v počtu zaměstnanců v posledním kalendářním měsíci trvání takové dohody.
Oznamování pracovních úrazů
Podle § 45 odst. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.
Splatnost pojistného
Pojistné placené zaměstnavatelem za příslušný kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Dnem úhrady pojistného je připsání platby na účet zdravotní pojišťovny nebo jeho úhrada v hotovosti na pokladně zdravotní pojišťovny.
Dluh je zapotřebí řešit
Dostane-li se zaměstnavatel přechodně do situace, že má problém zajistit odvod pojistného podle zákona, pak doporučuji konzultovat tuto záležitost s příslušnou zdravotní pojišťovnou. Tato sice nemůže „posečkat“ s platbou pojistného, nicméně může zaujmout určité stanovisko akceptovatelné oběma stranami, například sjednáním splátkového kalendáře na evidovanou výši dluhu na pojistném.
Úhrada snižuje běh penále
Zdravotní pojišťovna ke sjednání splátkového kalendáře přistoupit může, ale také nemusí. Bez ohledu na tuto eventualitu každopádně doporučuji jakoukoli částečnou úhradu existujícího dluhu dle možností zaměstnavatele. Vždy je třeba mít na paměti, že každá úhrada snižuje dlužnou částku pojistného, ze které běží penále, aktuálně ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Sjednáním splátkového kalendáře se zatížení z titulu penále nesnižuje.
Trestní odpovědnost
Pokud zaměstnavatel opakovaně a dlouhodobě neplatí pojistné, může se dostat do situace, kdy orgány činné v trestním řízení začnou přezkoumávat, zda toto jednání naplňuje skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle ustanovení § 241 zákona 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Přeplatek na pojistném
Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, kdy zjistí, že má u zdravotní pojišťovny přeplatek na pojistném? Je-li jinak zcela jednoznačně přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, může při příští platbě snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší než měsíčně odváděné běžné pojistné, nemusí třeba i více měsíců toto pojistné platit. Pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny je však žádoucí vést průkaznou evidenci o učiněných opatřeních včetně podání vysvětlivek kontrolnímu orgánu. V informačním systému zdravotní pojišťovny nelze tuto formu vyrovnání přeplatku (bez komunikace s plátcem) jednoznačně a snadno identifikovat. Součástí tohoto postupu je i podání opravných přehledů za příslušné měsíce.
Jestliže však zaměstnavatel není přesvědčen o správnosti výpočtu a odvodu pojistného, je v souvislosti se vznikem přeplatku vhodné požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o provedení kontroly. Ta vzniklý přeplatek vrátí buď na základě kontroly příslušných dokladů (výplatní listiny, mzdové listy, doklady o platbách pojistného atd.), případně i bez kontroly. Může dojít i k situaci, kdy zdravotní pojišťovna kontrolou zjistí nikoli přeplatek, nýbrž nedoplatek pojistného, a bude uplatňovat i penále. Ani tento postup však není pro plátce nevýhodný. Kdyby totiž byla kontrola provedena později, penále by ještě vzrostlo. Přeplatek pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vrátit plátci nebo jeho právnímu nástupci do jednoho měsíce od jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku vůči zdravotní pojišťovně. Eviduje-li zdravotní pojišťovna takový splatný závazek, použije se přeplatku k jeho (úplné či částečné) úhradě.
Rozdíl mezi pokutou a penále
V případě ukládání pokut se jedná o nárok, který je z pohledu zdravotní pojišťovny volitelný (
fakultativní
). Zdravotní pojišťovna podle povahy zavinění zaměstnavatele rozhoduje o tom, zda pokutu vůbec uloží, a pokud se po úvaze k tomuto kroku odhodlá, stanovuje i přiměřenou výši sankčního postihu v rámci zákonem určeného rozmezí. Proti uložené pokutě se může zaměstnavatel odvolat, podané odvolání řeší rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny. Naopak v případě vzniku penále je zdravotní pojišťovna povinna toto penále (stejně jako dlužné pojistné) plošně uplatňovat vůči všem dlužníkům, to znamená, že zdravotní pojišťovna si nemůže vybrat, kterému plátci penále vyměří a kterému nikoliv.Odstranění tvrdosti
V případě vyměření penále nebo uložení pokuty může plátce požádat o prominutí uplatněného sankčního postihu cestou odstranění tvrdosti. Rozhodnutí o žádosti zaměstnavatele o prominutí vyměřeného penále do výše 20 000 Kč je v kompetenci zdravotní pojišťovny. Rozhodčí orgán příslušné zdravotní pojišťovny pak rozhoduje o všech žádostech o odstranění tvrdosti u částek penále převyšujících 20 000 Kč, u uložených pokut, jakož i u všech podání majících povahu odvolání (plátce namítá, že zdravotní pojišťovna nepostupovala při ukládání sankce v souladu se zákonem). Toto rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu dále odvolat.
Porušení zákonných povinností
Musí být ve vlastním zájmu zaměstnavatele, aby si svoje zákonné povinnosti řádně plnil, neboť pokutu až do výše 50 000 Kč lze uložit zaměstnavateli například tehdy, pokud:
–
nepředloží doklady potřebné k provedení kontroly, případně k nim nepodá požadovaná vysvětlení nebo doklady zatají, ačkoliv je mu známo, kde se nacházejí,
–
nepodá (opožděně podá) zdravotní pojišťovně přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, kdy zdravotní pojišťovna může současně stanovit i tzv. pravděpodobnou výši pojistného,
–
neoznámí zdravotní pojišťovně základní identifikační údaje, případně jejich změnu (viz výše uvedený bod „Oznamování důležitých skutečností“), neoznámí ukončení činnosti, vstup do likvidace, nevede průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného atd.
Nevymahatelné pohledávky
Penále zdravotní pojišťovna nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok, a zdravotní pojišťovna taktéž nevymáhá dlužné pojistné nepřesahující 50 Kč. Naproti tomu zákonná úprava neumožňuje zdravotní pojišťovně nevrátit plátci nízké částky přeplaceného pojistného či penále.