V následujícím textu se zaměřím především na změnu, kterou v oblasti zdanění příjmů ze závislé činnosti srážkovou daní přinesl zákon č. 170/2017 Sb. , který mj. novelizuje i zákon o daních z příjmů . Zákon č. 170/2017 Sb. nabyl účinnosti dnem 1. dubna 2017, přičemž podle prvního bodu přechodných ustanovení k ZDP platí, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro srovnání připomenu stav od 1.1.2017 a postup zdanění těchto příjmů podle stávajícího znění ZDP .
Příjmy ze zaměstnání a srážková daň
Ing.
Helena
Machová
je daňovou poradkyní
Znění zákona od 1.1.2017
Podle § 6 odst. 4 ZDP platí, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (srážkovou daní), jde-li o příjmy ze závislé činností plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč a zaměstnanec u tohoto plátce nepodepsal prohlášení k dani nebo nevyužije postup, podle kterého veškeré příjmy (tedy i tyto) zahrne do svého daňového přiznání.
Na tomto místě ještě připomenu ustanovení § 38g „Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob“, které zákon č. 170/2017 Sb. v zásadě nemění. Podle tohoto ustanovení platí, že daňové přiznání nepodávají ty fyzické osoby, jejichž roční příjmy (kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaněných srážkou) nepřesáhly částku 15 000 Kč.
Zaměstnanci pak nemusí podat daňové přiznání tehdy, pokud mají pouze příjem ze závislé činnosti od jednoho zaměstnavatele nebo od více zaměstnavatelů postupně, přičemž u všech podepsali prohlášení k dani a jejich další příjmy (s výjimkou příjmů od daně osvobozených a příjmů zdaněných srážkou) nepřevýšily částku 6 000 Kč.
Příklady:
1.
Zaměstnanec měl v průběhu roku tyto příjmy:
-
od jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení k dani,
-
současně od tří dalších zaměstnavatelů, u kterých prohlášení nepodepsal, práci vykonával na základě dohod o provedení práce a měsíční příjem u žádného zaměstnavatele nepřevýšil částku 10 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že příjmy od zaměstnavatelů bez podepsaného prohlášení k dani budou zdaněny srážkovou daní, zaměstnanec daňové přiznání podávat nemusí.
2.
Zaměstnanec měl v průběhu roku tyto příjmy:
-
od dvou zaměstnavatelů postupně, přičemž u obou podepsal prohlášení k dani,
-
současně (po celý kalendářní rok) od zaměstnavatele, u kterého prohlášení nepodepsal, práci vykonával na základě dohody o provedení práce, přičemž měsíční příjem nepřevýšil částku 10 000 Kč,
-
současně (po celý kalendářní rok) od zaměstnavatele, u kterého prohlášení rovněž nepodepsal, práci vykonával na základě dohody o pracovní činnosti, přičemž pravidelný měsíční příjem činil 2 000 Kč.
Zaměstnanec v tomto případě daňové přiznání podat musí, a to s ohledem na to, že měl „souběžné“ příjmy ze závislé činnosti, které nebyly od daně osvobozeny ani nebyly zdaněny srážkovou daní (příjmy na základě dohody o provedení práce).
Zákon č. 170/2017 Sb.
Zákon č. 170/2017 Sb. mění znění ustanovení § 6 odst. 4 takto:
Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou po zvýšení podle odst. 12 („superhrubá“ mzda) samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (srážkovou daní), pokud zaměstnanec u tohoto plátce nepodepsal prohlášení k dani anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8 (tedy nezahrne příjmy do svého daňového přiznání) a jde-li o příjmy ze závislé činnosti:
a)
plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, nebo
b)
v úhrnné výši nepřesahují u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku 2 500 Kč.
Podle důvodové zprávy k zákonu č. 170/2017 Sb. byla tato změna provedena proto, že (s ohledem na výše uvedený příklad č. 2, tedy nutnost podání daňového přiznání), docházelo v některých případech k demotivaci poplatníků k činnostem, ze kterých takové příjmy plynou. V případě zanedbatelných příjmů pak toto mohl být důležitý faktor, který ovlivnil rozhodnutí o tom, zda takovou činnost (např. výkon funkce člena volební komise) vykonávat, či nikoliv.
V otázce určení limitu toho, co je „malým“ příjmem, zachovali zákonodárci princip jednoty vyměřovacích základů s právními předpisy upravujícími pojistné. V rámci pojistných systémů až na výjimky částky do tohoto limitu (2 500 Kč) nepodléhají pojistnému na sociální pojištění, resp. se z tohoto limitu platí pouze zdravotní pojištění. V současné době je částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění 2 500 Kč s tím, že jde o příjem sjednaný.
Poplatník (zaměstnanec) tedy nebude v případě těchto „malých“ příjmů (např. svědečné u zaměstnance, odměna za výkon funkce, příjem ze zaměstnání malého rozsahu, dohoda o pracovní činnosti do výše 2 500 Kč) povinen podávat daňové přiznání. Výše limitu se přitom odvíjí od zúčtovaného tzv. hrubého příjmu a nikoliv od základu daně v případě zvýšeného na tzv. superhrubou mzdu. Text „po zvýšení podle odst. 12“ (viz výše) je uveden pro případ, že by se v praxi vyskytly „malé příjmy“, vyjma příjmů z dohody o provedení práce do měsíčního limitu 10 000 Kč, které podléhají veřejnoprávnímu pojistnému.
Příklad:
Zaměstnanec měl v průběhu roku tyto příjmy:
-
od jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení,
-
současně od zaměstnavatele, u kterého prohlášení nepodepsal, práci vykonával na základě dohody o provedení práce, měsíční příjem nepřevýšil v žádném měsíci částku 10 000 Kč,
-
současně od zaměstnavatele, u kterého prohlášení nepodepsal, práci vykonával na základě „standardní“ pracovní smlouvy, měsíční příjem nepřevýšil v žádném měsíci částku 2 500 Kč,
-
současně od zaměstnavatele, u kterého prohlášení nepodepsal, práci vykonával na základě dohody o pracovní činnosti, měsíční příjem nepřevýšil v žádném měsíci částku 2 500 Kč,
-
současně za výkon člena představenstva družstva, pravidelný měsíční příjem činil 2 000 Kč.
Zaměstnanec daňové přiznání podat nemusí, protože kromě příjmů od jednoho zaměstnavatele, u kterého podepsal prohlášení, má všechny další příjmy ze závislé činnosti zdaněny srážkovou daní.
Závěrem připomínám (a zaznělo to již i výše v textu), že poplatníkovi zůstává zachována možnost postupu podle § 36 odst. 7 nebo 8 ZDP (tj. započtení sražené daně z výše uvedených příjmů na celoroční daň v daňovém přiznání).