Dotazy a odpovědi: Postih za šíření klamavé reklamy

Vydáno: 2 minuty čtení

V denním tisku byla opakovaně šířena reklama, která svým obsahem vzbuzovala dojem, že nabízený kosmetický přípravek vyléčí kožní onemocnění. Umožňuje platná právní úprava reklamní činnosti postih vydavatele novin, v nichž byla tato klamavá reklama šířena, příp. lze v tomto případě vůbec někoho postihnout?

Postih za šíření klamavé reklamy
JUDr.
Irena
Fleischmanová
ODPOVĚĎ
Platná právní úprava regulace reklamy (zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o regulaci reklamy“) se zabývá odpovědností „šiřitele“ za reklamu, která je nekalou obchodní praktikou podle zvláštního právního předpisu [viz zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“)] tak, že „šiřitel“ odpovídá za způsob šíření reklamy, „zadavatel“ příp. „zpracovatel“ odpovídá za obsah reklamy.
Soudní
judikatura
k této problematice říká:
„Šiřitel reklamy se své odpovědnosti podle zákona o regulaci reklamy nemůže zprostit tím, že poukáže na to, že zadavatelem či zpracovatelem reklamy byl někdo jiný. Zákon o regulaci reklamy nikterak nevylučuje, aby byl ve vztahu k jediné nedovolené reklamě potrestán současně její zadavatel, zpracovatel i šiřitel. Každý z těchto tří subjektů nese svůj vlastní díl odpovědnosti
(rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. listopadu 2015, sp. zn. 2 As 218/2015, bod 59).
Citovaný
judikát
k tomu dále uvádí:
„primárně za obsah reklamy odpovídá její zadavatel, popř. zpracovatel, což ostatně plyne z § 6b odst. 1 zákona o regulaci reklamy. Z § 6b odst. 2 tohoto zákona přitom vyplývá, že šiřitel primárně odpovídá za způsob šíření reklamy. Právní úprava zjevně respektuje to, že šiřitel reklamy v mnoha případech není schopen posoudit, zda obsah reklamy odpovídá zákonu“, na což navazuje tím, že „v případech, kdy šiřitel prokáže, že vynaložil veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránil, bude mu svědčit liberační důvod podle § 8b odst. 1 zákona o regulaci reklamy“.
Je-li obsah reklamy na kosmetický přípravek koncipován tak, že vyvolává mylnou představu o vyléčení kožní nemoci, ač tomu tak není, a zjevně tak odporuje zákonu o regulaci reklamy, což může vydavatel novin posoudit sám, je možný také postih tohoto „šiřitele“ reklamy. Každý takový případ je však třeba posuzovat individuálně, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem, které s ním souvisí.