V Poslanecké sněmovně Parlamentu se projednává poslanecký návrh zákona, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb. , o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb. (sněmovní tisk č. 1098). Navrhovatel navrhl sněmovně projednávání návrhu zákona tak, aby sněmovna s ním mohla vyslovit souhlas již v prvém čtení (§ 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb. , o jednacím řádu Poslanecké sněmovny , ve znění pozdějších předpisů).
Návrh na změnu zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
das
Podle důvodové zprávy k návrhu se s ohledem na vzrůstající trend vzniku jednotek v rodinných domech, jako stavbách pro bydlení, navrhuje rozšířit současné osvobození pro nové stavby také na jednotky vymezené v rodinných domech, neboť i tyto stavby slouží k bydlení.
Nezbytnost přijetí novely zákonného opatření Senátu vyplývá z potřeby odstranit rozdílné pojetí osvobození u jednotek v bytových domech a jednotek v rodinných domech tak, aby osvobození pro rodinné domy bylo poskytnuto bez ohledu na to, zda je nabýván podíl na nemovité věci nebo jednotka.
Cílem navrhovaného rozšíření osvobození je zachovat toto osvobození pouze na případy nových staveb určených k bydlení. Současně se však navrhuje zachovat shodné zákonné podmínky pro možnost uplatnění osvobození, tj. za předpokladu, že k nabytí vlastnického práva k jednotce v rodinném domě dojde v době 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání jednotky, a to od toho dne, který nastane dříve.
Důvodem k tomu kroku je podle důvodové zprávy skutečnost, že v § 7 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb. (dále jen „zákonné opatření Senátu“), jsou upravena věcná osvobození při nabytí vlastnického práva k novým stavbám. Dle platné právní úpravy účinné od 1. listopadu 2016 je od daně z nabytí nemovitých věcí osvobozeno první úplatné nabytí vlastnického práva k pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je dokončená nebo užívaná stavba rodinného domu, dokončené nebo užívané stavbě rodinného domu, dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě, která
1.
nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem, vzniklé výstavbou, nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou tohoto domu, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek,
2.
na základě stavební úpravy nebytového prostoru nově nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem.
Toto osvobození lze v souladu s § 7 odst. 2 zákonného opatření Senátu uplatnit pouze tehdy, dojde-li k nabytí vlastnického práva v době 5 let ode dne dokončení nebo započetí užívání rodinného domu, jednotky v bytovém domě nebo jednotky v bytovém domě změněné stavební úpravou, a to od toho dne, který nastane dříve. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě rodinných domů a jednotek lze toto osvobození uplatnit pouze v případě prvního úplatného nabytí vlastnického práva k:
-
právu stavby, jehož součástí je dokončená nebo užívaná stavba rodinného domu,
-
dokončené nebo užívané stavbě rodinného domu, nebo
-
dokončené nebo užívané jednotce v bytovém domě, jsou-li splněny také další zákonné podmínky.
V případě jednotek lze proto osvobození uplatnit pouze u jednotek v bytovém domě. Pojem „jednotka“ je vymezen předpisem soukromého práva, resp. obsah tohoto pojmu vyplývá zejména z § 1159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. (dále jen „občanský zákoník“). Dle § 1159 občanského zákoníku „Jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.“ Vznik jednotky je definován v § 1163 a násl. občanského zákoníku nebo § 5 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), a to v souvislosti s § 3063 občanského zákoníku.
Pojmy „bytový dům“ a „rodinný dům“ a další jsou definovány ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely této vyhlášky se stavbou pro bydlení rozumí
-
bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
-
rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Kompletní výklad návrhu na změnu zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. (sněmovní tisk č. 1098) naleznete na www.psp.cz.