Postoupení cizí pohledávky v daňové evidenci

Vydáno: 3 minuty čtení

OSVČ vede daňovou evidenci a v říjnu 2017 koupila cizí obchodní pohledávku (od jiného věřitele) za sjednanou cenu 100 000 Kč, a to na dvě stejné splátky: první v říjnu a druhou v listopadu 2017, přičemž jmenovitá hodnota pohledávky činí 150 000 Kč. Tuto pohledávku obratem v listopadu 2017 prodala (postoupila) dalšímu věřiteli za dohodnutou úplatu 120 000 Kč, které obdržela ihned v hotovosti. Kolik a kdy OSVČ zdaní?

Postoupení cizí pohledávky v daňové evidenci
Ing.
Martin
Děrgel
Podle § 25 odst. 1 písm. z) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p., není daňově uznatelným výdajem „jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena postoupené pohledávky, s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10,“. Na to navazuje uznatelná výjimka těchto výdajů stanovená v § 24 odst. 2 písm. o) ZDP: „... u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,... “.
Poznamenejme, že od zdaňovacího období roku 2018 dochází ke změně posledně citovaného ustanovení na: „... u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, uhrazená pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů z této pohledávky,...“ - tato novelizovaná právní úprava se proto ještě na tazatele nevztahuje.
Podnikající fyzická osoba (OSVČ) s daňovou evidencí v říjnu 2017 úplatně nabyla postoupením (koupila) cizí obchodní pohledávku - poznamenejme však, že její jmenovitá hodnota není pro dané účely podstatná. Příslušnou úplatu (sjednanou kupní cenu) ve výši 100 000 Kč postupiteli (původnímu věřiteli) nový dočasný věřitel - tazatel - uhradil z poloviny hned v říjnu a zbytek v listopadu 2017. Načež předmětnou pohledávku dále úplatně postoupil (prodal) v pořadí třetímu věřiteli (postupníkovi) v listopadu 2017 za sjednanou cenu 120 000 Kč, kterou dotyčný postupník (nový, třetí věřitel) uhradil ihned, respektive ještě v roce 2017.
Z citovaných ustanovení vyplývá, že pořizovací cena postoupením nabyté cizí pohledávky
a priori
není daňově uznatelným výdajem. Tím se může stát až posléze, a to obecně ze dvou důvodů: a) úhrada dlužníkem, b) úhrada postupníkem, který bude novým věřitelem při dalším postoupení (prodeji) pohledávky. V obou případech je ale daňový výdaj z titulu pořizovací ceny pohledávky limitován výši zmíněného příjmu ad a), nebo b).
V roce 2017 tedy tazatel bude mít v daňové evidenci mezi příjmy ze samostatné činnosti zahrnovanými do základu daně podle § 7 a § 7b ZDP mimo jiné celou přijatou úhradu za postoupení (prodej) koupené cizí pohledávky ve výši celkové sjednané (prodejní) ceny za postoupení 120 000 Kč. Současně bude moci poplatník uplatnit jako související daňový výdaj celou pořizovací cenu této pohledávky (100 000 Kč), jelikož příjem od postupníka (kupujícího) je vyšší (120 000 Kč). Není přitom podstatné, že pořizovací (kupní) cenu za pohledávku - z titulu nabytí od původního věřitele - dotyčný postupitel (tazatel) uhradil ve dvou splátkách v roce 2017.
I když se to tazatele netýká, pro úplnost dodejme, že pokud by byla cizí zdanitelná pohledávka dále postoupena (prodána) za nižší než pořizovací cenu, tak by tento rozdíl pro postupitele (prodávajícího) s daňovou evidencí představoval zdanitelný příjem podle § 23 odst. 13 ZDP. Výjimka se týká pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP - jde o pohledávky za určitých způsobem postiženými dlužníky, například v insolvenčním řízení, v exekuci, zemřelé či zaniklé bez právního nástupce, kdy je příjmem pouze částka, za kterou byly postoupeny.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů