Srovnání výhod a nevýhod paušálních výdajů - změny na základě zákona č. 170/2017 Sb.

Vydáno: 25 minut čtení

Zákonem č. 170/2017 Sb. došlo k určitým změnám při uplatňování paušálních výdajů poplatníky daně z příjmů fyzických osob. V následujícím článku si blíže tyto změny rozebereme a na příkladech si ukážeme variantní možnosti za zdaňovací období roku 2017, které může využít poplatník k daňové optimalizaci. Současně pozornost zaměříme na výhody a nevýhody uplatnění paušálních výdajů. S ohledem na rozsah článku se nebudeme zabývat daňovou úpravou základu daně v případě přechodu z uplatnění paušálních výdajů na prokazatelné výdaje nebo naopak.

Srovnání výhod a nevýhod paušálních výdajů – změny na základě zákona č. 170/2017 Sb.
Ing.
Ivan
Macháček
 
Kdo může uplatnit paušální výdaje?
Ve smyslu znění § 7 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), může namísto výdajů prokazatelně vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu uplatnit paušální výdaje, neboli výdaje stanovené procentem z příjmů, poplatník s příjmy podle Jedná se o následující příjmy:
příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství [§ 7 odst. 1 písm. a) ZDP],
příjem ze živnostenského podnikání [§ 7 odst. 1 písm. b) ZDP],
příjem z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění [§ 7 odst. 1 písm. c) ZDP],
příjem ze samostatné činnosti vymezené v § 7 odst. 2 ZDP.
Pokud má poplatník příjmy dle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP [podíl společníka veřejné obchodní společnosti (dále jen „v. o. s.“) nebo komplementáře komanditní společnosti (dále jen „k. s.“) na zisku] a kromě těchto příjmů má další příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP a § 7 odst. 2 ZDP, může u těchto dalších příjmů uplatnit paušální výdaje, zatímco k podílu na zisku společníka v. o. s. a komplementáře na k. s. paušální výdaje uplatnit nemůže, i když se jedná o jeden dílčí základ daně dle § 7 ZDP.
Paušální výdaje lze dále uplatnit:
u příjmů z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP,
u příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, která není provozována podnikatelem a je zdaňována podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP
– podle znění § 10 odst. 4 ZDP lze u těchto příjmů uplatnit výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, poplatník je povinen v tomto případě vždy vést záznamy o příjmech.
 
Postup při uplatnění paušálních výdajů
Podle znění § 7 odst. 8 ZDP jsou ve výdajích uplatněných procentem z příjmů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů ze samostatné činnosti. Poplatník, který uplatňuje výdaje způsobem podle § 7 odst. 7 ZDP, je povinen vždy vést záznamy o příjmech podle § 7 odst. 7 ZDP a evidenci pohledávek, vzniklých v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti.
Obdobně podle znění § 9 odst. 5 ZDP jsou v částkách uplatněných paušálních výdajů zahrnuty veškeré výdaje vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z nájmu podle § 9 ZDP. Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek, vzniklých v souvislosti s nájmem.
Ze znění Pokynu Generálního finančního ředitelství č. D-22, k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Pokyn č. D-22“), k § 7 odst. 7 ZDP vyplývá, že pokud
poplatník hodlá uplatnit paušální výdaje procentem z příjmů u jednoho druhu z příjmů
dle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP a § 7 odst. 2 ZDP,
musí uplatnit paušální výdaje ke všem druhům příjmů, které má podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) ZDP a § 7 odst. 2 ZDP,
které tvoří jeden dílčí základ daně, s výjimkou uvedenou v § 12 ZDP, kdy musí uplatnit daňové výdaje ze všech druhů příjmů ve skutečné výši.
V Pokynu č. D-22 se dále uvádí, že daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník vedoucí účetnictví. Pro účely daně z příjmů v případě, že poplatník uplatňuje daňové výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP, se vychází z evidence příjmů dle § 7 odst. 8 ZDP, tj. včetně přijatých záloh (nikoli pohledávek). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP, nevede daňovou evidenci. Daňové výdaje procentem z příjmů může uplatnit i poplatník, který je plátcem daně z přidané hodnoty. Má-li poplatník v jednom zdaňovacím období různé druhy příjmů podle § 7 ZDP, u kterých uplatňuje daňové výdaje rozdílným procentem podle druhu příjmů, musí vést přesnou evidenci jednotlivých druhů příjmů tak, aby mohl uplatnit daňové výdaje procentem z příjmů v příslušné výši.
Zákonem č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní (dále jen „novela ZDP č. 170/2017 Sb.“), se v § 7 odst. 8 ZDP vkládá věta:
„Pro účely odstavce 7 se příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou
.
K tomu se v důvodové zprávě uvádí, že toto legislativně technické upřesnění v § 7 odst. 8 ZDP výslovně utvrzuje princip, který je již dnes při správě daní ve vztahu k poplatníkům vedoucím účetnictví a uplatňujícím výdaje paušálem podle § 7 odst. 7 ZDP v praxi využíván, tedy že při uplatnění paušálních výdajů je pro stanovení jejich výše i u těchto poplatníků rozhodující nikoliv výnos ve smyslu účetních předpisů, ale stejně jako u neúčtujících poplatníků příjem, a sice takový, který by tito účtující poplatníci podle ZDP měli, pokud by nebyli poplatníky vedoucími účetnictví. Dále se utvrzuje, že i tito poplatníci, kteří jsou účetní jednotkou a uplatňují výdaje paušálem, jsou povinni vést záznamy o příjmech ve smyslu § 7 odst. 8 ZDP stejně jako neúčtující poplatníci.
Rozhodnutí o uplatnění paušálních výdajů může poplatník provést nejen počátkem příslušného zdaňovacího období, ale i po skončení zdaňovacího období v rámci přípravy daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, pokud to bude pro něho výhodnější.
 
Důvody pro změnu způsobu uplatnění výdajů
K uplatnění paušálních výdajů se rozhodne poplatník především
v případě, že jeho skutečné výdaje jsou nižší, než by byly výdaje uplatněné procentem z příjmů. Způsob uplatnění paušálních výdajů využívají zejména poplatníci s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a poplatníci s příjmy ze živnostenského podnikání řemeslného, kde je výše paušálních výdajů stanovena 80 % z příjmů, dále poplatníci různých profesí s příjmy z jiného podnikání se stanovenou výší paušálních výdajů 40 %, pokud dosahují nízkých skutečných výdajů (například advokát, daňový poradce,
auditor
, lékař, právník, pojišťovací agent ad.). Významnou výhodou uplatnění paušálních výdajů je snížení administrativních prací souvisejících s evidencí v průběhu zdaňovacího období, kdy poplatník nemusí evidovat své výdaje, a dále souvisejících se zpracováním daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. I když má uplatnění paušálních výdajů své prokazatelné výhody, nutno připomenout i nevýhody tohoto režimu uplatnění výdajů.
K nevýhodám uplatnění paušálních výdajů zejména patří:
Nemožnost uplatnit daňové odpisy hmotného a nehmotného majetku
, rovněž nemožnost přerušit daňové odpisování hmotného majetku. Po dobu uplatňování paušálních výdajů probíhá i nadále daňové odpisování hmotného majetku a tyto odpisy jsou vedeny pouze evidenčně a při ukončení uplatnění paušálních výdajů a přechodu na skutečné výdaje je nutno pokračovat v odpisování a neuplatněné odpisy za období, kdy poplatník uplatňoval paušální výdaje, již nelze uplatnit.
Nemožnost uplatnit paušální výdaje na dopravu
podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP, protože v paušálních výdajích jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka.
Uplatnění paušálních výdajů má
negativní dopad po ukončení finančního leasingu
hmotného majetku, kdy převedený hmotný majetek za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele předmětu finančního leasingu nemůže poplatník, který nevede účetnictví, zahrnout do obchodního majetku, a tím není splněna podmínka daňové účinnosti úplaty za dobu trvání finančního leasingu dle § 24 odst. 4 ZDP (za dobu, kdy poplatník ještě neuplatňoval paušální výdaje).
Pokud poplatník s příjmy dle § 7 ZDP zakoupí hmotný majetek
ve zdaňovacím období, ve kterém uplatňuje výdaje procentem z příjmů a nevede účetnictví
, nemůže jej zařadit do obchodního majetku
(tento při vedení paušálních výdajů neexistuje),
a tudíž nemůže zahájit odpisování hmotného majetku ani evidenčně.
V případě, že v následujícím zdaňovacím období bude poplatník uplatňovat výdaje ve skutečné výši a povede daňovou evidenci, bude mít obchodní majetek, a hmotný majetek pořízený v období, kdy ještě uplatňoval paušální výdaje, může vložit do obchodního majetku a zahájit jeho daňové odpisování v prvním roce odpisování.
S účinností od zdaňovacího období roku 2013 platí
omezení pro uplatnění slevy na dani na manželku a pro uplatnění daňového zvýhodnění u poplatníků, kteří uplatňují paušální výdaje.
Z § 35ca ZDP vyplývá, že uplatní-li poplatník u dílčího základu daně podle § 7 ZDP nebo u dílčího základu daně podle § 9 ZDP paušální výdaje a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže poplatník snížit vypočtenou daň o slevu na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP, ani uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Poplatník však může uplatnit slevu na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle znění § 35bb ZDP.
Mezi situace, kdy je pro poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP, resp. § 9 ZDP, který dosud uplatňuje paušální výdaje, výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné (prokazatelné) výši,
tedy přejít z paušálních výdajů na vedení daňové evidence nebo na evidenci příjmů a výdajů, patří například následující situace:
poplatník dosáhne ve zdaňovacím období vyšší skutečné výdaje, než odpovídá výpočtu paušálních výdajů procentem z příjmů,
poplatník uplatňující paušální výdaje zakoupí v daném zdaňovacím období hmotný majetek a jeho skutečné výdaje spolu s daňovými odpisy by převýšily výši paušálních výdajů,
poplatník hodlá tvořit rezervu na opravu hmotného majetku, kterou při uplatnění paušálních výdajů nelze uplatnit,
poplatník zaměstná zaměstnance a s výdaji na jejich mzdu a na povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění jsou jeho výdaje ve skutečné výši vyšší než dosud uplatňované paušální výdaje,
poplatník uplatňující paušální výdaje zakoupí v daném zdaňovacím období několik druhů majetku nesplňující podmínku zařazení jako hmotný majetek, které může při uplatnění výdajů v prokazatelné výši zahrnout do daňově uznatelných výdajů,
pronajímatel ve zdaňovacím období provádí opravu na najaté nemovité věci (oprava střechy, oken, fasády apod.), popřípadě hodlá tvořit na budoucí opravy rezervy,
poplatník hodlá ve zdaňovacím období uplatnit slevu na dani na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.
Poplatník při přechodu ze skutečných výdajů na paušální výdaje a z paušálních výdajů na skutečné výdaje nesmí zapomenout ve smyslu znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP na úpravu základu daně za zdaňovací období předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu uplatňování výdajů došlo.
Limitní omezení paušálních výdajů před novelou zákona o daních z příjmů č. 170/2017 Sb.
Před účinností novely ZDP č. 170/2017 Sb. platil pro uplatnění paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP a § 9 odst. 4 ZDP postup, že pouze při dosažení příjmů maximálně ve výši 2 mil. Kč lze jako paušální výdaje uplatnit procentní výši dle jednotlivých druhů příjmů (30 % až 80 % z dosažených příjmů). Pokud příjem příslušného druhu příjmu přesáhne hranici 2 mil. Kč, je nutno uplatnit pouze maximální částku paušálních výdajů dle § 7 odst. 7 ZDP (600 000 Kč až 1 600 000 Kč dle druhu příjmů). Toto se vztahuje i na paušální výdaje uplatněné k příjmům dle § 9 ZDP a k příjmům ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství zdaňované dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP a ve vazbě na znění § 10 odst. 4 ZDP.
Současně platí omezení pro uplatnění slevy na dani na manželku a pro uplatnění daňového zvýhodnění u poplatníků, kteří uplatňují paušální výdaje ve smyslu § 35ca ZDP, jak je výše uvedeno.
Limitní omezení paušálních výdajů po novele zákona o daních z příjmů č. 170/2017 Sb.
Novela ZDP č. 170/2017 Sb. snižuje limitní výši paušálních výdajů tím způsobem, že pro uplatnění plné výše paušálních výdajů (30 %, 40 %, 60 % a 80 % z dosažených příjmů)
se vychází ze snížené limitní výše příjmů 1 mil. Kč, tedy z poloviční výše, než platilo dosud před novelou ZDP č. 170/2017 Sb. Novela ZDP č. 170/2017 Sb. dále doplňuje § 7 odst. 8 ZDP o větu, že:
„Pro účely odstavce 7 se příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou“
. Tím je přímo do zákona doplněn postup, který platil i doposud, že totiž poplatník, který vede účetnictví (ze zákona nebo dobrovolně), vychází při stanovení paušálních výdajů z evidence příjmů podle § 7 odst. 8 ZDP, a nikoliv z výnosů vykazovaných ve vedeném účetnictví.
Současně s tímto snížením limitní výše paušálních výdajů dochází novelou ZDP ke zrušení § 35ca ZDP, který omezuje uplatnění slevy na dani na manželku a daňového zvýhodnění na dítě u poplatníků, kteří uplatňují paušální výdaje.
 
Paušální výdaje poplatníků daně z příjmů fyzických osob v roce 2017 a 2018
Druh příjmů
Výše paušálních výdajů v roce 2017
Výše paušálních výdajů v roce 2018 (2017)
Příjem ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství dle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP
80 %
maximálně 1 600 000 Kč
80 %
maximálně 800 000 Kč
Příjem ze živnostenského podnikání řemeslného dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP
80 %
maximálně 1 600 000 Kč
80 %
maximálně 800 000 Kč
Příjem ze živnostenského podnikání ostatního dle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP
60 %
maximálně 1 200 000 Kč
60 %
maximálně 600 000 Kč
Příjem z jiného podnikání dle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP
(například
auditor
, advokát, daňový poradce, lékař, notář, právník)
40 %
maximálně 800 000 Kč
40 %
maximálně 400 000 Kč
Příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP
40 %
maximálně 800 000 Kč
40 %
maximálně 400 000 Kč
Příjem z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP
30 %
maximálně 600 000 Kč
30 %
maximálně 300 000 Kč
Příjem z výkonu nezávislého povolání dle § 7 odst. 2 písm. c) ZDP
(například architekt)
40 %
maximálně 800 000 Kč
40 %
maximálně 400 000 Kč
Příjem z nájmu dle § 9 ZDP
30 %
maximálně 600 000 Kč
30 %
maximálně 300 000 Kč
Příjem ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, která není provozována podnikatelem dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP
80 %
maximálně 1 600 000 Kč
80 %
maximálně 800 000 Kč
Pro řešení ve zdaňovacím období roku 2017 jsou pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob důležité dva body přechodných ustanovení novely ZDP č. 170/2017 Sb.:
V bodu 1 přechodných ustanovení novely ZDP se uvádí, že:
„Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“
V bodu 13 přechodných ustanovení novely ZDP se uvádí, že:
„Jsou-li pro zdaňovací období roku 2017 u poplatníka splněny podmínky pro použití § 35ca zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník postupuje pro toto zdaňovací období podle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“
 
Dvě varianty uplatnění paušálních výdajů v roce 2017
Pro zdaňovací období roku 2017, tedy při uplatňování výše paušálních výdajů, přicházejí do úvahy dvě varianty:
a)
Poplatník bude vycházet z limitní výše paušálních výdajů stanovené v ZDP ve znění před novelou zákona a v tomto případě se na poplatníka vztahuje znění § 35ca ZDP. Pokud součet dílčích základů dle § 7 a 9 ZDP, u kterých byly uplatněny paušální výdaje, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže poplatník uplatnit slevu na dani na manželku, ani uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě.
b)
Poplatník bude vycházet z nové limitní výše paušálních výdajů stanovené v novele ZDP a v tomto případě může uplatnit slevu na dani na manželku i daňové zvýhodnění na vyživované dítě, i když součet dílčích základů dle § 7 a 9 ZDP, u kterých poplatník uplatňuje paušální výdaje, je vyšší než 50 % celkového základu daně.
Za zdaňovací období roku 2017 tak bude záležet na rozhodnutí poplatníka, co je pro něho z hlediska optimalizace daňového řešení nejvýhodnější. Postup si ukážeme na několika příkladech.
Příklad 1
Fyzická osoba má příjem z řemeslné živnosti za rok 2017 ve výši 1 800 000 Kč a příjem z nájmu bytů zdaňovaný dle § 9 ZDP ve výši 470 000 Kč. Poplatník uplatňuje k příjmům z podnikání paušální výdaje ve výši 80 % a k příjmům z nájmu paušální výdaje ve výši 30 %. U poplatníka přichází v úvahu uplatnění slevy na dani na manželku a daňové zvýhodnění na tři nezletilé děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti.
