Povinnosti a chyby zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

Zabezpečit odvod pojistného v případě, kdy je zaměstnaná osoba ve zdravotním pojištění považována za zaměstnance ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“). Zaměstnancem se ve zdravotním pojištění stává osoba na základě zúčtovaného plnění, které má povahu příjmu ze závislé činnosti, zdaňovaného podle ustanovení § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), případně dosažením požadované výše příjmu, nejčastěji u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Neplacení pojistného:

Od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele. Aby zaměstnavatelé postupovali podle zákona, musejí vždy věnovat pozornost příjmům zúčtovaným po skončení dohody (dohod) bez ohledu na to, zda tato v některém z měsíců založila nebo nezaložila účast na zdravotním pojištění.

Do vyměřovacího základu zaměstnance patří například částka ve výši 1 % vstupní ceny motorového vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně toto vozidlo k používání pro služební i soukromé účely.

– opožděně, tj. po dni splatnosti, kterým je u zaměstnavatele za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. den následujícího kalendářního měsíce (připsáním úhrady na účet zdravotní pojišťovny, určený pro hromadné platby pojistného),

– v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, případně neplacení pojistného vůbec,

– pod špatným variabilním symbolem (hromadný plátce – zaměstnavatel správně poukazuje platby pod variabilním symbolem IČ, případně pod číslem přiděleným zdravotní pojišťovnou),

– na špatný účet.

Kterákoliv z výše uvedených chyb způsobuje komplikaci jak zaměstnavateli (tomu především), tak zdravotní pojišťovně. Není-li pojistné řádně placeno, dochází u zaměstnavatele ke vzniku dlužného pojistného a současně běží penále, při chybném placení eviduje zdravotní pojišťovna nesprávně poukázané (neidentifikované) platby. V rámci kontrolní činnosti u zaměstnavatele se tento rozpor zjistí a následně musejí být na základě žádosti zaměstnavatele takové platby dohledány a správně přiřazeny. Proto by mělo být řádné placení pojistného prioritní starostí každého zaměstnavatele.

Zaměstnavatel si neuvědomí, že minimum, resp. jeho poměrná část, musejí být (mimo výjimek – viz výše) dodrženy vpřípadě:

– pracovního poměru sjednaného na zkrácený pracovní úvazek,

– dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč,

– dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

Odvést pojistné na zdravotní pojištění v případě poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci nebo při vykázané neomluvené absenci v souladu s právní úpravou platnou ve zdravotním pojištění.

S účinností od 1. 1. 2015 se již nenavyšuje vyměřovací základ za dobu trvání neplaceného volna nebo při vykázané neomluvené absenci zaměstnance, avšak zaměstnavatel musí při odvodu pojistného za příslušný kalendářní měsíc dodržet minimální vyměřovací základ, resp. jeho poměrnou část, pokud se na zaměstnance (a zaměstnavatele jako plátce pojistného) tato povinnost vztahuje.

– odvod pojistného při zaměstnání trvajícím po celý kalendářní měsíc z příjmu nižšího než 12 200 Kč i tehdy, když musí být dodržen minimální vyměřovací základ,

– nedodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu,

– bezdůvodné dopočítávání do minima v případě, když zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc.

V těchto případech nehraje roli počet kalendářních dnů trvání neplaceného volna nebo neomluvené absence.

Řádně plnit za zaměstnance oznamovací povinnost, jsou-li zaměstnavateli dané skutečnosti známy.

– nedodržení osmidenní lhůty pro oznámení změny,

– nepoužití dvou kódů při nástupu do zaměstnání u osoby, za kterou platí pojistné stát (jestliže nastupuje do zaměstnání například poživatel invalidního důchodu, používá zaměstnavatel na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele současně kódy „P“ a „D“),

– neoznámení přiznání důchodu v době trvání zaměstnání (pokud je zaměstnanci přiznán starobní důchod a osoba dále pokračuje v zaměstnání, použije zaměstnavatel kód „D“ s datem přiznání důchodu).

Sdělování nových skutečností, jakož i oznamování změn, má význam z hlediska validity dat v informačních systémech zdravotních pojišťoven. Relevantnost těchto dat ovlivňuje jak povinnost platit pojistné nebo platby pojistného od státu, tak garantuje nárok na úhradu hrazených služeb podle podmínek stanovených zákonem č. 48/1997 Sb.

Předat řádně vyplněný formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ (dále jen „Přehled“) všem zdravotním pojišťovnám, u kterých jsou pojištěni zaměstnanci zaměstnavatele, a to za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento „Přehled“ obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, úhrnnou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců (13,5 % z vyměřovacího základu, zaokrouhleno na celou korunu směrem nahoru) a počet zaměstnanců, ke kterým se údaje vztahují.

Zjistí-li zaměstnavatel dodatečně jakoukoliv změnu ve vyměřovacím základu (a tedy i v částce pojistného), případně v počtu zaměstnanců, podává zdravotní pojišťovně opravný „Přehled“.

Pokud zaměstnavatel svoji zákonnou povinnost podat „Přehled“ (i přes výzvu zdravotní pojišťovny) nesplní, může mu příslušná zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím pravděpodobnou výši pojistného, a to na základě údajů a pomůcek, které má k dispozici, nebo které si sama opatří, případně i podle zákona. V této souvislosti si musí zaměstnavatel uvědomit, že stanovením pravděpodobné výše pojistného není dotčena jednak jeho povinnost předložit „Přehled“, jednak možnost zdravotní pojišťovny uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 50 000 Kč. Na základě stanovené pravděpodobné výše pojistného je zaměstnavatel taktéž povinen platit penále. V této souvislosti lze konstatovat, že stanovení pravděpodobné výše pojistného není pro zaměstnavatele příliš „výhodné“, neboť v roce 2018 představuje toto pojistné u zaměstnance měsíční částku 5 721 Kč, určenou jako 13,5 % z vyměřovacího základu 42 375 Kč.

Povinnosti zaměstnavatelů ve zdravotním pojištění jsou zakotveny v příslušných ustanoveních základních právních norem, kterými jsou zejména zákon č. 48/1997 Sb. a zákon č. 592/1992 Sb. Nezaplacení dlužného pojistného, jakož i penále, je příslušná zdravotní pojišťovna podle zákona povinna plošně uplatňovat (vyměřovat) vůči všem plátcům a v případě jejich nezaplacení i vymáhat. Porušení některé z povinností může být důvodem k uložení pokuty.

Pokud zaměstnavatel nezaplatí pojistné včas a ve správné výši, vznikne penále, jehož aktuální sazba činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Každá platba penále se zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Zdravotní pojišťovna rovněž nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

Zdravotní pojišťovna může zaměstnavateli jako hromadnému plátci pojistného uložit pokutu zejména za: