Legislativní novinky roku 2018

Ing. Pavel Běhounek

Vydáno: 29. 01. 2018 20 minut čtení

V následujícím příspěvku vám přinášíme přehled nejdůležitějších změn v daňové a účetní oblasti pro rok 2018.

Ing.

Pavel

Běhounek

Změny v daních z příjmů

Největší množství změn, které se použijí poprvé pro zdaňovací období kalendářního roku 2018, jsou změny, které přinesl do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „ZDP“ [změn v zákoně o rezervách (zákon č. 593/1992 Sb.) je jen málo] tzv.

daňový balíček (zákon č. 170/2017 Sb.).

Problémem této novely je, že nabyla účinnosti 1. 7. 2017, ale drtivá většina změn se použije poprvé až pro zdaňovací období roku 2018 (u právnických osob účtujících v hospodářském roce tyto změny však platí již pro hospodářský rok započatý 1. 7. 2017 a později). Pokud v přechodných ustanoveních zákona č. 170/2017 Sb. nenajdeme pro určitou změnu výjimku, tak se tato změna podle obecného přechodného ustanovení použije poprvé pro zdaňovací období roku 2018 – např.

nová pravidla pro uplatnění srážkové daně

z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 ZDP; tuto změnu lze označit za nejvýznamnější změnu v oblasti zdanění příjmů ze závislé činnosti, a proto je jí dále věnována pozornost v samostatné kapitole.

Významnou změnou je snížení

maximální částky výdajů,

které mohou OSVČ či pronajímatelé uplatnit

procentem z příjmů

– např. u živnosti neřemeslné lze nadále i za rok 2018 uplatnit výdaje ve výši 60 % příjmů, avšak maximálně do částky 600 000 Kč (za rok 2017 to bylo maximálně 1 200 000 Kč). Od roku 2018 je také zrušeno omezení podle § 35ca ZDP, které bylo k 1. 7. 2017 ze ZDP vypuštěno a které zakazovalo uplatnění slevy na manželku/manžela a daňového zvýhodnění na dítě v případech, kdy součet dílčích základů daně stanovených s využitím procentuálních výdajů přesahoval 50 % celkového základu daně. Zrušení § 35ca ZDP je možné využít již za zdaňovací období roku 2017, ale v tom případě je nutné již pro rok 2017 uplatnit nový limit procentuálních výdajů (např. 600 000 Kč u příjmů ze živnosti neřemeslné) – v přílohách č. 1, resp. 2, přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017 byla pro tento účel zavedena kolonka „Uplatňuji nižší limit u výdajů stanovených procentem z příjmů“.

V oblasti daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) došlo pro rok 2018 v podstatě jen k několika změnám. Například možnost uplatnit u

vypůjčeného vozidla,

jde-li o

výpůjčku uzavřenou s věřitelem na dobu zajištění dluhu převodem vlastnického práva,

výdaje na dopravu (tj. výdaje na spotřebované pohonné hmoty a parkovné) v prokázané výši – § 24 odst. 2 písm. k) ZDP; ještě za zdaňovací období roku 2017 (za hospodářský rok započatý před 1. 7. 2017) bylo možné i v tomto případě výpůjčky uplatnit výdaje na spotřebované pohonné hmoty pouze ve výši náhrady za spotřebované pohonné hmoty.

Celá řada změn je jen formálního charakteru – např.

daňová uznatelnost nákladů

exekuce

podle zvláštního právního předpisu hrazených věřitelem již neplyne z výslovné úpravy v § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP, jak tomu bylo do 30. 6. 2017, ale z obecné úpravy § 24 odst. 2 písm. p) ZDP [výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů]. Z obecné úpravy § 24 odst. 2 písm. p) ZDP také plyne daňová uznatelnost nákladů

exekuce

podle zvláštního právního předpisu hrazených dlužníkem (toto bývá chápáno jako věcná změna, ale novela naopak potvrdila, že tomu tak bylo i podle právní úpravy před 1. 7. 2017).

K 1. 1. 2018 nabyla účinnosti novela zákona o státní sociální podpoře č. 200/2017 Sb., která pro zdaňovací období roku 2018

zvyšuje daňové zvýhodnění na prvé dítě z 13 404 Kč/rok

(naposledy se uplatní za rok 2017)

na 15 204 Kč/rok.

Ke zvýšení částek daňového zvýhodnění na první dítě tak dochází po poměrně dlouhé době (naposledy došlo ke zvýšení od roku 2012, kdy byla částka daňového zvýhodnění oproti roku 2011 zvýšena také o 150 Kč měsíčně, tj. o 1 800 Kč ročně). Protože

vývoj částek daňového zvýhodnění na dítě

je značně nepřehledný, shrnuje jej následující tabulka:

	2015	2016	2017	2018
na první dítě	13 404 Kč/rok (1 117 Kč/měsíc)			15 204 Kč/rok (1 267 Kč^***)/měsíc)
na druhé dítě	15 804 Kč/rok (1 317 Kč/měsíc)	17 004 Kč/rok (1 417 Kč^*)/měsíc)	19 404 Kč/rok (1 617 Kč^**)/měsíc)
na třetí a další dítě	17 004 Kč/rok (1 417 Kč/měsíc)	20 604 Kč/rok (1 717 Kč^*)/měsíc)	24 204 Kč/rok (2 017 Kč^**)/měsíc)

Vysvětlivky:

^*) Tyto měsíční částky daňového zvýhodnění se použily poprvé při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti z mezd za 05/2016.

^**) Tyto měsíční částky daňového zvýhodnění se použily poprvé při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti z mezd za 07/2017.

^***) Tato měsíční částka daňového zvýhodnění se poprvé použije při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti z mezd za 01/2018.

Pro rok 2018 došlo také např.

ke zpřísnění podmínek pro uplatnění daňového bonusu na dítě

podle § 35 odst. 4 ZDP – pro splnění podmínky dosažení příjmů ve výši šestinásobku minimální mzdy se již nebudou brát do úvahy příjmy z kapitálového majetku dle § 8 ZDP a příjmy z pronájmu dle § 9 ZDP.

Pro rok 2018 byl vydán nový vzor tiskopisu „prohlášení k dani“ a také zcela nový tiskopis pro „roční zúčtování daně“ za rok 2018 – dosud užívaný formulář byl „roztržen“ na 2 samostatné listy (samostatně „prohlášení k dani“ a samostatně „žádost o roční zúčtování daně“).

Nový vzor tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti MFin 25 5457 je označen jako

vzor 26.

Oproti dosavadní praxi došlo především k těmto změnám:

–

součástí tiskopisu již není žádost o provedení ročního zúčtování daně (v podstatě jde tedy o prvý list dosud používaného tiskopisu),

–

tiskopis je použitelný pouze na jedno zdaňovací období (bude jej tedy nutné každoročně vyplňovat celý včetně identifikace zaměstnavatele i zaměstnance).

Pro zdaňovací období roku 2018 je nadále plně využitelný

dosavadní tiskopis vzor č. 25 či 24

(v případě daňového nerezidenta se použití vzoru č. 24 nedoporučuje).

Nové tiskopisy „prohlášení k dani“ již jsou k dispozici na finančních úřadech, tiskopisy vzoru č. 25 již dále tiskem vydávány nebudou – budou však nadále dostupné ve webové databázi finanční správy a bude tedy možné si je vytisknout.

Pro zdaňovací období roku 2018 byl zveřejněn také zcela nový tiskopis

Žádost o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění

– tento tiskopis však zatím nebude vydán tiskem, protože má být poprvé použit až pro žádost o roční zúčtování daně

za rok 2018,

tedy na počátku roku 2019.

Žádost o roční zúčtování daně je zcela nový tiskopis 25 5457B, vzor č. 1 – jedná se v podstatě o odtržený druhý list z dosavadních formulářů „prohlášení k dani“. Stejně jako u tiskopisu „prohlášení k dani“ vzoru č. 26 bude tiskopis „ročního zúčtování“ určen pouze na jedno zdaňovací období. Nic ovšem nebude bránit požádat o roční zúčtování daně za rok 2018 (na začátku roku 2019) na tiskopisu „prohlášení k dani“ vzor č. 25 či 24.

Důvodem pro vydání nových tiskopisů je skutečnost, že počínaje zdaňovacím obdobím roku 2018 nejsou zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci omezováni v tom smyslu, že by bylo nutné „prohlášení k dani“ či žádost o roční zúčtování daně provádět pouze v písemné formě. Prohlášení k dani může zaměstnanec provést např. ve vnitropodnikovém elektronickém systému a tuto skutečnost potom osoba odpovědná za zdanění mezd na tiskopisu zaznamená.

Kromě nových tiskopisů byla zveřejněna také pdf verze „prohlášení k dani“ vzor č. 26 v interaktivní podobě, ve které lze příslušné údaje vyplnit v počítači. Zveřejněna byla také .xml struktura formuláře „prohlášení k dani“, .xml struktura „ročního zúčtování“ bude zveřejněna až v průběhu roku 2018.

Srážková daň z příjmů ze závislé činnosti

Z příjmů ze závislé činnosti uplatňuje zaměstnavatel počínaje zdaňovacím obdobím roku 2018 srážkovou daň podle § 6 odst. 4 ZDP za podmínky, že zaměstnanec u tohoto zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani, jedná-li se o:

příjmy plynoucí z dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč,

nebo

příjmy ze závislé činnosti, které v úhrnné výši u téhož plátce daně za kalendářní měsíc nepřesáhnou částku 2 500 Kč.

Příklad 1

Dohoda o provedení práce

Zaměstnanec nemá podepsáno prohlášení k dani a má měsíční příjem z dohody o provedení práce:

do 10 000 Kč (včetně 10 000 Kč),

nad 10 000 Kč.

V roce 2018, stejně jako v roce 2017, příjem nepodléhá ani odvodu pojistného na sociální pojištění, ani pojistného na zdravotní pojištění. V roce 2018, stejně jako v roce 2017, příjem podléhá srážkové dani; základem pro tuto daň je příjem.

V roce 2018, stejně jako v roce 2017, příjem podléhá odvodu pojistného na sociální pojištění i pojistného na zdravotní pojištění. V roce 2018, stejně jako v roce 2017, příjem podléhá zálohové dani; základem pro tuto daň je superhrubá mzda (příjem + pojistné na sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem + pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem).

Příklad 2

Dohoda o pracovní činnosti

Zaměstnanec nemá podepsáno prohlášení k dani a má měsíční příjem z dohody o pracovní činnosti:

2 000 Kč,

4 000 Kč,

2 500 Kč.

V roce 2018, stejně jako v roce 2017, příjem nepodléhá ani odvodu pojistného na sociální pojištění, ani pojistného na zdravotní pojištění. V roce 2017 příjem podléhá zálohové dani, základem pro zálohu na daň je příjem. V roce 2018 příjem podléhá srážkové dani; základem pro tuto daň je příjem.

V roce 2018, stejně jako v roce 2017, příjem podléhá odvodu pojistného na sociální pojištění i pojistného na zdravotní pojištění. V roce 2017 příjem podléhá zálohové dani, základem pro zálohu na daň je superhrubá mzda (příjem + pojistné na sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem + pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem). V roce 2018 příjem podléhá srážkové dani; základem pro tuto daň je superhrubá mzda (příjem + pojistné na sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem + pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem).

Příklad 3

Odměna jednatele

„Zaměstnanec“ nemá podepsáno prohlášení k dani a měsíčně pobírá odměnu jednatele:

2 000 Kč,

4 000 Kč,

2 500 Kč.

V roce 2018, stejně jako v roce 2017, příjem nepodléhá odvodu pojistného na sociální pojištění, ale podléhá odvodu pojistného na zdravotní pojištění. V roce 2017 příjem podléhá zálohové dani, základem pro zálohu na daň je příjem zvýšený o pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem. V roce 2018 příjem podléhá srážkové dani; základem pro tuto daň je příjem zvýšený o pojistné na zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem.

Příklad 4

Souběh příjmů z více právních vztahů kromě dohody o provedení práce

Zaměstnanec nemá podepsáno prohlášení k dani a má měsíční příjem z pracovního poměru ve výši 20 000 Kč a současně z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 000 Kč.

Pro účely odvodů pojistného se posuzuje samostatně příjem z pracovního poměru (tento podléhá odvodu pojistného na sociální i zdravotní pojištění) a z dohody o pracovní činnosti (tento příjem odvodu pojistného v daném případě nepodléhá). Pro účely uplatnění zálohové, resp. srážkové, daně je ovšem nutné oba uvedené příjmy sečíst – protože v součtu příjem překračuje 2 500 Kč, uplatní se z obou příjmů zálohová daň a základem pro tuto daň bude součet obou příjmů (22 000 Kč) zvýšený o pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem z příjmu z pracovního poměru.

Příklad 5

Souběh příjmu z dohody o provedení práce a z dalších právních vztahů

Zaměstnanec nemá podepsáno prohlášení k dani a má měsíční příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč a současně z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 000 Kč.

V tomto případě, podle výkladu finanční správy z 3. 11. 2017, se příjem z dohody o provedení práce a příjmy z ostatních právních titulů (v daném případě z dohody o pracovní činnosti) posuzují samostatně. V roce 2018 tak oba příjmy podléhají srážkové dani a mají samostatně stanovený základ daně (např. 10 000 + 2 000 Kč, nikoli 12 000 Kč).

Ostatní daně

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“),

byl v průběhu roku 2017 novelizován zejména:

–

k 1. 3. 2017 zákonem č. 33/2017 Sb. – přeřazení novin a časopisů do 10% sazby daně (změna příloh č. 3 a 3a),

–

k 1. 7. 2017 tzv. daňovým balíčkem č. 170/2017 Sb., který přinesl celou řadu změn – viz časopis Účetnictví v praxi č. 7–8/2017, s. 10–15.

1. 1. 2018

z praktického hlediska k žádné zásadní změně v uplatnění DPH nedošlo – nezměnila se hranice rozhodná pro povinné plátcovství, ani se nezměnily sazby DPH. Změny od 1. 1. 2018 se týkaly pouze:

–

doplnění definice stavebního pozemku a stanovení počátku lhůty, po jejímž uplynutí je převod staveb a funkčně souvisejících pozemků osvobozen od DPH v § 56 ZDPH, zákonem č. 225/2017 Sb. – novela stavebního zákona od 1. 1. 2018,

–

uvedení okruhu údajů, které musí plátce uvádět do kontrolního hlášení, do ZDPH (do § 101d ZDPH) zákonem č. 371/2017 Sb. - doprovodný zákon k novému zákonu o platebním styku. Tato změna je zásadní v tom smyslu, že teprve od 1. 1. 2018 jsou požadavky Finanční správy na okruh údajů, které plátce uvádí do kontrolního hlášení, v souladu s ústavním pořádkem. Z praktického hlediska se ovšem o žádnou věcnou změnu nejedná a obsah údajů uváděných do kontrolního hlášení podle požadavků Finanční správy se od 1. 1. 2018 nijak nemění.

13. 1. 2018

dochází v návaznosti na přijetí nového zákona o platebním styku (zákon č. 370/2017 Sb.) k úpravě definice finančních činností, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 ZDPH

Ani tato změna není z hlediska běžné praxe nijak zásadní.

K 1. 1. 2018 se nemění právní úprava pro

osvobození služeb souvisejících s dovozem a vývozem od DPH;

v reakci na rozsudek soudního dvora EU Rozsudek C288/16 ve věci L. Č. ze dne 29. 6. 2017, podle kterého se toto osvobození vztahuje pouze na služby poskytované přímo příjemci či odesílateli zboží, vydala Finanční správa 2. 1. 2018 Informaci o uplatňování zákona o DPH u služeb přímo vázaných na dovoz zboží a vývoz zboží, podle které dochází ke změně správní praxe, kterou bude Finanční správa vyžadovat od 1. 3. 2018.

Novelou

stavebního zákona

(zákon č. 183/2006 Sb.) od 1. 1. 2018 provedenou zákonem č. 225/2017 Sb. došlo jednak k výše uvedené změně v § 56 ZDPH, dále byl legislativně technicky novelizován i zákon o daních z příjmů (legislativně technická změna v § 38l ZDP pro prokázání nároku zaměstnance na nezdanitelnou část základu daně ve výši úroků z úvěru na výstavbu rodinného domu apod. Ve vazbě na změny ve stavebních předpisech bude možné odpočet prokazovat také společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje.) a také i

zákon o dani z nemovitých věcí (zákon č. 338/1992 Sb. – dále jen „ZDNV“).

V ZDNV došlo k 1. 1. 2018 k těmto změnám:

–

v definici stavebního pozemku je nově reagováno na vydávání společného povolení k umístění stavby (§ 6 odst. 3 ZDNV),

–

v § 4 odst. 1 písm. o) a § 9 odst. 1 písm. j) ZDNV reagováno na změnu působnosti stavebních úřadů u staveb na dráze dle stavebního zákona a zákona o drahách – tyto stavby od 1. 1. 2018 nenáleží do působnosti speciálního stavebního úřadu, ale do působnosti obecných stavebních úřadů

Pro zdaňovací období roku 2018 je při stanovení základu daně u zemědělských pozemků (§ 5 odst. 1 ZDNV) nutné zohlednit poměrně rozsáhlou (týká se cca 150 katastrálních území) novelizaci vyhlášky č. 298/2014 Sb., o stanovení seznamu katastrálních území s přiřazenými

průměrnými základními cenami zemědělských pozemků,

vyhláškou č. 403/2017 Sb.

Minimální mzda

K 1. 1. 2018 se také zvyšuje

minimální mzda,

a to nařízením č. 286/2017 Sb. na 12 200 Kč (z 11 000 Kč platných pro rok 2017).

Zvýšení minimální mzdy automaticky zvyšuje i

zaručenou mzdu,

která tak může od 1. 1. 2018 činit až 24 400 Kč. Např. pro 3. kategorii prací, kam patří např. „obsluha zákazníků podle jejich objednávek v restauračních zařízeních nebo u baru včetně míchání nápojů, stolničení a inkasa plateb“ zaručená mzda vzroste z letošních 13 400 Kč na 14 900 Kč.

Zvýšení minimální mzdy má pro rok 2018 tyto

dopady do daní z příjmů:

–

školkovné činí pro letošní rok na jedno dítě až 12 200 Kč ročně, za loňský rok to bylo maximálně 11 000 Kč,

–

hranice příjmů, které musí být dosaženy pro nárok na výplatu daňového bonusu na dítě – minimálně musí být dosaženo šestinásobku minimální mzdy (za rok 2018 tedy 73 200 Kč), resp. měsíčně poloviny minimální mzdy (tedy 6 100 Kč) pro nárok na měsíční daňový

bonus

u zaměstnavatele,

–

zvýšení hranice pro osvobození pravidelně vyplácených důchodů (ročně osvobozena částka do 36násobku minimální mzdy) se běžných důchodů příliš netýká (měsíční důchod by musel v roce 2018 přesahovat částku 36 600 Kč).

Změny v evidenci tržeb

Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, je zásadně změněn nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. 12. 2017. Protože zákon o evidenci tržeb shledala jako protiústavní pouze část soudců Ústavního soudu, zákon není zrušen jako celek, ale pouze v těch částech, kde byla protiústavnost shledána za tak zásadní, že bylo nutné tyto části zrušit. Z praktického hlediska se jedná zejména o následující:

–

Od 1. 3. 2018 nepodléhají evidenci tržeb tržby uskutečněné prostřednictvím platebních karet a účtenky podle zákona o evidenci tržeb již nemusí obsahovat daňové identifikační číslo (DIČ) poplatníka přijímajícího tržby. DIČ je však nadále povinnou náležitostí daňového dokladu pro účely DPH.

