Darování majetku společníkem do společnosti s r. o. Lékař poskytoval zdravotní služby jako fyzická osoba. Tuto činnost ukončil k 31. 12. 2016 a svou lékařskou praxi provozuje od 1. 1. 2017 formou společnosti s r. o., v níž je jediným společníkem. Ve svém obchodním majetku jako fyzická osoba měl přístroj o vstupní ceně 100 000 Kč, který od roku 2015 odpisoval, daňová zůstatková cena (DZC) k 31. 12. 2016 činí 66 750 Kč. Lékař přístroj daroval dne 1. 1. 2017 na základě darovací smlouvy společnosti. Někteří autoři uvádějí, že v uvedeném případě se nejedná o darování, ale de facto o nepeněžitý vklad (jiné plnění, jedná se o příplatek?) ve prospěch vlastního kapitálu společnosti. 1.1 Posouzení případu jako dar společnosti Domnívám se, že lékař – FO nemůže uplatnit DZC přístroje jako daňový výdaj. Pro společnost je dar zdanitelným příjmem společnosti. Účtování 022/648. Společnost může přístroj daňově odpisovat. Jak má společnost tento dar ocenit? 1.2 Posouzení případu jako nepeněžitý vklad ve prospěch vlastního kapitálu společnosti Je DZC přístroje daňovým výdajem lékaře – FO? Účtování ve společnosti 022/413, společnost pokračuje v daňovém odpisování započatém lékařem – FO. Dle sdělení GFŘ z 15. 3. 2016 společnosti zdanitelný příjem nevznikne. Jak ocenit vložený majetek pro potřeby účetnictví? Obě uvedená řešení mají rozdílné daňové dopady. Prosím o posouzení obou případů.
Dotazy a odpovědi: Daň z příjmů právnických osob - Darování majetku společníkem do společnosti s r. o.
Vydáno:
4 minuty čtení
Daň z příjmů právnických osob
Ing.
Vlastimil
Bachor
ODPOVĚĎ
Nejdříve bude vhodné si připomenout, jak dar definoval již zrušený zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, jak zní úprava zdanění darů po inkorporaci zdanění darů do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ve znění pozdějších předpisů/ZDP a konečně jak dar definuje nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.).
Zákon č. 357/1992 Sb. platný do konce roku 2013:
Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem. Majetkem pro účely daně darovací jsou a) nemovitosti a movitý majetek, b) jiný majetkový prospěch.Zákon č. 586/1992 Sb., od 1. 1. 2014
pracuje s kategorií bezúplatné příjmy, které jsou předmětem zdanění, resp. majetkový prospěch při bezúročné zápůjčce. Přitom režim ceny obvyklé (§ 23 odst. 7) se neuplatní při bezúročné zápůjčce člena obchodní korporace/ společníka do obchodní korporace
. Je tomu tak proto, že v dané situaci se nejedná o bezúplatné plnění. Obchodní korporace
získává sice „bezplatně“ prostředky, ale současně zpravidla dochází k vyšší tvorbě zisku a tím vyšší výplatě podílů na zisku. Evidentně zde tak existuje protiplnění, které tak neguje podmínku bezúplatného nabytí majetku při darování.Nový občanský zákoník (č. 89/2012 Sb.), § 2055:
„Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.“
Z uvedeného vyplývá, že právní úprava je pro danou situaci konzistentní a hlavně, že poskytnutí daru člena obchodní
korporace
této obchodní korporaci nelze posoudit jako bezúplatné nabytí majetku. Zde máme samozřejmě na mysli dar, který slouží k podnikatelským aktivitám obchodní korporace
.Proto poskytnutí daru členem/společníkem obchodní
korporace
této obchodní korporaci by mělo být správně kvalifikováno obdobně jako vklad, či příplatek, neboť z toho nepochybně profituje i sám společník ve formě podílů na zisku. Proto 2. varianta je správná a také výhodnější pro zúčastněné. Nepochybně tak odpadá ocenění při nabytí majetku bezúplatně podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, jak ukládá § 29 odst. 1 písm. e) ZDP.Daňová zůstatková cena (66 750 Kč) není daňovým výdajem, stejně jako kdyby lékař provedl peněžní vklad. Daňová hodnota nepeněžního vkladu však podle § 24 odst. 7 ZDP zvyšuje nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, což má význam v situaci, kdy podíl by byl převeden-prodán v době kratší než 5 let a podlehl by tak zdanění (proti příjmu z prodeje by jako výdaj byla uplatněna nabývací cena podílu). Nabývací cena podílu má význam také při snižování základního kapitálu, výplatě příplatků mimo základní
kapitál
, resp. při výplatě vypořádacího podílu a likvidačního zůstatku, kdy snižuje základ daně vybírané srážkou, pokud je prokázána [§ 36 odst. 2 písm. e) a f) ZDP]. U s. r. o. není při plnění ve prospěch vlastního kapitálu ovlivněn výsledek hospodaření, ze kterého se vychází při zjištění základu daně z příjmů (jedná se o rozvahovou operaci), a proto u společnosti zdanitelný příjem nevzniká.Nabyvatel nepeněžního vkladu, v popisované situaci s. r. o., účtuje dle znaleckého ocenění vkladu (znalec ale nemusí být jmenován soudem a stačí, když je určen společníkem-zakladatelem
korporace
) do vlastního kapitálu a toto ocenění je u odpisovaného majetku zároveň základnou pro stanovení účetních odpisů. U daňových odpisů hmotného majetku se vklad majetku posuzuje tak, jako by ke změně vlastníka nedošlo a příjemce vkladu pokračuje v odpisování započatém původním vlastníkem.Poznámka: Pro úplnost zbývá dodat, v čem spočívá také výhodnost správné varianty č. 2. Pokud by byla správná první varianta, bylo by nejprve nutné provést ocenění bezúplatného příjmu podle zákona o oceňování majetku. Zjištěná částka by byla zdanitelným příjmem příjemce (s. r. o.). Současně by zjištěná částka byla vstupní cenou přístroje pro daňové odpisování. Je pravdou, že v čase by byl dopad na základ daně vyrovnán, ale nejdříve by bylo provedeno zdanění celé zjištěné částky, která by byla postupně v nákladech kompenzována daňovými odpisy podle doby odpisování dotčeného přístroje.