Osvobození novostaveb bytů v rodinných domech pohledem zákonného opatření Senátu ČR č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

Vydáno: 15 minut čtení

O co se vlastně jedná v případech nových bytů v rodinných domech, jejichž první úplatný převod nebyl osvobozen od daně z nabytí nemovitých věcí? Jedná se o nespravedlnost vůči poplatníkům, opomenutí při tvorbě zákona nebo záměrnou legislativní úpravu? Pro vysvětlení je třeba náhled do vzniku a aplikace zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb. (dále „zákonného opatření)“.

Osvobození novostaveb bytů v rodinných domech pohledem zákonného opatření Senátu ČR č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
Ing.
Romana
Dittrichová,
daňová poradkyně č. 5026, členka Sekce majetkové daně KDP ČR
 
1. Historie právní úpravy před vznikem zákonného opatření
Společenské změny v roce 1989 zásadně změnily i zpoplatnění převodu nemovitostí. Do konce roku 1992 platil „socialistický“ zákon o notářských poplatcích.1) Úplatné převody nemovitostí byly zatíženy notářským poplatkem ve výši 1–5 % ceny zjištěné. Poplatníkem byl převodce a ručitelem nabyvatel. Daň z převodu nemovitostí v té době neexistovala.
Daňová reforma z počátku 90. let tuto koncepci zrušila. Notářské poplatky nahradila daní z převodu nemovitostí. Vznikl zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, neboli zákon o trojdani.
Původní znění zákona o trojdani osvobozovalo pouze převody nemovitého majetku veřejnoprávními subjekty, převody privatizovaného a restituovaného majetku a vklady do obchodních společností. Sazba daně činila 1–20 % základu daně podle stupně příbuznosti nabyvatelů a poplatníkem byl vždy převodce.
Výsledkem takovéto konstrukce zákonné normy byl podnikatel v oboru výstavby nemovitostí mnohem více daňově zatížen než podnikatel v ostatních oborech. Prudký rozvoj podnikání si vynutil úpravu zákona. Novela zákona o trojdani2) proto znevýhodnění developerů napravila. Zároveň bylo striktně definováno, že osvobození se týká pouze prvních úplatných převodů, kdy převodce provozuje výstavbu nebo prodej staveb a bytů jako svoji podnikatelskou činnost.
Dodržení podmínky bylo podrobně zkoumáno ze strany finančních úřadů a k této problematice existuje řada soudních rozhodnutí, např. 2 Afs 212/2006-147 ze dne 28. 8. 2007, 5 Afs 72/2012-95 ze dne 28. 2. 2014, 5 Afs 79/2015-32 ze dne 8. 12. 2016 a další.
Osvobození převodců nových staveb se s mnoha obměnami3) udrželo v zákoně o trojdani až do konce jeho účinnosti dne 31. 12. 1992. Osvobozeny byly tudíž veškeré převody nových staveb a bytů za předpokladu splnění časové lhůty pěti let.
 
2. Právní úprava po vzniku zákonného opatření
Zákonné opatření Senátu osvobození prvních úplatných převodů nových staveb značně zúžilo. Osvobození mohl do pěti let uplatnit dle § 7 odst. 14) zákonného opatření pouze poplatník při převodu (příp. nabytí) vlastnického práva k:
a)
„pozemku nebo právu stavby, jejichž součástí je nová stavba rodinného domu,
b)
nové stavbě rodinného domu,
c)
jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem,
1.
v nové stavbě bytového domu, nebo
2.
nově vzniklé nástavbou, přístavbou nebo stavební úpravou, nejde-li pouze o rozdělení nebo sloučení stávajících jednotek, v bytovém domě,
d)
jednotce v bytovém domě, která na základě stavební úpravy nebytového prostoru nově nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru užívané společně s bytem.“
Důvodová zpráva5) k zákonnému opatření uvedla
: „… dané osvobození bylo převzato z dosavadní právní úpravy, do níž bylo zavedeno s cílem podpořit bytovou výstavbu. Oproti dosavadní úpravě zákonné opatření Senátu nepodmiňuje osvobození u nových staveb podnikatelskou činností, kterou je výstavba anebo prodej staveb a bytů, na straně převodce.“.
Dále důvodová zpráva výslovně stanoví, že osvobození se týká nemovitostí, u nichž lze vzhledem k typu předpokládat, že je k bydlení využije nabyvatel:
„u jednotek se osvobození vztahuje na ty (jednotky)… nacházejí-li se tyto jednotky v bytovém domě“.
Zároveň v řadě případů byl převodce zproštěn daně tím, že mohl smluvně přenést daňovou povinnost na nabyvatele. Novela zákonného opatření6) přenesla tíži daně zcela na nabyvatele.
 