–

Evidence tržeb zařazených původně do 3. etapy od 1. 3. 2018, resp. do 4. etapy od 1. 6. 2018, byla odložena na neurčito – dokud nebude přijata novela zákona o evidenci tržeb, tak tyto tržby dočasně evidenci tržeb nepodléhají.

Nařízením vlády č. 376/2017 Sb. jsou z evidence tržeb vyjmuty osoby úplně a prakticky nevidomé a hluchoslepé a dále pro období 14. až 24. prosince tržby z prodeje sladkovodních ryb, a to v provozovnách, ve kterých plynou pouze uvedené tržby. Toto prováděcí nařízení Ústavní soud zrušil k 31. 12. 2018, protože se předpokládá řešení této problematiky novelou zákona. I kdyby nebyla v průběhu roku 2018 novela zákona o evidenci tržeb přijata, nic by to nemohlo změnit na tom, že např. ještě v období Vánoc 2018 nebudou tržby z prodeje sladkovodních ryb dle uvedeného nařízení evidenci tržeb podléhat.

Nález Ústavního soudu tedy ulehčil práci s evidencí tržeb těm, kteří již tržby musí povinně evidovat (např. ubytovatelé) – tito od 1. 3. 2018 nebudou muset evidovat tržby přijaté prostřednictvím platebních karet; dobrovolně však budou moci nadále evidovat i tyto tržby. Dále mohou od 1. 3. 2018 vydávat pro účely evidence tržeb účtenky bez DIČ.

Těm, které měla evidence tržeb postihnout až od 1. 3., resp. 1. 6. 2018, Ústavní soud odložil povinnost evidovat tržby na neurčito – např. na 1. 1. 2019, ale to bude záviset na dalším legislativním vývoji. Je pravděpodobné, že očekávaná novelizace zákona o evidenci tržeb celou řadu podnikatelů zbaví zcela povinnosti evidovat tržby.

Účetnictví

K 1. 1. 2018 je novelizován zákon o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.) zákonem č. 377/2015 Sb., což je doprovodný zákon k zákonu o ukončení důchodového spoření. Tato změna spočívá pouze ve zrušení odkazů na zákon upravující důchodové spoření a je tedy zcela okrajová.

Zajímavější jsou změny prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví, např. novelizace prováděcí vyhlášky pro podnikatele č. 500/2002 Sb. vyhláškou č. 441/2017 Sb. Pro účetní období roku 2018 dochází k řadě změn, např.:

–

nehmotné výsledky výzkumu, kromě evidovaných ke konci účetního období započatého v roce 2017, nejsou zařazeny do kategorie dlouhodobého nehmotného majetku,

–

časové rozlišení aktiv

(náklady příštích období, komplexní náklady příštích období, příjmy příštích období) nebude nutné v rozvaze roku 2018 vykazovat jako

samostatnou položku aktiv D.,

ale v rámci

samostatné položky pohledávek C.II.

(konkrétně C.II.3.) a současně

časové rozlišení pasiv

(výdaje příštích období, výnosy příštích období) nebude nutné v rozvaze vykazovat jako

samostatnou položku pasiv D.,

ale v rámci

samostatné položky závazků C.

(konkrétně C.III.).

Závěr

Ačkoli pro rok 2018 nebyla schválena žádná větší daňová novela účinná od 1. 1. 2018, i tak je aktuální legislativní vývoj poměrně složitý a je nutné zohlednit řadu změn – např. změny v daních z příjmů pro období roku 2018, které nabyly účinnosti nestandardně již 1. 7. 2018. K řadě změn došlo také např. v oblasti nemocenského pojištění (zavedení odstupňované výše nemocenské od 1. 1. 2018, tzv. otcovské od 1. 2. 2018 či dlouhodobého ošetřovného od 1. 6. 2018).

Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.

Související dokumenty

Související dokumenty

Zákony

Nařízení vlády

Vyhlášky