Vydáno: 29. 1. 2018
Vybrané transakce s pohledávkami v cizí měně prof. Ing. Libuše Müllerová, CSc. Oblast pohledávek není jednoduchá, zejména pokud jsou transakce s pohledávkami primárně vyjádřené v cizí měně. Svědčí o tom také interpretace Národní účetní rady1), která za dobu své existence zpracovala několik interpretací týkajících se cizoměnových pohledávek. Následující článek se věnuje méně obvyklým transakcím s pohledávkami vyjádřených v cizí měně, které v české účetní legislativě nejsou jednoznačně řešeny. Legislativní východiska V souladu s § 4 odst. 13 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), vedou účetní jednotky své účetnictví v českém jazyce. Pokud zároveň u nich dochází k transakcím primárně vyjádřených v cizí měně (devizové účty, valutové pokladny, faktury znějící na cizí měnu či smlouvy o úhradách v cizí měně), oceňují příslušnou položku při přepočtu na českou měnu podle § 24 odst. 2 ZÚ: