Úrok z neoprávněného jednání správce daně

Vydáno: 3 minuty čtení

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2017, čj. 5 Afs 27/2017-45

Úrok z neoprávněného jednání správce daně
JUDr.
Milan
Podhrázký,
Ph.D.
K předpisům:
Skutečnost, že správce daně stanovil a vyměřil daň postupem dle § 140 odst. 1 daňového řádu, sama o sobě nevylučuje následné možné přiznání úroku z neoprávněného jednání správce daně daňovému subjektu. Specifická povaha nástrojů, kterými daňový řád připouští možnost změny (zrušení) daně, neznamená, že v důsledku jejich použití se nemůže jednat o změnu rozhodnutí o stanovení daně ve smyslu § 254 daňového řádu.
Popisované rozhodnutí představuje další příspěvek k rozšiřujícímu se počtu judikátů Nejvyššího správního soudu věnovaných problematice splnění podmínek pro možnost daňového subjektu domoci se úroku z neoprávněného jednání správce daně. V nyní popisované věci Nejvyšší správní soud mimo jiné zdůraznil, že daňový řád v § 254 odst. 1 nerozlišuje mezi zrušením a změnou rozhodnutí o stanovení daně. Nerozlišuje ani způsob či procesní prostředek, jakým např. ke změně výše daně dojde. Připomněl, že i když existuje rozhodnutí, které nabylo formálně právní moci, daňový subjekt i správce daně mohou činit další zákonem předjímané úkony k nalezení změny poslední známé daně. Nejvyšší správní soud pak v dané věci především dospěl k závěrům, že skutečnost, že správce daně stanovil a vyměřil daň postupem dle § 140 odst. 1 daňového řádu (aniž by daňovému subjektu oznámil výsledek vyměření daně platebním výměrem), sama o sobě nevylučuje následnou možnou aplikaci § 254 odst. 1 téhož zákona, tedy přiznání úroku z neoprávněného jednání správce daně daňovému subjektu. Vyměřovací a doměřovací řízení nelze považovat za samostatná a oddělená dílčí řízení s odlišným předmětem; z hlediska § 1 odst. 2 téhož zákona tvoří jeden celek, tj. jedno nalézací daňové řízení, jehož cílem je správné stanovení daně. Specifická povaha nástrojů, kterými daňový řád připouští možnost změny (zrušení) daně (§ 141 a § 143 daňového řádu), pak neznamená, že v důsledku jejich použití se nemůže jednat o změnu rozhodnutí o stanovení daně ve smyslu § 254 téhož zákona.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád