Sport jako ekonomická činnost

Vydáno: 4 minuty čtení

Rozsudek soudního dvora Evropské unie ze dne 10. listopadu 2016 ve věci C-432/15 , Baštová, dosud neuveřejněn v Úředním věstníku.

Sport jako ekonomická činnost
Ing.
Jan
Rambousek
LL.M.
K předpisům:
-
§ 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
-
§ 5 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
-
§ 47 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty
1.
Článek 2 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty musí být vykládán v tom smyslu, že poskytnutí koně jeho majitelem, který je osobou povinnou k dani z přidané hodnoty, pořadateli dostihu za účelem účasti tohoto koně v dostihu není poskytnutím služby za úplatu ve smyslu tohoto ustanovení v případě, kdy se za toto jeho poskytnutí nevyplácí odměna za účast nebo jiná přímá odměna a kdy cenu za umístění obdrží pouze majitelé těch koní, kteří se v dostihu umístili na ocenitelném místě, i kdyby tato cena za umístění byla stanovena dopředu. Takové poskytnutí koně je naproti tomu poskytnutím služby za úplatu v případě, že za ně pořadatel poskytne odměnu nezávislou na umístění daného koně v dostihu.
2.
Směrnice 2006/112 musí být vykládána v tom smyslu, že nárok osoby povinné k dani, která podniká v oboru chov a trénink vlastních i cizích dostihových koní, na odpočet daně z přidané hodnoty zaplacené na vstupu v rámci plnění souvisejících s přípravou jejích vlastních koní na dostihy a jejich účastí v nich je dán z důvodu, že náklady na tato plnění jsou součástí obecných výdajů souvisejících s její ekonomickou činností, za podmínky, že náklady vynaložené na každé z předmětných plnění vykazují přímou a bezprostřední souvislost s touto celkovou činností. Tak tomu může být, souvisejí-li takto vynaložené náklady s dostihovými koňmi, kteří jsou skutečně určeni k prodeji, nebo je-li účast těchto koní v dostizích z objektivního hlediska prostředkem na podporu ekonomické činnosti, což přísluší ověřit předkládajícímu soudu.
V případě, že je takový nárok na odpočet dán, nelze do základu daně z přidané hodnoty zahrnout případnou cenu, kterou osoba povinná k dani získala díky umístění některého z jejích koní v dostihu.
3.
Článek 98 směrnice 2006/112 ve spojení s bodem 14 její přílohy III musí být vykládán v tom smyslu, že jediné komplexní poskytnutí služeb tvořené několika dílčími plněními spočívajícími zejména v tréninku koní, využívání sportovních zařízení, ustájení koní, krmení a další péči o koně nemůže být předmětem snížené sazby daně z přidané hodnoty, pokud využívání sportovních zařízení ve smyslu bodu 14 přílohy III této směrnice a trénink koní tvoří dvě rovnocenná dílčí plnění v rámci tohoto komplexního plnění nebo pokud trénink koní tvoří hlavní dílčí plnění v rámci uvedeného komplexního plnění, což přísluší posoudit předkládajícímu soudu.
Rozsudek odpovídá na dlouhodobé diskuze, zda účast v soutěži je ekonomickou činností, pokud příjem závisí na umístění v soutěži. Problematika se zdá být daleko hlubší, než v jaké ji pojal SDEU. Bude se jednat o různé veřejné soutěže, ať už to jsou soutěže architektů, či další nabídky. Riziko nejisté odměny je v každém podnikání a i pekaři může rohlík ztvrdnout, nedosáhne žádného zdanitelného plnění, a přesto mu nikdo nebude nárok na odpočet z mouky zpochybňovat. Situaci navíc komplikuje fakt, že často samotná účast je reklamou, která přináší následný příjem, a to nemluvím o faktu, kdy na soutěžících je přímo umístěna reklama. Pokud tedy budeme nyní řešit takové případy, je nutno brát všechny aspekty uvedené v tomto judikátu v úvahu.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty