Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 5. října 2016 ve věci C-412/15 , TMD, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.
(Ne)osvobození plazmy od DPH
Ing.
Jan
Rambousek
LL.M.
K předpisům:
-
§ 51 odst. 1 písm. i) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
-
§ 58 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
Článek 132 odst. 1 písm. d) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že dodání lidské krve, která jsou členské státy povinny osvobodit od daně na základě tohoto ustanovení, nezahrnují dodání plazmy získané z lidské krve, pokud tato plazma není určena k přímému terapeutickému využití, ale výlučně k výrobě léčivých přípravků.
Tento rozsudek je ukázkou nejasné hranice mezi přímým a nepřímým účinkem směrnice. V českém zákoně je dodání zdravotnického zboží vymezeno pozitivně v § 58 odst. 2 ZDPH a negativně v odstavci 3 stejného paragrafu. Nejasnost ovšem vnáší nekonzistentní terminologie, kdy v odstavci 2 je použit pojem „dodání“, zatímco v odstavci 3 „výdej nebo prodej“. Jedno je však jisté, a to podmínka použitá v rozsudku SDEU, tj. že se musí jednat o určení pro terapeutické účely, která je zakotvena pouze v odstavci 1 vztahující se ke službám. Na dodání zboží se tedy, podle českého zákona nevztahuje. Pokud by nebylo tohoto judikátu, tak bych na otázku osvobození plazmy od DPH odpověděl jednoznačně, neb bych ji považoval za složku lidské krve podle odst. 2 písm. a) zmíněného paragrafu. Uvedený
judikát
v nás však vyvolává otázku, zda nemáme zařadit plazmu pod § 58 odst. 3 písm. a) ZDPH. Po tomto judikátu bych tedy doporučil plazmu dodávanou pro průmyslové účely zdanit. Pokud ji však někdo bude, z neznalosti tohoto judikátu, nadále osvobozovat, tak bych jeho šance u soudu neviděl jako ztracené.