Daň z příjmů fyzických osob od 1. 1. 2018

Rok 2017 byl velmi bohatý na novely zákona o daních z příjmů¹⁾. Bohužel však častá novelizace tohoto zákona v situaci, kdy některé novely nabývají účinnosti již v průběhu zdaňovacího období, rozhodně nepřispívá k přehlednosti v oblasti zdaňování příjmů nejen fyzických osob. Již několik let se snažím čtenáře upozornit na obsah jednotlivých novel s vazbou na daň z příjmů fyzických osob. Nejinak tomu bude i pro rok 2018, kdy upozorním na novely zákona o daních z příjmů, jejichž účinnost zasahuje právě do roku 2018. Vzhledem k podzimním volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nelze v tuto chvíli spolehlivě posoudit, zda ještě v průběhu roku 2018 bude schválena nějaká další novela zákona o daních z příjmů, která by svou účinností zasahovala právě do roku 2018, protože řada sněmovních tisků, které obsahovaly mimo úpravy jiných právních předpisů i novelu zákona o daních z příjmů, nebyla do konce volebního období před podzimními volbami projednána. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů s vlivem na zdanění příjmů fyzických osob od 1. 1. 2018, které již byly schváleny a ve Sbírce zákonů.

Na závěr tohoto příspěvku bude pozornost věnována zvýšení minimální mzdy, které odsouhlasila vláda s účinností od 1. 1. 2018. Ačkoliv se tedy nejedná o novelizaci zákona o daních z příjmů, má zvýšení minimální mzdy vliv na řadu parametrů s přímým dopadem na daň z příjmů fyzických osob.

V rámci novely zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, došlo k úpravě celé řady ustanovení zákona o daních z příjmů nejen ve vztahu k fyzickým osobám. Protože byla tomuto zákonu věnována detailní pozornost v příspěvku publikovaném ve FDÚB č. 3/2017²⁾, dovolím si odkázat čtenáře na tento příspěvek. Do seznamu novel zákona o daních z příjmů od 1. 1. 2018 jsem tento zákon zařadil proto, že díky obecnému přechodnému ustanovení se většina změn uplatní právě až od zdaňovacího období roku 2018.

V rámci novely zákona o daních z příjmů, která je součástí tohoto zákona, po několikaletém pravidelném zvyšování částek daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další vyživované dítě zákonodárce v tomto případě zvýšil částku daňového zvýhodnění i na jedno dítě, a to o částku 1 800 Kč. V níže uvedené tabulce je provedeno meziroční srovnání ročních částek daňového zvýhodnění.

I--------------------------------I--------------I--------------I-------------I
I Daňové zvýhodnění              I   rok 2017   I   rok 2018   I rozdíl v Kč I
I                                I (ročně v Kč) I (ročně v Kč) I             I
I--------------------------------I--------------I--------------I-------------I
I Na jedno vyživované dítě       I    13 404    I    15 204    I    1 800    I
I--------------------------------I--------------I--------------I-------------I
I Na druhé vyživované dítě       I    19 404    I    19 404    I      0      I
I--------------------------------I--------------I--------------I-------------I
I Na třetí a každé další         I    24 204    I    24 204    I      0      I
I vyživované dítě                I              I              I             I
I--------------------------------I--------------I--------------I-------------I

§ 35c odst. 1.

Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Zvýšená částka daňového zvýhodnění na jedno dítě se tak poprvé použije od ledna 2018.

1. 1. 2018 v části týkající se komentované úpravy.

V návaznosti na rozsáhlou změnu stavebního řádu byly provedeny i úpravy řady právních předpisů, zákon o daních z příjmů nevyjímaje. Úprava zákona o daních z příjmů je však rozsahem minimální. V důsledku zavedení společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, se toto společné povolení doplňuje do výčtu průkazů, kterými poplatník prokazuje plátci nárok na uplatnění nezdanitelné části základu daně v tomto konkrétním případě nezdanitelné části základu daně z titulu uplatnění úroku z hypotečního úvěru nebo z úvěru ze stavebního spoření.

§ 38l odst. 1 písm. c) a d).

Prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení (zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 31. 7. 2017), tj. 1. 1. 2018.

Vláda České republiky svým nařízením č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 11 000 Kč na 12 200 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2018.

Uvedená úprava má přímý dopad i na některé parametry, které jsou zakotveny v příslušných ustanoveních zákona o daních z příjmů. Tyto dopady si obdobně jako při předchozím zvýšení částky minimální mzdy shrneme v členění podle jednotlivých paragrafů vzestupně.

Podle § 21g zákona o daních z příjmů se minimální mzdou pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy

Z uvedeného tedy plyne, že vzhledem k tomu, že se změna výše minimální mzdy stane účinnou od 1. 1. 2018, dopadne na dále uvedená ustanovení zákona o daních z příjmů již pro zdaňovací období roku 2018. Dále je z uvedeného ustanovení zřejmé, že se vychází z částky minimální mzdy tak, jak je upravena v § 2 výše uvedeného nařízení vlády č. 567/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 286/2017 Sb., tzn. bez přihlédnutí například k omezenému pracovnímu uplatnění zaměstnance. Ve všech níže uvedených parametrech se tedy od 1. 1. 2018 bude vycházet z minimální mzdy ve výši 12 200 Kč.

Prvním ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů:

Vzhledem ke zvýšení minimální mzdy dochází také ke zvýšení úhrnné částky osvobozených důchodů nebo penzí ze stávajících 396 000 Kč (tj. 36 x 11 000 Kč = 396 000 Kč) (tj. 36 x 12 200 Kč = 439 200 Kč).

Změna minimální mzdy se také dotýká uplatnění slevy na dani za umístění dítěte v předškolním zařízení. Praktický dopad změny výše minimální mzdy lze tedy identifikovat v § 35bb odst. 4 zákona o daních z příjmů: .

Od 1. 1. 2018 tedy bude možné za každé vyživované dítě uplatnit slevu na dani v souvislosti s jeho umístěním do předškolního zařízení ve výši výdajů prokazatelně vynaložených za takové umístění, .

Dalším ustanovením zákona o daních z příjmů, kterého se změna minimální mzdy dotýká, je § 35c odst. 4 zákona o daních z příjmů: .

Dojde tedy od 1. 1. 2018 ke zvýšení uvedeného limitu vybraných příjmů pro účely nároku na daňový z 66 000 Kč (tj. 6 x 11 000 Kč = 66 000 Kč) (tj. 6 x 12 200 Kč = 73 200 Kč).

Změna minimální mzdy se dotýká i následujících ustanovení § 35d zákona o daních z příjmů, avšak v tomto případě se jedná o rozvedení podmínek uvedených v § 35c zákona o daních z příjmů:

Od 1. 1. 2018 se tedy polovina minimální mzdy použitá v uvedeném ustanovení zákona o daních z příjmů zvyšuje ze stávajících 5 500 Kč (tj. 11 000 Kč / 2 = 5 500 Kč) (tj. 12 200 Kč / 2 = 6 100 Kč).

Jak již bylo uvedeno u předchozích ustanovení zákona o daních z příjmů, dojde tedy od 1. 1. 2018 ke zvýšení uvedeného limitu šestinásobku minimální mzdy z 66 000 Kč (tj. 6 x 11 000 Kč = 66 000 Kč) (tj. 6 x 12 200 Kč = 73 200 Kč) a v případě poloviny minimální mzdy ze stávajících 5 500 Kč (tj. 11 000 Kč / 2 = 5 500 Kč) (tj. 12 200 Kč / 2 = 6 100 Kč).

§ 4 odst. 1 písm. h), § 35bb odst. 4, § 35c odst. 4, § 35d odst. 4 a 6.

1. 1. 2018.