Zajišťovací příkaz - ukazatele budoucí nedobytnosti

Vydáno: 3 minuty čtení

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2016, sp. zn. 2 Afs 239/2015 , www.nssoud.cz

Zajišťovací příkaz – ukazatele budoucí nedobytnosti
JUDr. Ing.
Ondřej
Lichnovský,
Daňové spory, a. s.
K předpisům:
Že budoucí daň převyšuje disponibilní finanční prostředky daňového subjektu, není samo o sobě důvodem pro masivní zajištění doprovázené týž den vydanými exekučními příkazy, po němž bezprostředně následuje nařízení
exekuce
[v tomto případě dokonce i nařízení prodeje nemovitých věcí (!), jehož následek v případě, že se později ukáže výchozí předpoklad mylným, tj. výklad zastávaný správcem daně co do merita bude překonán, zpravidla nebude už nikdy možné zcela napravit uvedením v předešlý stav].
Účelem zajišťovacího příkazu není ihned získat současný majetek daňového subjektu, a tím ukončit jeho ekonomickou činnost, ale zajistit, aby aktiva předtím, než poslouží k uspokojení daňového dluhu, nezmizela. Proto existuje-li potenciál, že daňový subjekt bude v rozumné době schopen potřebné prostředky vygenerovat, není namístě masivní odčerpání jeho zdrojů, jež jeho činnost ochromí. Prognóza budoucího ekonomického vývoje musí být pochopitelně založena na racionální úvaze vycházející z individuálních okolností, zejména z dosavadních výsledků a způsobu hospodaření a dále i na rozumném a podloženém odhadu o „ochotě“ subjektu dostát svým povinnostem. Významnou roli hraje i přesvědčivost právního názoru, jenž je základem pro doměření daně, s níž se pojí i míra neodvratnosti, že daň bude pravomocně stanovena daňovými orgány a případně i potvrzena správním soudem (k tomu viz níže). Je-li přiměřeně pravděpodobné, že daň bude moci být uhrazena postupně, je třeba upřednostnit tuto variantu před okamžitým uspokojením s ekonomickou likvidací subjektu, neboť ta s sebou nese řadu nepříznivých následků, které není těžké domyslet (propuštění zaměstnanců, výpadek dosud odváděných daní atd.). Součástí úvah o pravděpodobnosti dobrovolné úhrady daně nutně musí být i fakt, že výtěžek nucené dražby je obecně nižší, než při volném prodeji majetku za tržní cenu.
Na rozdíl od žalovaného má soud za to, že bezvadná mnohaletá daňová minulost žalobce spolu s bezproblémovou spoluprací se správcem daně během daňové kontroly, hladkým a včasným plněním uložené záznamní povinnosti atd. je indikátorem přístupu žalobce ke svým závazkům a plnění veřejnoprávních povinností. Proto by měla být součástí hodnocení rizika vyvedení aktiv za účelem zmaření vybrání budoucí daně.
Zajišťovací příkaz je naprosto zásadní vpád do podnikání daňového subjektu. Z tohoto důvodu musí správce daně pečlivě vážit, zda zajišťovanou daň nebude daňový subjekt schopen uhradit standardním způsobem. Pakliže ano, např. za pomoci splátkování či posečkání, zajišťovací příkaz by neměl být vydán.
V rámci posuzování pak také hraje roli fakt, zda daňový subjekt při vědomí rizika značného doměření daně stále pokračuje v podnikatelské činnosti, zda řádně plní všechny své dosavadní povinnosti či zda za ním stojí dlouhá bezproblémová minulost. Také tyto skutečnosti výrazně otupují důvody pro vydání zajišťovacího příkazu, tudíž je správce daně musí v rámci odůvodnění zohlednit.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2017.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád