Má zdravotní pojišťovna zákonnou možnost postihnout ty plátce, kteří jí nepodávají Přehledy?
Nepodané Přehledy ve zdravotním pojištění
Ing.
Antonín
Daněk
Pokud zaměstnavatelé (měsíčně) nebo OSVČ (ročně) nepodávají Přehled, může jim zdravotní pojišČovna rozhodnutím stanovit pravděpodobnou výši pojistného. Toto pravděpodobné pojistné vychází z ustanovení § 25a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jestliže zdravotní pojišČovna nedisponuje například údaji, které si sama opatří, má se pro účely stanovení pravděpodobné výše pojistného za to, že měsíčním příjmem je pro rok 2017 částka odpovídající 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015.
Pravděpodobná výše pojistného pro rok 2017 se stanoví ve výši 1,5násobku všeobecného vyměřovacího základu za rok 2015, což je hodnota 27 156 Kč. To znamená, že měsíční částka vyměřovacího základu z titulu pravděpodobného pojistného činí u zaměstnavatele 40 734 Kč (1,5 x 27 156), 13,5 % pojistného pak po zaokrouhlení 5 500 Kč. U osob samostatně výdělečně činných je tato měsíční hodnota pravděpodobného pojistného poloviční (2 750 Kč). Z částky pravděpodobného pojistného běží i penále. Již z těchto měsíčních částek je patrné, že stanovení pravděpodobné výše pojistného je v mnoha případech pro plátce nevýhodné, nehledě na reálnou možnost sankčního postihu zdravotní pojišťovny ve formě pokuty (až do výše 50 000 Kč) za nepředložení Přehledu zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou. Forma stanovení pravděpodobné výše pojistného tedy představuje poměrně účinný nástroj, jehož prostřednictvím může zdravotní pojišČovna uplatňovat svoje pohledávky.