Vydáno: 15. 6. 2017
Schváleno redakční radou
K problematice samovyměření a samodoměření daně doc. JUDr. Radim Boháč Ph.D. Právnická fakulta UK, katedra finančního práva a finanční vědy Stanovení daně je podstatou nalézací roviny správy daní. Již více než 7 let je účinný nový předpis upravující správu daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění (tj. daní v širokém slova smyslu), daňový řád. Stále častěji se však v souvislosti se změnou tohoto právního předpisu hovoří o samovyměření a samodoměření daně (souhrnně někdy též o samostanovení daně), které by měly nahradit či doplnit stávající obecný režim stanovení daně podle daňového řádu. Na Ministerstvu financí je v současné době realizován projekt samovyměření, jehož podstatou je právě výše uvedené. Realizace tohoto projektu je jednou z priorit Ministerstva financí1)a přesahuje rámec tohoto volebního období, neboť jde o dlouhodobý projekt2). Cílem tohoto článku 3) je jednak zhodnotit stávající režim stanovení daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, a dále zamyslet se nad jeho změnou právě v souvislosti s instituty samovyměření a samodoměření daně. 1. Obecně ke stanovení daně Publikace zabývající se finančním a daňovým právem otázku stanovení daně zpravidla blíže nerozebírají4). Spíše se soustředí na platnou právní úpravu podle daňového řádu5). Domnívám se, že při pojednání o stanovení daně je třeba z této pozitivněprávní úpravy vyjít, nicméně pro činění relevantních závěrů de lege ferenda nesmí být tato úprava svazující.