Vydáno: 11. 12. 2017
Řízení rizik dle Metodiky řízení rizik ve veřejné správě ze dne 4. 4. 2016 Mgr. Pavel Bláha Metodický pokyn Centrální harmonizační jednotky (dále jen „CHJ“) Ministerstva financí České republiky přináší od dubna roku 2016 nový, a dle názoru autora mnohem logičtější přístup k řízení rizik v orgánech veřejné správy (dále také „OVS“), na které se vztahuje zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZFK“). Z letopočtu přijetí tohoto zákona v porovnání k roku přijetí metodiky by se zdálo, že řízení rizik ve veřejné správě nemělo mnoho let žádnou metodickou podporu. To však není pravda. Z dílny CHJ byly vydány: pokyn CHJ č. 6, z roku 2004 – pokyn k jednotnému uplatňování závazných pravidel a doporučení pro systém řízení rizik v orgánech veřejné správy; a dále Metodická pomůcka k nastavení řídící kontroly podle COSO ERM se zaměřením na řízení rizik v orgánech státní správy, platná od 1. 1. 2007. Obě metodiky v zásadě nastavily, terminologii, systém ohodnocování rizik a zasadily ho do systému vnitřního řízení a kontroly subjektů veřejné správy tak, jak to předpokládá ZFK. Nutno konstatovat, že tato zásadní úprava se ani vydáním metodiky z dubna roku 2016 nezměnila. To, v čem změna nastala, a to změna zásadní, je metodika přístupu. Zákonná úprava pro řízení rizik v subjektech veřejné správy Připomeňme na začátek ještě zákonnou úpravu v ZKF týkající se problematiky řízení rizik. Za prvé jde o to, aby vedoucí orgánu veřejné správy v jím řízené organizaci zavedl a udržoval takový vnitřní kontrolní systém, který: „je způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat provozní, finanční, právní a jiná rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy“. Pokud si uvedenou definici rozklíčujeme, dojdeme k následujícím závěrům.
Zdroj: Unes - účetnictví neziskového sektoru, 12/2017.