Majetkové vztahy zřizovatele (obce) a příspěvkové organizace

Vydáno: 23 minut čtení

Zákon č. 250/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech “) vymezuje speciální typ právnické osoby – příspěvkovou organizaci. Jedná se o subjekt veřejného práva zřízený k plnění úkolů ve veřejném zájmu a jde o jednu z forem veřejného ústavu. 1) Příspěvkové organizace podle tohoto zákona mohou zřizovat územní samosprávné celky (obce, kraje) pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové, 2) a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Může se typicky jednat o školy a školská zařízení, nemocnice, zařízení sociálních služeb, kulturní zařízení (kina, divadla, kulturní domy, muzea), organizace zajišťující správu a údržbu komunikací, domovního fondu apod. Zákon o rozpočtových pravidlech obsahuje speciální úpravu týkající se majetkové problematiky příspěvkových organizací a vztahu k jejich zřizovateli.

Majetkové vztahy zřizovatele (obce) a příspěvkové organizace
JUDr.
Václav
Dobrozemský
Zřizovat a rušit příspěvkové organizace a schvalovat jejich zřizovací listiny je dle § 84 odst. 2 písm. d) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obcích“) vyhrazeno zastupitelstvu obce. Jde o pravomoc vyhrazenou, tudíž nemůže být svěřena jinému orgánu obce. Naproti tomu radě obce je dle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám zřízeným zastupitelstvem obce úkoly zřizovatele podle zvláštních předpisů.3)
Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku, přičemž návrh na zápis podává zřizovatel.
Do sbírky listin obchodního rejstříku se pak zakládá zřizovací listina a další zákonem stanovené dokumenty. Nicméně na rozdíl od jiných právnických osob zapisovaných do obchodního rejstříku zápis příspěvkové organizace do obchodního rejstříku má
deklaratorní
povahu a nejsou s ním svázány žádné právní účinky.4) Zápis v obchodním rejstříku pouze autoritativně stvrzuje již existující stav – v tomto případě rozhodnutí zastupitelstva obce o zřízení příspěvkové organizace. Vznik příspěvkové organizace není vázán na zápis do obchodního rejstříku. Zastupitelstvo obce tedy svým usnesením o zřízení příspěvkové organizace také určí, kterým dnem příspěvková organizace vzniká.5)
Příspěvková organizace může užívat majetek potřebný ke své činnosti na základě několika právních titulů.
 
Svěřený majetek
Ust. § 27 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech obsahuje
obligatorní
náležitosti zřizovací listiny příspěvkové organizace. Dle písm. e) musí zřizovací listina obsahovat vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“). Zřizovatel může příspěvkové organizaci svěřit majetek (movitý i nemovitý) v jeho vlastnictví, přičemž příspěvková organizace má k tomuto majetku právo hospodaření, avšak zřizovatel k němu vlastnické právo neztrácí.
Svěřením majetku příspěvkové organizaci zřizovatel nepřestává být jeho vlastníkem, nezbavuje se možnosti vykonávat vlastnická práva k němu, nemůže se zprostit povinností souvisejících s tímto majetkem. Zřizovatel svěřením majetku vymezuje, která vlastnická práva a v jakém rozsahu dovolí vykonávat jím zřízené příspěvkové organizaci.
Dle důvodové zprávy k zákonu o rozpočtových pravidlech je příspěvková organizace sice právnickou osobou, ale není subjektem vlastnického práva k majetku, který je vlastnictvím jejího zřizovatele, a tudíž má k němu jen toliko práv, kolik jí její zřizovatel svěří. Vzhledem k tomu, že nejde o dispozici s majetkem obce uvedenou v § 39 odst. 1 zákona o obcích, není třeba, aby obec zveřejnila záměr takto disponovat se svým majetkem.
Vztah příspěvkové organizace ke svěřenému majetku je souborem majetkových oprávnění a povinností tohoto subjektu k majetku obce, která mu tento majetek svěřila, včetně majetku získaného její vlastní činností (vlastní výrobou). Jde o výkon vlastnického práva a jiných majetkových práv příslušné obce jí zřízenou příspěvkovou organizací, a to jménem a na zodpovědnost této příspěvkové organizace. Příspěvková organizace je tedy „vykonavatelem“ vlastnického práva a jiných majetkových práv obce k tomuto majetku prostřednictvím institutu „práva hospodaření“.
S ohledem na rozsah svěřeného majetku je vhodné rozdělit majetek na nemovitý a movitý a tento soupis uvést jako přílohu zřizovací listiny.
Movitý majetek lze specifikovat odkazem na inventurní soupisy uložené u příspěvkové organizace, u nemovitého majetku (zapisovaného do katastru nemovitostí) je vhodná přesná specifikace dle údajů z katastru nemovitostí.
Pravidla a rozsah hospodaření se svěřeným majetkem stanoví zřizovací listina. Se svěřeným majetkem hospodaří (nakládá) příspěvková organizace v rámci určených majetkových práv samostatně, nezávisle na obci, což mimo jiné znamená, že ohledně tohoto majetku činí vlastní právní jednání svým jménem a na svou odpovědnost.
Informace o svěření nemovitých věcí, které jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, k hospodaření příspěvkové organizaci se zapisuje do katastru nemovitostí formou záznamu.6) Návrh na záznam může podat ten, kdo má na jeho provedení právní zájem, orgán veřejné moci nebo územní samosprávný celek, který o právu zapisovaném záznamem rozhodl nebo jej osvědčil. Návrh na záznam musí být doložen listinou, která dokládá právo, které má být zapsáno. V tomto případě půjde o zřizovací listinu, která bude obsahovat majetek předaný k hospodaření příspěvkové organizaci.
Odborná veřejnost poukazuje na dva různé názory týkající se nutnosti změn zřizovací listiny v případě svěření nebo vynětí majetku z práva hospodaření. Někteří autoři zastávají názor, že zákon o rozpočtových pravidlech vyžaduje, aby zřizovací listina obsahovala pouze prvotní vymezení svěřeného majetku (ať už nemovitého, nebo movitého). Podle těchto názorů další změny ve svěřeném majetku nemohou být z povahy věci zřizovací listinou průběžně zachycovány. Platná právní úprava rovněž neukládá provádět změnu zřizovací listiny periodicky, např. jedenkrát za rok, aby vždy alespoň jedenkrát za rok bylo vymezení svěřeného majetku aktuální. […] Opačného mínění je však Ministerstvo financí, které opakovaně v rámci přezkumu hospodaření krajů zdůrazňuje, že
„jakákoli změna rozsahu majetku kraje svěřeného příspěvkové organizaci do správy musí být provedena změnou zřizovací listiny, o které je oprávněno rozhodovat pouze zastupitelstvo (postup podle § 59 odst. 3 KZř je vyloučen). Stav majetku, se kterým příspěvková organizace hospodaří, by měl v zásadě odpovídat vymezení majetku provedenému ve zřizovací listině na základě rozhodnutí zastupitelstva kraje“
. Pokud jde o změny ve vymezení nemovitého majetku, pak jsou navíc obce a kraje „tlačeny“ k přijímání dodatků zřizovacích příspěvkových listin katastrálními úřady, které pro zápisy týkající se nemovitostí rozhodně vyžadují dodatek zřizovací listiny. Realita tak nutí obce a kraje dodatky zřizovacích listin v případě změn v majetku přijímat.7)
Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li zákon o rozpočtových pravidlech jinak. Zřizovatel tak může nabývat majetek prostřednictvím své příspěvkové organizace. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas (např. majetek určité pořizovací hodnoty, nemovité věci apod.).
„Obecná konstrukce je tedy taková, že vlastníkem majetku se stává zásadně zřizovatel, a to i když konkrétní právní úkon, jímž se vlastnictví nabývá (např. smlouvu), činí samotná příspěvková organizace. Rozhodnutí o tom, zda bude příspěvková organizace hospodařit pouze s majetkem zřizovatele (slovy zákona se „svěřeným majetkem“) či bude moci některý majetek nabýt i do svého vlastnictví, bude na zřizovateli.“
8)
Nabytí majetku do vlastnictví zřizovatele jednáním příspěvkové organizace zákon nespojuje s žádným dalším úkonem. Dává však zřizovateli možnost, aby stanovil, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. Stanovení těchto případů je pro zřizovatele velmi důležité, neboť pokud si předchozí písemný souhlas nevymíní, mohlo by nabytí majetku příspěvkovou organizací do vlastnictví zřizovatele neúměrně zatížit rozpočet zřizovatele. Záleží na zřizovateli, jaká pravidla pro vydání předchozího souhlasu stanoví; může jít např. o předchozí souhlas s nabytím veškerého nemovitého majetku, movitého majetku nad určitou pořizovací cenu apod. Podle právního názoru Ministerstva financí ČR by předchozí písemný souhlas k nabytí nemovitého majetku do vlastnictví zřizovatele udělovalo zastupitelstvo obce, k nabytí movitého majetku rada obce.
Výnosy z pronájmu svěřeného majetku jsou příjmem příspěvkové organizace, výnosy z prodeje majetku jsou vždy příjmem vlastníka – tedy v tomto případě zřizovatele. Příspěvková organizace proto nikdy nemůže být prodávajícím v případě majetku zřizovatele, který je jí svěřen, může pouze ve prospěch zřizovatele a jeho jménem tento prodej zajistit (podniknout jednotlivé kroky).
 
Dispozice příspěvkové organizace se svěřeným majetkem
Jak již bylo uvedeno výše, zákon o obcích stanoví obci povinnost v určitých případech zveřejnit záměr dispozice s jejím majetkem. Bude mít tuto povinnost i příspěvková organizace, která chce disponovat s majetkem svěřeným jí zřizovatelem?
Zákon o obcích s povinností zveřejnit záměr počítá pouze v případě, že právní jednání bude provádět sama obec (zákon hovoří o záměru obce, o rozhodnutí v příslušném orgánu obce atd.), a jelikož „záměr“ příspěvkové organizace nakládat se svěřeným majetkem nelze považovat za záměr přičitatelný obci, lze mít za to, že povinnost zveřejnit záměr, uvedená v § 39 odst. 1 zákona o obcích, se na dispozice s nemovitým majetkem svěřeným příspěvkové organizaci, které má realizovat tato příspěvková organizace, nevztahuje. Příspěvková organizace obce a obec jsou totiž dva odlišné (byť do jisté míry provázané) subjekty, přičemž § 39 odst. 1 zákona o obcích povinnost ukládá pouze obci.9)
K tomu, aby příspěvková organizace mohla svěřený majetek poskytnout do užívání třetí osobě (jako nájem, pacht, výpůjčku nebo výprosu), je třeba souhlas zřizovatele. Dle § 27 odst. 2 písm. f) zákona o rozpočtových pravidlech je obsahem zřizovací listiny také vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojené s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně.
V případě, že bude příspěvková organizace přenechávat zřizovatelem svěřený majetek třetím osobám, není zapotřebí, aby disponovala pro tuto činnost živnostenským oprávněním (pokud např. k nájmům neposkytuje jiné než základní služby).
Omezení obce v nakládání s majetkem, který svěřila (byť jí zřízenému) jinému subjektu, má za následek, že obec sama nemůže disponovat s tímto majetkem, tudíž jej např. nemůže sama pronajmout či jinak přenechat do užívání třetí osobě. Osobou oprávněnou disponovat s určitým majetkem může být v každém okamžiku vždy pouze jedna osoba. Zřizovatel sice zůstává vlastníkem, nicméně jednotlivé složky (jednotlivá dílčí práva) vlastnického práva jsou oslabeny ve prospěch příspěvkové organizace – právo věc držet, užívat a požívat její plody, nakládat s ní. Právě konkrétní dílčí práva vlastník (zřizovatel) svěří k vykonávání příspěvkové organizaci. Stejně tak má tato skutečnost (svěření majetku obce příspěvkové organizaci) za následek také povinnost obce strpět postižení takového majetku při vynucování plnění povinností vůči takto zřízenému subjektu; postižení takového majetku představuje, jsou-li splněny další zákonné předpoklady vynucování povinnosti plnit, oprávněnost postihu majetku i proti vlastnickému právu subjektu odlišného od povinného.10)
 
Majetek ve vlastnictví příspěvkové organizace
Zákon o rozpočtových pravidlech nevylučuje, aby příspěvková organizace byla přímo vlastníkem majetku, který využívá pro svou činnost. Dle § 27 odst. 7 zákona o rozpočtových pravidlech do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to:
a.
bezúplatným převodem od svého zřizovatele,
b.
darem s předchozím písemným souhlasem ­zřizovatele,
c.
děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout, nebo
d.
jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele.
Ad a) Zřizovatel může zhodnotit, že je pro něj určitý majetek nadále nepotřebný (zbytný), a převede jej bezúplatně do vlastnictví příspěvkové organizace. Převádění majetku může také probíhat kvůli možnosti daňových odpisů. Převod majetku proběhne na základě smlouvy o bezúplatném převodu majetku mezi zřizovatelem (převodce) a příspěvkovou organizací (nabyvatel). Podle tohoto ustanovení může příspěvková organizace nabývat majetek pouze od svého zřizovatele; není tedy možné, aby podle výše uvedeného ustanovení příspěvková organizace nabyla majetek od jiné příspěvkové organizace téhož zřizovatele, jiného územního samosprávného celku, od organizační složky státu apod. Pokud by byl převodcem jiný subjekt než zřizovatel příspěvkové organizace, bude třeba aplikovat základní pravidlo, že příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele (do jeho vlastnictví) nebo nabývá vlastnictví k tomuto majetku dle § 27 odst. 7 písm. d) zákona o rozpočtových pravidlech. S ohledem na skutečnost, že zmíněné ustanovení rozlišuje „bezúplatný převod“ a „dar“, tedy dva odlišné způsoby převodu majetku, nebude namístě uzavírat v případě bezúplatného převodu majetku z vlastnictví zřizovatele do vlastnictví příspěvkové organizace darovací smlouvu podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
V případě bezúplatného převodu hmotných nemovitých věcí s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací z vlastnictví obce do vlastnictví příspěvkové organizace bude rozhodování náležet zastupitelstvu obce [§ 85 písm. a) zákona o obcích], v případě převodu movitého majetku bude rozhodnutí převodu náležet do působnosti rady obce (§ 102 odst. 3 zákona o obcích).
Příspěvková organizace o majetku ve svém vlastnictví účtuje a účetně jej odepisuje. Příspěvková organizace v tomto případě může s takovým majetkem volně nakládat (např. zřídit k němu zástavní právo). Jedno omezení zde však existuje. Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví bezúplatným převodem od svého zřizovatele, pro ni trvale nepotřebným, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za podmínek stanovených zřizovatelem (např. může stanovit komu a za jakou cenu má být předmětný majetek převeden).
Ad b) Další možností nabytí majetku přímo do vlastnictví příspěvkové organizace je nabytí darem, tedy bezplatné nabytí vlastnictví bez protiplnění obdarovaného. Nabytí majetku darem může proběhnout pouze s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Druhou smluvní stranou (dárcem) bude vždy subjekt odlišný od zřizovatele.
Předchozí souhlas zřizovatele podle zákona o rozpočtových pravidlech, nebo stanoví-li tak zřizovatel podle § 27 odst. 4, se uděluje vždy pouze pro jedno právní jednání a je jeho součástí, s výjimkou peněžitého daru účelově neurčeného, k jehož přijetí může zřizovatel udělit předchozí souhlas společný pro více právních jednání. Není-li předchozí souhlas udělen, k právnímu jednání se nepřihlíží.
K nabytí peněžitých účelově neurčených darů do vlastnictví příspěvkové organizace může dát zřizovatel příspěvkové organizaci předchozí písemný souhlas společný pro více právních jednání, a to i ve zřizovací listině. Společný souhlas pro více právních jednání k přijetí peněžitých darů účelově neurčených může svým usnesením udělit příspěvkové organizaci i rada obce vykonávající funkci zřizovatele.
K nabytí peněžitého účelově určeného daru do vlastnictví příspěvkové organizace je třeba předchozí písemný souhlas zřizovatele pro každé jednotlivé právní jednání. Stejně je tomu i u nabývání movitých věcí do vlastnictví příspěvkové organizace. Pro nabytí každé movité věci (pro každé jednotlivé právní jednání) je třeba předchozí písemný souhlas zřizovatele. Nic však nebrání tomu, aby byl účelově určený peněžitý dar poskytnut zřizovateli příspěvkové organizace s tím, že peněžní prostředky jsou určeny pro tuto konkrétní příspěvkovou organizaci, případně i na konkrétní účel. Zřizovatel je pak podle § 19 odst. 2 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech povinen respektovat účel poskytnutého daru a předat jej dárcem určené příspěvkové organizaci.
Ad c) Dalším nabývacím titulem je dědění. V úvahu může přicházet pouze dědění ze závěti. I zde je však třeba předchozí písemný souhlas zřizovatele. Bez předchozího souhlasu nesmí příspěvková organizace dědictví přijmout. V praxi tak je nejprve třeba zjistit předmět dědictví, podmínky pro přijetí, případně další okolnosti (např. stav majetku, který je předmětem dědictví). Teprve pak by příspěvková organizace měla požádat o písemný souhlas zřizovatele.
„Omezení právní subjektivity příspěvkové organizace při nabývání majetku darem nebo děděním je odůvodněno jejím veřejnoprávním charakterem a jejím napojením na rozpočet zřizovatele. Navržená úprava vychází z toho, že ve veřejném právu má každý subjekt jen ta práva a povinnosti, které mu veřejné právo svěřuje. Může proto existovat právnická osoba, která např. nemá způsobilost být subjektem vlastnického práva, resp. subjekt, který je právnickou osobou i pro občanské právo, ale s občanskoprávní způsobilostí omezenou veřejným právem.“11)
Ad d) Zřizovatel může rozhodnout o dalších titulech a podmínkách pro nabytí majetku do vlastnictví příspěvkové organizace. V tomto případě vydává zřizovatel rozhodnutí, které může být společné pro více právních jednání (např. možnost pořizování majetku koupí vtělená přímo do zřizovací listiny) nebo
ad hoc
rozhodnutí pro konkrétní právní jednání či více právních jednání.
 
Další užívací tituly
Není vyloučeno, aby i příspěvková organizace zřízená obcí užívala majetek ve vlastnictví svého zřizovatele na základě soukromoprávního titulu – pronájmu, pachtu, výprosy nebo výpůjčky. Zřizovatel může mít různé důvody, proč nechce svěřit majetek do hospodaření příspěvkové organizace či jej na ni bezúplatně převést (např. majetek pořízený z
dotace
, přičemž pravidla dotačního orgánu takovéto svěření či převedení neumožňují). V takovém případě se takto přenechaný majetek obce do užívání příspěvkové organizace neuvádí ve zřizovací listině, ale příspěvková organizace jej užívá na základě příslušné smlouvy.
Poskytne-li zřizovatel příspěvkové organizaci určitý majetek na základě nájemní smlouvy, veškerá omezení pro nakládání s tímto majetkem musí být uvedena v nájemní smlouvě. Zákon o rozpočtových pravidlech stanoví, co musí zřizovací listina obsahovat. Ve zřizovací listině se povinně uvádějí práva a povinnosti příspěvkové organizace pro nakládání se svěřeným majetkem, nikoliv s majetkem přenechaným např. do nájmu.
Forma pronájmu majetku ve vlastnictví obce příspěvkové organizaci je nevhodná zejména v situaci, kdy zřizovatel v příspěvku na provoz této své organizaci zohledňoval finanční prostředky, jimiž by mu jím zřízená příspěvková organizace hradila nájemné. Dle stanoviska Ministerstva financí ČR by nájemní smlouva mezi zřizovatelem a jeho příspěvkovou organizací přicházela v úvahu v případě příspěvkové organizace, která je zisková, a které zřizovatel z tohoto důvodu neposkytuje příspěvek na provoz. Nájem by pak mohl být hrazen z vytvořeného zisku.
Možnost přenechání věci do užívání příspěvkové organizace předpokládá i zákon o obcích. Ten ve svém § 39 odst. 3 stanoví výjimku z povinnosti obce zveřejnit záměr dispozice s hmotnou nemovitou věcí nebo právem stavby. Pakliže obec hodlá jí zřízené příspěvkové organizaci přenechat uvedený majetek do nájmu, pachtu, výpůjčky nebo výprosy, nemá povinnost záměr zveřejnit.
 
Omezení vlastnických a závazkových práv
Zákon o rozpočtových pravidlech stanoví určitá další omezení vlastnických (závazkových) práv příspěvkové organizace. Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce nebo o úvěru jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Jedinou zákonnou výjimkou z těchto ustanovení, kdy není vyžadován souhlas zřizovatele, jsou půjčky zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. Příspěvková organizace není dále oprávněna ručit za závazky třetích osob, ani jinak je zajišťovat; způsoby zajištění stanoví občanský zákoník – např. zajišťovací převod práva. Obdobně může příspěvková organizace pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě. Toto omezení se však nevztahuje na sjednání platebních podmínek ve smlouvě, zejména termínu splatnosti kupní ceny, které jsou vedlejším ujednáním kupní smlouvy. Tento případ nelze považovat za nákup na splátky.
Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným ­osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou odmítnutí nepotřebného majetku zřizo­vatelem.
Bez předchozího souhlasu zřizovatele s právním jednáním příspěvkové organizace je toto jednání absolutně neplatné. Praktické bývá, když je k listině o právním jednání (např. darovací smlouvě nebo smlouvě o poskytnutí úvěru) připojena listina obsahující souhlas zřizovatele s tímto konkrétním právním jednáním. Vzhledem ke skutečnosti, že dle § 102 odst. 2 písm. b) zákona o obcích je radě obce vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám zřízeným zastupitelstvem obce úkoly zřizovatele, bude orgánem, který za zřizovatele vydává souhlas k zákonem vymezeným právním jednáním, právě rada obce.
Příspěvková organizace nesmí zřizovat nebo zakládat právnické osoby a nesmí mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání. S tímto souvisí také zákaz nakupování akcií či jiných cenných papírů a jejich přijímání jako protihodnoty za její pohledávky, opět pouze s předchozím souhlasem zřizovatele. Již je však zcela omezeno právo vystavovat či akceptovat směnky.
1) Veřejný ústav lze charakterizovat jako souhrn věcných a osobních prostředků, s nimiž disponuje subjekt za účelem trvalé služby zvláštnímu veřejnému účelu.
2) To však neznamená, že zisk nemohou vytvářet vůbec nebo že jejich hlavní činnost musí být vždy ztrátová. Zákon o rozpočtových pravidlech nevylučuje, aby příspěvková organizace vykonávala vedlejší hospodářskou činnost. Zřizovatel může v zřizovací listině povolit okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně.
3) Bude se jednat o realizaci majetkových vztahů dle zákona o rozpočtových pravidlech, ale např. i o jmenování a odvolání vedoucího (ředitele) příspěvkové organizace, včetně stanovení jeho platu a odměn.
4) Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4747/2010: Z § 27 odst. 7 zákona o rozpočtových pravidlech plyne, že zápis příspěvkové organizace územního samosprávného celku do obchodního rejstříku má pouze
deklaratorní
účinky.
5) Není vyloučeno, aby byl den vzniku zřizovatelem stanoven jako den zápisu příspěvkové organizace do obchodního rejstříku. Pak má tento zápis
konstitutivní
účinky, tedy příspěvková organizace vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku.
6) Ust. § 19 písm. g) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) POSPÍŠIL, P. Územní samosprávné celky jako zřizovatelé, zakladatelé a společníci právnických osob. Brno, 2012. Disertační práce (Ph.D.), Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta, s. 77.
8) MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, K., TÉGL, P.
Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací.
2., aktualizované vydání, ANAG, Praha, 2011, s. 39.
9) Ministerstvo vnitra ČR.
Právní úprava dispozic obecním majetkem podle zákona o obcích. Komentář právní úpravy podle publikované judikatury a výkladové praxe Ministerstva vnitra.
Podle právního stavu k 23. srpnu 2010.
10) Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2008, sp. zn. 21 Cdo 158/2007.
11) MADEROVÁ VOLTNEROVÁ, K., TÉGL, P.
Vztahy mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací.
2. ,aktualizované vydání, ANAG, Praha, 2011, s. 39.