Otázky a odpovědi: Stanovy SVJ a "nový" občanský zákoník

Vydáno: 4 minuty čtení

Doposud máme „staré“ stanovy upravené podle zákona o vlastnictví bytů a vzorových stanov. Můžeme používat tyto stanovy? Co se stane, když je neupravíme dle nového občanského zákoníku ? Pamatuje na tuto situaci nový občanský zákoník ? Stále máme „staré“ stanovy, kterými právními předpisy se máme řídit? Dotaz čtenáře je z roku 2017.

Otázky a odpovědi: Stanovy SVJ a „nový“ občanský zákoník
JUDr.
Jitka
Kocianová
Odpověď:
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), účinný od 1. 1. 2014, upravuje problematiku přechodu staré právní úpravy na novou právní úpravu v § 3041. V § 3041 odst. 1 NOZ je uvedeno:
„(1) Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti. Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o zápisu právnické osoby do veřejného rejstříku, dokončí se podle dosavadních právních předpisů; odporuje-li však zakladatelské právní jednání učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadním právním předpisům, považuje se za platné, vyhovuje-li ustanovením tohoto zákona.“
Konkrétně tato úprava znamená, že právnické osoby, které NOZ upravuje, tedy i společenství vlastníků, se budou ustanoveními tohoto zákona řídit ode dne jeho účinnosti (tj. od 1. 1. 2014) bez ohledu na to, kdy vznikly a zda již podstoupily transformaci svých vnitřních právních poměrů režimu tohoto zákona, anebo dosud nikoli.
V § 3041 odst. 2 NOZ je dále zakotveno:
„(2) Ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti; právnická osoba přizpůsobí do tří let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona společenskou smlouvu nebo statut úpravě tohoto zákona a doručí je orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík, do něhož je právnická osoba zapsána. Neučiní-li tak, příslušný orgán veřejné moci ji k tomu vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud právnickou osobu na návrh orgánu veřejné moci nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší a nařídí její likvidaci.“
Z uvedeného vyplývá, že režimu NOZ jsou podřízeny výše uvedené právnické osoby i tehdy, pokud nepřizpůsobí ve tříleté lhůtě stanovené v § 3041 odst. 2 NOZ (tj. do 31. 12. 2016) svá zakladatelská právní jednání požadavkům tohoto zákona.
Společenství vlastníků jednotek, jež vznikly jako právnická osoba do 31. 12. 2013, jsou povinny v zákonné prekluzívní lhůtě tří let od účinnosti tohoto zákona (tj. do 31. 12. 2016):
přizpůsobit svá zakladatelská právní jednání (rozumí se tím stanovy společenství vlastníků) požadavkům tohoto zákona, a
doručit je k založení do sbírky listin veřejného rejstříku – rejstřík společenství vlastníků dle zákona č. 304/2013 Sb., v němž jsou zapsány.
Dodáváme, že u poslední věty za středníkem § 3041 odst. 2 NOZ je dána výjimka pro odborové organizace a společenství vlastníků, kterým sice rejstříkový soud může uložit pokutu až do výše 100 000 Kč (viz § 104 zákona č. 304/2013 Sb.), ale nemůže je zlikvidovat.
Pro společenství vlastníků tedy platí, že byly do 31. 12. 2016 povinny své stanovy přizpůsobit ustanovením NOZ. V případě, že tak určité společenství vlastníků neučinilo, je i tak podřízeno příslušným ustanovením NOZ a logicky také všem dalším právním předpisům, které se problematiky společenství vlastníků dotýkají, tedy například i zákonu č. 67/2013 Sb., nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím, zákonu č. 563/ /1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), atd. Navíc tomuto konkrétnímu společenství vlastníků hrozí i to, že rejstříkový soud, zjistí-li, že dosud toto společenství vlastníků nepřizpůsobilo své stanovy podmínkám NOZ, vyzve společenství vlastníků k odstranění závadného stavu, a pokud společenství nesjedná v dodatečné přiměřené lhůtě soudem uložené nápravu, uloží rejstříkový soud společenství vlastníků pokutu, jak již bylo výše uvedeno.
Připomínáme, že v souladu se zákonem o účetnictví s účinností od 1. 1. 2016 mají SVJ povinnost zveřejnit účetní závěrku uložením do sbírky listin v rejstříku společenství vlastníků. Tato povinnost platí i zpětně, a to:
do 31. 3. 2016 je povinnost uložit do sbírky listin závěrku za rok 2014,
do 30. 11. 2017 je povinnost uložit do sbírky listin závěrku za rok 2015,
každou následující závěrku je povinnost uložit do sbírky listin nejpozději do 12 měsíců po skončení účetního období (například závěrku za rok 2016 je potřeba uložit do 31. 12. 2017).