Účetní závěrka 2017: jak na to?

Vydáno: 10 minut čtení

Účetní závěrka je komplexně řešena zákonem o účetnictví a dále pro podnikatele vyhláškou č. 500/2002 Sb. , která vysvětluje vybraná ustanovení zákona. Ustanovení § 18 odst. 1 se zabývá obsahem účetní závěrky.

Účetní závěrka 2017: jak na to?
Ing.
Zita
Drábková
Ph. D.
je daňovou poradkyní TAXART CZ s.r.o., a odbornou asistentkou JU EF KUF
 
Jaké činnosti zahrnuje účetní závěrka?
1.
Přípravné práce
-
1.1 Kontrola převodu zůstatků z minulého roku:
-
1.2 Inventarizace - aktiv a pasiv, která zahrnuje dokladové a fyzické porovnání účetního a skutečného stavu.
-
1.3 Účetní analýza - zahrnující provedení analýzy a zaúčtování účetních operací v kontextu s naplněním konceptů, na kterých je účetnictví postaveno. Jde zejména o dodržení zásady časového rozlišení (akruální princip), zásady opatrnosti týkající se rizika nadhodnocení aktiv a výnosů, podhodnocení závazků a nákladů.
S tímto souvisí závěrkové operace, například zaúčtování kursových rozdílů u aktiv a pasiv, inventurních rozdílů zjištěných dokladovou a fyzickou inventarizací, dohadných pohledávek a závazků, opravných položek, dále účetních a zákonných rezerv, případně přecenění majetkových podílů a přecenění cenných papírů určených k obchodování a derivátů.
Po zjištění výsledku hospodaření a stanovení daňové povinnosti také zaúčtování splatné daně z příjmů. Při povinném auditu také stanovení a zaúčtování odložené daňové povinnosti či odložené daňové pohledávky.
-
1.4 Daňová analýza - daňově uznatelných nákladů, výnosů v kontextu stanovení základu daně z příjmů.
2.
Účetní uzávěrka - uzavírání účetních knih zahrnující uzavření jednotlivých účtů nákladů a výnosů (zjištění obratů a zaúčtování na účet zisků a ztrát), také aktiv a pasiv (zjištění konečných zůstatků a zaúčtování na konečný účet rozvažný).
3.
Sestavení výkazů účetní závěrky (včetně finanční analýzy).
Druhy sestavovaných účetních závěrek:
1.
Řádná účetní závěrka - sestavuje se k rozvahovému dni (poslední den účetního období):
2.
Mimořádná účetní závěrka - sestavuje se v mimořádných situacích (např. ke dni předcházejícímu zrušení účetní jednotky, ke dni předcházející vstupu do likvidace, nebo přeměně).
3.
Mezitímní účetní závěrka - povinnost je stanovena zvláštními právními předpisy během účetního období (například u změny právní formy účetní jednotky nebo stanovení vypořádacího podílu společníka).
 
