Před domem se 150 byty je vysoký strom, který zasahuje do fasády, a jehož kořeny na pozemku vytvářejí takový povrch, že již hrozí vážné nebezpečí úrazu. Jeho rozměry (měřeno ve výšce 130 cm) nám ukládají povinnost oznámit záměr pokácení stromu na městský úřad – odbor ochrany životního prostředí. Dotyčný úředník nám řekl, že musíme mít souhlas 100 % vlastníků. Jak máme tento zajistit, když v mezidobí již zemřely tři osoby z důvodu stáří, zatím nejsou známi dědicové, dědické řízení neskončilo a minimálně u jednoho zemřelého vlastníka bytu se jeví, že řízení bude ukončeno za opravdu dlouhou dobu? Je možné souhlas vlastníka vyjádřit i elektronicky jako prostou zprávu na adresu společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“), nebo úřadu města, aniž by byl naskenován podpis? Úředník nám sdělil, že podpisy nemusí být ověřeny, ale k naší žádosti o písemné vyjádření jen odkázal na paragraf související s kácením dřevin.
Otázky a odpovědi: Kácení stromu a souhlas vlastníků
Vydáno:
2 minuty čtení
Otázky a odpovědi: Kácení stromu a souhlas vlastníků
JUDr.
Petr
Pospíšil,
Ph.D., LL.M.
Odpověď:
Z dotazu dovozuji, že se bude jednat o žádost o kácení stromu ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a § 4 vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb., a vycházím z toho, že strom roste na stejném pozemku, na kterém stojí dům s bytovými jednotkami.
Pokud jde o spoluvlastnictví stromu, dovozoval bych z ustanovení § 1129 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb. (dále jen „občanský zákoník“), že je-li pokácení stromu významnou záležitostí týkající se této společné věci, pak je třeba alespoň dvoutřetinová většina hlasů spoluvlastníků. Nikoli tedy 100 %, jak vás dle vyjádření v dotazu informoval blíže neznámý úředník.
Jedná se o žádost, tedy uplatní se § 44 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), kdy žádost může podat jen více žadatelů společně. V onom ustanovení se také hovoří o tom, že není třeba, aby podání byla učiněna současně, a pro zahájení řízení je rozhodné, kdy tak učinil poslední z podatelů (žadatelů); správní orgán o zahájení řízení ostatní žadatele vyrozumí. Žádost musí mít náležitosti dle správního řádu a zákona o ochraně přírody a krajiny, respektive jeho prováděcí vyhlášky, úředně ověřený podpis mezi nimi skutečně není.
Specifická situace je u bytového spoluvlastnictví, respektive společenství vlastníků jednotek. Pokud lze v daném případě podřadit kácení dřevin pod správu pozemku dle § 1189 a 1194 odst. 1 občanského zákoníku, lze si představit, že žadatelem o kácení stromu bude jen tato právnická osoba (společenství).
Pokud by přesto bylo potřebné v konkrétní věci zainteresovat osoby, které jsou nyní neznámé, zřejmě by přicházelo v úvahu užití ustanovení o opatrovnictví, a to jak dle § 465 a následujících občanského zákoníku, tak dle § 32 správního řádu. Ale dotaz tomu bezprostředně nenasvědčuje.