Společnost s r. o. funguje jako chráněná dílna, která zaměstnává osoby se zdravotním postižením. Pro účely výpočtu příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením se vypočítává přepočtený počet zaměstnanců. Dosud se přepočet provádí na pracovní úvazek 8 hodin. Ale převážná většina zaměstnanců pracuje na 6, popř. ještě méně hodin s ohledem na zdravotní stav. Je možné začít provádět výpočet přepočteného počtu zaměstnanců na úvazek 6 hodin? Na základě jakého předpisu by bylo možné takto postupovat, k jakému časovému okamžiku by bylo možné změnu metodiky výpočtu provést? Na úřad práce byl již podán výpočet za 1. a 2. čtvrtletí s přepočtem na 8 hodin, lze od 3. čtvrtletí dělat přepočet na 6 hodin nebo až od nového roku, případně jinak a jak?
Otázky a odpovědi: Přepočtený počet zaměstnanců v chráněné dílně
Vydáno:
3 minuty čtení
Otázky a odpovědi: Přepočtený počet zaměstnanců v chráněné dílně
JUDr.
Marcela
Smutná
Odpověď:
Základní právní úprava poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě je obsažena v § 78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 435/2004 Sb.“). Podle zmocnění obsaženého v odstavci 12 způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí a druhy dalších nákladů, o které se příspěvek podle odstavce 3 zvyšuje, stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí prováděcím právním předpisem. Výpočet průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, stanoví § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb.
Průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců se zjišťuje jako podíl celkového počtu skutečně odpracovaných hodin těmito zaměstnanci v daném čtvrtletí, zvýšeného o neodpracované hodiny v důsledku skutečností uvedených v odstavci 2 pod písmeny a) až e) a celkové stanovené týdenní pracovní doby bez svátků připadající v daném čtvrtletí na jednoho zaměstnance pracujícího po stanovenou týdenní pracovní dobu.
Právní úprava tedy odkazuje na stanovenou týdenní pracovní dobu, která je upravena v § 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a činí pro jednosměnné provozy 40 hodin týdně, při rovnoměrně rozvržené pracovní době na pět hodin týdně pak 8 hodin denně. Od stanovené týdenní pracovní doby je nutné odlišit kratší pracovní dobu, pro kterou se v praxi používá obvykle označení kratší úvazek, a o které se zákoník práce zmiňuje v § 80, podle něhož kratší pracovní doba pod rozsah stanovený v § 79 může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, a zaměstnanci přísluší mzda nebo plat, které odpovídají sjednané kratší pracovní době.
Při výpočtu průměrného čtvrtletního přepočteného počtu zaměstnanců musí zaměstnavatel skutečně vycházet z podílu hodin skutečně odpracovaných jeho zaměstnanci (včetně neopracovaných hodin uvedených v § 11 vyhlášky) pracujícími na kratší pracovní dobu podle § 80 zákoníku práce a fondu stanovené týdenní pracovní doby za příslušné kalendářní čtvrtletí, který odpovídá jednosměnnému pracovnímu režimu, tedy ze stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin týdně. Nelze zohledňovat kratší pracovní dobu, jak uvádíte, neboť by se už v tomto případě nejednalo o průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců.