Zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže

Vydáno: 6 minut čtení

Dne 1. 9. 2017 nabyl účinnosti zákon č. 262/2017 Sb. , o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb. , o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ o náhradě škody“).

Zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže
JUDr.
Klára
Naušová
je advokátkou, PKMK advokátní kancelář, s. r. o.
Zákon o náhradě škody provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2014/104 EU ze dne 26. listopadu 2014 o žalobách na náhradu škody, která vyžaduje, aby všechny členské státy měly minimálně sjednocena základní pravidla zajišťující účinnou právní ochranu a účinný výkon soukromoprávního vymáhání škody v této oblasti. To znamená, že obdobnou právní úpravu nalezneme i v ostatních státech Evropské unie. Zákon má zlepšit postavení poškozených subjektů v oblasti hospodářské soutěže. Cílem tohoto článku je zmínit nejdůležitější instituty, které tento zákon přináší:
 
1. Speciální úprava náhrady škody
Zákon o náhradě škody obsahuje ustanovení, která se použijí namísto úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Popřípadě je v tomto zákoně výslovně uvedeno, že se konkrétní ustanovení občanského zákoníku nepoužije.
Takovýmito ustanoveními jsou například ustanovení:
-
vylučující aplikaci ust. § 2953 občanského zákoníku upravujícího možnost soudu za splnění zákonných podmínek přiměřeně snížit náhradu škody; škoda se tedy nahrazuje vždy v plné výši,
-
zakotvující možnost požadovat také náhradu znehodnocení peněz poškozeného,
-
týkající se více škůdců, kdy tito škůdci hradí škodu vždy společně a nerozdílně (soud nemůže rozhodnout, aby škůdci hradili škodu podle své účasti na škodlivém následku) a speciální úprava pak platí pro tzv. spolupracujícího škůdce, pro škůdce, který je malým či středním podnikatelem či pro škůdce zúčastněného na smírném vyrovnání.
Zákon o náhradě škody zakotvuje domněnku vzniku škody v případě omezování hospodářské soutěže ve formě kartelu1). V důsledku této skutečnosti dochází k přesunu důkazního břemene na žalovaného (tj. osobu, která omezila hospodářskou soutěž), který musí v soudním řízení dokazovat, že škoda nevznikla.
 
2. Speciální úprava promlčení
Zákon o náhradě škody výslovně stanoví délku subjektivní promlčecí lhůty na 5 let. Právní úprava obsažená v občanském zákoníku stanovící 3letou subjektivní promlčecí lhůtu a 10letou objektivní promlčecí lhůtu se tedy nepoužije. Zákonem o náhradě škody jsou navíc vyjmenovány případy, kdy promlčecí doba neběží, resp. se prodlužuje.
Tato promlčecí lhůta počíná běžet ode dne, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o škodě, o osobě povinné k její náhradě a o omezování hospodářské soutěže, nebo se o těchto skutečnostech dozvědět měla a mohla, nejdříve však ode dne, kdy došlo k ukončení omezování hospodářské soutěže.
 
3. Zpřístupnění důkazního prostředku
Zákon o náhradě škody zakotvuje institut řízení o zpřístupnění důkazního prostředku. Cílem tohoto řízení je zlepšit procesní postavení poškozených subjektů, kdy tyto subjekty mohou dosáhnout již před zahájením řízení2) o náhradě škody zpřístupnění důkazních prostředků. Navrhovatel však musí složit jistotu k zajištění náhrady škody či jiné újmy, která by mohla zpřístupněním dokumentů vzniknout, a to ve výši 100 000 Kč. Soud může výši této jistoty ještě svým rozhodnutím zvýšit. Zákon o náhradě škody obsahuje též právní úpravu ukládání pokut za protiprávní jednání v této oblasti. Jde o pokuty za porušení pravomocným soudním rozhodnutím uložené povinnosti zpřístupnit dokumenty nebo sdělit, kde se nacházejí, nebo za znemožnění nebo podstatné ztížení splnění těchto povinností. Výše pokuty může činit až 10 000 000 Kč nebo až 1 % čistého obratu pachatele dosaženého za poslední ukončené účetní období.
 
4. Řízení o náhradě škody způsobené omezováním hospodářské soutěže
K řízením v této oblasti jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy. Zákon o náhradě škody pak obsahuje speciální úpravu některých institutů -příkladem je institut přerušení řízení, vázanost soudu rozhodnutím jiného soudu, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či Evropské komise, či speciální případy nepřípustného provedení důkazu. V ostatním (tj. tam, kde zákon o náhradě škody neobsahuje speciální úpravu) se pak postupuje podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
 
5. Přenesení navýšení ceny
Zákon o náhradě škody výslovně řeší problematiku přenesení navýšení ceny poškozeným na další osoby.
6. Novela zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
V souvislosti s přijetím zákona o náhradě škody se do zákona o ochraně hospodářské soutěže doplňuje právní úprava týkající se vyloučení určitých částí spisu z možnosti nahlížení. Jde o části, které obsahují žádost o neuložení nebo snížení pokuty, jakož i podklady a informace, které byly žadatelem vypracovány pro účely podání této žádosti a v souvislosti s ní Úřadu předloženy; to platí i pro výzvy a sdělení Úřadu, které Úřad žadatelům v souvislosti s jejich žádostí zaslal. S tímto souvisí i doplnění úpravy týkající se zpřístupnění informací obsažených ve spise.
1) Kartelem se rozumí horizontální dohoda nebo jednání ve vzájemné shodě mezi dvěma nebo více soutěžiteli, jejímž cílem je koordinovat jejich soutěžní chování na trhu nebo ovlivňovat příslušné parametry hospodářské soutěže, a to prostřednictvím praktik, jako je zejména stanovování nebo koordinace kupních nebo prodejních cen nebo jiných obchodních podmínek, včetně práv duševního vlastnictví, přidělování produkčních nebo prodejních kvót, sdílení trhů a odběratelů, včetně rozdělování trhů, omezování dovozů a vývozů nebo jednání narušující hospodářskou soutěž namířené vůči dalším soutěžitelům.
2) Stejný návrh lze však podat i po zahájení řízení ve věci samé.