V článku jsou řešeny následky za porušení povinností, které souvisí s kontrolním hlášením. Pro plátce je důležité stanovení lhůty pro podávání kontrolního hlášení, protože lhůta je jiná pro fyzické osoby a právnické osoby. Plátce, který je právnickou osobou, je povinen podat kontrolní hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce. Tato povinnost se týká právnické osoby bez ohledu na to, jaké má zdaňovací období.
Podávání kontrolního hlášení, porušení souvisejících povinností, pokuty a prominutí pokut
Ing.
Zdeněk
Kuneš,
je odborníkem na DPH
U právnické osoby, která má měsíční zdaňovací období, se tak údaje uvedené v kontrolním hlášení shodují s příslušnými řádky daňového přiznání. U právnické osoby, která má čtvrtletní zdaňovací období, se s příslušnými řádky daňového přiznání k dani z přidané hodnoty shoduje součet tří kontrolních hlášení, podaných za dané čtvrtletí.
Fyzická osoba je povinna podat kontrolní hlášení ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Z toho vyplývá, že plátce, který má měsíční zdaňovací období, podává kontrolní hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, plátce, který má čtvrtletní zdaňovací období, podává kontrolní hlášení do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí.
Pokud podnikají plátci ve společnosti (dříve sdružení), jsou povinni podat kontrolní hlášení podle zdaňovacího období plátce, který je určený předkládat za společnost daňové přiznání.
Jestliže dojde k situaci, že plátce po uplynutí lhůty po podání řádného kontrolního hlášení zjistí, že v řádném kontrolním hlášení uvedl nesprávné nebo neúplné údaje, je povinen do pěti pracovních dnů ode dne zjištění nesprávných nebo neúplných údajů podat následné kontrolní hlášení.
V následném kontrolním hlášení uvede plátce také všechny údaje za předmětné období s promítnutím oprav. To znamená, že následné kontrolní hlášení nezahrnuje pouze rozdílné údaje proti dříve podanému kontrolnímu hlášení, ale všechny údaje, které jsou opravené.
Po podání následného kontrolního hlášení může plátce podat jakékoliv množství dalších následných kontrolních hlášení. V každém musí znovu uvést vždy všechny údaje za předmětné období, nikoliv pouze rozdíl.
Pokuta 1 000 Kč
Pokud však plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, ale podá ho po této lhůtě bez toho, že by byl finančním úřadem vyzván k jeho podání, hrozí mu pokuta 1 000 Kč. Pro opožděné podání kontrolního hlášení neplatí pětidenní lhůta bez stanovení pokuty podle § 250 daňového řádu.
Pokud nastane situace, že plátce podá kontrolní hlášení sám bez vyzvání finančního úřadu po zákonem stanovené lhůtě, poprvé v kalendářním roce, tak mu povinnost uhradit pokutu 1 000 Kč nevznikne.
Povinnost uhradit pokutu 1 000 Kč vznikne plátci až tehdy, když v kalendářním roce podá kontrolní hlášení po stanovené lhůtě podruhé a kdykoliv poté. Pokutu 1 000 Kč nelze prominout.
Příklad:
Plátce byl povinen podat kontrolní hlášení do 25. ledna 2017. Podal jej však až 27. ledna 2017. Za toto pozdní podání kontrolního hlášení pokutu nedostane. Za březen 2017 byl plátce povinen podat kontrolní hlášení do 25. dubna 2017. Plátce ho podal 27. dubna 2017. Za toto druhé pozdní podání kontrolního hlášení mu finanční úřad vyměří pokutu 1 000 Kč.
Pokud však plátce kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě nepodá, vyzve ho finanční úřad k jeho podání v náhradní lhůtě do pěti dnů od oznámení výzvy. V podaném kontrolním hlášení posoudí finanční úřad údaje, které jsou v něm uvedeny a může plátci zaslat výzvu. V této výzvě může finanční úřad po plátci požadovat, aby v kontrolním hlášení některé údaje změnil nebo doplnil, nebo případně, aby potvrdil původní údaje.
V takovém případě je plátce povinen do pěti pracovních dnů ode dne, kdy výzvu přijal, vyhovět finančnímu úřadu a údaje změnit, doplnit, či potvrdit původní údaje.
Finanční úřad doručuje výzvu výhradně elektronicky, a sice do datové schránky a na e-mailovou adresu. Finanční úřad si nejprve ověří, zda má plátce zpřístupněnu datovou schránku. Pokud ano, písemnost doručí touto cestou. Pakliže tomu tak není, výzva se doručí prostřednictvím e-mailové adresy.
Ostatní pokuty
Pokud plátce po výzvě finančního úřadu v náhradní lhůtě kontrolní hlášení podá, přesto mu vznikne povinnost uhradit pokutu ve výši 10 000 Kč.
Jestliže plátce nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění údajů nebo potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, má povinnost uhradit pokutu ve výši 30 000 Kč. Tato situace může lehce nastat v případě, že si plátce neověří, že má tuto výzvu doručenou v datové schránce.
V případě, že plátce nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě stanovené finančním úřadem, je povinen uhradit pokutu ve výši 50 000 Kč.
Plátci hrozí pokuta až do 50 000 Kč, a to v případě, že ho finanční úřad vyzve k odstranění pochybností a plátce tyto pochybnosti nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Pokud plátce opakovaně porušuje povinnosti související s kontrolním hlášením, například tím, že opakovaně nepodává kontrolní hlášení, nebo samotné porušení povinností dosahuje vysokého stupně intenzity nebezpečnosti bránícího naplnění hlavního cíle správy daní (např. správce daně kontrolní činností zjistil, že plátce neuvedl v kontrolním hlášení 90 % zdanitelných plnění, ačkoli měl povinnost je v kontrolním hlášení uvést), může mu finanční úřad uložit pokutu až 500 000 Kč.
Je na finančním úřadu, aby vyhodnotil stupeň závažnosti porušení povinností a uložil adekvátní výši této pokuty. Pokuta v této výši nevzniká přímo ze zákona, ale je výsledkem správního uvážení zahrnujícího především přezkoumatelné zdůvodnění toho, proč v daném případě nepostačovala standardní zákonná výše pokuty.
Finanční úřad má povinnost vydat
deklaratorní
rozhodnutí, kterým plátci sdělí, že ke vzniku pokuty došlo. Současně je stanovena povinnost předepsat tuto pokutu do evidence daní.Plátce může požádat o prominutí pokuty
Finanční úřad může prominout pokutu, která byla plátci uložena ve výši 10 000 Kč za podání kontrolního hlášení po výzvě správce daně, dále pokutu 30 000 Kč, pokud plátce nepodal kontrolní hlášení na základě zaslané výzvy, nebo 50 000 Kč, pokud nepodal kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě. Žádost o prominutí pokuty podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč.
Plátce nemůže požádat o prominutí pokuty ve výši 1 000 Kč za pozdě podané kontrolní hlášení, pokuty do 50 000 Kč, která mu byla finančním úřadem udělena v případě, že na základě výzvy k odstranění pochybností neodstranil nesprávné nebo neúplné údaje, a dále pokuty do 500 000 Kč, která mu byla udělena z důvodu závažného ztěžování nebo maření správy daní v souvislosti s kontrolním hlášením.
Finanční úřad může plátci pokutu prominout, a to zcela nebo zčásti. O prominutí pokuty může plátce požádat nejpozději do tří měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit pokutu. Podání žádosti má odkladný účinek. Plátce tak není povinen do doby řízení o prominutí pokuty tuto pokutu zaplatit.
K prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení byl GFŘ vydán pokyn D-29. Podle tohoto pokynu má finanční úřad podle § 259c odst. 2 daňového řádu možnost prominout příslušenství daně, tedy také pokutu za nepodání kontrolního hlášení. Prominutí pokuty však není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních třech letech závažným způsobem porušili daňové nebo účetní právní předpisy.
Finanční úřad posuzuje naplnění této podmínky za tři roky zpětně ke dni vydání rozhodnutí o žádosti o prominutí pokuty. Za závažné porušení daňových nebo účetních předpisů je považována situace, kdy osoba, u níž se test provádí:
1.
Je nebo byla nespolehlivým plátcem.
2.
Byla alespoň jednou pravomocně uznána vinnou ze spáchání některého z trestných činů uvedených v § 53 odst. 2 písm. a) a c) daňového řádu.
3.
Prováděla činnosti nebo se zapojila do obchodů, u kterých existuje důvodná obava, že z nich nebude uhrazena daň, a správce daně proto u tohoto subjektu vydal zajišťovací příkaz, který nebyl ve lhůtě uhrazen.
4.
Porušila své zákonem stanovené povinnosti způsobem, který měl za následek vyměření kterékoli daně podle pomůcek nebo doměření daně podle pomůcek proti poslední známé dani nebo stanovení daně jejím sjednáním.
5.
Závažně ztěžuje nebo ztěžovala, maří nebo mařila správu daní tím, že opakovaně včas nepodala daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a ke splnění této své ze zákona plynoucí povinnosti byla proto vyzvána správcem daně. Za naplnění opakovanosti se v tomto případě považuje, pokud tato situace nastala alespoň dvakrát v období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců před podáním žádosti o prominutí.
6.
Porušila zákon o účetnictví takovým způsobem, že jí byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.
7.
Je osobou, jíž byla uložena pokuta za spáchaný delikt dle daňových, anebo dle účetních předpisů, jejíž horní hranice je zákonem stanovena na min. 250 000 Kč; rozhodným okamžikem pro posouzení splnění této podmínky je nabytí právní moci rozhodnutí.
8.
Nevede nebo nevedla evidenci stanovenou právním předpisem nebo uloženou správcem daně; zejména se jedná o případy, kdy osoba porušila povinnost vést účetnictví, a to správně, úplně, průkazně, srozumitelně, přehledně a způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů.
9.
Jinak závažně ohrožuje nebo ohrožovala, porušuje nebo porušovala řádný výkon správy daní.
Pokud plátce naplní kterékoliv kritérium, není mu prominutí umožněno. Pokud finanční úřad dospěje k závěru, že daňový subjekt splnil požadavky pokynu a že je možné daňovému subjektu prominout pokutu za nepodání kontrolního hlášení, posuzuje dále, v jakém rozsahu lze pokutu prominout. Finanční úřad však může také dospět k závěru, že daňovému subjektu nebude prominuta žádná část pokuty za nepodání kontrolního hlášení.
Pro posouzení rozsahu prominutí pokuty za nepodání kontrolního hlášení existují dvě kritéria, a to ospravedlnitelný důvod, proč nebylo kontrolní hlášení podáno ve lhůtě a jak často porušuje daňový subjekt povinnosti při správě daní. Finanční úřad může za nepodání kontrolního hlášení prominout pokutu až do výše 100 % nebo zčásti, pokud plátce nesplnil svoji povinnost z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Splnění tohoto ospravedlnitelného důvodu posuzuje finanční úřad zpětně ke dni, kdy byl daňový subjekt povinen podat kontrolní hlášení.
Ospravedlnitelný důvod zkoumá finanční úřad ke každému jednotlivému nesplnění povinnosti sankcionovanému pokutou, jehož se daňový subjekt dopustil. Ospravedlnitelný důvod se testuje samostatně u daňového subjektu a samostatně u jeho zástupce, pokud právě tento zástupce byl v dané lhůtě nebo v náhradní lhůtě oprávněn účinně podat předmětné kontrolní hlášení, ke kterému se váže pokuta za nepodání kontrolního hlášení. Pokud ospravedlnitelný důvod naplní daňový subjekt i zástupce, pak se příslušné procentuální ohodnocení nesčítá.
Finanční úřad testuje ospravedlnitelný důvod mající vazbu na zdravotní stav fyzické osoby, která je daňovým subjektem nebo zástupcem. U daňového subjektu nebo zástupce, který je obchodní korporací, avšak jeho statutární orgán je tvořen jedinou fyzickou osobu (např. jediný jednatel společnosti s ručením omezeným), se ospravedlnitelný důvod mající vazbu na zdravotní stav testuje právě u této fyzické osoby.
Finanční úřad testuje ospravedlnitelný důvod mající také vazbu na živelní pohromu, přičemž se za živelní pohromu považuje nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.