Novela zákona o pohřebnictví

Vydáno: 7 minut čtení

Novela zákona č. 256/2001 Sb. , o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „novela“), byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 193/2017 dne 10.7.2017. Účinnosti nabývá 1.9.2017.

Novela zákona o pohřebnictví
JUDr.
Klára
Naušová
je advokátkou, PKMK advokátní kancelář, s.r.o.
Tato novela přináší zejména změny v následujících oblastech:
a)
Nakládání s těly mrtvých dětí
b)
Nové povinnosti pohřebních služeb
c)
Práva a povinnosti obcí
d)
Dozor a přestupky
e)
Ostatní
 
Ad a): Nakládání s těly mrtvých dětí
Tato změna se promítá již v ust. § 2 písm. a) a b) zákona o pohřebnictví, v němž je nově uvedeno, že tělem zemřelého je i tělo mrtvě narozeného dítěte, a že jinými lidskými pozůstatky je plod po potratu, včetně biologických zbytků potratu, není-li možné je podle zvláštního právního předpisu od plodu oddělit; jiným lidským pozůstatkem je vždy plod po umělém přerušení těhotenství.
Změny, které novela v této oblasti přináší, mají zajistit, aby s těly mrtvých dětí (včetně plodů po potratu), bez ohledu na jejich váhu, nadále nebylo možné automaticky nakládat jako s klinickým odpadem.
Pokud došlo k potratu či ukončení těhotenství, je poskytovatel zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení došlo k potratu nebo ukončení těhotenství, na žádost ženy nebo ze zdravotních důvodů, povinen:
-
zajistit uložení jiných lidských pozůstatků pro účely jejich pohřbení po dobu 96 hodin od potratu nebo ukončení těhotenství;
-
vydat jiné lidské pozůstatky k pohřbení s identifikací jiných lidských pozůstatků na základě žádosti oprávněné osoby (manžel, děti apod.).
Pokud ve lhůtě 96 hodin nepožádá žádná z oprávněných osob o vydání jiných lidských pozůstatků k pohřbení, poskytovatel zdravotních služeb s nimi naloží jako s anatomicko-patologickým odpadem.
 
Ad b): Nové povinnosti pohřebních služeb
Novela zpřísňuje podmínky pro získání živnostenského oprávnění pro provozování pohřební služby. Jde zejména o: podmínky týkající se vzdělání a praxe žadatele o koncesi a podmínky týkající se zázemí žadatele - žadatel musí nově disponovat i místností pro úpravu těla zemřelého (postačí mít k dispozici jednu místnost, i pokud má tentýž provozovatel více dislokovaných provozoven), místnost musí splňovat předepsané podmínky (omyvatelné stěny, nepropustná podlaha, přívod vody apod.).
Taktéž jsou zpřísněny podmínky pro získání
koncese
na provádění balzamace a konzervace.
Provozovatel pohřební služby je povinen zajistit:
-
při převozech na místo pohřbení nebo při vystavení těla zemřelého jeho oblečení do šatů nebo rubáše, nebo, není-li oblečení možné, jeho důstojné zahalení a uložení v konečné rakvi; v ostatních případech mohou být uloženy i do rakve transportní nebo do transportního vaku - jde zejména o důraz na zacházení s tělem či jinými lidskými pozůstatky s patřičnou úctou,
-
uložení lidských pozůstatků, které jsou ve stavu pokročilého rozkladu, nebo těla zemřelého, které je nakaženo nebezpečnou nemocí, pouze do konečné rakve, a to v transportním vaku,
-
označení rakví a transportních vaků tak, aby to odpovídalo dokumentaci vystavené prohlížejícím lékařem a nemohlo dojít k záměně lidských pozůstatků v nich uložených.
Novela zpřesňuje požadavky na rakve, v nichž je možné pohřbívat. Definice konečné rakve je obsažena v ust. § 2 písm. k) zákona o pohřebnictví, kdy se musí jednat o pevně zavřenou rakev, vyrobenou z dřevěných desek nebo desek na bázi dřeva a splňující kritéria pevnosti rakve pro pohřbení nebo alespoň parametry ve shodě s určenou normou, definovanou v ust. § 4a zákona o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.
Provozovatel pohřební služby má nově povinnost vést evidenci o zacházení s lidskými pozůstatky a lidskými ostatky, obdobně jako již nyní mají provozovatelé krematoria. Taktéž je podrobněji upravena povinnost vypracovat řád pro provozování pohřební služby a stanoveny jeho povinné náležitosti.
Novela nově výslovně uvádí, že pouze vypravitel pohřbu je oprávněn otevřít konečnou rakev nebo urnu. Toto ustanovení je doplněno do zákona o pohřebnictví z důvodu ochrany spotřebitele (pozůstalých)1), a dále z důvodu ochrany piety a důstojnosti uložených lidských pozůstatků. Pohřební služby jsou povinny zdržet se sjednávání pohřbení v prostorách a areálech zdravotnického zařízení nebo zařízení sociálních služeb, a to i prostřednictvím jiné osoby.
Lidské pozůstatky (a nově také jiné lidské pozůstatky) musí být v chladicích zařízeních umístěny vždy v rakvi.
 
Ad c): Práva a povinnosti obcí
Obce proto budou zajišťovat pohřbení při splnění zákonných podmínek v přenesené působnosti, a to zejména s ohledem na snahu o zefektivnění celého procesu a snížení nákladů s touto činností spojených2). Nově bude též možná spolupráce obcí formou veřejnoprávních smluv. Obce na tuto svoji činnost obdrží od státu příspěvek, i tak však budou povinny přihlásit své pohledávky z titulu účelně vynaložených nákladů vždy do dědického řízení.
Pokud obec zajišťuje pohřbení těla zemřelého zpopelněním, budou zpopelněné lidské ostatky v urně nově vždy uloženy na veřejném pohřebišti.
 
Ad d): Dozor a přestupky
Novela podrobněji a systematičtěji upravuje problematiku dozoru nad oblastí pohřebnictví.
Dozorovými orgány jsou: obecní živnostenské úřady, krajské hygienické stanice, krajské úřady a Ministerstvo pro místní rozvoj.
Zákon o pohřebnictví pak v novém ust. § 25a vymezuje, a taktéž rozšiřuje
kompetence
jednotlivých dozorových orgánů.
Právní úprava přestupků reaguje na nový zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich3). Dochází k vymezení některých nových přestupků i ke zpřísnění sankcí, zejména výše pokut.
 
Ad e): Ostatní
Novela dále například:
-
podrobněji upravuje náležitosti řádu krematoria,
-
částečně mění právní úpravu zřízení veřejného pohřebiště (definice termínů, zrušení ochranných pásem, náležitosti řádu pohřebiště, dozor ze strany krajů, náležitosti evidence související s provozováním veřejného pohřebiště apod.),
-
sjednocuje obsah potvrzení o pohřbení,
-
podrobněji upravuje pravidla exhumace,
-
nově stanoví zákonný přechod práva nájmu hrobového místa a jeho podrobnosti,
-
podrobněji upravuje problematiku opuštění hrobu i práva nájmu hrobového místa.
Novela mění i některé další zákony, například živnostenský zákon, zákon o ochraně veřejného zdraví či zákon o zdravotních službách, nejedná se však o žádné významné změny.
1) Pohřební služby toto právo odmítaly s odkazem na absenci výslovné právní úpravy.
2) Předpokládá se, že ze strany Ministerstva pro místní rozvoj bude vydán prováděcí právní předpis a metodické pokyny.
3) Zákon č. 250/2016 Sb.