Negativní výsledek daňové kontroly a hrozba penále a úroku z prodlení

Vydáno: 7 minut čtení

Obrana před doměřenou daní je často běh na dlouhou trať. Jste-li však přesvědčeni, že chyba je na straně finančního úřadu, odvolejte se, říká JUDr. Roman Pecháček z poradenské kanceláře WTS Alfery. S doměřením daně jsou totiž spojeny nepříjemné sankce - penále a úrok z prodlení.

Negativní výsledek daňové kontroly a hrozba penále a úroku z prodlení
Bc.
Anna
Gromovová
je studentkou magisterského studijního programu
Mediální
studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy
S jak velkými částkami v tom případě musíme počítat?
Jejich výše rozhodně není malá. Penále činí buď 20 % z doměřené daně a ze sníženého odpočtu daně, nebo 1 % ze snížené daňové ztráty. Úrok z prodlení je v současnosti 14,25 % za rok. Jeho výše není konstantní, závisí na repo sazbě České národní banky. Pokud vám tedy finanční úřad doměří daň například 100 000 Kč a úrok z prodlení se bude počítat za dva roky, zaplatíte na sankcích 48 500 Kč.
Negativní výsledek daňové kontroly tedy může opravdu nepříjemně zasáhnout do našich financí. Můžeme se proti rozhodnutí kontrolorů nějak bránit?
Základní obranou proti doměrku daně po provedené daňové kontrole je odvolání. Tenhle krok bychom ale neměli příliš odkládat, protože pro podání odvolání je stanovena poměrně krátká lhůta, a to třicet dnů od doručení platebního výměru.
Je třicet dnů dostatečně dlouhá doba na to, abychom podali dobře sepsané odvolání?
Určitě. Zákon totiž přímo stanoví, že do doby, než je o odvolání rozhodnuto, lze údaje v odvolání doplňovat a pozměňovat. Takže stačí podat pouze formální odvolání, které se později rozšíří.
Co přesně se děje pak? Rozhoduje o odvolání stejný finanční úřad, který daň doměřil, nebo někdo jiný?
V ideálním případě zruší vydaný platební výměr sám finanční úřad. Nebo alespoň sníží původně doměřenou daň. To se ale, bohužel, nestává příliš často. Téměř vždy o odvolání rozhoduje Odvolací finanční ředitelství.
Za jak dlouho se dozvíme výsledek dovolání?
Zákon nestanoví žádnou lhůtu. Generální finanční ředitelství však vydalo pokyn, podle kterého by mělo rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství padnout do šesti měsíců.
Jak moc uhrazení doměřené daně spěchá? Musíme zaplatit okamžitě?
Ne, to není nutné. Podání odvolání má odkladný účinek, což znamená, že doměřenou daň nemusíte zaplatit okamžitě, ale až na základě rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství o odvolání.
Zdá se, že podat odvolání se vyplatí. Alespoň se tak oddálí okamžik, kdy budeme muset zaplatit dlužnou částku.
Já bych to řekl trochu jinak. Okamžik, kdy budeme muset zaplatit dlužnou částku, se podáním odvolání opravdu oddálí. Pokud ale Odvolací finanční ředitelství odvolání nevyhoví, prodlouží se doba, za kterou naroste úrok z prodlení z daňového nedoplatku. Podat odvolání se vyplatí spíše proto, že Odvolací finanční ředitelství v mnoha případech nesdílí názor finančního úřadu. To bylo i jedním z důvodů pro přiznání odkladného účinku odvolání. Stát totiž v případě, kdy finanční ředitelství zrušilo rozhodnutí finančního úřadu, musel hradit úrok a na základě žaloby také způsobenou škodu.
Pokud je výsledek odvolacího řízení zamítavý, nezbývá nám už nic jiného než neprodleně zaplatit dlužnou daň. Nebo máme ještě nějakou další možnost?
V případě zamítnutí odvolání musíte skutečně daňový doměrek uhradit, ale v mnoha případech pouze dočasně. Pokud Odvolací finanční ředitelství zamítne vaše odvolání, můžete podat správní žalobu ke krajskému soudu. O daňovém doměrku pak bude rozhodovat nezávislý soud, nikoli další „berňák“.
Má podle vašich zkušeností smysl bojovat proti rozhodnutí finančního úřadu? Jaké jsou naše šance na úspěch?
Ještě před podáním odvolání je dobré zjistit, jestli případ podobný vašemu již neposuzoval soud, a to zejména Nejvyšší správní soud a Ústavní soud. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zejména těm případům, které zmíněné soudy uveřejnily v oficiálních sbírkách svých rozhodnutí, dále kauzám, kdy rozhodoval rozšířený senát Nejvyššího správního soudu nebo plénum Ústavního soudu a v neposlední řadě judikátům, kdy Nejvyšší správní soud a Ústavní soud vyjádřily vzájemně odlišný názor. Obrana před doměřenou daní je často velmi zdlouhavá a s nejistým výsledkem, přesto se v mnoha případech bojovat vyplatí. Kromě toho pracovníci daňové správy, zejména metodici Odvolacího finančního ředitelství sledují pozorně rozhodovací činnost soudů, zejména těch vrcholných. A tak se často stává, že rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství reflektuje judikaturu uvedených soudů.
Postup je v tomto případě stejný jako u podání odvolání? Nebo se v něčem podání správní žaloby liší?
Lhůta pro podání správní žaloby je dva měsíce od doručení zamítavého rozhodnutí o odvolání. Správní žalobu už ale nesmíte nijak „vylepšovat“. To znamená, že v ní uvedete jen to, co už jste namítali v průběhu daňového řízení, zejména v rámci řízení odvolacího.
Jak dlouho budeme v tomto případě čekat na výsledek?
Soud není vázán žádnou lhůtou, ve které musí rozhodnout.
Co se stane, když u soudu „vyhrajeme“?
V případě, že soud vašemu odvolání vyhoví, musí finanční úřad bez žádosti vrátit dříve inkasovaný doměrek daně. Zároveň je povinen zaplatit úrok, který momentálně činí oněch zmiňovaných 14,25 % za rok. Tento úrok je osvobozen od daně z příjmů. Pokud vám vznikla škoda přesahující výši úroku, jste oprávněni uplatnit nárok na náhradu škody. Skutečnou škodu, ale také ušlý zisk a náhradu nákladů řízení musí uhradit Ministerstvo financí.
A co dělat v případě, pokud soud naši žalobu zamítne?
Pokud krajský správní soud vaši žalobu zamítne, můžete podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Stejnou možnost má ovšem i Odvolací finanční ředitelství - tedy v případě, kdy krajský soud naopak vyhoví vám -a tuto možnost využívá. Lhůta pro podání kasační stížnosti je dva týdny od doručení rozhodnutí krajského soudu. Poslední instancí, na kterou se můžete obrátit v rámci českého soudnictví, je Ústavním soud. Lhůta pro podání ústavní stížnosti je šedesát dnů od doručení rozhodnutí o zamítnutí kasační stížnosti. Ústavní stížnost lze ale podat pouze tehdy, pokud bylo porušeno ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.
Myslíte si, že má smysl obracet se na Ústavní soud?
Mohlo by se zdát, že podání ústavní stížnosti nemá smysl, že je to už jen pouhá formalita. Příklady z praxe ale ukazují, že mohou nastat situace, kdy teprve Ústavní soud rozhodne ve prospěch poplatníka daně. Jde například o průlomový
judikát
, který se týkal počítání lhůty pro vyměření daně.
Může mě můj daňový poradce zastupovat před všemi soudy?
Bohužel ne, při řízení před Nejvyšším správním soudem a Ústavním soudem musíte být zastoupeni advokátem. Praxe bývá někdy taková, že kasační či ústavní stížnost formálně podá advokát, ale připraví ji daňový poradce.
Pokud nechceme podávat odvolání nebo jsme to nestihli, existuje nějaká možnost, jak neplatit daňový doměrek nebo alespoň související sankce?
Ano, jedna možnost existuje - požádat o prominutí daně nebo alespoň příslušenství daně, tedy penále a úroku z prodlení. Žádat o prominutí daně lze v případě nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů. Případy, kdy je vyhověno, jsou však zcela výjimečné. U příslušenství daně je šance větší. Generální finanční ředitelství vydalo mnohastránkový pokyn, kterým se vymezují důvody pro prominutí příslušenství daně, ale také důvody, kdy má být žádost zamítnuta.

Související dokumenty