Jedná se o společnost (postaru sdružení)?

Vydáno: 4 minuty čtení

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 12. října 2016 ve věci C-340/15 , Nigl a další, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Jedná se o společnost (postaru sdružení)?
Ing.
Jan
Rambousek
LL.M.
K předpisům:
-
§ 100 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
1.
Článek 4 odst. 1 a čl. 4 odst. 4 první pododstavec směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně, ve znění směrnice Rady 2004/66/ES ze dne 26. dubna 2004, na straně jedné, jakož i čl. 9 odst. 1 první pododstavec a článek 10 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty na straně druhé musí být vykládány v tom smyslu, že několik takových společností občanského práva, o jaké se jedná ve věci v původním řízení, které jako takové vystupují navenek vůči svým dodavatelům a orgánům veřejné moci a do jisté míry vůči svým zákazníkům samostatně, z nichž každá zajišťuje vlastní výrobu s použitím hlavně svých výrobních prostředků, ale jejichž výrobky jsou převážně uváděny na trh pod společnou ochrannou známkou prostřednictvím kapitálové společnosti, jejíž podíly jsou v držení členů těchto společností občanského práva, jakož i dalších rodinných příslušníků, je třeba považovat za tři samostatné podniky-osoby povinné k dani z přidané hodnoty.
2.
Článek 25 šesté směrnice 77/388, ve znění směrnice 2004/66, a článek 296 směrnice 2006/112 musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby se společný režim daňového paušálu pro zemědělce stanovený v těchto článcích neuplatnil na několik takových společností občanského práva, o jaké se jedná ve věci v původním řízení, které jsou považovány za samostatné podniky-osoby povinné k DPH a které vzájemně spolupracují, a to z toho důvodu, že se na kapitálovou společnost, svazek osob sestávající z členů těchto společností občanského práva nebo svazek osob sestávající z této kapitálové společnosti a členů uvedených společností občanského práva nemůže tento režim vzhledem k velikosti jejich podniku nebo právní formě vztahovat, i když nepatří do kategorie zemědělců vyloučených z tohoto režimu daňového paušálu, za předpokladu, že jsou z důvodu svých vazeb s touto společností nebo jedním ze svazků schopné v praxi se vypořádat s administrativní zátěží, s níž jsou spojeny úkoly vyplývající z uplatnění běžného či zjednodušeného režimu daně z přidané hodnoty, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.
3.
V případě, že by ze společného režimu daňového paušálu pro zemědělce byly v zásadě vyloučeny takové společnosti občanského práva, o jaké se jedná ve věci v původním řízení, takové vyloučení by se vztahovalo na období předcházející dni, kdy bylo provedeno posouzení, na kterém je vyloučení založeno, ale s výhradou, že k uvedenému posouzení došlo během promlčecí doby rozhodnutí správce daně a že jeho účinky neplatí zpětně před dnem, kdy nastaly právní a skutkové okolnosti, ze kterých dané posouzení vychází.
Spor nastal mezi správcem daně a třemi vinaři, kteří dodávali svoje produkty obchodní korporaci, kterou pro tyto účely založili. Správce daně nejprve akceptoval, že se jedná o nezávislé osoby, ale posléze dospěl k závěru, že se jedná o dva podniky – osoby povinné k dani, a sice jeden svazek osob skládající se ze členů třech společností občanského práva a obchodní společnost. Posoudil je tedy jako obdobu české společnosti a nahlížel na ně všechny jako na plátce. K tomu nutno jenom podotknout, že se blíží konec této právní úpravy, ale v době popisu tohoto judikátu nebylo jasné k jakému datu. Tomuto judikátu by měli věnovat pozornost převážně osoby – neplátci, kteří navenek vystupují jako jedna osoba, mají společné obchodní jméno, jednu kancelář, ale z důvodů nepřekročení obratu pro registraci k dani před správcem daně vystupují jako nezávislé osoby.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty