Otázky a odpovědi: Pracovní úraz

Pro posouzení doby, po kterou se poskytuje náhrada za ztrátu na výdělku, a to jak po dobu pracovní neschopnosti, tak i po skončení pracovní neschopnosti, je určující ustanovení § 271p odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz, nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru, sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, přísluší náhrada za ztrátu výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený zaměstnanec by byl i nadále zaměstnán. Přitom nejde jen o zaměstnání, v němž došlo k pracovnímu úrazu, ale i o jakékoliv jiné možné zaměstnání. Je třeba tedy posoudit nejen, zda byste pracovní poměr se zaměstnankyní prodlužovali, ale zda by mohla být zaměstnána i u jiného zaměstnavatele. Zejména u zaměstnanců v tzv. produktivním věku, nejde-li o osoby zdravotně postižené, je prakticky zřejmé, že by nadále pracovali. Za této podmínky tak musíte vy jako zaměstnavatel, u něhož došlo k pracovnímu úrazu, poškozené zaměstnankyni jednak poskytovat náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti i po ukončení pracovního poměru, sjednaného na dobu určitou, ale poté musíte eventuálně, jak bylo výše uvedeno, poskytovat i náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, jestliže zaměstnankyni taková ztráta na výdělku v důsledku pracovního úrazu bude vznikat, a to za podmínek podle ustanovení § 271b ZP.