S. r. o. založil jediný společník A, který po čase firmě k úhradě ztrát poskytl příplatek mimo základní kapitál. Ovšem část těchto peněz (příplatku) v s. r. o. zůstala nevyužita, načež společník A prodal celý svůj podíl novému společníkovi B. Může si nový společník B vyplatit zůstatek zmíněného příplatku a jak se případně zdaní?
Vrácení příplatku mimo základní kapitál s. r. o. novému společníkovi
Ing.
Martin
Děrgel
Příplatky společníka ve prospěch vlastního kapitálu obchodní
korporace
- prakticky jen u s. r. o. a a.s. - mimo její základní kapitál
(„ZK“) sice právně nejsou vkladem, ovšem pro účely daně z příjmů ano, takže zvyšují nabývací cenu jeho podílu podle § 24 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.Z pohledu samotné obchodní
korporace
nemá přijetí příplatku mimo ZK od společníka žádný daňový dopad, jde účetně o rozvahovou operaci ovlivňující jen stav peněz a vlastního kapitálu (účtu 413). Stejně tak ani případné vrácení části příplatku neovlivní výsledek hospodaření či základ daně dané obchodní korporace
.Jinak je tomu u společníka, pro kterého je vrácení (části) příplatku mimo ZK zdanitelným příjmem. Zdá se to nespravedlivé, vždyť při poskytnutí příplatku nešlo o daňový výdaj a
de facto
jsou mu vraceny tytéž prostředky, situace je tak zdánlivě obdobná vracení jistiny zápůjčky. Tak tomu ale není, zápůjčka představuje trvalou pohledávku společníka vůči firmě, proti tomu příplatek se stal jejím majetkem, aniž by měl společník pohledávku (právo) na jeho vrácení. Navíc v mezidobí mohlo dojít (a zde také došlo) ke změně společníků, takže příplatek bude „vrácen“ jiné osobě, než která jej do firmy vnesla, obdobně by tomu bylo po přeměně fúzí apod.Co se tedy týká vrácení příplatku společníka mimo základní
kapitál
obchodní korporace
, vůbec nezáleží na tom, jestli je vyplácen vkladateli A, který jej původně do s. r. o. vložil, nebo jinému (novému) společníkovi B. Ostatně existenci nenulového zůstatku ostatních kapitálových fondů dané firmy z titulu těchto „příplatků“ měla z ekonomického racionálního hlediska zohlednit výše sjednané převodní ceny za podíl v dotyčné obchodní společnosti. Dá se tedy říci, že nový společník si za tento zůstatek „příplatku“ dřívějšího společníka připlatil.Tento druh příjmu byl od roku 2015 nově výslovně doplněn do předmětu zvláštní sazby daně neboli „srážkové daně“ v rámci ustanovení § 36 odst. 2 písm. e), resp. v případě společníků z řad daňových nerezidentů České republiky, do § 36 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o daních z příjmů:
„Zvláštní sazba daně z příjmů ... činí 15 %, a to z (...) příplatku mimo základní
kapitál
... se snižuje o nabývací cenu podílu na obchodní korporaci, je-li plátci poplatníkem prokázána,“. Poznamenejme, že vymezení nabývací ceny podílu najdeme v § 24 odst. 7 ZDP.V souladu s logikou a daňovou spravedlností se o takto daňově uplatněnou část nabývací ceny podílu (jako výdaje pro účely „srážkové daně“) sníží nabývací cena podílu nového společníka v obchodní společnosti:
„Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Nabývací cena podílu na obchodní korporaci se dále snižuje o příjmy plynoucí členovi obchodní
korporace
při snížení základního kapitálu, ... a u společníka společnosti s ručením omezeným i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál
.“Jelikož nejde o příjem ze zisku společnosti, ale z kapitálu vytvořeného (vloženého) společníky, neuplatní se tak osvobození „dividendových“ příjmů mateřské společnosti plynoucích od její dceřiné společnosti.
Příklad:
Vrácení příplatku vloženého předchozím společníkem Pan Jan v roce 2015 vložil do své firmy Honza, s. r. o., peněžitý příplatek mimo ZK 500 000 Kč, z čehož 200 000 Kč bylo obratem využito k úhradě účetní ztráty společnosti. V roce 2016 od tohoto jediného společníka Jana koupila celý podíl v s. r. o. paní Lenka - s ohledem na špatné obchodní výsledky firmy, za sjednanou cenu jen 200 000 Kč, která se tak u Lenky stala nabývací cenou podílu v Honza, s. r. o. Nový společník (společnice) rozhodl o „vrácení“ celého zůstatku příplatku mimo ZK 300 000 Kč. Tento příjem paní Lenky podléhá srážkové dani, kterou má za úkol zúřadovat s. r. o. coby plátce příjmu i plátce daně. Základem pro výpočet této daně se sazbou 15 % je příjem z titulu „vráceného“ příplatku (300 000 Kč) snížený o nabývací cenu podílu prokázanou společníkem (200 000 Kč). Výsledná srážková daň tak činí 15 % ze základu daně 100 000 Kč = 15 000 Kč, proto Honza, s. r. o., vyplatí paní Lence částku po zdanění ve výši 285 000 Kč. Nabývací cena podílu je tak nyní nulová.