Článkem navazujeme na jeho první část, která vyšla v minulém čísle DHK č. 3/2018 na s. 3. V předchozí části jsme se věnovali důvodu a řešení mezinárodního dvojího zdanění, vynětí zahraničních příjmů v přiznání k DPPO a zápočtu zahraniční daně v přiznání k DPPO.
Příjmy ze zahraničí v daňovém přiznání – 2. část
Ing.
Martin
Děrgel,
daňový poradce
Samostatné zdanění zahraničních příjmů v přiznání k DPPO
U poplatníků DPPO (kromě fondů penzijních společností) je stanoveno samostatné (oddělené) zdanění
příjmů dividendového charakteru plynoucích ze zahraničí,
konkrétně u těchto druhů příjmů dle § 20b ZDP:–
podíly na zisku
(mezinárodní daňové smlouvy užívají pojem „dividendy“), –
vypořádací podíly
,–
podíly na likvidačním zůstatku
a –
jim obdobná plnění.
Tyto příjmy se vylučují z obecného základu daně podle § 23 odst. 4 písm. b) ZDP – v daňovém přiznání k DPPO k tomu slouží řádek 130 – a
zahrnují se do tzv. samostatného základu daně, kde podléhají jednotné sazbě daně 15 %
(§ 21 odst. 4 ZDP). Protože podle § 25 odst. 1 písm. i) ZDP nejsou daňově uznatelné výdaje související s příjmy zahrnovanými do samostatného základu daně, zvyšuje se o ně výsledek hospodaření na ř. 40.Do samostatného základu daně se zahrnují, a tudíž také zdaňují, výhradně hrubé (brutto) příjmy včetně případné daně sražené v zahraničí (u zdroje příjmu). Nepřihlíží se k žádným souvisejícím výdajům (nákladům), s jedinou výjimkou, kterou je
nabývací cena
podílu na obchodní korporaci stanovená podle § 24 odst. 7 ZDP, kterou je možno uplatnit jednotlivě u: vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku a jim obdobných plnění. Zdůrazněme, že o nabývací cenu se „příjem snižuje“, což je možné maximálně na nulu nikoli do mínusu.I tvorby samostatného základu daně se týkají obecná ustanovení ZDP, tudíž se ani do něj nezahrnují např. podíly na zisku od dceřiné společnosti, které jsou podle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP osvobozeny od DPPO.
Rovněž při výpočtu daně ze samostatného základu daně je možné uplatnit v souladu se Smlouvami daň zaplacenou v zahraničí. Prakticky vždy se přitom jedná o
metodu prostého zápočtu daně
, kterou je opět nutno aplikovat samostatně za každý smluvní stát, k čemuž bude třeba dotvořit vysvětlující zvláštní přílohu přiznání. Daň k zápočtu lze uplatnit maximálně do výše limitované Smlouvou, byť by stát zdroje zdanil více (např. proto, že uplatňuje tzv. refundační systém). Zaplacená daň, kterou nebylo možno započíst na českou daň, je přímým daňovým výdajem (nákladem) v následujícím zdaňovacím období, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP. Příklad 1
Příjmy právnické osoby z dividend ze zahraničí
Českému s. r. o. plynul v roce 2017 mimo jiné také podíl na zisku 100 000 Kč – hrubá výše, brutto po přepočtu cizí měny účetním kursem – z minoritní účasti 5 % na základním kapitálu rakouské a. s. V souladu se Smlouvou mezi ČR a Rakouskem byla dividenda zdaněna 10% rakouskou dani. V Česku bude tento příjem zdaněn „podruhé“ v rámci samostatného základu daně, přičemž se dle Smlouvy uplatní prostý zápočet daně.
| II. oddíl základní části daňového přiznání k DPPO | ||
| Řádek | Název položky | Kč |
| 3318) | Samostatný základ daně (dividenda z podílu v a. s. pod 10 % není osvobozena od daně) | 100 000 |
| 332 | Sazba daně (v %) ze samostatného základu daně (§ 21 odst. 4 ZDP) | 15 |
| 333 | Daň ze samostatného základu daně (ř. 331 x ř. 332 / 100) | 15 000 |
| 3348) | Zápočet daně zaplacené v zahraničí na daň ze samostatného základu daně | 10 000 |
| 335 | Daň ze samostatného základu daně po zápočtu (ř. 333 – ř. 334) | 5 000 |
Výpočty na řádcích označených – 8) – je nutno doložit zvláštními přílohami. Daň ze samostatného základu daně sice zvýší daňovou povinnost poplatníka, ovšem pro účely periodicity a výše záloh se nezapočítává.
Zahraniční příjmy fyzických osob někdy i bez přiznání
Začneme tou nejsnazší variantou – kdy
netřeba
vůbec podávat přiznání
k dani z příjmů fyzických osob („DPFO
“). Tato možnost se týká jen příjmů ze závislé činnosti
ze státu, s nímž má ČR uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, podle níž se má v Česku uplatnit metoda vynětí
(úplné či s progresí), a poplatník nemá žádný jiný zdanitelný příjem
. Tato možnost vyplývá z třetí věty ustanovení § 38g odst. 2 ZDP. „Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně … Podmínkou je, že poplatník učinil u všech … prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou …, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Rovněž
není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění
. …“Překážky pro uplatnění této možnosti – nepodávat daňové přiznání v případě příjmů ze závislé činnosti (zaměstnání) v zahraničí – tedy mohou být obecně trojího typu. Zaprvé souběh s příjmy ze závislé činnosti z Česka, ledaže by podléhaly konečné srážkové dani podle § 6 odst. 4 ZDP. Zadruhé souběh s jinými druhy zdanitelných příjmů podle § 7 až 10 ZDP – ze samostatné činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu a „ostatní“ – přesahující limit 6 000 Kč (testuje se hrubý příjem nikoli dílčí základ daně). Zatřetí příjmy ze zahraničí nejsou vyňaty, ale podléhají prostému zápočtu zahraniční daně na českou daň, případně plynou z nesmluvního státu.
Třetí zmíněnou překážku zmírňuje „fikce vynětí“ umožněná speciálním ustanovením § 38f odst. 4 ZDP:
–
Příjmy ze závislé činnosti vykonávané ve „smluvním státě“ plynoucí rezidentovi ČR od zaměstnavatele,
–
který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo
–
kdy příjmy ze závislé činnosti jdou k tíži jeho stálé provozovny umístěné ve „smluvním státě“,
–
se v České republice paušálně vyjímají ze zdanění metodou vynětí s výhradou progrese,
–
pokud byly ve státě zdroje zdaněny (postačí, že příjem prošel systémem zdanění ve státě zdroje, a to i přes skutečnost, že výsledná daň může být nulová – například díky nárokovaným odpočtům a slevám).
–
V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, může standardně uplatnit příslušnou metodu podle Smlouvy.
Příklad 2
Kdy není třeba přiznávat zahraniční příjem
Slečna Jana je rezidentkou ČR a po dostudování hotelové školy šla na zkušenou do světa. Od léta do zimy pracovala v restauraci ve Vysokých Tatrách na Slovensku, jiný zdanitelný příjem v roce 2017 neměla.
Podle Smlouvy mezi Českem a Slovenskem příjmy českého rezidenta ze zaměstnání na Slovensku pro tamního zaměstnavatele mohou být zdaněny na Slovensku; čehož zajisté tamní daňové právo využilo. Pro zamezení dvojího (opakovaného) zdanění ve státě rezidence poplatníka – tj. v České republice – tato Smlouva stanoví metodu prostého zápočtu daně zaplacené na Slovensku na českou daňovou povinnost.
Pokud by ZDP kromě § 38g ZDP nestanovil jinak, pak by slečna Jana musela podat daňové přiznání k DPFO v Česku, kde má svou daňovou rezidenci, protože byť má pouze jeden příjem ze závislé činnosti z ciziny, tento není vyjmut ze zdanění v ČR. Naštěstí ale již od roku 2008 lze využít citovaný § 38f odst. 4 ZDP, jehož všechny podmínky – viz výše – jsou splněny, pročež se tyto příjmy v České republice vyjímají ze zdanění. Takže díky tomuto ustanovení se slečna Jana dostává do výjimky uvedené v § 38g odst. 2 ZDP – její jediný příjem (ze závislé činnosti v zahraničí) je vyňat ze zdanění v ČR, proto nemusí podávat daňové přiznání v Česku.
Složitější by to tato poplatnice měla v případě, že by v roce 2017 měla ještě zdanitelný příjem z Česka, který nebyl zdaněn tzv. srážkovou daní. Například by se mohlo jednat o její příjem ze závislé činnosti na dohodu o provedení práce za odměnu přesahující 10 000 Kč, který by musel český zaměstnavatel zdanit zálohou na daň.
Tentokrát by již musela podat přiznání k DPFO v Česku, třebaže i nadále může příjem ze zaměstnání na Slovensku vyjmout ze zdanění v Česku. Nesplní totiž zmíněnou podmínku § 38g odst. 2 ZDP, že jí plyne – pouze – příjem ze závislé činnosti ze zahraničí vyjmutý ze zdanění v Česku, problémem by byl právě zdanitelný příjem z tuzemska, a to i v případě že plyne jen od jednoho zaměstnavatele, u něhož by podepsala prohlášení k dani.
Naštěstí by ale šlo jen o administrativní komplikaci, neboť slovenské příjmy vyjímané ze zdanění v ČR nemohou zvýšit daňovou progresi. DPFO má totiž jen jednu sazbu daně (15 %) a solidární zvýšení daně se z vyňatých příjmů nepočítá. Takže by slečna Jana slovenské příjmy – v superhrubé výši včetně českého povinného pojistného – zahrnula do základu daně na řádku 36 přiznání, a ihned na dalším řádku 36a je z něj opět vyloučila.
Vynětí zahraničních příjmů v přiznání k DPFO
Jak vyplynulo z právě uvedeného příkladu,
i příjmy vyjmuté ze zdanění v České republice musejí zdejší rezidenti primárně uvádět do daňového přiznání k DPFO
. A teprve až v dalším kroku, při vyplňování odpovídajícího řádku přiznání tyto příjmy vyloučí ze základu daně, a to konkrétně na řádku přiznání k DPFO:–
Příjmy ze závislé činnosti (tzv. ze zaměstnání) se vyloučí ze základu daně od řádku 36a.
–
Jiné druhy příjmů (tj. ze samostatné
alias
podnikatelské činnosti, z kapitálového majetku, z nájmu nebo „ostatní“ zdanitelné příjmy), se vyloučí ze základu daně od řádku 41a.Přičemž ze zdanění se tyto příjmy vyjímají se vším všudy, tedy spolu se souvisejícími daňovými výdaji a u příjmů ze závislé činnosti také povinné pojistné zaměstnavatele podle českých pojistných zákonů – ať už skutečné nebo „fiktivní“ – o které byl navýšen dílčí základ daně podle § 6 odst. 12 a 13 ZDP. Pro daňové účely totiž není podstatné, že dotyčný zaměstnanec případně vůbec nepodléhá pod tuzemský pojistný systém.
Pro účely české DPFO se cizoměnové položky přepočtou na Kč v souladu s § 38 odst. 1 ZDP, tedy buď podle běžných účetních pravidel - aktuální nebo pevný kurs vyhlášený Českou národní bankou - nebo jednotným kursem, který představuje celoroční průměr směnného kursu ČNB (vychází v lednovém Finančním zpravodaji).
Příklad 3
Zahraniční příjmy vyňaté ze zdanění v Česku
Pan Petr je český řemeslník, který měl v roce 2017 kromě příjmů ze samostatné (podnikatelské) činnosti v Česku ve výši 500 000 Kč, také ve stejné výši příjmy z jeho stálé provozovny v Německu 500 000 Kč. U těchto příjmů v tuzemsku uplatňuje tzv. paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů. Přes zimu, kdy neměl obchodní zakázky, krátkodobě pan Petr vykonával v Německu zaměstnání pro tamní firmu, za což utržil dalších 100 000 Kč.
V souladu se Smlouvou byly obě výdělečné činnosti v Německu zdaněny. Ovšem výše daně nás nemusí zajímat, jelikož Smlouva stanoví pro zamezení dvojího zdanění ve státě rezidence poplatníka (tj. v ČR) metodu vynětí zahraničních příjmů s výhradou progrese. Tato daňová progrese se s ohledem na jednotnou sazbu české DPFO 15 % sice mine účinkem, nicméně administrativní komplikaci vykázání německé mzdy v přiznání k české dani poplatník neujde, musí jí totiž „superhrubě“ navýšit o povinné pojistné zaměstnavatele dle českých zákonů.
Řádek | Stručný popis náplně vybraných řádku přiznání k DPFO | Kč | Poznámka |
31 | Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů (pouze z Německa) | 100 000 | Přepočet jednotným kursem |
32 | Úhrn povinného pojistného (dle českých pojistných zákonů) | 34 000 | 25 % soc. poj. + 9 % zdr. pojistné |
34 | Dílčí základ daně ze závislé činnosti dle § 6 (ř. 31 + ř. 32) | 134 000 | 100 000 + 34 000 |
36 | Dílčí základ daně (DZD) ze závislé činnosti podle § 6 ZDP | 134 000 | Opíše se řádek 34 |
36a | Dílčí základ daně ze závislé činnosti podle § 6 po vynětí | 0 | Má jen příjmy vyňaté ze zdanění |
37 | DZD ze samostatné činnosti dle § 7 (výpočet v Příloze č. 1) | 200 000 | 1 000 000 Kč – 800 000 Kč |
41 | Úhrn řádků (ř. 37 až ř. 40) tj. příjmů dle § 7 až 10 ZDP | 200 000 | Nemá příjmy dle § 8 až 10 ZDP |
41a | Úhrn DZD dle § 7 až 10 ZDP po vynětí (tj. jen z Česka) | 100 000 | 500 000 Kč – 400 000 Kč |
42 | Základ daně (ř. 36a + kladná hodnota z ř. 41a) | 100 000 | Jen z této částky se počítá daň |
Zápočet zahraniční daně v přiznání k DPFO
Pobírá-li fyzická osoba – daňový rezident ČR ze smluvního státu jakýkoli druh příjmu, u něhož má být podle Smlouvy o zamezení dvojího zdanění uplatněn
prostý zápočet daně
, dostane se ke slovu Příloha č. 3 přiznání. Příloha č. 3 Přiznání k DPFO | ||
Řádek | Popis | Výpočet |
321 | Příjmy ze zdrojů v zahraničí k prostému zápočtu | Nutno čerpat z interních podkladů poplatníka |
322 | Výdaje (související s příjmy na ř. 321) | Rozumí se samo sebou, že jde o výdaje dle ZDP |
323 | Daň zaplacená v zahraničí | Je součástí brutto příjmů ř. 321 a musí se prokázat |
324 | Koeficient zápočtu | (ř. 321 – ř. 322) / Základ daně před odpočty (ř. 42) |
325 | Z daně zaplacené (ř. 323) lze maximálně započítat | Vychází se z daně včetně příp. solidárního zvýšení daně, ale před slevami (ř. 57 + ř. 59) x ř. 324 / 100 |
326 | Daň uznaná k zápočtu (z daného jednoho státu) | Ř. 323 maximálně však do výše ř. 325 |
327 | Daň neuznaná k zápočtu (z daného jednoho státu) | Ř. 323 – ř. 326 |
328 | Daň uznaná k zápočtu (ze všech zahraničních zemí) | Opíše se ř. 326 (složitější u více států k zápočtu) |
329 | Daň neuznaná k zápočtu (ze všech cizích států) | Opíše se ř. 327 (složitější u více států k zápočtu), tuto daň lze příp. uplatnit jako výdaj v dalším roce |
330 | Vypočtená částka (neboli daň po zápočtu) | Daň v ČR včetně případného solidárního zvýšení daně, ale stále před slevami (ř. 57 + ř. 59) – ř. 328 |
Pokud plynou rezidentovi ČR příjmy z více smluvních států, které u nás podléhají prostému zápočtu zahraniční daně, je nutno pamatovat na § 38f odst. 8 ZDP, dle kterého se
v ČR uplatňuje individuální varianta prostého zápočtu daně samostatně (odděleně) za každý smluvní stát.
