Daňový balíček 2017/2018

Vydáno: 26 minut čtení

Dne 4. 4. 2017 Poslanecká sněmovna zřejmě definitivně schválila zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále označeno jako „daňový balíček“). Tento příspěvek stručně seznamuje s touto velice rozsáhlou a zásadní normou, která především novelizuje zákon o daních z příjmů , zákon o DPH a daňový řád . Dále příspěvek komentuje změny v daních z příjmů pro zdaňovací období 2017 (ve věci omezení výše výdajů uplatňovaných procentem z příjmů včetně úpravy pro zdaňovací období roku 2018). Pro úplnost je třeba uvést, že platnost daňového balíčku je podmíněna jeho vyhlášením ve Sbírce zákonů a teoreticky je stále ještě možné, že by daňový balíček nakonec neplatil.

Daňový balíček 2017/2018
Ing.
Pavel
Běhounek
 
Obsah daňového balíčku
Daňový balíček je členěn takto:
část první – změna zákona o daních z příjmů (čl. I a II)
část druhá – změna zákona o rezervách (čl. III a IV)
část třetí – změna zákona o DPH (čl. V a VI)
část čtvrtá – změna zákona o místních poplatcích (čl. VII a VIII), např.:
zvýšení maxima sazby poplatku „za vjezd“ z 20 na 200 Kč za den,
osvobození poplatku „za provoz systému komunálního odpadu“, např. z důvodu umístění v domově pro seniory nově platí jen pro osoby, které poplatek platí z důvodu trvalého pobytu v obci (nikoli z důvodu vlastnictví),
možnost uplatnit pokuty za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy dle daňového řádu;
část pátá – změna zákona o správních poplatcích (čl. IX):
oprava legislativně-technické chyby v § 8 odst. 2 písm. e),
legislativně-technická změna u poplatku 400 Kč za žádost o povolení posečkání daně (v návaznosti na změnu § 156 daňového řádu se poplatek uplatní i u žádosti o změnu povoleného posečkání daně);
část šestá – změna daňového řádu (čl. X a XI)
část sedmá – změna zákona o působnosti orgánů Celní správy ČR v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví (čl. XII a XIII)
tento zákon řeší např. zadržení zboží, u kterého byla porušena práva duševního vlastnictví;
část osmá – účinnost (čl. XIV) – 1. dubna 2017 (fakticky se ovšem uplatní účinnost 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů).
V rámci projednávání daňového balíčku byla předložena mimo jiné řada pozměňovacích návrhů na
změnu zákona o evidenci tržeb
(zákon č. 112/2016 Sb.) – ani jeden z těchto pozměňovacích návrhů ovšem nebyl přijat a zákon o evidenci tržeb tak pravděpodobně nejméně do podzimních voleb do Poslanecké sněmovny zůstane beze změny.
Pozměňovací návrhy,
které byly přijaty ke změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), jsou komentovány v části věnované změnám v daních z příjmů.
Změny zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), oproti vládnímu návrhu obsahují navíc:
nová úprava pro rozhlasové a televizní vysílání ze zákona – změna § 51 odst. 1 + zrušení § 53 ZDPH (osvobození pro rozhlasové a televizní vysílání jakožto plnění bez nároku na odpočet daně), doplnění odst. 5 do § 5 ZDPH (bezúplatné rozhlasové a televizní vysílání ze zákona bude považováno za ekonomickou činnost), doplnění písm. f) do § 72 odst. 1 ZDPH (zavedení nároku na odpočet daně z plnění použitých pro rozhlasové a televizní vysílání ze zákona), vložení nového odst. 1 do § 75 ZDPH (způsob výpočtu odpočtu daně v poměrné výši) a legislativně-technické úpravy dalších odstavců tohoto paragrafu,
drobná formální změna v § 101a odst. 3 a 4 ZDPH – pro elektronické podání datovou zprávou se doplňuje
„s využitím dálkového přístupu“
V části věnované změnám ZDPH bylo upraveno přechodné ustanovení ke společnostem – přechodné období mělo být původně dvouleté, nakonec je jen do 31. 12. 2018. Změnám v DPH je věnován samostatný příspěvek a nepochybně bude těmto změnám věnována pozornost i v budoucnu v dalších příspěvcích a také v návaznosti na výklady Finanční správy, které by měly být k některým dílčím změnám do budoucna zveřejněny.
Z hlediska přijatých pozměňovacích návrhů lze obecně konstatovat, že tyto pozměňovací návrhy (kromě změn přechodných ustanovení) se netýkají změn obsažených v původním vládním návrhu – k jednotlivým původně navrženým změnám je tedy plně použitelné odůvodnění v důvodové zprávě k návrhu zákona – vše, co bylo obsahem původního návrhu, bylo přijato v navrženém znění (kromě účinnosti a změny přechodných ustanovení). Několik změn (u změn v ZDPH zejména změny pro rozhlasové a televizní vysílání ze zákona) bylo přijato navíc.
 
Změny v daních příjmů
Obecně ke změnám ZDP a zákona o rezervách
Až na výjimky se změny ZDP a zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoR“), použijí poprvé pro zdaňovací období započaté dnem účinnosti novely a později, tj.:
pro fyzické osoby poprvé pro zdaňovací období 2018,
pro právnické osoby účtující v kalendářním roce poprvé pro zdaňovací období 2018,
pro právnické osoby účtující v hospodářském roce např. již pro hospodářský rok 07/2017 až 06/2018.
Většina změn,
které daňový balíček přináší do ZDP,
se poprvé použije pro zdaňovací období započaté dnem účinnosti daňového balíčku
– pro fyzické osoby a pro právnické osoby používající jako účetní období kalendářní rok tedy
poprvé pro zdaňovací období roku 2018.
U právnických osob používajících hospodářský rok bude záviset na datu vyhlášení daňového balíčku ve Sbírce zákonů a tomu odpovídající účinnosti – pokud by daňový balíček nabyl účinnosti k 1. 6. 2017, tak by se většina změn použila poprvé pro hospodářský rok 06/2017–05/2018. Uvedené pravidlo plyne z 1. přechodného ustanovení ke změnám ZDP. Další přechodná ustanovení řeší možnost (v některých případech povinnost) použití vybraných změn již pro období roku 2017 (původní vládní návrh obsahoval použití již pro zdaňovací období roku 2016), popř. řeší použití stávající úpravy i pro další období.
Pro běžnou praxi jsou zásadními změnami zejména:
zvýšení částek daňového zvýhodnění na druhé, resp. třetí a další, dítě,
omezení maximálních částek, které lze uplatnit při stanovení výdajů procentem z příjmů (např. v případě živnosti vedení účetnictví a daňové evidence omezení výdajů uplatňovaných jako 60 % příjmů).
V ZDP byly nad rámec původního vládního návrhu přijaty změny v uplatnění výdajů procentem z příjmů, dále byla přijata např. nová úprava pravidel pro stanovení daně paušální částkou a byla přijata úprava závazného posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny. Přechodná ustanovení reagují na posunutí účinnosti z původně předpokládaného 1. ledna – nabytí účinnosti v průběhu roku může přinést praktické problémy, které nejsou přechodnými ustanoveními vždy ošetřeny.
 
Daňové zvýhodnění na dítě
Odstupňovaná výše daňového zvýhodnění na děti se uplatňuje od zdaňovacího období roku 2015. Pro rok 2016 byly částky daňového zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další, dítě zvýšeny s účinností od 1. 5. 2016 (avšak s použitím pro celé období roku 2016). Daňový balíček částky daňového zvýhodnění na druhé, resp. na třetí a další, dítě opět zvyšuje – viz přehled změn částek daňového zvýhodnění na děti:
2015
2016
2017
na prvé dítě
13 404 Kč rok / 1 117 Kč měsíc
na druhé dítě
15 804 Kč rok / 1 317 Kč měsíc
17 004 Kč rok / 1 417 Kč měsíc
19 404 Kč rok / 1 617 Kč měsíc
na třetí a další dítě
17 004 Kč rok / 1 417 Kč měsíc
20 604 Kč rok / 1 717 Kč měsíc
24 204 Kč rok / 2 017 Kč měsíc
Obdobně jako tomu bylo v roce 2016, při zúčtování mezd za období před nabytím účinnosti daňového balíčku se použijí měsíční částky daňového zvýhodnění roku 2016 (1 417 Kč na druhé dítě, resp. 1 717 Kč na třetí a další dítě) a teprve od měsíce, kdy daňový balíček nabude účinnosti (poprvé zřejmě při zúčtování mezd za červen či červenec), se použijí nové částky (1 617 Kč, resp. 2 017 Kč) a příslušný rozdíl za měsíce před nabytím účinnosti daňového balíčku se zohlední při ročním zúčtování daně za rok 2017, resp. v daňovém přiznání za rok 2017.
Pro rok 2017 se použije také nová úprava „počítání“ počtu dětí v domácnosti dle (vyznačena změna pro rok 2017):
„Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti (
vyživováno více dětí
)
více vyživovaných dětí poplatníka,
posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady
.“
Před novelou (za roky 2015 a 2016) tedy rozhodoval počet dětí ve společně hospodařící domácnosti, počínaje rokem 2017 bude rozhodovat počet dětí poplatníka ve společně hospodařící domácnosti – tak, jak to GFŘ tvrdilo v informaci z 22. 1. 2015 již pro 2015:
„… u druha (družky) nelze v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzovat dohromady děti, které má společně s družkou (které jsou u něj vyživované jako děti vlastní), s dětmi, které má družka z dřívějšího vztahu, na které může podle § 35c odst. 6 zákona o daních z příjmů uplatnit daňové zvýhodnění pouze ona sama. U druha se ale dohromady posuzují nejen děti, které má společně s družkou, ale i děti, které má z dřívějšího vztahu, pokud s poplatníkem nadále žijí ve společně hospodařící domácnosti (neboť na tyto děti mu rovněž podle citovaného ustanovení daňové zvýhodnění náleží), …“.
 
Uplatnění procentuálních výdajů
Daňový balíček přináší pro rok tato nová maxima výdajů, která se stanovují procentem z příjmů::
u 80% výdajů 800 000 Kč (místo 1 600 000 Kč),
u 60% 600 000 Kč (místo 1 200 000 Kč),
u 40% 400 000 Kč (místo 800 000 Kč),
u 30% (i u pronajímatelů) 300 000 Kč (místo 600 000 Kč).
Daňový balíček umožňuje také současné uplatnění daňového zvýhodnění na dítě či slevy na manželku a procentuálních výdajů, a to již pro rok 2017 – v tomto případě by se ovšem uplatnila nová maxima procentuálních výdajů také již pro rok 2017. Je tedy možné:
již pro rok 2017 uplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manželku a současně výdaje procentem z příjmů (již za rok 2017 však maximálně do výše nových limitů),nebo
za rok 2017 postupovat postaru (maximum u 80% výdajů 1,6 mil. Kč, u 60% 1,2 mil. Kč, u 40% 800 000 Kč, u 30% 600 000 Kč ) + neuplatnit daňové zvýhodnění na dítě a slevu na manželku.
Příklad 1
Uplatnění výdajů procentem z příjmů
FO má příjem z živnosti neřemeslné 1 500 000 Kč a z podnikání podle zvláštních právních předpisů 1 400 000 Kč. FO nepotřebuje, resp. nemá možnost, uplatnit slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na dítě. V jaké výši uplatní výdaje procentem z příjmů za rok 2017 a za rok 2018?
Za rok 2017 může FO uplatnit z živnosti neřemeslné výdaje ve výši až 1 200 000 Kč, a proto uplatní výdaj v plné výši 900 000 Kč (60 % z 1 500 000 Kč).
Za rok 2017 může FO uplatnit výdaje z podnikání podle zvláštních právních předpisů ve výši až 800 000 Kč, a proto uplatní výdaj v plné výši 560 000 Kč (40 % z 1 400 000 Kč).
Za rok 2018 může FO uplatnit z živnosti neřemeslné výdaje ve výši až 600 000 Kč, a proto uplatní výdaj v limitované výši 600 000 Kč (60 % z 1 500 000 Kč je více).
Za rok 2018 může FO uplatnit výdaje z podnikání podle zvláštních právních předpisů ve výši až 400 000 Kč, a proto uplatní výdaj v limitované výši 400 000 Kč (40 % z 1 400 000 Kč je více).
Příklad 2
Uplatnění výdajů procentem z příjmů a uplatnění slevy na manželku, resp. daňového zvýhodnění na dítě, již za rok 2017
FO má příjem z živnosti řemeslné ve výši 900 000 Kč. Může uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě již za rok 2017?
Ano, za rok 2017 může FO uplatnit z živnosti řemeslné výdaje ve výši 720 000 Kč (nový limit 800 000 Kč nepřekračuje) a přitom uplatnit slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě. Proto uplatní výdaj v plné výši 900 000 Kč (60 % z 1 500 000 Kč).
Pokud by příjem činil např. 1 100 000 Kč, tak bude na rozhodnutí FO, zda za rok 2017:
uplatní výdaj ve výši nového limitu 800 000 Kč + slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě,
nebo uplatní výdaj do výše „starého“ limitu, tj. 880 000 Kč a slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě za rok 2017 neuplatní.
 
Pro počítání limitů platí již zaběhaná pravidla
U spolupráce se limit uplatní před rozdělením:
FO dosáhne za spolupráce za rok 2018 příjmu z neřemeslné živnosti 1 500 000 Kč, na spolupracující manželku přitom rozděluje 50 % příjmů snížených o výdaje:
Text
Částka v Kč
Příjem před rozdělením
1 500 000
Výdaj před rozdělením (60 %, max. 600 000 Kč)
600 000
Příjmy snížené o výdaje před rozdělením
900 000
P – V ke zdanění u podnikatele
450 000
P – V ke zdanění u spolupracující osoby
450 000
U podnikání na základě smlouvy o společnosti je limitován podíl připadající na jednotlivého společníka:
FO A a FO B podnikají na základě smlouvy o společnosti. Podíl každého společníka na příjmech i výdajích je 50 %. Podnikatelé dosáhnou za rok 2018 společného příjmu z neřemeslné živnosti 1 500 000 Kč:
Text
Částka v Kč
Příjem A (1 500 000 x 50 %)
750 000
Výdaj A (60 %, max. 600 000 Kč)
450 000
P – V ke zdanění u podnikatele A
300 000
Příjem B (1 500 000 x 50 %)
750 000
Výdaj B (60 %, max. 600 000 Kč)
450 000
P – V ke zdanění u podnikatele B
300 000
 
Přechodná ustanovení
Použití některých změn již pro období roku 2017 řeší tato
přechodná ustanovení:
2.
přechodné ustanovení se týká
osvobození příjmu z převodu podílu na obchodní korporaci od daně z příjmů fyzických osob.
Osvobození převodu podílu od DPFO dle § 4 odst. 1 písm. s) [do 31. 12. 2016 se jednalo o písm. r)] bod 4 ZDP se nevztahuje na:
„příjem z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu člena
nepeněžitým
plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní
korporace
nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k úplatnému převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí podílu“.
Slovo „nepeněžitým“ vkládá do § 4 odst. 1 písm. s) daňový balíček a tuto změnu
lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
Pokud fyzická osoba obdržela v roce 2015 nebo 2016 příjem z převodu podílu a v období od 1. 1. 2014 poskytla peněžité či nepeněžité plnění ve prospěch vlastního kapitálu, nemohl u ní být celý příjem z převodu podílu osvobozen. Pokud příjem plyne v roce 2017 (i před účinností daňového balíčku), případný peněžitý vklad ve prospěch vlastního kapitálu v době od 1. 1. 2014 (např. peněžitý příplatek mimo základní
kapitál
) nijak nemaří podmínky pro osvobození – dle vládního návrhu měla být tato změna použitelná již pro rok 2016, ale pozměňovací návrh posouvá prvé využití této změny až pro rok 2017. Případný nepeněžitý vklad provedený ve prospěch vlastního kapitálu v době od 1. 1. 2014 nadále maří podmínky pro osvobození celého příjmu za převod podílu. Daňový balíček přináší ještě další změny v osvobození příjmů z převodu podílu na obchodní korporaci – do 5letého časového testu pro osvobození se v případě dědění od příbuzného v řadě přímé či od manžela bude započítávat i doba držby podílu zůstavitelem; tato změna se ovšem poprvé použije až pro zdaňovací období roku 2018.
3.
přechodné ustanovení řeší osvobození od daně z příjmů právnických osob pro
příjmy ČR z operací řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu.
V současném znění § 19 odst. 1 písm. zp) ZDP je řešeno osvobození od DPPO pro příjmy ČR pouze z operací s peněžními prostředky státní pokladny a nikoli z dalších typů transakcí, ke kterým dochází v rámci řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu (například
emise
státních dluhopisů se záporným úrokovým výnosem nebo zápůjčky státních dluhopisů) – novela doplňuje osvobození pro tyto operace a současně ustanovení písm. zp) přesouvá na místo písm. zh); novou úpravu lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
6.
přechodné ustanovení se týká
uplatnění výdajů na pořízení cenných papírů u účetních jednotek kategorie mikro.
Podle stávající úpravy účetní jednotky kategorie mikro uplatňují výdaje na pořízení cenných papírů na základě § 24 odst. 2 písm. zy) ZDP, tj. mimo jiné s omezením dle písm. w). Daňový balíček písm. zy) vypouští a stávající písm. w) doplňuje mimo jiné tak, že omezení výdajů výší příjmů z prodeje akcie (nově i kmenového listu), pokud nejsou v účetnictví oceňovány reálnou hodnotou, se nepoužije u cenných papírů, které nejsou oceňovány reálnou hodnotou pouze z důvodu, že jde o účetní jednotku kategorie mikro – tuto změnu mohou účetní jednotky kategorie mikro použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
7.
přechodné ustanovení řeší
uplatnění daňových odpisů u příspěvkových organizací.
Daňový balíček výčet osob, které mohou uplatňovat daňové odpisy v § 28 odst. 1 ZDP (které jsou odpisovatelem), rozšiřuje v novém písm. d) o příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem u hmotného majetku předaného
zřizovatelem k hospodaření a v nově doplněném písm. n) do § 30 odst. 10 ZDP řeší pokračování v daňovém odpisování – tato nová úprava se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017. Podle
8.
přechodného ustanovení se vstupní cena hmotného majetku nesnižuje o investiční
dotace
z rozpočtu zřizovatele podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (zákon č. 250/2000 Sb.) ve znění účinném před 19. února 2015.
9.
přechodné ustanovení řeší
uplatnění daňových odpisů u příspěvkových organizací.
Daňový balíček výčet osob, které mohou uplatňovat daňové odpisy v § 28 odst. 1 ZDP (které jsou odpisovatelem), rozšiřuje v novém písm. e) o dobrovolné svazky obcí u hmotného majetku vloženého členskou obcí a v nově doplněném písm. o) do § 30 odst. 10 ZDP řeší pokračování v daňovém odpisování – tato nová úprava se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017. Podle
8.
přechodného ustanovení se stejně jako u příspěvkových organizací vstupní cena hmotného majetku nesnižuje o investiční
dotace
z rozpočtu zřizovatele podle § 31 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění účinném před 19. únorem 2015. U hmotného majetku, který byl vložen do dobrovolného svazku obcí členskou obcí před 1. lednem 2017, pokračuje dobrovolný svazek obcí při zachování způsobu odpisování v odpisování započatém členskou obcí, která tento majetek vložila do dobrovolného svazku obcí, ze vstupní ceny, ze které odpisovala tato členská obec.
13.
přechodné ustanovení řeší
uplatnění daňového zvýhodnění na dítě a slevy na manželku (manžela) u fyzické osoby uplatňující výdaje procentem z příjmů
– nová úprava již této kombinaci nebrání a již za zdaňovací období roku 2017 lze současně uplatnit výdaje procentem z příjmů a daňové zvýhodnění na dítě či slevu na manželku (manžela) – v tomto případě se však uplatní již nové limity procentuálních výdajů (např. pro příjmy z živnosti neřemeslné maximálně 600 000 Kč). Pokud se za období roku 2017 neuplatní ani daňové zvýhodnění na dítě, ani sleva na manželku (manžela), uplatní se nové limity až od roku 2018 (za rok 2017 tedy lze např. u živnosti neřemeslné uplatnit procentuální výdaj 60 % příjmů až do výše 1,2 mil. Kč).
14.
přechodné ustanovení řeší
stanovení daně paušální částkou podle § 7a.
Nová úprava umožňuje požádat o stanovení daně paušální částkou podle § 7a u osoby se zaměstnanci. Úpravu mělo být možné použít již pro zdaňovací období roku 2017 s tím, že žádost o stanovení daně paušální částkou za rok 2017 mělo být možné požádat do konce května 2017. Vzhledem k tomu, že daňový balíček zřejmě nabude účinnosti až po 31. 5. 2017, tak bude zřejmě možné novou úpravu použít až pro zdaňovací období roku 2018.
16.
přechodné ustanovení se týká
základu daně při výplatě odkupného ze soukromého životního pojištění.
Podle § 8 odst. 7 ZDP základ daně nesnižují příspěvky, které zaměstnavatel uhradil po 1. 1. 2001 – tyto však mohou být dodaněny již dříve při částečném výběru, a tomuto dvojímu zdanění nová úprava, která se použije již pro zdaňovací období roku 2017, brání.
17.
přechodné ustanovení se týká
nepoužití osvobození podílu na zisku vypláceného dceřinou společností mateřské společnosti v případě, kdy by vyplácený podíl na zisku mohl u dceřiné společnosti snižovat základ daně
– tuto situaci řeší ZDP po novele č. 125/2016 Sb. v § 19 odst. 2 písm. c) a daňový balíček tuto úpravu (mírně přeformulovanou) přesouvá do § 19 odst. 1 [doplněním do písm. zi)]; podle přechodného ustanovení se tato úprava použije ode dne nabytí účinnosti daňového balíčku.
18.
přechodné ustanovení se týká
základu daně u poplatníků vedoucích jednoduché účetnictví.
Daňový balíček do § 23 odst. 2 písm. b) ZDP doplňuje, že z rozdílu příjmů a výdajů se vychází nejen u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, ale i u poplatníků, kteří vedou jednoduché účetnictví – použije se již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
19.
přechodné ustanovení se týká
snížení základu daně o hodnotu nepeněžního příjmu u poplatníků, kteří nevedou účetnictví.
Zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 3 písm. c) bod 9 umožňuje snížit základ daně o hodnotu bezúplatných příjmů ve formě peněžitého daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení, pokud o něm bylo účtováno ve výnosech – současná úprava tedy nepamatuje na poplatníky, kteří nevedou podvojné účetnictví, což daňový balíček napravuje (podmínkou je nově současné zahrnutí nepeněžního příjmu do základu daně). Nová úprava se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017. Související změnou (s použitím také již pro zdaňovací období započaté v roce 2017) je legislativně-technická změna § 29 odst. 1 věty páté ZDP, ze které bylo do samostatné věty šesté vyčleněno, že vstupní cena hmotného majetku se snižuje o bezúplatný příjem ve formě účelového peněžitého daru na pořízení hmotného majetku nebo na jeho technické zhodnocení.
20.
přechodné ustanovení se zabývá daňovou uznatelností tvorby fondu kulturních a sociálních potřeb u veřejně prospěšných poplatníků, sociálního fondu u veřejné vysoké školy či veřejné výzkumné instituce atd. Nově formulované ustanovení § 24 odst. 2 písm. zr) ZDP již přímo procentuálně nevyčísluje maximální daňově uznatelnou tvorbu, ale řeší ji odkazem na maximum u poplatníků vytvářejících fond kulturních a sociálních potřeb podle vyhlášky č. 114/2002 Sb. (novelou č. 353/2015 Sb. byl pro rok 2017 maximální příděl zvýšen na 2 % objemu mezd). Nová úprava se použije již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
21.
přechodné ustanovení řeší změny v
uplatnění daňového zvýhodnění na dítě
(zejména tedy zvýšení částek na druhé, resp. třetí a každé další, dítě).
22.
přechodné ustanovení se týká
prokazování odpočtu části příspěvků
(přesahující částku odpovídající maximálnímu státnímu příspěvku)
uhrazených do tzv. 3. důchodového pilíře
(2. pilíř byl ovšem již zrušen) na penzijní připojištění se státním příspěvkem, resp. na doplňkové penzijní spoření. Daňový balíček formálně přeformulovává náležitosti potvrzení, kterým podle § 38l odst. 1 písm. h) ZDP zaměstnanec u svého zaměstnavatele prokazuje tuto nezdanitelnou část základu daně – nové znění (ovšem bez věcné změny) se použije ode dne nabytí účinnosti daňového balíčku.
2.
přechodné ustanovení ke změnám ZoR
upravuje tvorbu rezervy na opravy hmotného majetku příspěvkové organizaci územního samosprávného celku, resp. dobrovolného svazku obcí,
kterou daňový balíček umožňuje – podle přechodného ustanovení již pro zdaňovací období započaté v roce 2017.
Použití stávající úpravy i pro další období řeší tato přechodná ustanovení:
4.
přechodné ustanovení se týká nové definice
finančního leasingu.
Daňový balíček v § 21d ZDP mění definici finančního leasingu tak, aby jeho předmětem mohl být pouze hmotný majetek, který lze odepisovat podle ZDP. Nová úprava se použije pouze
na smlouvy, u kterých byl předmět leasingu předán po účinnosti novely
– pokud byl předán před nabytím účinnosti, použije se stávající úprava [§ 21d, § 24 odst. 2 písm. h), § 24 odst. 5 a 6 ZDP] i v dalších zdaňovacích obdobích. Novela také doplňuje ustanovení o nepeněžním příjmu zaměstnance, kterému zaměstnavatel bezplatně poskytuje vozidlo i pro soukromé účely (§ 6 odst. 6 ZDP) – za najaté vozidlo se po tyto účely opět (stejně jako před 1. 1. 2014) považuje i vozidlo na finanční leasing.
5.
přechodné ustanovení řeší
uplatnění výdajů na zřízení práva stavby u poplatníků, kteří nevedou účetnictví.
Poplatník, který nevede účetnictví, mohl výdaje na právo stavby v roce 2014 uplatnit přímo do daňových výdajů. Od roku 2015 mohl podle § 24 odst. 2 písm. zx) ZDP uplatňovat do výdajů pouze poměrnou část připadající ze sjednané doby zřízení práva stavby na příslušné zdaňovací období. Počínaje zdaňovacím obdobím započatým za účinnosti daňového balíčku se právo stavby u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, považuje za jiný majetek podle § 26 odst. 3 ZDP, tj. za hmotný majetek – tento jiný majetek bude odpisován podle § 30 odst. 4 ZDP jako podíl vstupní ceny připadající na sjednanou dobu práva stavby. Přechodné ustanovení řeší přechod z uplatnění výdajů na právo stavby podle § 24 odst. 2 písm. zx) ZDP na uplatnění výdajů formou daňových odpisů. Formulace přechodného ustanovení vychází z původně předpokládané účinnosti daňového balíčku k 1. dni kalendářního roku a nebyla vhodně přeformulována.
10.
přechodné ustanovení řeší
uplatnění daňových odpisů technického zhodnocení např. u podnájemců.
Současná úprava upravuje možnost odpisovat technické zhodnocení u nájemce (u finančního leasingu u uživatele). Daňový balíček v § 28 odst. 7 ZDP rozšiřuje možnost daňového odpisování technického zhodnocení i na jiné osoby – např. u podnájmu na podnájemce, u výpůjčky na vypůjčitele apod. Tato novinka se použije poprvé pro zdaňovací období započaté nejdříve dnem účinnosti daňového balíčku (u poplatníků se zdaňovacím obdobím kalendářního roku tedy poprvé za zdaňovací období roku 2018), ale pouze pro technické zhodnocení uvedené do užívání za účinnosti daňového balíčku.
11.
přechodné ustanovení se týká
odpisování při zvýšení spoluvlastnického podílu.
Daňový balíček v novém § 30c ZDP upravuje postup pro případ, kdy dochází ke zvýšení spoluvlastnického podílu. Stávající znění ZDP na tuto situaci nepamatuje – podle přechodného ustanovení není do budoucna postup podle § 30c ZDP závazný pro případy, kdy došlo či dojde ke zvýšení spoluvlastnického podílu před účinností daňového balíčku.
12.
přechodné ustanovení se týká
odpisování nehmotného majetku.
Daňové odpisy nehmotného majetku stávající znění § 32a ZDP upravuje jako odpisy časové po přesně vymezenou dobu (např. software po dobu 36 měsíců). Daňový balíček umožňuje, aby byl nehmotný majetek daňově odepisován po dobu delší, než je doba stanovená v § 32a ZDP – podle přechodného ustanovení lze takto ovšem postupovat jen u nehmotného majetku, u kterého bude odepisování zahájeno až po účinnosti daňového balíčku. Nehmotný majetek, jehož daňové odepisování započalo před účinností daňového balíčku, se musí i v dalších letech odepisovat přesně po dobu vymezenou v § 32a ZDP.
15.
přechodné ustanovení řeší
žádost o závazném posouzení způsobu určení základu daně daňového nerezidenta z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny
– tuto novinku daňový balíček upravuje v nově vloženém § 38nd ZDP a podle přechodného ustanovení lze tuto žádost podat nejdříve 1. 1. 2018.
 
Závěr
Rozsah daňového balíčku je zejména u DPH a u daní z příjmů obrovský a s jednotlivými novinkami, např. se změnami v daních z příjmů pro rok 2018, resp. pro zdaňovací období započaté za účinnosti daňového balíčku, je třeba se seznamovat postupně. S mnohými novinkami je nutné se seznámit např. i z důvodu jejich pochopení – např. mnohé změny v ZDPH nejsou vůbec změnami věcnými a platí i před účinností daňového balíčku (jen to není ze současného znění ZDPH příliš zřejmé).