3. Aplikace zákonného opatření a reakce veřejnosti
Po nabytí účinnosti zákonného opatření zveřejnila Finanční správa na svém webu7) několik informativních sdělení a návodů k aplikaci nové právní úpravy. Problematika osvobození jednotek v rodinných domech v instrukcích řešena nebyla. Dne 20. 8. 2014 byla zveřejněna „Informace Generálního finančního ředitelství k aplikaci § 7 zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí“. Tato informace se podrobně zabývá především aplikací osvobození u rozestavěných staveb.
Ze znění zákonného opatření je zjevné, že jednotky v rodinných domech nebyly do osvobození zahrnuty. Přesto si cca 350 poplatníků8) nesprávně uplatnilo osvobození při převodu jednotky v rodinném domě. V některých případech takto dle tvrzení poplatníků radili nabyvatelům samotní pracovníci finančních úřadů.
Přispěla k tomu zřejmě komplikovaná definice bytů a jednotek, která přesahuje do několika zákonů.
Jednotka
může být vymezena podle občanského zákoníku9) nebo podle zákona o vlastnictví bytů10). V občanském zákoníku je pojem jednotka definován zejména v § 1159:
„Jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá.“
Zákon o vlastnictví bytů definoval jednotku jako
„byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona“.
Pojmy
bytový dům
a
rodinný dům
jsou definovány ve vyhlášce o obecných požadavcích na využívání území11) a identicky také v katastrální vyhlášce12) v příloze Technické podrobnosti pro správu katastru, bod 4. – Způsob využití stavby:
„Stavbou pro bydlení se rozumí:
1.
bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
2.
rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.“
Definice
bytu
dle § 2236 odst. 1 občanského zákoníku zní: „
Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení.“
Poplatníci a některé finanční úřady usoudili „selským rozumem“, že charakteristika jednotek v rodinném domě je přímo spojená s bydlením a existencí bytu, a proto by měl být převod bytu neboli jednotky osvobozen.
První lhůta pro daňová přiznání dle zákonného opatření nastala 30. 4. 2014 a konec lhůty pro případné doměření daně připadl na 2. 5. 2017. Právě před uplynutím lhůty finanční úřady zaujaly stanovisko, že osvobození jednotek v rodinných domech bylo uplatněno neoprávněně. Vyzvaly poplatníky k nápravě. Překvapení a mnohdy šokovaní poplatníci se obrátili na sdělovací prostředky a byla vyvolána rozsáhlá
mediální
kampaň. Např. server Novinky.cz uvedl:
„Za chybu senátorů zaplatí vlastníci bytů v rodinných domech. Jde až o statisíce.“
13)
 
4. Návrh novely Andreje Babiše
Dne 20. 4. 2017 poslanec parlamentu České republiky, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Ing. Andrej Babiš podal Sněmovně návrh na změnu zákonného opatření.14) Zákon by se měl změnit tak, aby od daně byli osvobozeni nabyvatelé jednotek v rodinných domech a bytových domech. Toho by se dosáhlo záměnou termínu „bytový dům“ za „stavba pro bydlení“.
Nabyvatelé jednotek v rodinném domě by jistě změnu uvítali, ale (bytové) jednotky se vyskytují i v dalších typech staveb, které by takto definovaným osvobozením nebyly dotčeny. Jsou přitom přímo určeny k bytovým účelům v katastrální vyhlášce:15)
Zemědělská usedlost: soubor staveb, který tvoří zejména budova s obytnou částí, stodola, chlévy apod.
Víceúčelová stavba: Stavba sloužící více účelům (například obchodnímu, administrativnímu, bytovému, rekreačnímu apod.)
Také jednotek je definováno více typů a mohlo by se diskutovat, že např. ateliér nebo skupina bytů by měly být osvobozeny.16)
Stejný den, kdy poslanci obdrželi návrh novely zákonného opatření, tj. 20. 4. 2017, publikovala Finanční správa na webu materiál „Informace ke zdanění nabytí vlastnického práva k jednotce v rodinném domě“.17) Argumentovala tím, že § 7 zákonného opatření zcela jednoznačně umožňuje osvobodit pouze převod jednotek v bytovém domě a není možné svévolně vykládat zákon jinak.
Jelikož však i sami pracovníci finančních úřadů pochybili a akceptovali uplatněná osvobození v daňových přiznáních, Finanční správa zveřejnila zároveň
instrukce
k možnosti žádat o prominutí příslušenství daně. Nad rámec běžného prominutí lze žádat 100 % příslušenství daně v případech, kdy správce daně akceptoval nesprávné uplatnění osvobození.
Mediální
tlak pokračoval a vláda vydala dne 16. 5. 2017 souhlasné stanovisko ke změně zákonného opatření.18) Poslanecká sněmovna reagovala 17. 5. 201719) a určila zpravodaje pro první čtení návrhu novely. Případu věnovala pozornost i veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová a dne 15. 6. 2017 vydala tiskovou zprávu.20) Uvedla v ní:
„… odchylné vymezení osvobozených staveb oproti dřívějšímu zákonu č. 357/1992 Sb. však způsobuje popsané problémy a zřejmě neúmyslně okruh osvobozených převodů také zužuje. Lze se důvodně domnívat, že bytové jednotky v rodinných domech nejsou zmíněny pouze omylem nebo nedopatřením (tzv. teleologická mezera v právu)…“
a navrhla několik tvůrčích řešení vzniklého problému, např. hromadné prominutí daně, překlenutí zákonné mezery výkladem nebo retroaktivitu v případě přijetí novely.
Zároveň s ombudsmankou dne 15. 6. 2017 Finanční správa vydala další informační materiál „6 mýtů o zdanění nabytí bytové jednotky v rodinném domě“.21) Jedná se o podrobný rozbor platného právního stavu s tím, že zákonným opatřením jsou upravena věcná osvobození při nabytí vlastnického práva k novým stavbám a správci daně tento stav musí respektovat.
Generální finanční ředitelství nemohlo dle své libovůle ustoupit z výkladu zákona, ale snažilo se vycházet vstříc poplatníkům, kteří jsou zatíženi splátkou hypotéky a další úroky z placení daně by pro ně byly příliš tvrdé. Dne 28. 7. 2017 zveřejnilo informaci, že v zájmu právní jistoty žadatelů o prominutí příslušenství daně bude promíjet jak úrok z prodlení, tak i z posečkané částky.22)
Novela zákona měla být projednána v září ve Sněmovně, k tomu však již nedošlo. Její projednávání se zrušilo s koncem volebního období v říjnu 2017.
 
5. Rozsah problému nabyvatelů jednotek v rodinných domech
O jak velký okruh poplatníků se v tomto případě jedná? Zastoupení jednotek v rodinných domech je znázorněno v grafu na následujícím obrázku.
Obrázek 1: Procentuální zastoupení jednotek v rodinných domech
Počet jednotek v rodinných domech je zatím relativně malý. Rodinné domy byly v minulosti rozdělovány na (bytové) jednotky spíše výjimečně. Většinou se jednalo o mimořádné situace při majetkových vypořádáních.
Ke dni 1. 7. 2017 bylo v katastru nemovitostí evidováno 1 176 790 rodinných domů a z toho bylo děleno na jednotky cca 4 500. Většinu však tvoří stávající jednotky, kterých se osvobození dle zákonného opatření netýká. Nově vzniklých jednotek, které by případně bylo možné osvobodit od daně z nabytí nemovitých věcí, jsou řádově stovky. Dokládá to i počet 350 chybně podaných daňových přiznání s neoprávněně uplatněným osvobozením.
Lze však očekávat, že tato praxe se nyní podstatně změní a rodinné domy se budou dělit na jednotky mnohem častěji. Trend vzniku jednotek naznačují dva příklady z praxe:
Příklad 1:
Dva manželské páry kupují společně pozemek v katastrálním území Tachlovice; Praha – západ. Mladé rodiny nemají dostatek financí na koupi celého pozemku za cenu cca 2,6 milionu Kč. Proto kupují ideální polovinu pozemku. Vzniklý rodinný dům developer rozdělí na dvě jednotky. Rodiny efektivně řeší bydlení v rámci svých finančních možností, ale do budoucna čelí možným problémům spojeným se spoluvlastnictvím za absence společenství vlastníků jednotek, např. opravy střechy atd.
Příklad 2:
Developer vystavěl rodinné domy o šesti jednotkách v lokalitě na okraji Prahy, kde je povoleno stavět pouze rodinné domy. Realizoval tím větší zisk než při prodeji jednotlivých rodinných domů. Zároveň umožnil řešit bytovou situaci majitelů lepší finanční dosažitelností bytů. Vysoký počet obyvatel však zatěžuje infrastrukturu obce. Domy nemají stanovené vybavení, které náleží bytovým domům.
 
6. Závěrečné shrnutí situace
Právní úprava osvobození prvních úplatných převodů nově vystavěných bytů je značně roztříštěná a pro poplatníky nesrozumitelná. Ačkoli měly být osvobozeny převody nemovitostí sloužících k bydlení nabyvatelů, ve výsledku je osvobozena jen část nově převáděných novostaveb. Tento stav vnímá veřejnost značně negativně. Zákonné opatření je zatím příliš „mladé“, aby k jeho aplikaci na tyto převody existovala jakákoli
judikatura
. Pouze jedno přiznání ze všech chybně podaných je ve stadiu odvolacího řízení.23)
Konec VII. volebního období Poslanecké sněmovny ukončil projednávání novely, která by nerovnost zákonného opatření alespoň částečně zhojila. Z e-mailové korespondence s poslaneckou kanceláří Ing. Andreje Babiše vyplývá, že jako nově zvolený poslanec návrh na změnu zákonného opatření opakovat nebude. Návrh bude údajně podán Ministerstvem financí.24)
Skupina 25 poslanců podala dne 5. 12. 2017 návrh na zrušení zákonného opatření.25) Přiložená důvodová zpráva k návrhu uvádí:
„Cílem návrhu zákona je zrušení daně z nabytí nemovitých věcí bez náhrady. Od listopadu 2016 je daň hrazena kupujícím nemovitosti, což reálně znamenalo skokový nárůst nákladů na pořízení nemovitosti o 4 %, protože změna v osobě plátce se neprojevila v poklesu prodejních cen nemovitostí.“
Osvobození od zdanění prvních úplatných převodů bytů jiných než výslovně definovaných zákonným opatřením zatím tedy možné není. Poplatníkům lze pouze doporučit, aby daň uhradili ve stanovené lhůtě, případně využili možnost prominutí úroků z dlužné i posečkané částky daně. Zároveň ve svém vlastním zájmu by měli kupovat nemovitost – byt až po řádné kolaudaci, aby byli jasně informováni o tom, jaký typ nemovitosti si vlastně pořizují.
1) Zákon č. 146/1984 Sb., o notářských poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 322/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb.
3) Např. zákon 103/2000 Sb. začlenil do zákona o trojdani také osvobození převodů nových bytů.
4) Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 31. 10. 2014.
5) Důvodová zpráva, 9. funkční období Senátu, senátní tisk č. 185 – Vládní návrh zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí.
6) Zákon č. 254/2016 Sb., kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.
8) Informace GFŘ, stav k 1. 12. 2017.
9) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony, ve znění pozdějších předpisů.
11) Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 10. 11. 2006 o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.
12) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
14) Poslanecká sněmovna, VII. volební období, sněmovní tisk 1098/0.
15) Příloha katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bod 4.
16) Příloha katastrální vyhlášky č. 357/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bod 6.
18) Poslanecká sněmovna, VII. volební období, sněmovní tisk 1098/1.
19) Poslanecká sněmovna, VII. volební období, usnesení organizačního výboru č. 393 z 81. schůze.
23) Informace GFŘ k 1. 12. 2017.
24) E-mailová korespondence ze dne 12. 12. 2017.
25) Poslanecká sněmovna, VIII. volební období, sněmovní tisk 20/0.

Související dokumenty

Zákony

146/1984 Sb., o notářských poplatcích
357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
18/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí
322/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb.
72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů)
103/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí
254/2016 Sb., kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí

Vyhlášky

357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška)