Elektronická podání orgánům finanční správy

Vydáno: 28 minut čtení

Podání při správě daní obecně upravuje zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád “), jenž patří do oblasti daňového práva procesního. Úvodem je třeba předeslat, že jakékoliv podání se činí u příslušného správce daně, jímž se rozumí, jednoduše řečeno, ten správce daně, který je věcně a místně příslušný se danou věcí zabývat. Věcná příslušnost, či jinak příslušnost kompetenční, je vymezením pravomocí správce daně. Pro určení místní příslušnosti správce daně je rozhodující, kdo je daňovým subjektem a co je předmětem daně. Obě uvedené příslušnosti upravují právní předpisy. Primárně je to zákon č. 456/2011 Sb. , o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a potom již zmíněný daňový řád .

Elektronická podání orgánům finanční správy
Ing.
Pavel
Matějka
 
Formy podání
Jakou formou lze při správě daní činit podání upravuje § 71 odst. 1 daňového řádu, jenž stanoví, že podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Podání činěná písemně či ústně do protokolu představují klasickou formu podání, která existuje již dlouhou dobu. Vzhledem k rozvoji elektronické komunikace je však stále více užíváno elektronické formy podání, resp. podání tzv. datovou zprávou. Tato forma podání je v mnoha případech uložena přímo zákonem. Pod datovou zprávou je třeba si představit nejen podání prostřednictvím datové schránky, ale jakékoliv elektronicky učiněné podání. Podání, které je učiněno prostřednictvím datové zprávy s využitím dálkového přístupu, se přijímá na technickém zařízení správce daně nebo prostřednictvím datové schránky správce daně. Podání učiněné písemně nebo datovou zprávou může být správcem daně na žádost podatele potvrzeno. Jde-li o datovou zprávu zasílanou na technické zařízení správce daně, je přijetí podání potvrzeno tímto zařízením s uvedením časového údaje o přijetí této datové zprávy. K elektronicky učiněným podáním je však důležité dodat, že k tomu, aby takto učiněné podání mělo předpokládané účinky pro správu daní, musí být podepsáno způsobem, s nímž jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo musí být učiněno s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
 
Elektronické podání
 
Podání prostřednictvím účetního programu
V praxi lze podání učinit elektronicky třemi způsoby. Za prvé je to odeslání prostřednictvím na trhu dostupného účetního programu, který je nastaven tak, že umožňuje vytvoření souboru obsahujícího podání ve stanoveném formátu a struktuře. Formát a strukturu datové zprávy stanoví Pokyn GFŘ-D-24, kterým se stanovuje formát a struktura datové zprávy, vydaný pod č. j. 156035/15/7100-40123-050030. Z tohoto pokynu vyplývá, že podání vymezená v § 72 odst. 1 daňového řádu, včetně žádosti o zrušení registrace, a další podání, u nichž právní předpis stanoví povinnost podávání datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, musí být učiněna ve formátu XML a ve struktuře odpovídající příslušnému XSD schématu definovanému a zveřejněnému na internetové adrese http://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/epo2_info/popis_struktury_seznam.faces.
Některé účetní programy umožňují takové podání podepsat uznávaným elektronickým podpisem a následně odeslat správci daně. Jiné účetní programy umožňují připravené podání pouze načíst do aplikace EPO, o níž budou bližší informace uvedeny dále, a až poté odeslat. Je však nutno upozornit, že pokud je prostřednictvím některého z účetních programů správci daně odesíláno obsáhlejší podání, například kontrolní hlášení, je třeba toto podání komprimovat metodou ZIP. Uvedenou komprimací se obecně rozumí takové zpracování dat, které má za cíl zmenšit jejich objem, přičemž jsou zachovány informace v datech obsažené.
 
