Fyzická osoba vlastní nemovitosti, které pronajímá plátcům i neplátcům DPH, jak nebytové prostory, tak bytové prostory. Příjmy zdaňuje v § 9 ZDP , výdaje uplatňuje skutečné. Za rok 2016 dosáhla příjmů 1 022 000 Kč. Finanční úřad vyzval osobu k registraci k DPH z důvodu překročení obratu 1 mil. Kč, osoba doložila, že uskutečňuje pouze osvobozený pronájem, na to FÚ nejprve tvrdil, že má příjmy i z úroků na účtu, což jsou dle jejich názoru jiné příjmy než příjmy z pronájmu. Pak ale zaujal stanovisko, že úroky na účtu nejsou důvodem k registraci k DPH.
OTÁZKY A ODPOVĚDI: REGISTRACE K DPH PŘI PRONÁJMU NEMOVITOSTÍ, OBRAT A VAZBA NA DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ FO
Ing.
Martin
Děrgel
Ovšem fyzická osoba odevzdala na sběrný dvůr kovový odpad, kde příjem z tohoto odpadu jí byl připsán na účet, jedná se o částku 2 000 Kč, která byla v daňovém přiznání rovněž zahrnuta do příjmů pod § 9 ZDP, neboť si účetní myslela, že je to odpad, který vznikl při výstavbě pronajímané nemovitosti. A FÚ nyní tvrdí, že registrace k DPH musí být proto, že tam byl v roce 2016 kromě příjmů z pronájmu také příjem z prodeje šrotu. K tomu, co by po registraci měla fyzická osoba do přiznání k DPH uvádět, když má jen osvobozená plnění, bylo FÚ sděleno, že musí podávat měsíčně přiznání s vyplněným řádkem 50 o výši osvobozených plnění s tím, že nemá nárok na odpočet žádné DPH.
Fyzická osoba nyní své účetní tvrdí, že neměla prodej odpadu do § 9 ZDP zahrnovat, neboť to byl odpad z její domácnosti, který s pronájmem nesouvisel. Je to skutečně tak, že když byl prodej šrotu jednorázový a zahrnul se do příjmů pod § 9 ZDP, že se tím způsobilo, že jsou naplněny podmínky pro registraci k DPH?
Pokud ano a účetní udělala chybu, když tam prodej šrotu zahrnula, může se nyní podat dodatečné přiznání k dani z příjmů FO za rok 2016 a příjem z prodeje šrotu z § 9 ZDP vyndat, čímž by byl v obratu pak jen osvobozený příjem z nájmu a úroky z banky a podmínky k registraci k DPH by nenastaly? A příjem z prodeje šrotu máme pak zařadit v dodatečném přiznání k dani z příjmů FO do § 10 ZDP jako nahodilý jednorázový příjem?
ODPOVĚĎ:
Musím přiznat, že s takovou argumentací Finanční správy jsem se snad ještě nesetkal. Tazatel a pronajímatel nemovitých věcí je samozřejmě v právu a bez ohledu na výši obratu a další uváděné druhy příjmů se ze zákona nestal plátcem DPH, ani není povinen registrovat se jako plátce této nepřímé daně.
Jádrem potíží tazatele je výklad tří vzájemně provázaných ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“): § 4a odst. 1, § 5 odst. 2 a § 6 odst. 1. Ve zkratce si je připomeneme:
„Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, …, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby, s místem plnění v tuzemsku, jde-li o:
a)
zdanitelné plnění,
b)
plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
c)
plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.“
„Ekonomickou činností … se pro účely tohoto zákona rozumí soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, … Za ekonomickou činnost se také považuje využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů, pokud je tento majetek využíván soustavně.“
„Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.“
K tomu je vhodné zdůraznit základní pravidlo stanovené v § 2 ZDPH, že předmětem této daně je dodání zboží a poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti. Když tedy nejde o úplatu za „ekonomickou činnost“, nýbrž za soukromé (osobní) aktivity fyzické osoby, pak nemůže vstoupit (zvýšit) obrat pro účely DPH. Jako třeba odprodej vysloužilé travní sekačky používané k údržbě rodinné zahrady sousedovi – kutilovi na součástky nebo její prodej sběrně druhotných surovin coby kovový odpad.
A je nutno si povšimnout, že i když úplata za některá plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (dle § 54 až 56a ZDPH, např. nájem nemovitých věcí) vstupují do obratu, tak jde-li o jedinou ekonomickou činnost dané osoby zahrnovanou do obratu, pak se bez ohledu na výši obratu nestává ze zákona povinně plátcem.
Co se týče úroků z běžného účtu, tak tyto podle mne ani nelze označit jako úplatu za ekonomickou činnost, nýbrž se jedná o platby vyplývající z pouhého vlastnictví majetku (peněžního zůstatku na běžném účtu). A i kdyby se nakrásně jednalo o nějakou z finančních činností uvedených v § 54 ZDPH, tak by šlo opět pouze o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně – navíc v režimu nejen doplňkové činnosti uskutečňované příležitostně – která bez ohledu na výši obratu není důvodem povinné registrace.
Zcela mimo diskusi je příjem z prodeje soukromého kovového odpadu, který nesouvisí s ekonomickou činností osoby povinné k dani. Nejenže nepatří mezi příjmy z nájmu podle § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Ale nejde ani o zdanitelný příjem poplatníka, jelikož vyhovuje osvobozující výjimce uvedené v § 4 odst. 1 písm. c) ZDP, která od daně osvobozuje příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje cenného papíru, motorového vozidla a věci zahrnuté v obchodním majetku (který pronájem v režimu § 9 ZDP nezakládá, viz § 4 odst. 4, § 7b a § 9 odst. 6 ZDP). Chybu účetní je možno napravit podáním dodatečného přiznání k dani z příjmů fyzických osob, z něhož se vyloučí od daně osvobozený příjem.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.