Otázky a odpovědi - Technické zhodnocení a jeho účtování

Pohledávky a závazky vyplývající z výpůjčky majetku jsou evidovány na podrozvahových účtech. Jak vyplývá z § 51 písm. c) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 410/2009 Sb.“), položka „Krátkodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje krátkodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce. Obdobně položka „Dlouhodobé podmíněné pohledávky z důvodu užívání majetku jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje dlouhodobé budoucí pohledávky z titulu případné nemožnosti vrácení majetku účetní jednotky užívaného jinou osobou na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění vůči účetní jednotce. To znamená, že na straně střední školy by tyto skutečnosti měly být zaznamenány na účtu 923 nebo 924.

Z § 53 vyhlášky č. 410/2009 Sb. zase naopak vyplývá, že položka „Krátkodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje krátkodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou. A obdobně položka „Dlouhodobé podmíněné závazky z důvodu užívání cizího majetku na základě smlouvy o výpůjčce“ obsahuje dlouhodobé budoucí dluhy z titulu případné nemožnosti vrácení majetku jiné osoby na základě smlouvy o výpůjčce, například z důvodu zničení nebo odcizení nebo z důvodu významného znehodnocení tohoto majetku, a to ve výši případného peněžitého plnění účetní jednotkou. Na straně základní umělecké školy by o těchto skutečnostech mělo být účtováno na účtu 965 nebo 966.

Dotaz směřovaný na financování investičních úprav majetku, který je předmětem výpůjčky, je složitý bez konkrétní znalosti uzavřených smluv a vzájemných vztahů nejenom mezi samotnými školami, ale také mezi jejich zřizovatelem. Pokud tedy rozumím správně nové úpravě smlouvy, od září bude přímo ve smlouvě uvedeno, že úpravy, a to i charakteru technického zhodnocení, provádí ZUŠ na svůj vlastní náklad s tím, že odpisy, zřejmě myšleno účetní, ale bude provádět SŠ. Tato skutečnost koresponduje i s úpravou § 66 odst. 7 písm. f) vyhlášky č. 410/2009 Sb., která stanoví, že účetní jednotky neodpisují dlouhodobý nehmotný a dlouhodobý hmotný majetek, pokud tento majetek má účetní jednotka v nájmu nebo pachtu nebo ve výpůjčce. Současně ale platí, že z účetního podhledu lze oddělit technické zhodnocení vypůjčených prostor od samotné nemovité věci, ve které je technické zhodnocení prováděno. Jak totiž vyplývá z § 28 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, účetní jednotka, která majetek úplatně nebo bezúplatně užívá a provede na tomto majetku technické zhodnocení na svůj účet, účtuje o tomto technickém zhodnocení a odpisuje jej v souladu s účetními metodami. Je tedy možné, aby ZUŠ na svůj náklad provedla se souhlasem SŠ technické zhodnocení dotčených prostor, o tomto technickém zhodnocení následně účtovala na svém majetkovém účtu a odpisovala jej. Tím bude zajištěno, že u SŠ nedojde ke snížení fondu investic za situace, že je technické zhodnocení prováděno pro potřeby ZUŠ. Potom se ale předpokládá i odpisování na straně té účetní jednotky, která technické zhodnocení financovala.

Další možností, jak zajistit nesnížení fondu investic na straně SŠ, je poskytnutí investičního příspěvku od ZUŠ nebo od zřizovatele, zvláště za situace, že obě účetní jednotky mají zřizovatele společného. Jak totiž vyplývá z § 31 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, jedním ze zdrojů fondu investic jsou také peněžní dary a příspěvky od jiných subjektů, jsou-li určené nebo použitelné k investičním účelům. V tomto případě by ale určitě byla nutná součinnost se zřizovatelem obou škol. Řešením je i provedení odvodu do rozpočtu zřizovatele na straně ZUŠ a následné poskytnutí příspěvku z rozpočtu zřizovatele na straně SŠ. Možnosti je tedy nutné hledat zejména na straně rozpočtových právních předpisů, nikoliv pouze předpisů účetních. A lze samozřejmě předpokládat, že rozhodující slovo bude mít kraj jako společný zřizovatel obou příspěvkových organizací.