Legislativní novinky k 5. 3. 2018

Vydáno: 7 minut čtení

Měsíc se s měsícem sešel, jaro se snad už blíží a my vám opět přinášíme přehled novinek v daňové a účetní oblasti. Náš příspěvek zaměřujeme na aktuální problematiku elektronické evidence tržeb. Dále také zmiňujeme zajímavý judikát z oblasti daně z přidané hodnoty, který snad napomůže k omezení případů vybrat daň „za každou cenu“ u subjektů, které jsou nevědomky zapleteny do podvodného jednání v oblasti DPH.

Legislativní novinky k 5. 3. 2018
Ing.
Jan
Brantl,
Brantl & Partners, s.r.o.
 
Aktuálně k elektronické evidenci tržeb
 
Nová metodika k evidenci tržeb
K 1. 3. 2018 byl Finanční správou na specializovaném webu k evidenci tržeb vydán nový metodický pokyn k aplikaci zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoET“). Aktuálně se jedná již o čtvrtou verzi dokumentu (Verze 4.0). Potřeba aktualizace pokynu vyvstala v souvislosti s nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 26/16 ze dne 12. 12. 2017, který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod č. 8/2018 Sb. a který zrušil některá ustanovení ZoET. Změny se týkají následujících skutečností:
 
1. Evidence bezhotovostních plateb
Jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu, uplynutím dne 28. 2. 2018 se ruší povinnost evidovat tržby ve formě plateb, které jsou uskutečněny bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, který má tržbu evidovat. Fakticky se jedná o platby prostřednictvím platebních karet a platebních bran. Dle Ústavního soudu neexistuje dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci, neboť mimo jiné Finanční správa disponuje jinými zákonnými nástroji mimo evidenci tržeb, jak potřebné informace získat.
 
2. Povinnost uvádět daňové identifikační číslo
Obdobně se uplynutím dne 28. 2. 2018 ruší povinnost poplatníka uvádět na účtence své daňové identifikační číslo, resp. povinnost uvádět na účtence daňové identifikační číslo pověřujícího poplatníka v případě evidování tržby v režimu pověření. Ústavní soud svůj postup zdůvodňuje potřebou ochrany před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů, zejména fyzických osob, jejichž daňové identifikační číslo je založeno na rodném čísle.
 
3. Náběh třetí a čtvrté fáze evidence tržeb
Dále uplynutím 28. 2. 2018 se ruší část § 37 odst. 1 písm. b) ZoET. V této souvislosti jsou tak tržby, které pocházejí z činnosti spadající do třetí či čtvrté fáze evidence tržeb, ponechány v režimu dočasně vyloučených tržeb. Tento krok byl učiněn z důvodu zabránění negativním důsledkům náběhu těchto fází na zbývající část podnikatelské veřejnosti, která byla doposud z povinnosti evidovat tržby vyňata. Zároveň je však ponechána zákonodárci možnost, aby po zvážení dopadů zavedení evidence tržeb na tyto podnikatelské subjekty vyhodnotil, zda budou i nadále všechny tyto subjekty dané regulaci podléhat, nebo je nezbytné provést určité změny oproti dosavadní právní úpravě a zmírnit tak dopady u těch skupin poplatníků, u nichž se takovýto postup jeví jako žádoucí.
 
4. Tržby vyloučené nařízením vlády
Počínaje 1. 1. 2019 dochází ke zrušení ustanovení ZoET, která zmocňují vládu k vydání nařízení, jímž lze stanovit okruh tržeb, které lze evidovat ve zjednodušeném režimu. Ve zjednodušeném režimu jsou dle stávající úpravy zahrnuty tržby, jejichž evidování běžným způsobem by znemožnilo nebo zásadně ztížilo plynulý a hospodárný výkon činnosti, z níž jsou tyto tržby dosahovány. Zároveň také může vláda takové tržby z evidence zcela vyjmout, pokud výše uvedenou překážku nelze odstranit ani zjednodušeným režimem. V neposlední řadě může být nařízením vlády stanoveno dočasné vynětí určitého okruhu tržeb nad rámec stávajícího výčtu dočasně vyloučených tržeb uvedených v § 37 ZoET. Ústavní soud ve svém nálezu konstatoval, že podmínky pro vyloučení tržeb musí být primárně definovány zákonem nikoli podzákonným předpisem.
 
Informace k situaci, kdy dochází k zániku povinnosti evidovat tržby
Dne 14. 2. 2018 byla na webu www.etrzby.cz zveřejněna informace ohledně kroků, jež je potřeba učinit v případě zániku povinnosti tržby evidovat. Jedná se o situace, kdy dochází k ukončení podnikatelské činnosti či přechodu na jiné formy přijímaní plateb, nežli jsou povinně evidované – aktuálně například u karetních plateb na e-shopech.
Zákon o evidenci tržeb v těchto případech nestanovuje žádnou povinnost oznámit Finanční správě informaci o tom, že již nejsou přijímány evidované tržby. Dle zákona je tak jedinou povinností oznámení změny údajů o provozovně/provozovnách, tj. zejména skutečnosti, že u provozovny/provozoven již nedochází k přijímání plateb podléhajících evidenci tržeb. V návaznosti na zrušení povinnosti zasílat údaje o přijímaných tržbách může poplatník přistoupit ke zneplatnění certifikátu, případně i ke zrušení přístupu do aplikace elektronické evidence tržeb.
 
Plánovaná novela zákona o evidenci tržeb
Na konci února 2018 byla prostřednictvím České tiskové kanceláře zveřejněna zpráva ohledně návrhu novely ZoET z dílny Ministerstva financí. Součástí návrhu má být zavedení zvláštního režimu pro vybranou skupinu subjektů, na něž dopadá evidence tržeb. Tento zvláštní režim, který bude spočívat mimo jiné v povinnosti vydávat k hotovostním platbám speciální papírové účtenky emitované Finanční správou, by měl dopadat na neplátce daně z přidané hodnoty s maximálně jedním zaměstnancem a s tržbami v hotovosti do 200 000 Kč a s počtem hotovostních tržeb do 500 položek dosažených za 12 měsíců.
Novela dále počítá s osvobozením určité skupiny povinných subjektů od evidence tržeb. Ve hře je doposud několik variant řešení. Ministerstvo financí také navrhuje zúžit okruh tržeb, které jsou předmětem evidence, a to na tržby uskutečněné pouze na území ČR. Osvobození od evidence by se také mohly dočkat tržby z hazardních her.
Ministerstvo financí také uvedlo, že nadále se počítá s povinností evidovat tržby zahrnuté do třetí a čtvrté fáze. S ohledem na délku legislativního procesu však nelze očekávat, že bude tato povinnost znovu zavedena dříve než v první polovině roku 2019.
Vedle změn v evidenci tržeb se také uvažuje o přeřazení některých služeb z 15% do 10% sazby DPH. Jedná se například o stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin.
 
Aktuálně z judikatury
Velký zájem v médiích vyvolal rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 60/2017-60 ze dne 30. 1. 2018 v souvislosti s kauzou společnosti Vyrtych a.s. Rozsudek se týká nároku na odpočet DPH, který nebyl Finanční správou uznán v důsledku údajného zapojení společnosti do podvodného řetězce. Nejvyšší správní soud, který se společnosti Vyrtych zastal, v judikátu shrnuje, jak by mělo být ze strany Finanční správy postupováno při prověřování daňových podvodů. Za zásadní je možné považovat následující skutečnosti:
je nepřípustné, aby správce daně vyměřil daň prakticky komukoliv, a to v libovolně dlouhém řetězci, přičemž nelze požadavek na prověřování věrohodnosti obchodních partnerů extenzivně a bezmezně rozšiřovat na v podstatě nekonečný řetězec;
je také nepřípustné, aby se správce daně zaměřil výhradně na plátce, u kterého bude daňový výnos nejsnáze vymahatelný;
Finanční správa musí v takových případech dostatečně jasně doložit, že plátce daně věděl o podvodném jednání, účastnil se jej anebo se při uzavírání obchodu choval neobezřetně.
Zdroj: Odborný portál DAUC.cz, 2018.