Vydáno: 27. 11. 2017
Prošlo odborným dohledem
Oprava účetní chyby minulých let a její daňové dopady Ing. Martin Děrgel Podle lidového rčení se člověk chybami učí. Spíše je tomu ale podle autora tak, že nikoli chybami, nýbrž opravami chyb se učíme, tedy pokud se z nich poučíme. Přes nebývalý rozvoj umělé inteligence, sdílení dat a konektivitu technologií jsou (zatím) účetními jenom lidé, kteří přirozeně tu a tam chybují. Ani sebepečlivěji propracovaný podvojný účetní systém zcela nezabrání chybným vstupům – ať už jsou nechtěné, nebo záměrné. Pokud se účetní chyba odhalí až v dalším účetním období, vystává pochopitelně otázka, jak ji napravit. Navíc účetní data jsou stěžejní základnou pro výpočet daně z příjmů, tím pádem účetní chyby mívají rovněž daňové dopady, s nimiž je také třeba se vypořádat. Co je to účetní chyba Zdánlivě triviální otázka. Účetní chybou je přece obecně vzato účetní stav neodpovídající skutečnosti, například když místo správné výše pohledávky 10 100 Kč zaúčtujeme 11 000 Kč, nebo přijatou fakturu zaevidujeme hned dvakrát. To jsou ale příklady „šťastnějších“ typů chyb, které se zpravidla rychle a snadno odhalí v průběhu běžného účetního období, případně již při průměrně zodpovědné inventarizaci na jeho konci. Daleko horší jsou účetní chyby, které nijak nápadně nebijí do očí záhadně nenulovým zůstatkem účtu, ale k jejichž odhalení je nutná téměř detektivní pečlivost. Může jít například o zahrnutí části vedlejších pořizovacích nákladů výrobní linky do provozních nákladů, nebo naopak o chybně navýšené ocenění investice o provozní náklad, nesprávný výpočet kursových rozdílů či odpisů, zapomenutí opravné položky u již uhrazené nebo odepsané pohledávky, početní chyba při zjišťování skutečného stavu zásob, překlep při zápisu či zaúčtování výsledků inventarizace atd.