Student české veřejné vysoké školy má 22 let a kvůli nástupu do zaměstnání změnil prezenční (denní) formu studium na tzv. kombinovanou (dálkovou). Považuje se i nadále za nezaopatřené (vyživované) dítě a může si u zaměstnavatele nárokovat daňovou slevu na studenta (4 020 Kč) a rodiče na něj uplatnit daňové zvýhodnění?
Sleva na studenta a daňové zvýhodnění u kombinovaného studia VŠ
Ing.
Martin
Děrgel
Pro účely slevy na dani z příjmů fyzických osob na studenta podle § 35ba odst. 1 písm. f), stejně jako pro daňové zvýhodnění na vyživované dítě, se v souladu s § 35c odst. 6 písm. b) bod 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p., podmínka „soustavné přípravy na budoucí povolání studiem“ posuzuje podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p. p. („ZSP“). Konkrétně tuto problematiku řeší § 12 až § 15 ZSP, z nichž jsou pro tazatele stěžejní ustanovení § 12 odst. 1 ZSP:
(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje:
a)
studium na středních a vysokých školách v České republice,10) s výjimkou 1. studia za trvání služebního poměru, 2. dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia výdělečně činno podle § 10 nebo má-li v době takového studia nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci,
b)
teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost pro osoby se zdravotním postižením 38a) prováděná podle předpisů o zaměstnanosti 10a),
c)
studium na středních nebo vysokých školách v cizině, pokud ...
Je tedy zřejmé, že tzv. kombinované studium, kdy nejde o standardní každodenní (prezenční) formu studia, je překážkou „soustavné přípravy na budoucí povolání“ pouze na střední škole, nikoli na škole vysoké. Takže „kombinované studium“, v terminologii vysokých škol distanční (dálková) forma studia nebo kombinace prezenčního a distančního studia („kombinované studium“ zákon o vysokých školách nezná, jen kombinovaný studijní program, což je něco jiného), není překážkou pro uplatnění dotazované slevy na dani na studenta u dotyčného poplatníka, ani nebrání daňovému zvýhodnění na takovéto „vyživované dítě“ (u jeho rodičů).
Z citace je zřejmé, že „výdělečná činnost“ dítěte je daňovou překážkou jen při studiu na střední škole, a navíc pouze nejde-li o běžné denní studium. Jelikož dotazované dítě studuje na vysoké škole, tak jeho vlastní „výdělečná činnost“, ať již formou závislé nebo samostatné (podnikatelské) činnosti, nijak neomezuje jeho nárok na slevu na dani na studenta, ani možnost rodičů nebo jiných oprávněných osob na uplatnění daňového zvýhodnění. Samozřejmě za předpokladu, že jsou naplněny ostatní věcné podmínky: společná domácnost, jde o vlastní dítě ve věku do 26 let, poplatník neuplatňuje paušální výdaje u více než 50 % základu daně ve smyslu § 35ca ZDP. Proto může dotazovaný student uplatnit slevu na dani na studenta a jeho rodiče rovněž daňové zvýhodnění na toto vyživované dítě studující vysokou školu, bez ohledu na jeho „výdělečnou činnost“.
Pro úplnost dodejme, že výdělečná činnost (podle § 10 ZSP) dítěte studujícího vysokou školu může mít daňový vliv na zmíněnou slevu na dani i na daňové zvýhodnění po řádném ukončení studia, jak uvádí § 14 ZSP: Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se považuje také ... kalendářní měsíc, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, a dále kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, v němž dítě ukončilo řádně studium na vysoké škole, pokud dítě nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost podle § 10 ZSP ani nemá po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.