Aplikace EPO
Druhým způsobem je odeslání prostřednictvím tzv. aplikace EPO. Tato aplikace je volně přístupná, a to na internetové adrese www.daneelektronicky.cz. Zde se nacházejí hypertextové odkazy, prostřednictvím nichž se lze vždy dostat k potřebnému formuláři. Prostřednictvím aplikace EPO lze však učinit také podání, která nemají svůj vlastní, správcem daně stanovený, formulář. Pomocí aplikace EPO je možné vyplnit, zkontrolovat, uložit a odeslat podání adresované orgánu Finanční správy České republiky. Podání v této aplikaci vytvořené je ovšem možné také vytisknout, podepsat a osobně podat na podatelnu příslušného správce daně, zaslat prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nebo uložit pro odeslání prostřednictvím datové schránky. Prostřednictvím aplikace EPO může být podání odesláno bez uznávaného elektronického podpisu, podepsané uznávaným elektronickým podpisem, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Pro učinění podání s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, není potřeba vlastnit uznávaný elektronický podpis, neboť zmíněné ověření identity podatele je samo o sobě způsobem podepsání podání. K tomu je důležité dodat, že podání učiněné s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, není zobrazeno v datové schránce ve složce odeslaná pošta.
Informaci o tom, jaká podání lze učinit datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, zveřejňuje správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznam těchto podání se nachází na internetové adrese https://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_epo/epo2/uvod/vstup_expert.faces. Jednoduše řečeno, jsou to veškeré formuláře, u nichž je na Daňovém portálu nacházejícím se na internetových stránkách www.daneelektronicky.cz uvedeno „(EPO2)“. Možnost činit podání datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, je umožněno díky propojení Daňového portálu s informačním systémem datových schránek prostřednictvím Autentizační služby portálu veřejné správy. Před odesláním podání zaškrtne podatel v aplikaci EPO políčko „Ověření identity přihlášením do datové schránky“. Možnost učinit podání s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, má pouze ten uživatel datové schránky, který vystupuje v roli oprávněné osoby, likvidátora, pověřené osoby s oprávněním posílat zprávy či administrátora s oprávněním posílat zprávy. Jestliže se podatel rozhodne učinit podání s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, musí se po vyhotovení podání přihlásit do informačního systému veřejné správy prostřednictvím Autentizační služby portálu veřejné správy. V souvislosti s tím je pro podatele významnou informací, že přihlášení se do informačního systému veřejné správy prostřednictvím Autentizační služby portálu veřejné správy není považováno za přihlášení se do datové schránky ve smyslu § 17 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“).
Učiní-li prostřednictvím aplikace EPO podání osoba, která nemá uznávaný elektronický podpis, potom musí postupovat podle § 71 odst. 3 daňového řádu. Ve smyslu uvedeného ustanovení má účinky podání rovněž úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy, která není podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, pokud je toto podání do pěti dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu (tj. písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky). Jednou z možností, jak podání, jež bylo učiněno prostřednictvím aplikace EPO datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu, potvrdit, je využití tzv. E-tiskopisu. Ten je možno uložit či vytisknout z aplikace EPO po zvolení jedné z možností na stránce, na níž je podatel informován o úspěšném odeslání podání.
 
Datová schránka
Třetím způsobem je odeslání prostřednictvím datové schránky. Podání učiněné prostřednictvím datové schránky je zpravidla nejčastější elektronickou formou podání. Datová schránka je definována v § 2 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. jako elektronické úložiště, které je určeno k doručování orgány veřejné moci, provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci a dále k dodávání dokumentů fyzických osob, podnikajících fyzických osob a právnických osob. Datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra a provozovatelem informačního systému datových schránek je Česká pošta, s.p. Podrobnější informace o datových schránkách lze najít na internetových stránkách www.datoveschranky.info.
Datové schránky se primárně člení na ty, které jsou zřizovány ze zákona, a na ty, které jsou zřizovány na žádost. Dále je uveden přehled o tom, komu je datová schránka zřizována ze zákona a naopak, komu je zřizována pouze na žádost.
 
Datové schránky zřizované ze zákona
Právnickými osobami zřízenými zákonem jsou zejména veřejné vysoké školy a dále potom například regionální rady regionu soudržnosti či zdravotní ústavy. Jde-li o právnické osoby zapisované do obchodního rejstříku, mezi tyto patří obchodní
korporace
, jimiž ve smyslu § 1 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“), jsou obchodní společnosti a družstva. Společnostmi ve smyslu § 1 odst. 2 zákona o obchodních korporacích jsou veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení. Družstvy se ve smyslu § 1 odst. 3 zákona o obchodních korporacích rozumí družstvo a evropská družstevní společnost.
Podnikající fyzické osobě je datová schránka ze zákona zřizována pouze tehdy, pokud jde o daňového poradce, advokáta či insolvenčního správce. Těmto osobám Ministerstvo vnitra zřídí datovou schránku bezodkladně poté, co obdrží informaci o jejich zapsání do evidence. Činnost těchto osob upravují právní předpisy.
Orgánem veřejné moci se rozumí orgány státní správy, orgány územní samosprávy a ostatní orgány, které jsou za orgány veřejné moci zákonem označeny. Mezi tzv. ostatní orgány veřejné moci patří například agrární komory, dětské domovy, církevní mateřské a základní školy, církevní gymnázia apod. Za orgán veřejné moci se ovšem považují také notářské a exekutorské úřady.
 
Datové schránky zřizované na žádost
Fyzické nepodnikající osobě (občanovi) je datová schránka zřizována pouze na žádost. Stejně je tomu i v případě fyzické podnikající osoby, která není daňovým poradcem, advokátem nebo insolvenčním správcem. Na žádost je datová schránka zřizována dále také právnickým osobám, které se nezapisují do obchodního rejstříku. Jde o právnické osoby, které jsou zapsány v jiných veřejných rejstřících – konkrétně jde o spolky, nadace, ústavy, společenství vlastníků jednotek, obecně prospěšné společnosti. Každému orgánu veřejné moci je ze zákona zřizována datová schránka, a to právě jedna. Je-li z důvodů organizačního uspořádání orgánu veřejné moci třeba, aby měl zpřístupněných datových schránek více, může o to požádat.
 
Oprávnění k přístupu do datové schránky
Oprávnění k přístupu do datové schránky je odlišné podle typu osoby, pro niž byla datová schránka zřízena. U fyzických osob je nutno rozlišovat, zda jde o nepodnikající či podnikající fyzickou osobu. K přístupu do datové schránky je v obou případech oprávněna ta fyzická osoba, pro kterou byla datová schránka zřízena. V případě právnické osoby je k přístupu do datové schránky oprávněn její statutární orgán a člen statutárního orgánu. U organizační složky podniku zahraniční právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku je k přístupu do datové schránky oprávněn vedoucí této organizační složky. Podání orgánům finanční správy dále činí také orgány veřejné moci. U nich je k přístupu do datové schránky oprávněn jejich vedoucí. Kromě uvedených osob jsou k přístupu do datové schránky oprávněny také tzv. pověřené osoby. Kdo se rozumí pověřenou osobou, upravuje § 8 odst. 6 zákona č. 300/2008 Sb.
V případě podání činěných prostřednictvím datové schránky se jiným právním předpisem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu rozumí zákon č. 300/2008 Sb., v jehož § 18 odst. 2 je zakotveno, že:
„Úkon učiněný osobou uvedenou v § 8 odst. 1 až 4 nebo pověřenou osobou, pokud k tomu byla pověřena, prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více z uvedených osob.“
V případě, že podání není činěno prostřednictvím datové schránky, ale prostřednictvím jiné formy elektronické komunikace, rozumí se jiným právním předpisem zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, jenž v § 6 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít pouze uznávaný elektronický podpis, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Uznávaným elektronickým podpisem se ve smyslu uvedeného ustanovení rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.
 
Právní předpisy vztahující se k povinnosti podání datovou zprávou
Jak již bylo naznačeno, v určitých případech stanoví povinnost činit podání datovou zprávou právní předpis. V první řadě je to § 72 odst. 4 daňového řádu, jenž stanoví, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen podání vymezená v § 72 odst. 1 daňového řádu učinit pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 daňového řádu. Podáními vymezenými v § 72 odst. 1 daňového řádu jsou přihláška k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení a dodatečné daňové tvrzení. Řádným daňovým tvrzením je ve smyslu uvedeného ustanovení nutno rozumět i opravné daňové přiznání, neboť je lze podat pouze před uplynutím lhůty k podání řádného daňového přiznání, resp. před uplynutím lhůty k podání dodatečného daňového přiznání v případě, je-li nahrazováno dodatečné daňové přiznání. Daňový řád však není jediným právním předpisem, který stanoví povinnost činit vybraná podání datovou zprávou. Tuto povinnost stanoví i některé právní předpisy daňového práva hmotného, a to zejména právní předpisy upravující problematiku daně z přidané hodnoty a daní z příjmů.
V případě právní úpravy daně z přidané hodnoty stanoví povinnost činit vybraná podání elektronicky zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Primárně je to § 101a odst. 1 zákona o DPH, který stanoví, která podání je plátce povinen podat elektronicky.
Dále je třeba zmínit § 101a odst. 2 zákona o DPH, jenž stanoví, jaká podání lze podat pouze elektronicky, a to bez ohledu na to, zda daňový subjekt má či nemá ze zákona povinnost činit podání datovou zprávou.
Ustanovení § 101a odst. 3 zákona o DPH potom stanoví, že podání vymezená v § 101a odst. 1 a 2 zákona o DPH lze učinit elektronicky pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.
Je-li kontrolní hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být ve smyslu § 101d odst. 2 zákona o DPH potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu, a to ve lhůtě pro podání kontrolního hlášení. Obdobně je tomu v případě souhrnného hlášení, neboť § 102 odst. 3 zákona o DPH stanoví, že pokud je souhrnné hlášení podáno prostřednictvím datové zprávy vyžadující dodatečné potvrzení, musí být potvrzeno za podmínek uvedených v daňovém řádu, a to ve lhůtě pro podání souhrnného hlášení.
V souvislosti s podáními vymezenými v § 101a odst. 1 a 2 zákona o DPH je ještě důležité zmínit § 101a odst. 4 zákona o DPH, jenž stanoví, že tato podání, nejsou-li učiněna datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, jsou neúčinná. Jde o ustanovení speciální vůči § 74 odst. 4 daňového řádu.
Z právní úpravy obsažené v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), je třeba v souvislosti s povinností činit podání elektronicky zmínit § 38j odst. 5 a 6 zákona o daních z příjmů. Ustanovení § 38j odst. 5 zákona o daních z příjmů stanoví, že plátce daně je povinen podat správci daně vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti do dvou měsíců po uplynutí kalendářního roku; pokud plátce daně podá toto vyúčtování elektronicky, je lhůta pro podání do 20. 3. Pro plátce, kteří nemají ze zákona povinnost činit vybraná podání elektronicky, znamená elektronická forma podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti prodloužení lhůty pro jeho podání. Ustanovení § 38j odst. 6 zákona o daních z příjmů dále stanoví, že plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů, má povinnost podat vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti elektronicky. Tuto povinnost nemá plátce daně, který je fyzickou osobou, a u něhož počet těchto poplatníků v průběhu zdaňovacího období nepřesáhl v úhrnu 10 osob. Plátce daně, který není fyzickou osobou, a u něhož počet poplatníků uvedených v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů nepřesáhl v úhrnu 10 osob, tak má povinnost podat vyúčtování daně z příjmů elektronicky.
K povinnosti činit podání elektronicky je důležité odkázat na § 20 odst. 3 daňového řádu, jež stanoví, že osoby ustanovené podle zákona, které plní povinnosti stanovené daňovým subjektům, zejména osoba spravující pozůstalost, svěřenský správce a insolvenční správce, mají stejná práva a povinnosti jako daňový subjekt. Zákonná povinnost činit podání elektronicky proto přechází na tyto osoby.
 
Zpětvzetí podání
Ke všem podáním společně je důležité dodat, že taková podání, kterými je ve smyslu § 91 odst. 1 daňového řádu zahájeno řízení, může ten, kdo jej učinil, změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně vydáno rozhodnutí ve věci. Zpětvzetí podání je však nepřípustné u toho podání, k němuž je osoba zúčastněná na správě daní povinna buď přímo ze zákona, nebo na výzvu správce daně. Zpět proto nelze v žádném případě vzít podané řádné daňové tvrzení, a dále například ani podané dodatečné daňové tvrzení, které byl daňový subjekt povinen podat podle § 141 odst. 1 daňového řádu.
 
Vada formy podání
V praxi může nastat, a často také nastává, situace, kdy podání nebylo daňovým subjektem učiněno elektronicky, ačkoliv tak ze zákona učiněno být mělo. V takovém případě trpí podání vadou, která se označuje jako vada formy podání. Daňový řád však pro tyto případy stanoví výjimku, jež je zakotvena v § 74 odst. 4 daňového řádu. Toto ustanovení stanoví, že spočívá-li vada podání pouze v tom, že bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoli mělo být ze zákona učiněno elektronicky, hledí se na něj jako na podání bez vady, ovšem pouze v případě, jde-li o podání vymezené v seznamu zveřejněném na internetových stránkách Finanční správy České republiky, konkrétně na internetové adrese http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-organy-financni-spravy/Seznam-podani-dle-74-odst-4-DR_2017-08-01.pdf a dále za podmínky, že zvláštní právní předpis nestanoví jinak. V souvislosti s tím je nutno zmínit § 101a zákona o DPH, který pro vybraná podání stanoví jinak, neboť vymezuje podání, která je plátce povinen podat elektronicky, a podání, která lze podat pouze elektronicky, přičemž pokud tak daňový subjekt neučiní, stávají se tato vybraná podání neúčinnými, tj. je na ně hleděno, jako by nebyla nikdy podána.
Skutečnost, že na podání učiněné jinak než elektronicky je z důvodu jeho vymezení ve zmíněném seznamu hleděno jako na podání bez vady, neznamená, že daňový subjekt za podání učiněné v chybné formě nestíhá žádná sankce. Za nedodržení zákonem stanovené elektronické formy podání vymezených v § 72 odst. 1 daňového řádu totiž podateli podle § 247a odst. 2 daňového řádu vzniká povinnost uhradit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy ve výši 2 000 Kč. O povinnosti uhradit tuto pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně pokutu předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru. Za oznámení platebního výměru se ve smyslu § 101 odst. 6 daňového řádu považuje datum jeho doručení adresátovi nebo jiný zaprotokolovaný způsob seznámení se s obsahem platebního výměru. Pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy lze uložit nebo rozhodnout o povinnosti ji platit nejpozději do tří let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti. V případě, kdy daňový subjekt nesplněním povinnosti učinit podání elektronicky závažně ztěžuje správu daní, může mu být podle § 247a odst. 4 daňového řádu správcem daně uložena pokuta do 50 000 Kč. Kromě pokuty podle § 247a odst. 2 daňového řádu, která vzniká ze zákona, může tedy být v odůvodněných případech závažného ztěžování správy daní uložena správcem daně pokuta další, a to podle § 247a odst. 4 daňového řádu. Za závažné ztěžování správy daní lze považovat například situaci, kdy daňový subjekt v rozporu se zákonem opakovaně činí podání jinak než elektronicky.
Nejde-li o podání vymezené ve zmíněném seznamu zveřejněném na internetových stránkách Finanční správy České republiky, a přesto je podáno jinak než elektronicky, trpí vadou, která musí být odstraněna. Povinnost odstranit vady ukládá správce daně podateli výzvou podle § 74 odst. 1 daňového řádu. Jestliže podatel ve stanovené lhůtě vady podání odstraní, hledí se na podání, jako by bylo učiněno řádně a včas. V opačném případě se stává podání uplynutím stanovené lhůty neúčinným, o čemž správce daně pořídí úřední záznam a vyrozumí podatele. Podatele ovšem není třeba vyrozumívat v případě, kdy na výzvu k odstranění vad neučinil vůči správci daně žádný úkon. Vadou, která musí být odstraněna, trpí také podání vymezené v § 72 odst. 1 daňového řádu, které sice bylo učiněno elektronicky, ale nikoliv v předepsaném formátu a struktuře. I v tomto případě správce daně uloží podateli odstranění vad výzvou podle § 74 odst. 1 daňového řádu. Nevznikne však ze zákona povinnost uhradit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a odst. 2 daňového řádu, neboť elektronická forma podání byla v uvedeném případě dodržena.
Zřídka se také stává, že správci daně je doručena datová zpráva, která není čitelná, tj. z jejího obsahu nelze rozpoznat, zda jde o podání a ani identifikovat podatele. Takové podání správce daně vůbec jako podání nevyhodnotí a nezabývá se jím. Proto není ani vydávána výzva k odstranění vad podání podle § 74 odst. 1 daňového řádu. Je-li u takového podání možné alespoň identifikovat podatele, může jej správce daně kontaktovat a informovat o přijetí nečitelné datové zprávy. Lze-li rozpoznat označení takového podání, vydá správce daně výzvu k odstranění vad podle § 74 odst. 1 daňového řádu.
 
Příklady z praxe
Příklad 1
Daňový subjekt podal dne 2. 8. 2017 osobně na podatelně místně příslušného správce daně přihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty.
Ve smyslu § 101a odst. 2 písm. b) zákona o DPH lze přihlášku k registraci k dani z přidané hodnoty učinit pouze elektronicky. Jelikož daňový subjekt při podání přihlášky k registraci nepostupoval v souladu se zmíněným ustanovením, byla tato přihláška k registraci ve smyslu § 101a odst. 4 zákona o DPH dne 2. 8. 2017 podáním neúčinným, což znamená, že na ni bylo hleděno, jako by nikdy podána nebyla.
Příklad 2
Plátce zaslal dne 25. 8. 2017 správci daně prostřednictvím provozovatele poštovních služeb daňové přiznání k dani z přidané hodnoty za zdaňovací období červenec roku 2017.
Jelikož byl plátce ve smyslu § 101a odst. 1 písm. a) zákona o DPH povinen daňové přiznání podat elektronicky, šlo o podání neúčinné, tj. bylo na něj hleděno, jako by nebylo nikdy podáno.
Příklad 3
Identifikovaná osoba podala ve smyslu § 97 zákona o DPH dne 2. 8. 2017 osobně na podatelně místně příslušného správce daně přihlášku k registraci.
Povinnost elektronického podání přihlášky k registraci se na identifikovanou osobu ve smyslu § 101a odst. 2 písm. b) zákona o DPH nevztahuje. Tato přihláška proto byla podáním, které mělo předpokládané účinky pro správu daní.
Příklad 4
Osoba povinná k dani, která není plátcem, vystavila dne 7. 8. 2017 svému zákazníkovi doklad, na kterém uvedla daň z přidané hodnoty. Jelikož je tato osoba ve smyslu § 108 odst. 1 písm. j) zákona o DPH povinna přiznat daň, je zároveň povinna ve smyslu § 101 odst. 1 písm. c) zákona o DPH podat daňové přiznání, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém doklad vystavila. Dne 25. 9. 2017 uvedená osoba podala osobně na podatelně místně příslušného správce daně daňové přiznání. Uvedená osoba povinná k dani je podnikající fyzickou osobou, která nemá zpřístupněnu datovou schránku, nemá zmocněnce, není ani daňovým subjektem majícím povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem a nemá ani uznávaný elektronický podpis.
Povinnost podat elektronicky daňové přiznání se ve smyslu § 101a odst. 1 písm. a) zákona o DPH vztahuje pouze na plátce. Osoba povinná k dani, která není plátcem a která nesplňuje některou z podmínek vymezených v § 72 odst. 4 daňového řádu, může podat daňové přiznání k dani z přidané hodnoty písemně na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání shodné s tímto tiskopisem.
 
Shrnutí
Shrnutí klíčových bodů
1.
Podání při správě daní obecně upravuje daňový řád.
2.
Speciální právní úprava podání při správě daní je zakotvena v právních předpisech daňového práva hmotného.
3.
V praxi existují tři způsoby elektronického podání orgánům Finanční správy České republiky.
4.
Vybraná podání musí být učiněna elektronicky pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
5.
Formát a strukturu vybraných podání stanoví správce daně.
6.
Datové schránky jsou zřizovány ze zákona nebo na žádost.
7.
Ne všechna učiněná podání lze změnit nebo vzít zpět do doby, než je správcem daně vydáno rozhodnutí ve věci.
8.
Podání, které bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoliv je ze zákona povinnost jej činit elektronicky, trpí vadou.
9.
V určitých případech se na podání, které bylo učiněno jinak než elektronicky, ačkoliv mělo být podle zákona učiněno elektronicky, hledí jako na podání bez vady.
10.
Vybraná podání, u kterých je povinnost je učinit elektronicky a která nejsou učiněna datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, jsou neúčinná.
 
Závěrečný test
1.
Je daňový řád jediným právním předpisem upravujícím problematiku podání při správě daní?
a)
Ano.
b)
Ne.
2.
Jaké existují zákonné způsoby učinění podání orgánům Finanční správy České republiky?
a)
Pouze datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu.
b)
Písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
3.
Je pro vyhotovení podání v aplikaci EPO nutné vlastnit uznávaný elektronický podpis?
a)
Ne, do aplikace EPO má přístup jakákoliv osoba, která chce učinit podání správci daně.
b)
Ano, uznávaný elektronický podpis je nutný již pro samotné přihlášení do aplikace EPO.
4.
Je daňový subjekt, který je nepodnikající fyzickou osobou, jež má zpřístupněnu datovou schránku, povinen činit vybraná podání pouze datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně?
a)
Daňový subjekt, který je nepodnikající fyzickou osobou, není povinen činit žádná podání při správě daní datovou zprávou. Na tom nic nemění ani skutečnost, že má zpřístupněnu datovou schránku.
b)
Ano, tuto povinnost mu stanoví § 72 odst. 4 daňového řádu.
5.
Lze prostřednictvím aplikace EPO učinit podání, které nemá správcem daně zveřejněný formát a strukturu?
a)
Ano, jde o tzv. obecné podání.
b)
Ne, takové podání nelze prostřednictvím aplikace EPO učinit.
Správné odpovědi:
1b); 2b); 3a); 4b); 5a).
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.