Legislativní novinky k 18. 4. 2017

Vydáno: 7 minut čtení

Letošní sezonu daňových přiznání a účetních závěrek nám zákonodárce ozvláštnil schválením tzv. daňového balíčku, na jehož definitivní podobu jsme čekali již od loňského roku. Otázkou však je, kdy tato novelizace daňových zákonů nabude účinnosti. V aktuálním příspěvku otázku účinnosti daňového balíčku zmíníme. Dále chceme v jeho rámci upozornit na související připravované informace Generálního finančního ředitelství a na připravovanou novelu zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.

Legislativní novinky k 18. 4. 2017
Ing.
Jan
Brantl,
Brantl & Partners
 
Novela daňových zákonů – tzv. daňový balíček
Dne 4. 4. 2017 došlo k dlouho očekávanému definitivnímu schválení tzv. daňového balíčku Poslaneckou sněmovnou (sněmovní tisk č. 873). Poslanecká sněmovna odmítla návrhy Senátu, který jí daňový balíček vrátil, a přijala jej v původním sněmovním znění. V současnosti (k datu přípravy tohoto příspěvku) příslušný zákon čeká na podpis prezidenta a poté na vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Připomínáme, že se původně předpokládalo, že k novelizaci daňových zákonů dojde s účinností od 1. 1. 2017. S ohledem na průběh legislativního procesu byl následně datum účinnosti posunut na 1. 4. 2017, přičemž ani tento termín nebyl dodržen. Vzhledem k tomu, že zákon byl schválen v původním znění, aniž by došlo k úpravě jeho účinnosti 1. 4. 2017, otázka účinnosti se bude řídit obecnými pravidly zákona o Sbírce zákonů. Účinnost daňového balíčku tak nastane 15. dnem po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů. V této souvislosti je možné, že vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů bude načasováno tak, že účinnost zákona nastane 1. 6., či pravděpodobněji 1. 7. 2017.
Posunutí účinnosti zákona z 1. 1. 2017 bohužel nebylo doprovázeno patřičnou úpravou přechodných ustanovení, což, jak je již dobrým zvykem, zcela jistě přinese daňovým subjektům aplikační nejasnosti a zmatky.
 
Související informace Generálního finančního ředitelství
V návaznosti na v rámci daňového balíčku schválenou novelu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), Generální finanční ředitelství připravuje výkladové informace. Jedná se o následující dokumenty:
Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně dle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravy odpočtu dle § 78e zákona o DPH
Novela ZDPH nově definuje povinnost plátce daně vyrovnat, nebo upravit nárok na odpočet daně, který byl uplatněn v předchozích obdobích, pokud je obchodní majetek použit plátcem k jiným účelům, než které byly
relevantní
v době uplatnění tohoto odpočtu. Zejména se jedná o situace, kdy dojde u obchodního majetku, u kterého byl uplatněn odpočet daně, k jeho zničení, ztrátě či odcizení, přičemž tyto případy nejsou řádně doloženy ani potvrzeny. Korekce odpočtu je pak nutné provádět v okamžiku, kdy se plátce o zničení, ztrátě či odcizení měl a mohl dozvědět.
V této souvislosti připomínáme, že v současnosti tyto případy podléhají povinnosti přiznat daň na výstupu, což je dáno i stávající judikaturou. Nově však bude korekční mechanismus aplikován na odpočet daně, čímž dojde k souladu naší legislativy s evropskou úpravou.
Informace mimo jiné poskytuje návod jak postupovat v situacích, kdy plátce není schopen výši původně uplatněného odpočtu přesně určit. Dále také obsahuje příklady dokumentů, které by měl mít plátce daně k dispozici pro doložení mank a škod.
Informace GFŘ k aplikaci institutu nespolehlivé osoby a související problematiky podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Daňový balíček, resp. novela ZDPH, nově zavádí vedle stávajícího pojmu nespolehlivého plátce také zcela nový pojem, a to „nespolehlivá osoba“. Institut nespolehlivé osoby by měl být dalším opatřením v boji proti únikům v oblasti DPH. Zákon tak nově poskytne správci daně nástroj označit za nespolehlivé i jiné osoby než jen plátce daně. Příkladem může být následné označení nespolehlivého plátce daně za nespolehlivou osobu, který zruší svoji registraci, aby eliminoval negativní dopady tohoto označení. V tomto případě by pak jeho smyslem mělo být zajištění kontinuity „nespolehlivosti“ této osoby.
Vedle této situace může správce daně označit za nespolehlivou osobu daňový subjekt i v dalších taxativně vymezených situacích. Jedná se například o opakovaná porušení povinností identifikované osoby, vystavení fiktivního dokladu, uvedení nepravdivých informací při registraci k DPH atp.
V této souvislosti také upozorňujeme, že institut nespolehlivosti může nově dopadnout i na skupinu (DPH).
Je zároveň deklarováno, že institut nespolehlivé osoby však nesměřuje na osoby, které se dopustily neúmyslného pochybení a nestihly svá pochybení včas napravit, přičemž jinak ale plní své povinnosti řádně. Zároveň se také nevztahuje na porušení povinností vztahujících se ke správě jiných daní než DPH.
 
Country by Country reporting
V Poslanecké sněmovně se také aktuálně projednává novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní (sněmovní tisk č. 999).
Novelou zákona se do našeho právního řádu dostává povinnost oznamovat nový okruh informací, které budou dále automaticky vyměňovány mezi jednotlivými státy. Povinnost oznamovat vybrané informace dopadá výhradně na nadnárodní skupiny podniků. Konkrétně se jedná o skupiny podniků, jejichž konsolidované výnosy činí nejméně 750 mil. EUR. Jde tedy přibližně o částku 20 mld. Kč.
Tyto nadnárodní skupiny budou nově sestavovat a předkládat tzv. zprávu podle zemí, která bude obsahovat informace
relevantní
pro posouzení správného rozdělení základu daně mezi jednotlivé státy. Důvodem pro zavedení této povinnosti je zájem Evropské unie na zajištění řádného fungování vnitřního trhu a zajištění spravedlivější hospodářské soutěže mezi nadnárodními skupinami podniků. Povinnost podávání zpráv podle zemí by se měla vztahovat jak na skupiny, jejichž nejvyšší entita se nachází v Evropské unii, tak na ty skupiny, které jsou řízeny ze třetích zemí.
Tento zákon by měl nabýt účinnosti dnem 5. 6. 2017. Je však otázkou, zda se tak s ohledem na průběh legislativního procesu stane. S největší pravděpodobností je však možné, že k účinnosti zákona dojde později.
Ministerstvo financí v současné době v návaznosti na tuto novelu připravuje vyhlášku, která upravuje vzor zprávy podle zemí a zároveň obsahuje i pokyny k jejímu vyplnění.
 
Další novinky ve zkratce
Dne 4. 4. 2017 byla na webu Finanční správy zveřejněna Informace GFŘ k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení. Cílem tohoto sdělení je shrnutí základních postupů souvisejících s podáním žádosti o prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení ve vztahu k rozšíření důvodů pro toto prominutí s účinností od 6. 3.2017.
Dne 31. 3. 2017, tedy prakticky těsně před uplynutím lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů, bylo dále na webu Finanční správy zveřejněno sdělení ke zdanění příjmů plynoucích fyzické osobě z provozu výrobny elektřiny. Cílem tohoto sdělení bylo poskytnout poplatníkům daně z příjmů fyzických osob informace nezbytné pro správné zahrnutí příjmů do příslušného dílčího základu daně (§ 7 nebo 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). Tato informace byla vydána v návaznosti na příspěvek určený k projednání na Koordinačním výboru mezi Komorou daňových poradců a Generálním finančním ředitelstvím.