Legislativní novinky s komentářem - Nová úprava procesu poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 218/2000 Sb.“), je bezesporu jednou z nejdůležitějších norem v oblasti finančního práva, konkrétně rozpočtového, upravuje totiž mimo jiné tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu, státního rozpočtu a státního závěrečného účtu. Pro účely tohoto článku nás bude zajímat především úprava dotací a návratných finančních výpomocí, které zákon č. 218/2000 Sb. definuje v § 3 písm. a) a b). Proces poskytování dotací a návratných finančních výpomocí je pak upraven v Hlavě III, Dílu 2 zákona č. 218/2000 Sb.

Zákon č. 218/2000 Sb. v současné době tento proces neupravuje dostatečně, kdy v § 14 odst. 5 vylučuje užití zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a soudní přezkum rozhodnutí vydaných v souvislosti s poskytnutím či neposkytnutím dotací či návratné finanční výpomoci. Zákon č. 218/2000 Sb. se dále v procedurálních otázkách v současném znění zabývá pouze náležitostmi žádostí o poskytnutí a rozhodnutím a jeho náležitostmi. Tento stav je ovšem nežádoucí, jelikož poskytování dotací je bezesporu výkonem veřejné správy, a proto je vyloučení správního řádu chybné, pokud není správní řád nahrazen jinou, speciální úpravou.

Tento problém by měla vyřešit právě již výše zmiňovaná novela, a tím odstranit současné mezery v úpravě, které jsou v rozporu se současným právním stavem. Předně tedy ve znění novely zákon č. 218/2000 Sb. nezakazuje subsidiární využití správního řádu v otázkách zákonem č. 218/2000 Sb. neupravených, a navíc poskytuje speciální úpravu, kterou si tento proces z technických důvodů vyžaduje. Podívejme se tedy na jednotlivé změny, které novela přinese.

Dle důvodové zprávy by případná aplikace správního řádu v plném rozsahu byla velmi časově náročná a přinesla by nepřiměřenou pracovní zátěž na poskytovatele dotací. Proto je na místě zejména otázka přezkoumatelnosti rozhodnutí. Řízení je koncipováno jako jednostupňové, v čemž není rozdíl oproti současnému stavu. Nadále se vylučuje použití opravných prostředků, tj. jak odvolání a rozkladu, dále nebude možné použít ani obnovu řízení. Nově je však možné negativní rozhodnutí přezkoumat nezávislými soudy ve správním soudnictví. Tato změna bude jistě přínosná, aby zde nedocházelo ke svévoli poskytovatelů, a posiluje tak principy právního státu.

Oproti § 37 odst. 4 správního řádu novela vylučuje podání žádosti o dotaci nebo o návratnou finanční výpomoc ústně do protokolu, a to z čistě praktických důvodů, kdy žádostí o dotaci je opravdu velké množství a tato možnost by mohla způsobovat velkou administrativní zátěž na pracovníky poskytovatelů. Ze stejného důvodu novela povoluje orgánům poskytujícím dotaci nebo návratnou finanční výpomoc zveřejňovat negativní rozhodnutí pouze veřejnou vyhláškou, a to i pouze dálkovým přístupem. Dále je také vyloučeno ustanovení správního řádu týkající se opatření proti nečinnosti, jelikož některá řízení o poskytnutí nebo návratné finanční výpomoci jsou zdlouhavá již ze své podstaty.

Změny doznala i úprava náležitostí, které musí obsahovat žádost o dotaci nebo návratnou finanční výpomoc. Zejména v § 14 odst. 3 písm. g) zákona č. 218/2000 Sb. je nově stanovena povinnost identifikovat výzvu, na jejímž základě je žádost podávána. Na toto ustanovení navazuje nový § 14j zákona č. 218/2000 Sb., podle kterého bude možné podávat žádosti pouze na základě výzev zveřejněných poskytovateli. Tato výzva bude nově obsahovat informace o případné možnosti odstranění vad žádostí, zastavení řízení či vydání nového rozhodnutí se souhlasem žadatele o dotaci.

Odlišně od správního řádu je dále upraveno účastenství. Účastníkem řízení o poskytnutí nebo návratné finanční výpomoci bude pouze žadatel o dotaci. Novela také umožňuje využití veřejnoprávních smluv, poskytovatel bude nově oprávněn převést část svých pravomocí na jinou organizační složku státu nebo právnickou osobu. Touto smlouvou však nemůže přenést svou pravomoc vyhlašování výzev k podávání žádostí a vydání rozhodnutí.

Novela pak dále výslovně vylučuje některá ustanovení správního řádu. Jelikož novela upravuje nově odlišně odstraňování vad žádosti, nepoužijí se obecná ustanovení. Z logického hlediska je dále vyloučen institut navrácení v předešlý stav a je omezena možnost žadatele zúžit předmět své žádosti, nebo ji vzít zpět. Kromě výše zmíněných ustanovení o lhůtách je dále vyloučeno i ustanovení § 140 odst. 2 správního řádu, které upravuje společné řízení o žádostech.

Novela by dle důvodové zprávy měla přinést veskrze pozitivní dopad na postavení účastníků řízení. Co se týče objemu poskytování dotací, měl by nadále zůstat stejný a nepředpokládají se žádné přímé dopady na jiné veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí. Dle názoru autorky článku je tato novela pozitivním přínosem z hlediska právní jistoty žadatelů.

Zejména novinku, podle které budou moci být žádosti podávány jen na základě výzvy, shledává autorka článku jako odůvodněnou, jelikož budou žadatelé nově předem vědět, jak velkou šanci na úspěch jejich žádost má, i tam, kde fakticky tyto výzvy doposud poskytovatelé nevyužívali. Horší postavení žadatelů autorka spatřuje v možnosti zveřejňování negativních rozhodnutí pouze veřejnou vyhláškou. Ovšem je pouze na každém z žadatelů, zda se o tomto rozhodnutí dozvědí včas, a zda tak budou moci využít přezkumu rozhodnutí správním soudem, v čemž naopak autorka spatřuje důležité posílení jejich pozice.

Novela, které je věnován tento příspěvek, tedy kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byla vyhlášena ještě před uzávěrkou časopisu dne 7. 11. 2017 ve Sbírce předpisů České republiky, v částce 128, s účinností od 1. 1. 2018.