Varianta A
Poplatník bude vycházet ze znění bodu 13 přechodného ustanovení k novele ZDP a uplatní si již za zdaňovací období roku 2017 snížený limitní výdajový paušál z příjmů z řemeslné živnosti ve výši 800 000 Kč a výdajový paušál z příjmů z nájmu ve výši 141 000 Kč (30 % z dosažených příjmů z nájmu). Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 1 mil. Kč, dílčí základ daně dle § 9 ZDP činí 329 000 Kč. Z celkového základu daně 1 329 000 Kč vychází daň 199 350 Kč, od které si odečte základní slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč, slevu na manželku ve výši 24 840 Kč a daňové zvýhodnění na tři děti za rok 2017 ve výši 57 012 Kč.
Jeho daňová povinnost bude ve výši 92 658 Kč.
Varianta B
Poplatník bude postupovat podle znění bodu 1 přechodného ustanovení k novele ZDP a použije za rok 2017 pro uplatnění paušálních výdajů původní limitní hranici příjmů 2 mil. Kč, takže uplatní paušální výdaje z podnikání 80 % z 1 800 000 Kč = 1 440 000 Kč a paušální výdaje z nájmu ve výši 141 000 Kč. Dílčí základ daně dle § 7 činí 360 000 Kč, dílčí základ daně dle § 9 činí 329 000 Kč. Z celkového základu daně 689 000 Kč vychází daň 103 350 Kč, od které si odečte základní slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč.
Jeho daňová povinnost bude ve výši 78 510 Kč
. Poplatník si nemůže uplatnit slevu na manželku ani daňové zvýhodnění na vyživované děti.
Závěr řešení pro poplatníka
Pro poplatníka je výhodnější varianta B, tedy postup dle bodu 1 přechodného ustanovení novely ZDP č. 170/2017 Sb. – uplatnění původní limitní výše paušálu u řemeslné živnosti s tím, že v tomto případě si poplatník nemůže uplatnit slevu na dani na manželku ani daňové zvýhodnění na děti.
Příklad 2
Občan s příjmy ze závislé činnosti současně podniká v neřemeslné živnosti. Za rok 2017 má dle potvrzení zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti ve výši 380 000 Kč a pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem ve výši 129 200 Kč. Z podnikání má příjmy ve výši 1 700 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje. Za zdaňovací období uplatňuje odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč a na soukromé životní pojištění ve výši 24 000 Kč, základní slevu na dani na poplatníka a hodlá uplatnit i daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Varianta A
Poplatník postupuje v souladu se zněním bodu 13 přechodného ustanovení k novele ZDP č. 170/2017 Sb. a uplatní si za zdaňovací období roku 2017 snížený limitní výdajový paušál z příjmů ze živnosti ve výši 600 000 Kč. Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí 509 200 Kč, dílčí základ daně z podnikání činí 1 100 000 Kč. Od celkového základu daně 1 609 200 Kč uplatní poplatník odpočet nezdanitelné částky ve výši 48 000 Kč a jeho daň bude činit 234 180 Kč. Poplatník musí uplatnit solidární zvýšení daně ve výši (380 000 Kč + 1 100 000 Kč – 1 355 136 Kč) x 0,07 = 8 740,48 Kč. Jeho výsledná daň tak po zaokrouhlení činí 242 921 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč a daňového zvýhodnění na dvě děti za rok 2017 ve výši 32 808 Kč je
jeho daňová povinnost 185 273 Kč
.
Varianta B
Poplatník bude postupovat podle bodu 1 přechodného ustanovení novely ZDP č. 170/2017 Sb. a použije za rok 2017 pro uplatnění paušálních výdajů původní limitní hranici příjmů 2 mil. Kč, takže si uplatní jako paušální výdaje z podnikání 1 700 000 Kč x 0,60 = 1 020 000 Kč. Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí 509 200 Kč, dílčí základ daně z podnikání činí 680 000 Kč. Od celkového základu daně ve výši 1 189 200 Kč uplatní poplatník odpočet nezdanitelné částky ve výši 48 000 Kč a jeho daň bude činit 171 180 Kč. Poplatník nemusí uplatnit solidární zvýšení daně. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč je
jeho daňová povinnost 146 340 Kč
. Protože dílčí základ z podnikání, u kterého jsou uplatněny paušální výdaje, je vyšší než 50 % celkového základu daně, musí poplatník postupovat v roce 2017 podle § 35ca ZDP a nemůže si uplatnit daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Závěr řešení pro poplatníka
Pro poplatníka je výhodnější varianta B, tedy postup dle bodu 1 přechodného ustanovení novely ZDP č. 170/2017 Sb. – uplatnění limitní výše paušálu z podnikání dle ZDP ve znění před novelou, přičemž se na poplatníka vztahuje § 35ca ZDP, tedy si nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na děti.
Příklad 3
Soukromý lékař dosáhne za rok 2017 výše příjmů 1 500 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 %. Za zdaňovací období uplatňuje odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění ve výši 24 000 Kč, základní slevu na dani na poplatníka a hodlá uplatnit i daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Varianta A
Poplatník bude vycházet ze znění bodu 13 přechodného ustanovení k novele ZDP č. 170/2017 Sb. a uplatní si za zdaňovací období roku 2017 snížený limitní výdajový paušál z příjmů ve výši 400 000 Kč. Ze základu daně 1 100 000 Kč si uplatní nezdanitelnou část základu daně 24 000 Kč a jeho daň činí 161 400 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč a daňového zvýhodnění na dvě děti ve výši 32 808 Kč činí
jeho daňová povinnost 103 752 Kč
.
Varianta B
Poplatník použije za rok 2017 pro uplatnění paušálních výdajů původní limitní hranici příjmů 2 mil. Kč, takže si uplatní jako paušální výdaje 40 % z 1 500 000 Kč = 600 000 Kč. Jeho základ daně bude činit 900 000 Kč a po uplatnění nezdanitelné části základu daně 24 000 Kč a následně základní slevy na dani na poplatníka bude
jeho daňová povinnost 106 560 Kč
, ale poplatník si nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti.
Závěr řešení pro poplatníka
Pro poplatníka je výhodnější varianta A, tedy postup dle bodu 13 přechodného ustanovení novely ZDP – uplatnění snížené limitní výše paušálu u podnikání 400 000 Kč, přičemž poplatník nemusí uplatnit § 35ca ZDP.
Příklad 4
Notář dosáhne za rok 2017 výše příjmů 790 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 40 %. Za zdaňovací období uplatňuje odpočet příspěvků na doplňkové penzijní spoření ve výši 24 000 Kč, základní slevu na dani na poplatníka a hodlá uplatnit i daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Poplatník si uplatní paušální výdaje ve výši 40 % z částky 790 000 Kč, tedy 316 000 Kč. Může tak využít bodu 13 přechodných ustanovení novely ZDP č. 170/2017 Sb. a nepoužije § 35ca ZDP. Ze základu daně 474 000 Kč uplatní nezdanitelnou část základu daně ve výši 24 000 Kč, a po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka a daňového zvýhodnění na dvě děti ve výši 32 808 Kč je
jeho daňová povinnost 9 852 Kč
.
Závěr řešení pro poplatníka
Pro poplatníka je znění novely ZDP příznivé, protože jeho příjem z podnikání je nižší než nový limit 1 mil. Kč, přičemž nemusí uplatnit § 35ca ZDP.
Příklad 5
Poplatník provozuje neřemeslnou živnost a za rok 2017 dosáhne výše příjmů 1 900 000 Kč. K těmto příjmům uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Za zdaňovací období uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka a hodlá uplatnit i daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.
Varianta A
Poplatník bude vycházet ze znění bodu 13 přechodného ustanovení k novele ZDP č. 170/2017 Sb. a uplatní si za zdaňovací období roku 2017 snížený limitní výdajový paušál z příjmů 600 000 Kč. Jeho základ daně činí 1 300 000 Kč a po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč a daňového zvýhodnění na dvě děti ve výši 32 808 Kč je
jeho
daňová povinnost 137 352 Kč.
Varianta B
Poplatník použije za rok 2017 pro uplatnění paušálních výdajů původní limitní hranici příjmů 2 mil. Kč, takže si uplatní jako paušální výdaje 60 % z 1 900 000 Kč = 1 140 000 Kč. Jeho základ daně bude činit 760 000 Kč a po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka bude
jeho daňová povinnost 89 160 Kč
, ale poplatník si nemůže uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti.
Závěr řešení pro poplatníka
Pro poplatníka je příznivější využití bodu 1 přechodného ustanovení k novele ZDP a uplatnit za rok 2017 nesnížený limit paušálních výdajů, přičemž musí uplatnit § 35ca ZDP.
Poznámka
Pro posouzení výhodnosti ve výše uvedených příkladech je nutno brát ještě v úvahu výši pojistného na sociální a zdravotní pojištění OSVČ při volbě varianty dle bodu 1 nebo bodu 13 přechodného ustanovení zákona č. 170/2017 Sb.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.