Proč se neuplatní jednodušší globální alias
celkový prostý zápočet daně? Pokud by se sešel smluvní stát s vyšším zdaněním než je v ČR, se smluvním státem s nižším zdaněním, tak by se při globálním zápočtu zahraničních daní tyto dílčí daně navzájem více nebo méně kompenzovaly, na což by v důsledku doplatil stát rezidence poplatníka. Jak ukáže příklad. Dodejme, že v těchto případech je nutno vyplnit za druhý a další smluvní státy ještě samostatně další tiskopis – Samostatný list Přílohy č. 3
– tento vypadá stejně jako Příloha č. 3 přiznání k DPFO, pouze mu chybí poslední tři řádky: –
328 „Úhrn zahraničních daní uznaných k prostému zápočtu“ = úhrn všech řádků 326,
–
329 „Úhrn zahraničních daní neuznaných k prostému zápočtu“ = úhrn všech řádků 327,
–
330 „Vypočtená částka“ čili česká daň po zápočtu (ale před slevami) = (ř. 57 + ř. 59) – ř. 328.
Příklad 4
Globální
versus
individuální prostý zápočet daně Paní Jana je daňová rezidentka ČR. Z podnikání v Česku vykázala „zisk“ 400 000 Kč (příjmy – výdaje), a stejných výsledků dosáhla ze stálých provozoven ve státě X (kde zaplatila 10% daň 40 000 Kč) i ve státě Y (kde zaplatila 25% daň 100 000 Kč). Podle Smluv se státy X i Y se pro zamezení dvojího zdanění v ČR uplatní prostý zápočet daně. Pro přehlednost neuvažujeme žádné odpočty ani slevy na dani. Celkový základ daně v ČR = 3 x 400 000 Kč = 1 200 000 Kč, z čehož vychází česká daň před zápočtem = 15 % z 1 200 000 Kč = 180 000 Kč.
Pokud by byl umožněn
globální prostý zápočet
zahraničních daní (což ale v Česku umožněno není!):–
zahraniční daně zaplacené (dohromady v X a Y) = 40 000 Kč + 100 000 Kč = 140 000 Kč,
–
maximální zápočet za X a Y = podíl zahraničních příjmů x Daň ČR = 2/3 x 180 000 Kč =
120 000 Kč,
–
daň v ČR po globálním zápočtu (za X a Y dohromady) = 180 000 Kč – 120 000 Kč =
60 000 Kč.
Protože je ale v Česku stanoven
individuální prostý zápočet
zahraničních daní, dopadne to následovně:–
zahraniční daň zaplacená v X =
40 000 Kč
, přičemž maximální zápočet za X = podíl zahraničních příjmů z X na celkovém základu daně x Daň ČR před zápočtem = 1/3 x 180 000 Kč = 60 000 Kč,–
zahraniční daň zaplacená v Y = 100 000 Kč, ale maximální zápočet za Y = podíl zahraničních příjmů z Y na celkovém základu daně x Daň ČR před zápočtem = 1/3 x 180 000 Kč =
60 000 Kč,
–
daň v ČR po individuálním zápočtu (za X a Y samostatně) = 180 000 – 40 000 – 60 000 =
80 000 Kč.
Když je zdanění příjmu v zahraničí (ve státě zdroje) vyšší než v Česku (ve státě rezidence poplatníka), nebude část zahraniční daně využita k prostému zápočtu daně. Což byl případ daně zaplacené v právě uvedeném příkladu paní Janou ve státě Y (100 000 Kč), z níž se k zápočtu na její českou DPFO využilo jen 60 000 Kč. Tuto
nezužitkovanou část zahraniční daně
z příjmů – v případě paní Jany ve výši 40 000 Kč – může rezident České republiky využít jako daňový výdaj v následujícím roce
. A to v souladu s § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP:„
Daň z příjmů a daň darovací zaplacená v zahraničí je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 (poznámka: daňový rezident ČR) výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku.
“Dodejme, že v případě souběhu metody prostého zápočtu zahraniční daně a vynětí zahraničních příjmů daňového rezidenta Česka se vždy nejprve provádí metoda vynětí a až poté zápočet; totéž platí i na poli DPPO.
Příklad 5
Pan Jan je rezident Česka. V roce 2017 měl příjmy z řemeslné živnosti v ČR 1 milion Kč a z obchodní živnosti ve slovenské stálé provozovně po přepočtu také 1 milion Kč. Podle Smlouvy mezi ČR a Slovenskem byly příjmy ze stálé provozovny zdaněny slovenskou daní po přepočtu 50 000 Kč (zaplaceno na základě slovenského přiznání k DPFO), přičemž pro zamezení dvojího zdanění v ČR Smlouva stanoví metodu prostého zápočtu slovenské daně. Pro účely české DPFO uplatňuje paušální výdaje – u řemeslné živnosti 800 000 Kč (80 %) a u obchodní živnosti 600 000 Kč (60 %). Jiné zdanitelné příjmy v roce 2017 pan Jan neměl. Z daňových úlev nárokuje pouze nezdanitelnou částku 20 000 Kč za úroky z úvěru na bydlení a základní slevu na dani 24 840 Kč.
| řádek | Stručný popis vybraných položek daňového přiznání k české DPFO | Kč |
| Zjištění dílčího základu daně ze samostatné činnosti (Příloha č. 1) | ||
| 101 | Příjmy ze samostatné činnosti alias z podnikání podle § 7 ZDP (z Česka i Slovenska) | 2 000 000 |
| 102 | Výdaje související s příjmy z podnikání (paušální výdaje 80 % z 1 mil a 60 % z 1 mil Kč) | 1 400 000 |
| 104 | Rozdíl mezi příjmy a výdaji (ř. 101 – ř. 102), k zápočtu slovenské daně dojde až později | 600 000 |
| 113 | Dílčí základ daně ze samostatné činnosti alias z podnikání (zde plně odpovídá ř. 104) | 600 000 |
| Zjištění základu daně | ||
| 37 | Dílčí základ daně ze samostatné činnosti podle § 7 ZDP (opíše se ř. 113 z Přílohy č. 1) | 600 000 |
| 42 i 45 | Základ daně za rok 2017 (sledovaný poplatník má jen příjmy z podnikání) | 600 000 |
| Výpočet daně (před zápočtem slovenské daně) | ||
| 47 i 54 | Nezdanitelná část základu daně podle § 15 ZDP (jen zaplacené úroky z úvěru na bydlení) | 20 000 |
| 55 i 56 | Základ daně snížený o nezdanitelné částky (ř. 45 – ř. 54) i zaokrouhlený na sta Kč dolů | 580 000 |
| 57 | Vypočtená daň z příjmů podle § 16 (15 % z ř. 56 = 0,15 x ř. 56), žádné solidární zvýšení | 87 000 |
| Zápočet slovenské daně z tamní stálé provozovny (Příloha č. 3) | ||
| 321 | Příjmy ze zdrojů v zahraničí podléhající prostému zápočtu daně (příjmy ze Slovenska) | 1 000 000 |
| 322 | Výdaje související s příjmy ze Slovenska podléhajícími prostému zápočtu daně z ř. 321 | 600 000 |
| 323 | Daň zaplacená na Slovensku (mezinárodní daňová Smlouva zde žádné omezení nemá) | 50 000 |
| 324 | Koeficient zápočtu (jak se podnikatelské příjmy ze Slovenska snížené o výdaje podílejí na celkovém základu daně) = (ř. 321 – ř. 322) / ř. 42 x 100 = 400 000 / 600 000 x 100 (v %) | 66,67 |
| 325 | Ze slovenské daně (50 000 Kč) lze metodou prostého zápočtu na daň v ČR (87 000 Kč) uplatnit maximálně částku české daně úměrnou příjmům ze SR = ř. 57 x ř. 324 / 100 | 58 002,90 |
| 326, 328 | Daň uznaná k zápočtu (uvede se nižší z částek na ř. 323 versus č. 325, zde tedy ř. 323) | 50 000 |
| 330 | Vypočtená částka představuje českou daň po zápočtu slovenské daně = ř. 57 – ř. 328) | 37 000 |
| Slevy na dani (po zápočtu slovenské daně) | ||
| 58 i 60 | Daň z příjmů po zápočtu slovenské daně z tamní stálé provozovny (ř. 330 z Přílohy č. 3) | 37 000 |
| 64 i 70 | Úhrn slev na dani podle § 35ba (v případě pana Jana jde pouze o základní slevu na dani) | 24 840 |
| 71 | Daň snížená o tzv. osobní slevy na dani podle § 35ba ZDP (ř. 60 - ř. 70) | 12 160 |
| 74 | Daň po slevách a daňovém zvýhodnění, zde = ř. 71. Jde o výslednou českou DPFO 2017. | 12 160 |
Příjmy ze zahraničí v daňovém přiznání – 1. část