Jaký je obsah účetní závěrky pro jednotlivé kategorie účetních jednotek?
Každá účetní jednotka musela poprvé za účetní období roku 2016 určit, do jaké kategorie patří. Pokud vznikla účetní jednotka nově v průběhu roku 2017, pak bude volit takovou kategorii v závislosti na předpokládané hodnotě kritérií k rozvahovému dni roku 2017.
V níže uvedené tabulce jsou uvedena jednotlivá kritéria rozhodující pro zařazení účetní jednotky mezi mikro, malé, střední nebo velké. Právě zařazení účetní jednotky je podstatné pro povinný rozsah sestavení účetní závěrky.
Tabulka č. 1: Kategorizace účetních jednotek od 1. 1. 2016
 I---------------I--------------I--------------I---------------I---------------I I Kategorie     I Mikro        I Malá         I Střední       I Velká         I I účetních      I              I              I               I               I I jednotek      I              I              I               I               I I---------------I--------------I--------------I---------------I---------------I I Kritéria      I nepřekračuje I nepřekračuje I nepřekračuje  I překračuje    I I kategorizace: I alespoň 2    I alespoň 2    I alespoň 2     I alespoň 2     I I               I z podmínek   I z podmínek   I z podmínek    I z podmínek    I I---------------I--------------I--------------I---------------I---------------I I Aktiva netto  I 9 000 000    I 100 000 000  I 500 000 000   I 500 000 000   I I celkem        I              I              I               I               I I---------------I--------------I--------------I---------------I---------------I I Úhrn čistého  I 18 000 000   I 200 000 000  I 1 000 000 000 I 1 000 000 000 I I obratu        I              I              I               I               I I---------------I--------------I--------------I---------------I---------------I I Průměrný      I 10           I 50           I 250           I 250           I I počet         I              I              I               I               I I zaměstnanců   I              I              I               I               I I---------------I--------------I--------------I---------------I---------------I
Obsah jednotlivých částí účetní závěrky, případně výroční zpráva a zprávy o vztazích, je závislý na kategorii, do které účetní jednotka spadá.
Povinnosti sestavení účetních výkazů jsou následující:
Mikro účetní jednotka: Nemá povinnost sestavovat rozvahu v plném rozsahu (pak sestavuje ve zkráceném rozsahu). Výkaz zisku a ztráty nemusí poprvé za účetní období roku 2016 mikro účetní jednotka zveřejňovat ve sbírce listin (vyjma případů, kdy zvláštní předpis určuje povinnost ověřit účetní závěrku auditorem). Mikro účetní jednotka nemá povinnost sestavovat Přehled o změnách vlastního kapitálu a Přehled o peněžních tocích (cash flow) a výroční zprávu - platí také s výjimkou situací, kdy zvláštní předpis ukládá povinnost zákonného auditu.
Malá účetní jednotka: Rozsahem sestavení výkazů je obdobná jako u mikro účetní jednotky. Nicméně, pokud jsou u účetní jednotky splněny podmínky zákonného auditu dle § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, musí účetní jednotka sestavovat rozvahu a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu (v ostatních případech zkrácený rozsah výkazu), přehled o změnách vlastního kapitálu, přehled o peněžních tocích (cash flow) a výroční zprávu.
Poznámka pro výkaz zisku a ztráty sestavovaný mikro a malou účetní jednotkou, která není obchodní společností: Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu mohou obsahovat pouze položky, a to jen ty označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky.
Střední a malá účetní jednotka: Má povinnost sestavit výkaz zisku a ztráty a rozvahu v plném rozsahu. Dále mají účetní jednotky v těchto kategoriích Přehled o změnách vlastního kapitálu, Přehled o peněžních tocích (cash flow) a výroční zprávu a nechat účetní závěrku ověřit externím auditorem.
 
Nefinanční informace - pro rok 2017
Novela zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, s účinností od 1. 1. 2017 (zákon č. 462/2016 Sb.) prezentuje novinky v oblasti zveřejňování nefinančních informací. Nově je požadováno zveřejnění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky, skupinami. Jde o velké účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi a současně subjekty veřejného zájmu k rozvahovému dni a současně překročí kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.
Nově musí tyto účetní jednotky zveřejňovat nefinanční informace týkající se sociálních otázek, respektování lidských práv a boje proti korupci a úplatkářství. Nově zákon požaduje jasnou strukturu zveřejňovaných nefinančních informací včetně popisu rizik, opatření a prezentace jejich výsledků.
Auditor
je povinen ověřit, zda účetní jednotka uvádějící nefinanční informace vypracovala nefinanční informace a uvedla je ve výroční zprávě nebo konsolidované výroční zprávě nebo zda vypracovala samostatnou zprávu.
Dále novela obsahuje technické úpravy pro případy přeměn v kontextu se zákonem č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, například definuje účetní období při přeměně.
 
Zveřejnění účetní závěrky
Účetní jednotky jsou povinny zveřejnit účetní závěrku ve sbírce listin, a to do 30 dní od jejího schválení. Zveřejňuje se v elektronické formě a formátu pdf na místně příslušném rejstříkovém soudě. Tímto způsobem je následně účetní závěrka zveřejněna na www.justice.cz ve sbírce listin.
 
Zákonný audit
Účetní jednotka je povinna si přizvat externího auditora pro ověření věrného a poctivého obrazu účetní závěrky, pokud účetní jednotka k rozvahovému dni a za bezprostředně předcházející účetní období splní 2 z následujících hodnot:
-
aktiva celkem 40 000 000 Kč (od roku 2016 netto hodnota),
-
roční úhrn čistého obratu 80 000 000 Kč (od roku 2016 se aktivace nepromítá do výnosů, ale do nákladů sk. 58),
-
průměrný počet zaměstnanců 50.
 
Rozsah účetní závěrky
Rozvaha ve zkráceném rozsahu pro mikro účetní jednotky-neauditované:
Ve formálním uspořádání dle vyhlášky č. 500/2002 Sb., má účetní jednotka volbu uvádět v rozvaze pouze řádky označené písmeny:
Pohledávky za upsaný základní
kapitál
Dlouhodobý majetek
Oběžná aktiva
Časové rozlišení aktiv
Vlastní
kapitál
Rezervy
Závazky
Časové rozlišení pasiv
Malá účetní jednotka nepodléhající auditu má volbu sestavit zkrácenou verzi rozvahy v rozsahu řádků značených písmeny a římskými číslicemi a položku C. II.1. Dlouhodobé pohledávky a dále položku C. II.2. Krátkodobé pohledávky.
 
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu
Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 (druhové členění) nebo přílohy č. 3 (účelové členění) vyhlášky č. 500/2002 Sb. Výkaz zisku a ztráty ve zkráceném rozsahu zahrnuje položky přílohy č. 2 nebo přílohy č. 3 vyhlášky, a to jen ty označené římskými číslicemi, písmeny a výpočtové položky.
Přitom mikro a malé účetní jednotky nepodléhající auditu nemusí výkaz zisku a ztráty zveřejňovat ve sbírce listin.
 
Příloha k účetní závěrce (komentář účetních výkazů)
Minimální rozsah přílohy k účetní závěrce je pro mikro a malé účetní jednotky, které nepodléhají auditu je vymezen § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Musí obsahovat údaje:
-
obchodní firmu/název/jméno,
-
sídlo/bydliště,
-
identifikační číslo osoby,
-
informaci o zápisu do veřejného rejstříku (uváděnou na obchodních listinách),
-
právní formu,
-
informace o tom, že je účetní jednotka v likvidaci,
-
předmět podnikání (nebo činnosti), pro který byla zřízena,
-
rozvahový den (okamžik), k němuž se účetní závěrka sestavuje,
-
okamžik sestavení účetní závěrky,
-
podpisový záznam.
Mikro a malé účetní jednotky podléhající auditu musí obsahovat všechny údaje dle § 39 a § 39a vyhlášky.
Střední účetní jednotka sestavuje v rozsahu určeném § 39 a § 39b vyhlášky.
Velká účetní jednotka sestavuje přílohu k účetní závěrce dle § 39, § 39b a § 39c vyhlášky.
 
Zjednodušený rozsah účetnictví
Příspěvkové organizace, spolky, pobočné spolky, odborové organizace, honební společenstva, náboženské společnosti a církve, dále obecně prospěšné společnosti, nadační fondy, ústavy, společenství vlastníků, bytová a sociální družstva mohou vést účetnictví ve zjednodušené formě. Zjednodušená forma se týká formy vedení účetnictví, nikoli rozsahu sestavení výkazů. Zjednodušená forma účetnictví představuje možnost účtování pouze na účtové skupiny, nejsou povinny účtovat o rezervách a opravných položkách.
Účetní závěrka představuje komplexní proces a jen těžko si lze představit, že bude výsledkem zcela zautomatizovaných procesů softwarů, tj. bez úvah tvůrců účetnictví o věrném a poctivém obrazu účetnictví.